Přechod na hlavní menu, Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

2. 4 Změny georeliéfu pevnin a změny v rozmístění vodstva

K nejvýznamnějším změnám v georeliéfu Země patří změny, k nimž dochází na styku moří a souše a na mořském pobřeží. Také zde není vždy zřejmé, do jaké míry se na nich podílí člověk.

Pro lidstvo má nejvážnější důsledky stoupání hladiny světového oceánu, které může být cyklickým projevem ve vývoji Země, nebo důsledkem globálního oteplování s pravděpodobným výrazným podílem industriální společnosti.

Na obr. 31 jsou znázorněny nejvíce ohrožené oblasti. V Evropě k nim patří východní pobřeží Anglie, Holandsko a východní Pobaltí, v Americe jihovýchod Spojených států a v Asii Bengálský záliv. Tam dokonce po roce 2006 byly zatopeny dva obývané ostrovy v národním parku Sunderbans na hranici Indie a Bangladéše a ohrožena je celá delta Gangy. Současné zvyšování úrovně mořské hladiny může vést ke stoupnutí hladiny moří v tomto století i o 85 cm.

Nepochybně antropogenní jsou poklesy pobřežních úseků v důsledku těžby vody či ropy (vizi kap. 2. 1.) nebo i destrukcí ostrovů. Po II. světové válce byl tak ze strategických důvodů podstatně zmenšen německý ostrov Helgoland.

Rozšiřování pevniny je vesměs ovlivněno antropogenně. Dochází k němu vysoušením příbřežních bažin a budováním hrází.


Nejznámějším příkladem je projekt DELTA v Holandsku, kde jedna třetina území leží pod úrovní mořské hladiny. Velmi časté je zasypání bahnitých pobřeží v okolí velkých pobřežních měst. Tak bylo rozšířeno San Francisko, Petrohrad, Sydney, v Hongkongu a v Keykyře na Korfu vybudována umělá letiště. Ojedinělý projekt se připravuje v Benátkách, kde byla postavena umělá bariera a napumpováním mořské vody do hornin v podloží město vyzdviženo o 30 cm. Buduje se nebo připravuje výstavba umělých ostrovů při pobřeží. Cílem je získání prostoru pro obyvatelná sídliště (Maledivy, Izrael, Singapur), kde jiné rozšíření není možné, ochrana pobřeží před stoupající mořskou hladinou (v Holandsku se připravuje výstavba umělého ostrova podél pobřeží, který má mít symbolickou podobu tulipánu nebo i vytvoření turistické atrakce a rekreačních možností. Spojené arabské emiráty tak vybudovaly Palmové ostrovy (obr. 30), zahrnující tři ostrovy ve tvaru palem a na 300 malých soukromých ostrůvků, Dubai buduje souostroví tvořící schematickou mapu světa a Ruská federace u Soči v Černém moři ostrovy ve tvaru tohoto státu. Velmi realistický je zejména izraelský projekt, který počítá s výstavbou ostrovů kolem pobřeží, včetně letiště, které by bylo propojeny podmořskými tunely. Singapur si vytváří soustavu umělých ostrovů z komunálního odpadu (spalitelného i nespalitelného). Pozoruhodné je, že se na těchto ostrovech dobře daří běžným i vzácným rostlinám a živočichům.


Ke změnám v rozsahu hydrosféry je třeba dále počítat ubývání ledu a vysýchání mnoha jezer. Ubývání ledovců má globální charakter. Porovnání jejich rozsahu v uplynulých desetiletích to dokazuje v Grónsku v Arktidě i Antarktidě. V Arktidě např. za 30 let (od roku 1980) ubylo na 3 miliony km2 ledovce.


K nejznámějším příkladům vysýchání jezer patří Aralské jezero v Ruské federaci, Čadské jezero v Africe (obr. 29), kde příčiny jsou vesměs antropogenní, a Mrtvé moře na Blízkém Východě, kde příčiny nejsou zcela jasné.


Velký rozsah mají antropogenní změny georeliéfu, které ohrožují polovinu souše nepokryté ledem.

Podle původu se rozlišují:

  • montánní tvary,
  • zemědělské formy,
  • sídlištní formy,
  • průmyslové a dopravní formy,
  • umělé změny georeliéfu krajiny.

Montánní tvary mají nepochybně největší rozsah. Patří k nim morfologické tvary vytvořené povrchovou těžbou (povrchové doly, pískovny, lomy a hliníky), haldy, výsypky hlušiny, haldy odpadu z podzemních prací, sejpové pahorky, zemníky (propady poddolováním, pinky) a také haldy úpravárenské a odkaliště (obr. 105, obr. 106, obr. 107, obr. 108).

Povrchové doly dosahují délky stěny až dvacet kilometrů a hloubky zpravidla až 300 m (diamantové doly i hloubka tisícimetrová). K nejrozsáhlejším patří povrchové doly na měď v Severní i Jižní Americe, povrchové doly na železnou a manganovou rudu v Ruské federaci, v Austrálii a na Ukrajině a těžba uhlí ve střední Evropě (Podkrušnohoří, Sasko). Např. u nás v Podkrušnohoří se přemístí ročně asi 300 milionů tun zemin.

Montánní formy podrobně popisuje Zapletal (1969). Značný problém představují velkolomy v chráněných oblastech nebo na jejich okraji. V Českém středohoří byly již odtěženy celé kopce (např. bazaltový 200 m vysoký Chlum u Haber).

Těžba kameniva u nás po roce 1989 sice klesla zhruba na polovinu, ale řada velmi problematických lomů zůstává v provozu. Těžební p1ány předpokládají odtěžení celých kopců (např. v Českém středohoří Vršetín u Třebenic, Tlustec, Libouchec nad Labem), tvořených surovinou, která splňuje přísné požadavky např. na železniční štěrk.

I když v mnoha případech by bylo možné neobnovitelné zásoby kamene nahradit druhotnými surovinami, je ekologicky stále výhodnější využívat neobnovitelné přírodní zdroje než odpadové suroviny. Je to dokladem, že ruka trhu sama o sobě přírodu neochrání.

Problematické zbytky po těžbě jsou u nás na Plzeňsku (Hromnice po těžbě kamenečných břidlic, Chvaletic (po těžbě manganových rud), Krušné hory (sejpy po těžbě cínu), údolí Otavy (po těžbě zlata) a Třebenice (granátů). Podrobně jsou zdokumentovány haldy a pinky po středověké těžbě rud u Ratibořic a Staré Vožice (Chábera, Ouředníková 1979) a Rudolfova po těžbě uhlí (Chábera 1978).


  • Zemědělské formy georeliéfu mají často značný rozsah, ale nevytváří takové rány do tváře Země jako formy montánní. Patří k nim např. terasy a meze, které se vytváří často i neúmyslně, dlouhodobým obděláváním (obr. 132, obr. 133). Časté je také zarovnání povrchu pro snazší využití mechanizace v zemědělství.
  • Sídlištní a průmyslové formy zahrnují všechny úpravy zemského povrchu v městských aglomeracích. Jde zejména o změny povrchu navážkami nebo odklizem, případně propadáním.
  • Dopravní formy jsou zejména železniční a silniční (resp. MHD) průkopy, náspy a sruby. Ty často zcela mění charakter krajiny. Zatímco přirozenou páteří krajiny je říční síť, vytváří komunikace nový systém. Na Moravě je říční síť vytvářena systémem převážně severojižního směru. Komunikace všeho druhu však mají převládající směr kolmý, západ-východ, založený již před II. světovou válkou pro potřeby spojení západní a východní části tehdejší republiky. Nechtěným důsledkem jsou záplavy způsobené náspy silnic a železnic.
  • Vojenské formy jsou zejména krátery po výbuších, zákopy a okopy.
  • Umělé změny krajiny jsou různého původu: Patří k nim např. mohyly a mohylová pole, únikové náspy pro zvěř v lužních lesích nebo vytvořené jako útočiště pro lidi při záplavách (mají velký význam v Číně). K antropogenním formám patří dále úpravy terénu pro sportovní zařízení (umělé svahy pro lyžování, úpravy terénu pro auto- či moto- závody či pro výstavbu speciálních stadionů, např. v kazašské Alma Atě). Velkoplošné změny krajiny jsou umělé parky (např. Lednice, Versailles).

Důležitou formou ovlivnění geomorfologie jsou změny v rozmístění povrchových vod. Jde zejména o překládání vodních toků např. pro potřeby těžby (ve středověku Biala v Jeseníkách, v současnosti Bílina v Podkrušnohoří), jejich regulace a vodohospodářské úpravy k odstranění záplavových změn (to si v některých případech vyžádá i značné úpravy krajiny na ploše několika set km2). Vznikají umělé toky, průplavy a kanály (Baťův kanál a jiné) nebo umělá jezera (nejčastěji přehradní) a rybníky, které mohou zcela pozměnit ráz krajiny. Dokumentuje to např. rybniční středověká soustava v jižních Čechách i změny v okolí Slapské, Orlické a Lipenské přehrady.


Oteplování a tání ledovců přinese v budoucnosti zřejmě i další změny v rozmístění vod. Odhady připouštějí zvýšení hladiny světového oceánu o několik metrů a zaplavení rozsáhlých příbřežních oblastí, např. v Bangladéši. Je ovšem nejasné, do jaké míry je to ovlivněno lidskými aktivitami, k rozsáhlému kolísání mořské hladiny docházelo velmi často i v geologické minulosti, bezpochyby z přírodních příčin (obr. 28).

Obrazový doprovod

Obr. 27 Změny v rozsahu Aralského jezera po roce 1960. Goudie et. al., 2006.
Obr. 27 Změny v rozsahu Aralského jezera po roce 1960.
Goudie et. al., 2006.
Obr. 28 Kolísání mořské hladiny v geologické minulosti.
Obr. 28 Kolísání mořské hladiny v geologické minulosti.
Obr. 29 Postup vysychání jezera Čad v Africe v letech 1963–2001. Lidové noviny 2. 11. 2005.
Obr. 29 Postup vysychání jezera Čad
v Africe v letech 1963–2001.
Lidové noviny 2. 11. 2005.
Obr. 30 Umělé Palmové ostrovy ve Spojených arabských emirátech slouží jako turistická atrakce.
Obr. 30 Umělé Palmové ostrovy ve Spojených arabských
emirátech slouží jako turistická atrakce.
Obr. 31 Území nejvíce ohrožená zaplavením v důsledku poklesů pevniny nebo zvýšení hladiny světového oceánu.
Obr. 31 Území nejvíce ohrožená zaplavením v důsledku
poklesů pevniny nebo zvýšení hladiny světového oceánu.


Stránky Pedagogické fakulty MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2010

Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.