2. 9 Vliv člověka na vývoj ostatních organizmů

Protože geologický vývoj Země je v uplynulých 3 miliardách let významně ovlivňován organizmy, má působení člověka na biosféru zprostředkovaně i v tomto ohledu vliv na delší vývoj Země.

Vliv člověka na biosféru se projevuje v mnoha ohledech:

Vymírání druhů a ubývání pestrosti živočišných i rostlinných druhů.

Podle Kettnera (1956) se snížil počet druhů od vzniku člověka na polovinu a zpočátku mizel v průměru jeden druh za století, dnes mizí 1 druh za den.

Podle ročenky UNESCO za pouhých 20 let 1970–1990 vymizelo na 1600 druhů živočichů a na 2000 druhů rostlin. Příčinou je hlavně globální znečištěni vod, ovzduší a přírodního prostředí vůbec.

V důsledku hnojení nevhodnými hnojivy voda v Rýnu v roce 1970 obsahovala až 3 mg kadmia v litru, proto z něj téměř vymizel život. Po zákazu používání přírodních fosfátů se během pěti let voda pročistila a vrátily se i původní druhy (např. rýnští úhoři), podobně jako na jižní Moravu (raci a bobři). Znečištěním prostředí je způsoben také ústup některých rostlin. Např. v Moravském krasu v důsledku znečištění ovzduší při zvýšené návštěvnosti vymizely desítky druhů rostlin, např. jazýček kozlí, vstavač vojenský či zvonek sibiřský, ale i některé druhy netopýrů.

Naproti tomu mnohé změny jsou přírodního původu. Člověku je zřejmě neprávem připisováno vyhubení mamutů. Ukazuje se dokonce, že vlny vymírání druhů nejsou způsobovány jen náhodnými katastrofami, ale mají určitou periodicitu.

Paleontologové ve Španělsku např. prokázali, že hlodavci vymírají v periodách 2,1 milionu let a 1 milion let, odpovídajících změnám úklonu zemské osy a změnám oběžné dráhy Země. Několik druhů živočichů naopak přežívá jen díky lidské péči. Patří k nim např. kůň Przewalského.

V současné době žije na Zemi na 8 milionů druhů hmyzu, 800 tisíc druhů pavoukovců, 500 tisíc druhů virů, na 200 tisíc druhů prvoků a měkkýšů, 180 tisíc druhů korýšů a 50 tisíc druhů obratlovců. Z rostlin jsou nejpočetnější cévnaté (280 tisíc druhů) a řasy 200 tisíc druhů.

Nepochybně antropogenní je neustávající úbytek lesů (obr. 61, obr. 62). Zatímco v minulosti začínaly ledové doby v krajině zcela zalesněné, případná příští doba ledová bude začínat za naprosto odlišných podmínek v odlesněné krajině. Odlesnění dokumentují údaje z USA, stejně jako z Evropy a k největší likvidaci lesů dochází v Asii.

Člověk významným způsobem ovlivnil rozšíření některých druhů organizmů.

Většinou jde o úbytek, jak dokumentuje (obr. 59, mapa) ústupu bizonů v Severní Americe, ale i o nechtěné rozšíření např. králíků v Austrálii či divokých včel v jižní Americe (obr. 60).

Pěstování zemědělských plodin se z Asie (povodí Indu) za posledních 10 000 let díky člověku rozšířilo do celého světa. Jde zejména o pšenici, žito a další druhy obilí (ječmen, proso) ale i o jablka, mák a další plodiny. Vinná réva, dříve typická rostlina severní polokoule, se během 19. století rozšířila v celém pásmu s obdobnými podmínkami i na polokouli jižní.

Lidé mění vlastnosti organizmů.

Jde zejména o postupnou domestifikaci zvířat (pes, kůň, kočka, prase), šlechtění (kůň, pes, aj.). Šlechtěním a křížením rostlin vznikají nové druhy rostlin s odchylnými vlastnostmi.

Změnami produkovanými industriální společností se vytváří příznivé podmínky pro nejlépe adaptabilní organizmy.

Zdá se, že těmto změnám neujde ani rod homo – dnešní člověk rozumný (homo sapiens sapiens).

O jeho dalším vývoji existuje několik scénářů:

• během dalšího vývoje atrofují málo používané orgány, vlasy, některé svaly, nehty, zvětší se a zesílí používané. Vhledem k rozvoji počítačů a robotizaci je však otázka jestli to bude také mozek,
• díky vytvořeným stabilním podmínkám se člověk přestane vyvíjet. Podle Flegra již vývoj člověka ustal („zamrzlá evoluce“), protože již nejsou přímé stimuly dalšího vývoje,
• vymře na globální epidemii nebo vesmírnou katastrofu a bude nahrazen jiným více adaptabilním druhem, popřípadě umělým systémem (roboti s naprogramovaným vývojem).

Obrazový doprovod

Obr. 59 Zmenšování oblastí přirozeného rozšíření bizonů
na území Severní Ameriky od r. 1800.
Goudie et al., 2006

Obr. 60 Invaze divokých včel na území Jižní Ameriky,
zavlečených tam v r. 1957.
Goudie et al., 2006

Obr. 61 Rozsah lesů na území Evropy v r. 990
a v r. 1990 n.l. indikuje postup odlesnění.
Goudie et al., 2006

Obr. 62 Současné odlesňování
v tropických oblastech kontinentů.
Goudie et al., 2006

Obr. 63 Korálové útesy kolem ostrovů v Tichém oceánu.
Merck et al., 1986

Obr. 64 Jih Španělska byl před třiceti
lety zalesněnou krajinou, dnes zcela převládají pole.
Foto ATP