VI. Anatektické horniny

Anatektické horniny (anatexity, anatektity, migmatity) jsou horniny smíšené, tvořené horninovými složkami rulovou (příp. amfibolitovou) a granitovou (metatekt). Dříve se předpokládalo, že vznikají hlavně injekcí granitového magmatu („ichoru“) do metamorfovaných hornin ve vysokých stupních regionální i kontaktní metamorfózy. Tento způsob vzniku má však jen menší význam, většinou vznikají v důsledku metamorfní segregace snáze tavitelných součástí horniny (oddělení světlých a tmavých minerálů) a látkové migrace.

Migmatity se rozlišují podle geometrických vztahů obou složek ve vzorku:

• Stromatity

  Granitová složka (metatekt) tvoří mm - cm proužky.

• Merizmity

  Granitová složka vyplňuje mezery mezi oválnými nebo ostrohrannými částmi restitu.

• Ptygmatity

  Pproužky metatektu jsou velmi nepravidelně plasticky zvrásněné.

• Anatektity (nebulity)

  Složky jsou neostře ohraničené a stínovitě se rozplývají.

Stavby migmatitů. Kreslila Eva Fediuková.

Stromatitový migmatit. Ålandské ostrovy v Baltském moři mezi Švédskem a Finskem.

Jsou zpravidla považovány za vysoký stupeň migmatitizace, i když bez významu jistě není vysoký podíl granitové složky v původní hornině (ortoruly).

Migmatity tvoří lemy kolem granitoidních plutonů u nás na Českomoravské vrchovině (Vanov u Telče, Jihlava) a v Jižních Čechách (merizmit „granátové skály“ v Táboře, anatexity v podolském komplexu u Písku).

Jsou nejrozšířenější horninou ve starých štítech (Skandinávie, Ukrajina, Kanada, africký kontinent). Pro abstraktní obrazce, které v nich obě složky vytváří, jsou častěji používány jako dekorační obkladový kámen.

Granátová skála v Táboře. Migmatitizovaná moldanubická pararula, černé body v aplitovém metatektu jsou granáty.

Migmatitizovaný amfibolit. Údolí Křetínky u Letovic.

Migmatit s převahou světlých složek. Podolí u Písku. Moldanubikum.