POLn6010 Experimentální politologie

Fakulta sociálních studií
jaro 2025
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Lenka Hrbková, Ph.D. (přednášející)
doc. PhDr. Roman Chytilek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Michal Tóth, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. PhDr. Roman Chytilek, Ph.D.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Lucie Pospíšilová
Dodavatelské pracoviště: Oddělení politologie – Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Předpoklady
! POL565 Experimentální politologie && !NOW( POL565 Experimentální politologie )
Kurs je otevřen studentům všech oborů na MU se zájmem o experimentální výzkum.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 52 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
představit experimentální směry v politologii v kontrastu k observačnímu výzkumu; diskutovat aplikace experimentální metodologie v různých oblastech politologie;
Výstupy z učení
osvojit si uvažování o kauzalitě a měření kauzálních efektů ;
osvojit si prakticky designování, zpracování a interpretaci experimentů ;
Osnova
  • 1. Uvedení do experimentální politologie: Lesser Evil in Your Face 2. Experimentální politogie a kauzalita 3. Experimenty a kontrola, randomizace 4. Experimentální validita a replikace 5. Seminář 1 psychologická a ekonomická tradice experimentů v politologii (position paper) 6. Design experimentu a výběr participantů, motivace 7. Seminář 2 prezentace návrhů projektů 8. Seminář 3 prezentace návrhů projektů 9. Co se smí a co nesmí: experimentální etika 10. Prezentace realizovaného projektu 11. Realizace experimentu 12. Využívání experimentů v politologii 13. Analýza dat a interpretace výsledků
Literatura
    povinná literatura
  • • Kellstedt, P.M-Whitten, G. 2014: Experimental Research Designs. In The Fundamentals of Political Science Research, 2nd ed. New York: Cambridge University Press, s. 70-77
  • • Leeper, T. J., Druckman, J. N., Freese, J. 2016. Generalizability of Survey Experiments. Journal of Experimental Political Science 2, 109-138.
  • • Herrera, C. D. 2001. Ethics, Deception, and „Those Milgram Experiments.“Journal of Applied Philosophy, 18(3), 245-256.
  • • Druckman, J. et al. 2010. The Cambridge Handbook of Experimental Political Science. Kapitola 5.
  • • Gaines, B., Kuklinski, J., Quirk, P. 2007. The logic of the survey experiment reexamined. Political Analysis. 15, 1-20, https://doi.org/10.1093/pan/mpl008
  • Druckman, J. N. (2022). Experimental thinking. Cambridge University Press. Kapitoly 2-3
  • • Bowers, J. 2011: Making Effects Manifest in Randomized Experiments in Druckman et al. Cambridge Handbook of Experimental Political Science New York: Cambridge University Press. s.459-480.
  • • Druckman, J. et al. 2010. The Cambridge Handbook of Experimental Political Science. Kapitoly 1 a 2.
  • • Hrbková, L., Chytilek, R. 2015. Příliš dobré kauzální argumenty na to, aby byly pravdivé? Experimentální validita v postlacourovské době. Sociální studia 4, 7-16.
  • • Morton, R.B.- Williams, K. 2010: Experimental Politicial Science and The Study of Causality, New York: Cambridge University Press. s. 58-74, 353-364
  • • Easton , M.J., and Holbein, J.B. 2021. The Democracy of Dating: How Political Affiliations Shape Relationship Formation. Journal of Experimental Political Science 8, 260-272.
  • Fried, B. J., Lagunes, P., Venkataramani, A. 2010. Corruption and Inequality at the Crossroad. A Multi-Method Study of Bribery and Discrimination in Latin America. Latin American Research Review, 45(1), 77-97
    doporučená literatura
  • • Bassi. A. 2019. Weather, Risk, and Voting: An Experimental Analysis of the Effect of Weather on Vote Choice. Journal of Experimental Political Science, 6(1), 17-32.
  • • Webster, M. Jr.-Sell, J. 2014: Laboratory Experiments in Social Sciences. London: Academic Press (kap.3. Logical and Philosophical Foundations of Experiments in Social Sciences, jen s. 53-67).
  • • Clark, S. 1999. Justifying Deception in Social Science Research. Journal of Applied Philosophy, 16(2), 151-166.
  • • Morton, R.B.- Williams, K. 2010: Experimental Politicial Science and The Study of Causality, New York: Cambridge University Press. s. 75-84
    neurčeno
  • • Webster, M. Jr.-Sell, J. 2014: Laboratory Experiments in Social Sciences. London: Academic Press s. 119-138- části kapitol 5 a 6).
Výukové metody
přednášky, semináře
Metody hodnocení
aby mohl být hodnocen, musí student pravidelně navštěvovat hodiny (přednášky i semináře, jsou možné dvě neúčasti). Známka bude souhrnem position paperu (15%), experimentálního projektu (45%) a zkoušky (40%).
Informace učitele
POL 565 je určena motivovaným zájemcům a zájemkyním, kterým vyhovují následující podmínky: - kurs nabízí uvedení do progresivní oblasti experimentální politologie, pokud víme, není na jiné středoevropské univerzitě vyučován - práce v kursu je průběžná, předpokládá se aktivní zapojení během semestru a průběžná kreativní práce s poznatky, které v kursu získají. - je potřeba být ochoten číst v angličtině - součástí kursu je i návrh vlastního experimentu, nejlepší design bude prakticky realizován - považují politologii (nebo vědní obor, který studují) za interdisciplinární vědu, schopnou čerpat například z psychologie či ekonomie.
Další komentáře
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2019, jaro 2022, podzim 2023.