Proč vůbec občanská angažovanost? Protože právě na občanské angažovanosti je založena demokratická společnost. Aktivní občané mohou svůj názor projevit různými způsoby. Sepsáním petice, uspořádat happening nebo demonstraci. Pokud chceme být opravdu aktivní, můžeme se účastnit a zapojovat do dění ve společnosti dlouhodobě.

• Právo na svobodný přístup k informacím

Právo na svobodný přístup k informacím upravuje čl. 17 Listny základních práv a svobod. V našem právním řádu jej upravuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Na většinu informací však má občan nárok. Často ale neví, jak, a hlavně kde je získat. Nejjednodušším řešením je obrátit se na informační kancelář obecního či městského úřadu, případně na Portál veřejné správy (portal.gov.cz), kde najdete kontakty na veškeré úřady v České republice. Ze zákona máte nárok jak na ústní, tak na písemnou odpověď na váš dotaz. Záleží, pro jakou formu se rozhodnete. U složitějších nebo citlivějších informací je vhodnější zvolit žádost písemnou. Telefonický hovor je často úředníky brán jako méně závazný.

• Petice

Název pochází z latinského petitio = žádost. Předmětem petice mohou být pouze věci veřejné a jejím adresátm by měly být pouze orgány veřejné správy. Petici je možné adresovat také Evropskému parlamentu. Je vhodné, aby si občané sestavili petiční výbor a zvolili si osobu starší 18 let, která bude jejich zástupcem. Každá petice má několik povinných věcí, které musí obsahovat:

• musí být písemná a musí na ní být uvedeno jméno, příjmení a bydliště podávajícího
• text petice by měl být stručný a jasný
• podpisové archy neobsahující text musí být označeny tak, aby bylo jansé, že patří k dané petici
• signatář petice musí kromě podpisu uvést také své jméno, příjmení a bydliště
• Na internetové petice nemají úřady povinnost reagovat
• Petici může podepsat cizinec nebo dítě - věk ani bydliště nerozhoduje

• Shromáždění, demonstrace, happening

Možnost uspořádat shromáždění, happening nebo demonstraci vychází ze shromažďovacího práva, které umožňuje občanům svobodně a veřejně projevit svůj názor, zapojit se do řešení veřejných  otázek nebo hájit vlastní či společenský zájem. Shromáždění se může zúčastnit kdokoli, svolat ho však může pouze občan starší 18 let. Svolavatel musí o shromáždění informovat příslušný úřad alespoň 5 dnů (maximálně 6 měsíců). Když úřad do 3 pracovních dnů na jeho žádost nereaguje, může se shromáždění uskutečnit.

Existují však meze, které nesmějí účastníci shromáždění překročit. V zájmu bezpečnosti je pak možné shromáždění předem zakázat. Nejčastějšími důvody jsou rasový podtext shromáždění, omezování práv občanů, porušování zákonů, ohrožení zdraví, veřejného pořádku, či nepřiměřeného omezení dopravy.

• Vyvolání místního referenda

Referendum - z latiny, do češtiny lze přeložit jako "věc o které má být podána zpráva". Referendum inciuje zastupitelstvo obce nebo přípravný výbor složený nejméně ze tří občanů oprávněných volit v komunálních volbách v dané obci. Rozhodují v něm oprávnění voliči formou souhlasu nebo nesouhlasu s konkrétně položenou otázkou týkající se samostatné působnosti obce. Hlasování je podobné jako v případěkonání voleb do zastupitelství obce. Aby bylo platné, musí se ho zpčastnit alespoň 35 % oprávněných voličů.

Je důležité vědět, že v téže věci je možné konat referendum pouze jednou za dva roky. Pokud je tedy referendum neúspěšné nebo dokonce neplatné, můžeme ho zopakovat až za 24 měsíců.

• Účast ve správním řízení

 

• Proces posuzování vlivů na životní prostředí EIA

​Zdroj textu: KALA, Lukáš a kol. Nenechte se zastav(i)ět. Brno: Lipka - Ediční centrum, 2013. ISBN 978-80-87604-48-9

Publikace ke stažení pod níže uvedeným odkazem.