2. 3 Ovlivnění elektrického a magnetického pole a anomálních zón
Magnetosféra Země má výrazně asymetrický tvar, je protažena na noční straně Země v důsledku působení slunečních sil. Stav magnetosféry ovlivňuje cirkulační procesy v atmosféře a tak určuje charakter počasí, chrání biosféru před zhoubným působením tzv. slunečního větru (stálý tok nabitých částic protonů a elektronů vysílaných Sluncem) a ovlivňuje geologické procesy. Litosféra je z hlediska vodivosti heterogenní (Gruntorád 1993), jednak vzhledem k rozdílné vodivosti hornin, zejména v důsledku existence vysoce vodivých, tektonicky oslabených zón, jejichž účinnost je srovnatelná s vlivy kovových technických sítí (elektrifikované železniční tratě, tramvajová doprava, metro, ocelová potrubí apod.), která ovlivňují elektromagnetické pole Země do vzdálenosti několika metrů, ale častěji několika set metrů až desítek kilometrů. Vznikající bludné proudy ovlivňují migraci vody (projevy elektroosmózy a elektroforézy), zesilují korozi a právě jejich prostřednictvím se v industrializovaných krajinách uplatňuje ovlivnění celkového elektromagnetického pole.
Na poruchových zónách je výrazně snížen měrný odpor v důsledku ionizace pronikajících roztoků. V elektromagnetickém poli způsobuje výrazné změny antropogenní znečištění.
Např. znečištění ropnými látkami, unikajícími ze Slovnaftu v Bratislavě do písků a pískovců Žitného ostrova, způsobuje do obsahu 10–20 % váhových ropných látek pokles elektrického odporu a při vyšším znečištění roste. Při nižším obsahu ropných látek dojde patrně k zahuštění elektrického náboje a při vyšším k přerušení vodivých cest a zvýšení vodivosti horniny.
Ke zvýšení vodivosti dochází také s rostoucím časem v důsledku degradace ropných látek biodegradačními procesy.
Umělé kladné magnetické anomálie vznikají v magnetickém poli v průmyslových centrech (koncentrace strojů) nebo záporné (např. vytěžením kovů). K výraznému ovlivnění dochází ve městech v souvislosti s výstavbou železobetonových staveb a železných konstrukcí vůbec, které vytvářejí tzv. Faradayovu klec.
Na porušení elektromagnetického pole se významným způsobem v průmyslových centrech podílí i znečištění půd magnetickými částicemi. Dokazuje to výzkum magnetické susceptibility půd ostravské aglomerace (obr. 51).
Umělé elektromagnetické anomálie se souhrnně označují jako elektromagnetický smog.
Mapy intenzity umělého magnetického pole a úrovně elektromagnetického smogu sestavuje Geokomplex a. s. Bratislava.
V Bratislavě byla maximální intenzita Z-složky vektoru magnetického pole způsobena městskou elektrickou dopravou v oblasti Starého města. Zde dosahuje hodnot nad 100,0 nT. Maximální hodnoty úrovně elektromagnetického smogu, způsobené činností radiových vysílačů UKV a VKV na televizní věži Kamzík, jsou v oblasti Dúbravky, Železnej Studienky a v sev. části Starého města (Hricko, Šefara, Vozár 1995). Nadlimitní hodnoty jsou v oblastech Železná Studienka, severní část Mlynskej doliny, Dúbravka.
Porušením elektromagnetického pole a vznikajícími anomálními zónami (nesprávně označovanými jako geopatogenní) dochází ke vzniku anomálních podmínek životního prostředí. Je prokázáno např. zvýšení počtu srdečních onemocnění, poruchy navigace ptáků, anomální chování ryb a některých savců a dokonce výrazné zvýšení nehodovosti. Není ovšem jasné, do jaké míry se na tom podílí přirozené změny elektromagnetického pole a anomálních zón, např. při elektromagnetických bouřích či při zemětřeseních a nakolik jsou jeho změny způsobené lidskou činností.
Obrazový doprovod
a ozáření v % VKV vysílače v centru
Bratislavy. J. Gricko, 1994.
a ozáření v % VKV vysílače v Košicích.
J. Gricko a Geokomplex Bratislava, 1994.
Prof. RNDr. Miloslav Suk, DrSc., Přírodovědecká fakulta, MU |
Návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2010
Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ