POL142 Politická filosofie XX. století

Fakulta sociálních studií
jaro 2019
Rozsah
2/0/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. et Mgr. Jiří Baroš, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Pavel Dufek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Martin Job (cvičící)
Mgr. Bc. Tereza Křepelová, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Patrik Taufar, MA, E.MA, Ph.D. (cvičící)
Garance
prof. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Pavel Dufek, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
Čt 12:00–13:40 P24
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
POL142/01: St 20. 3. 16:00–17:40 P22, St 3. 4. 16:00–17:40 P22, St 24. 4. 16:00–17:40 P22, St 15. 5. 16:00–17:40 P22
POL142/02: Čt 21. 3. 16:00–17:40 U44, Čt 4. 4. 16:00–17:40 U44, Čt 25. 4. 16:00–17:40 U44, Čt 16. 5. 16:00–17:40 U44
POL142/03: Čt 21. 3. 18:00–19:40 U34, Čt 4. 4. 18:00–19:40 U34, Čt 25. 4. 18:00–19:40 U34, Čt 16. 5. 18:00–19:40 U34
POL142/04: St 20. 3. 8:00–9:40 U32, St 3. 4. 8:00–9:40 U32, St 24. 4. 8:00–9:40 U32, St 15. 5. 8:00–9:40 U32
Předpoklady
POL103 Dějiny politických idejí || POL180 Politická filozofie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 20 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Po úspěšném absolvování tohoto kursu budou studenti disponovat systematickými znalostmi o nejvýznačnějších politických filosofech/filosofkách 20. a 21. století, stejně jako o klíčových problémech strukturujících současné a nedávno minulé debaty. Absolventi kurzu tak porozumí nejvýznamnějším problémům a debatám v rámci soudobé normativní reflexe společnosti, a zároveň budou schopni vysvětlit vzájemné působení politické teorie a praxe. Získají tak schopnost kriticky analyzovat a porovnat nejvýznamnější příspěvky současné politické filosofie a aplikovat je na významné politické otázky dnešních společností.
Osnova
  • 1) Úvod. Poslání a organizace kurzu. Povaha a role politické filosofie
  • 2) Modernita a republikanismus: Hannah Arendtová
  • 3) Kritika liberalismu a pojem politična: Carl Schmitt
  • 4) Kritika moderního racionalismu: Michael Oakeshott
  • 5) Kritické osvícenství a projekt emancipace ve 20. století: Frankfurtská škola a Jürgen Habermas
  • 6) Liberalismus v ohrožení: Friedrich August Hayek a Isaiah Berlin
  • 7) Teorie spravedlnosti: John Rawls
  • 8) Libertarianismus: Robert Nozick
  • 9) Egalitarismus. Přirozené a pozitivní právo: Ronald Dworkin, HLA Hart
  • 10) Týden určený k samostudiu (Den fakulty)
  • 11) Komunitaristická kritika liberalismu: Michael Sandel, Charles Taylor, Michael Walzer, Alasdair MacIntyre
  • 12) Radikální demokracie a politika diference: Carole Pateman, Ernesto Laclau a Chantal Mouffe, Iris M. Young, Nancy Fraser
  • 13) Kosmopolitní obrat: Demokracie a spravedlnost na nadnárodní úrovni?
Literatura
  • Politická filosofie 20. století. Edited by Karl Ballestrem - Hennig Ottmann, Translated by Alena Bakešová. 1. vyd. Praha: ISE, 1993, 302 s. ISBN 80-85241-52-8. info
  • Současná politická filosofie :sborník textů anglosaských autorů 20. století. Edited by János Kis, Translated by Pavel Barša. Vyd. 1. Praha: Oikoymenh, 1997, 501 s. ISBN 80-86005-60-7. info
  • BLACKWELL, Basil. Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Edited by Janet Colemanová - William E. Connolly - Alan Ryan - David Miller, Tr. Brno: Jota, 1995, xiii, 580. ISBN 80-85617-47-1. info
  • Teorie demokracie dnes. Edited by Ian Shapiro - Jürgen Habermas - Milan Znoj. 1. vyd. Praha: FILOSOFIA, 2002, 95 s. ISBN 80-7007-156-7. info
  • Velké postavy politické filosofie. Edited by Jaromír Žegklitz, Translated by Roman Civín. Praha: Občanský institut, 1996, 223 s. ISBN 80-901659-5-8. info
Výukové metody
První výukovou metodou je přednáška ke každému z témat, která zasazuje povinnou literaturu do kontextu dějinně-myšlenkového vývoje a podrobně se věnuje vybraným problémům a tématům. Na přednášku se studenti připravují čtením zadaných textů a požadována je též jejich aktivní participace v podobě odpovědí na otázky vyučujícího.
Druhou metodou jsou semináře v menších skupinách (cca 15–20 lidí). Semináře sestávají z (1) interaktivního výklad vyučujícího k otázkám a nejasnostem; (2) studentské prezentace zadaného textu s navazující seminární diskusí
Metody hodnocení
Kurz je hodnocen průběžně, k jeho úspěšnému absolvování je potřeba načíst cca 600 stran literatury. Přesné požadavky k ukončení kurzu jsou následující:
(1) Absolvování čtyř seminářů v průběhu semestru (23. 3., 6. 4., 4. 5., 18. 5.) zahrnujících skupinovou prezentaci (1krát), aktivitu při seminářích a minitest. Za semináře je možno získat 0–15 bodů (skupinová prezentace: 0–4b.; aktivita 0–6b.; minitest 0–5b.), tedy 37,5 % výsledné známky). Podrobné informace viz níže.
(2) Písemný zkouškový test po skončení výuky (pět otázek po pěti bodech, tj. celkem 0-25 bodů)
Výsledná známka (A-F) je součtem získaných bodů z těchto hodnocených aktivit. K závěrečnému testu musí studenti znát přednášky a mít nastudovánu povinnou literaturu. Testové otázky tedy budou vycházet jak z povinné literatury, tak z přednášek.
Informace učitele
Pro podrobnější informace k předmětu viz sylabus v sekci Studijní materiály/Organizační pokyny k výuce For additional and detailed information see the course syllabus, which is available in the Study Materials section within the Information System
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1999, podzim 2000, podzim 2001, podzim 2002, podzim 2003, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2020.