CJp031 Syntax českého jazyka

Pedagogická fakulta
jaro 2026
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
PhDr. Ivana Kolářová, CSc. (přednášející)
Garance
PhDr. Ivana Kolářová, CSc.
Katedra českého jazyka a literatury – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Petra Rozbořilová
Dodavatelské pracoviště: Katedra českého jazyka a literatury – Pedagogická fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJp031/01: Čt 8:00–9:50 A21 učebna, I. Kolářová
CJp031/02: Út 8:00–9:50 B34 učebna, I. Kolářová
CJp031/03: Čt 16:00–17:50 B30 učebna, I. Kolářová
CJp031/04: Po 16:00–17:50 C21 učebna, I. Kolářová
Předpoklady
CJp011 Morfologie ČJ
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem studijního předmětu je:
- na základě znalosti syntaktické terminologie zvládnout analýzu věty jako gramatické jednotky a analýzu souvětí a prokázat schopnost aplikovat ji při vysvětlení větné stavby ve škole;
- ukázat potřebu porozumění stavbě věty A SOUVĚTÍ jako východiska pro porozumění významu věty a textu i pro rozvoj schopnosti tvoření vět A SOUVĚTÍ bez gramatických a stylizačních nedostatků;
- ukázat fungování věty A SOUVĚTÍ jako komunikační jednotky = výpovědi v promluvě a v komunikační situaci.
Výstupy z učení
Předpokládá se, že v závěru kurzu student:

a) má vytvořený algoritmus poznávání větných členů základních a rozvíjejících, dokáže jej uplatnit při větné analýze a modifikovat jej pro potřeby vysvětlení syntaktického učiva ve školské praxi;
b) provede správnou analýzu stavby věty jednoduché, vysvětlí vztahy mezi větnými členy a dokáže objasnit potřebnost rozboru věty pro porozumění její struktuře a jejímu významu; dovednosti dokáže aplikovat ve výuce skladby na základní a střední škole;
c) dokáže analyzovat souvětí podřadné, souřadné a složité; vysvětlit vztahy mezi větami souřadně spojenými;
d)dokáže objasnit nedostatky ve větné stavbě a jejich příčiny a poradit, jak se jich vyvarovat;
e) uvědomí si, které znalosti a dovednosti jsou základní, tj. které jsou důležité pro porozumění větě a textu, popř. které jsou důležité jako východisko pro osvojování větných struktur v cizích jazycích, zejména v angličtině;
f) dokáže vysvětlit tzv. komunikační principy (maximy) jako podmínky úspěšného fungování výpovědí v komunikaci, popř. naopak vysvětlit příčiny komunikační neúspěšnosti.
Osnova
  • 1.-2. Věta a výpověď v komunikaci. Komunikační funkce výpovědi. Jazykové prostředky jejich vyjadřování: lexikální (částice, citoslovce), gramatické (slovesné kategorie), intonace. Komunikace a komunikační principy (maximy): princip zdvořilosti, princip kvality, princip kvantity.
  • 3. Věta jednoduchá. Větné členy a jejich vyjadřování slovními druhy. Větné členy základní. Věty podmětové a bezpodmětové, větné ekvivalenty. Druhy bezpodmětových vět slovesných podle významu a typu přísudku.
  • 4. Větné členy rozvíjející.
  • 5. Syntaktické vztahy (koordinace, determinace, apozice, predikace). Vyjádření determinace shodou, řízeností a přimykáním.
  • 6. Komplexní rozbor věty jednoduché metodami syntaxe analytická (větné členy základní a rozvíjející, syntaktické vztahy významové a formální).
  • 7. Sloveso a jeho valence. Klasifikace větných struktur podle valenčního potenciálu přísudkového slovesa. Sémantická struktura věty.
  • 8. Odchylky od pravidelné větné stavby. Aktuální členění výpovědi. Pořádek slov.
  • 9. Odlišení věty jednoduché od souvětí podle stanovených kritérií. Spojovací výrazy, jejich charakteristika významová, slovnědruhová, syntaktická. Věta hlavní a vedlejší, kritéria jejich odlišení.
  • 10. Druhy souvětí. Souvětí podřadné a jeho druhy. Parataktické spojení vět v souvětí. Významový poměr mezi paratakticky spojenými větami a jazykové prostředky jeho vyjádření. Paratakticky spojené věty hlavní, paratakticky spojené věty vedlejší.
  • 11. Hypotaktické vztahy v souvětí a prostředky jejich vyjádření. Typy hypotaktických vztahů v textu, jazykové prostředky jejich vyjádření. Kritéria klasifikace vedlejších vět v souvětí. Druhy spojovacích výrazů, obsahové kritérium. Větněčlenská klasifikace vedlejších vět v souvětí.
  • 12. Souvětí složité, syntaktické vztahy v složitém souvětí. Typy složitých souvětí. Souvětí s vloženými větami. Grafické znázornění stavby souvětí.
Literatura
    povinná literatura
  • Příruční mluvnice češtiny. Edited by Petr Karlík - Marek Nekula - Zdenka Rusínová - Miroslav Grepl. Vyd. 2., opr. Praha: Lidové noviny, 1996, 799 s. ISBN 8071063037. info
    doporučená literatura
  • HAUSER, Přemysl. Cvičení ze současného českého jazyka : skladba. 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 95 stran. ISBN 8021028033. info
  • Čeština - řeč a jazyk. Edited by Marie Čechová. 2. přeprac. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2000, 407 s. ISBN 80-85866-57-9. info
  • GREPL, Miroslav a Petr KARLÍK. Skladba češtiny. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1998, 503 s. ISBN 80-7198-281-4. info
  • Mluvnice češtiny. 3, Skladba. 1. vyd. Praha: Academia, 1987, 746 s. info
    neurčeno
  • PANEVOVÁ, Jarmila. Mluvnice současné češtiny. Vydání první. Praha: Karolinum, 2014, 291 stran. ISBN 9788024624976. info
  • ŠTÍCHA, František a kol. Akademická gramatika spisovné češtiny. 1. vyd. Praha: Academia, 2013, 974 s. ISBN 978-80-200-2205-9. info
  • HIRSCHOVÁ, Milada. Studie k moderní mluvnici češtiny. Edited by Oldřich Uličný. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, 295 s. ISBN 9788024435916. info
  • HIRSCHOVÁ, Milada. Speech Acts in Slavic Languages. In In: Berger, T. – Gutschmidt, K. – Kempten, S. - Kosta, P. (eds.): Die Slavischen Sprachen. Slavic Languages. 1. vyd. Berlin: Mouton de Gruyter, 2009, s. s. 1055-1090, 46 s. ISBN 978-3-11-015660-7. info
  • FRIED, Mirjam. Dative possessor: delimiting a grammatical categorybased on usage. In František Štícha, Mirjam Fried. Grammar & Corpora / Gramatika a korpus 2007. Praha: Academia, 2008, s. 51-53. ISBN 978-80-200-1634-8. info
  • FIRBAS, Jan. Functional Sentence Perspective in Written and Spoken Communication. Cambridge: Cambridge University Press, 1992, 239 s. ISBN 0521373085. info
Výukové metody
- Řízený rozhovor vztahující se k různým pojetím stavby věty;
- Problémové metody, metody kritického myšlení (brainstorming, myšlenková mapa...);
- Samostatná analýza věty: určení větných členů a větných vztahů
- Samostudium.
Metody hodnocení
Předmět je ukončen zkouškou, která má část písemnou a část ústní.
1. Předpokladem pro připuštění k ústní zkoušce je úspěšné zvládnutí části písemné zaměřené na látku semináře v průběhu semestru. Písemka je tvořena:
a) testovou částí se 30 až 40 otázkami s výběrem jedné správné odpovědi;
b) větami a souvětími ke komplexnímu rozboru.
Pro klasifikaci výsledku jako úspěšného musí student získat 70 % bodů. Student má možnost 1 řádného a 2 opravných termínů u písemné části zkoušky.
2. Obsah ústní zkoušky je dán obsahem osnovy předmětu a okruhy zveřejněnými na webové stránce (viz Odkaz na webovou stránku předmětu). Student si u zkoušky losuje 2 otázky, při odpovědích se hodnotí věcná správnost a kultivované vyjadřování.
Pokud student neuspěje u termínu písemné zkoušky, je z tohoto zkušebního termínu hodnocen známkou "F" z celé zkoušky.
Pokud student uspěje u písemné zkoušky, ale neuspěje u zkoušky ústní, v opravném termínu již skládá pouze zkoušku ústní.
Informace učitele
Studenti a studentky, kteří budou na mobilitě v zahraničí, nemají povinnost účasti na seminářích. Zkoušku mohou splnit i po návratu. Je vhodné před odjezdem kontaktovat vyučující a domluvit se.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/ped/jaro2026/CJp031