CJJ20 Staroslověnština

Filozofická fakulta
jaro 2023
Rozsah
0/2/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Dodavatelské pracoviště: Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 14:00–15:40 D32, kromě Út 28. 3., kromě Út 25. 4. ; a Út 28. 3. 14:00–15:40 D31, Út 25. 4. 14:00–15:40 D31
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Cíle předmětu
Výklad v tomto předmětu se zaměřuje na grafickou, fonologickou a morfologickou stránku staroslověnských textů. Zabývá se také divergentním vývojem praslovanské morfologie, který vedl ke vzniku raných fází současných slovanských jazyků. Hlavním cílem výuky je poznání morfologické stavby staroslověnštiny, a to především na základě procvičování a rozboru staroslověnských textů.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu schopen:
- číst, interpretovat a transliterovat staroslověnské texty psané cyrilicí,
- aplikovat hláskové změny při tvorbě konkrétních staroslověnských flektivních forem,
- identifikovat gramatické kategorie konkrétních staroslověnských flektivních forem,
- analyzovat vnitřní strukturu konkrétních staroslověnských flektivních forem,
- vysvětlit základní vývojové trendy staroslověnské flektivní a funkční morfologie,
- na základě praslovanského nářečního štěpení porovnat rozdíly mezi současnými slovanskými jazyky,
- popsat jednotlivé etapy vývoje staroslověnského písemnictví s významnými prameny.
Osnova
  • 1. Typy jmenných deklinací, kmenový princip deklinace substantiv.
  • 2. Deklinace adjektiv (formy a distribuce jmenných a složených tvarů).
  • 3. Tvoření a ohýbání komparativu.
  • 4. Deklinace zájmen.
  • 5. Deklinace číslovek.
  • 6. Konjugace – klasifikace slovanského slovesa podle kmenotvorné přípony, atematická slovesa.
  • 7. Prézens.
  • 8. Imperativ.
  • 9. Jednoduché minulé časy – aorist.
  • 10. Jednoduché minulé časy – imperfektum.
  • 11. Infinitiv a supinum.
  • 12. Participia.
  • 13. Složené slovesné formy.
Literatura
  • Večerka, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha: Euroslavica, 2006, 273 s. ISBN 80-85494-71-X)
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
  • VEPŘEK, Miroslav. Komparativní tvarosloví staroslověnštiny a staré češtiny. Olomouc: Univerzita Palackého. 2015.
  • SCHENKER, Alexander M. The dawn of Slavic : an introduction to Slavic philology. New Haven: Yale University Press. 1995.
  • SCHAEKEN, Jos - BIRNBAUM, Henrik. Die altkirchenslavische Schriftkultur: Geschichte - Laute und Schriftzeichen - Sprachdenkmäler : (mit Textproben, Glossar und Flexionsmustern). München: Otto Sagner, 1999. ISBN 3-87690-741-1.
  • BIRNBAUM, Henrik a SCHAEKEN, Jos. Das altkirchenslavische Wort: Bildung - Bedeutung - Herleitung. München: Otto Sagner, 1997. ISBN 3-87690-668-7.
  • TRUNTE, Nikolaos H.: Словѣньскъи ѩзыкъ. Ein praktisches Lehrbuch des Kirchen­sla­vischen in 30 Lektionen. Band 1: Altkirchenslavisch. München: Verlag Otto Sagner, 2005.
  • TRUNTE, Nicolina. Славе́нскїй я҆зы́къ. Lehrbuch des Kirchenslavischen in 30 Lektionen. Band 2: Mittel- und Neukirchenslavisch. München · Berlin · Washington/D.C.: Verlag Otto Sagner, 2014.
Výukové metody
Používané výukové metody jsou: přednášky, diskuze v hodině, domácí úkoly (transliterace a jazykové rozbory konkrétních cyrilských textů), četba (konkrétní odborné literatury), drilování (staroslověnské morfologie). V seminářích jsou průběžně ověřovány schopnosti, znalosti a dovednosti, které studenti získávají během vlastní přípravy. Součástí kurzu je elektronická opora výuky v podobě e-learningového kurzu.
Metody hodnocení
Pro získání zkoušky 1. je nutná pravidelná a aktivní účast v seminářích (během semestru jsou průběžně písemně a ústně ověřovány studentovy znalosti); 2. je nutné absolvování e-learningového kurzu (bez splnění této podmínky se student nesmí přihlásit ke zkoušce) 3. je nutný úspěch při závěrečné zkoušce. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. A/ Písemná část se skládá z transliterace cyrilského úryvku, určení gramatických kategorií slov v něm obsažených, vytvoření náležitých pádových forem vybraných staroslověnských flektivních slovních druhů a rekonstrukce hláskového vývoje konkrétních staroslověnských slov. Pro úspěšné vykonání testu je nutno získat nejméně 70 % bodů. B/ Úspěch v písemné části podmiňuje část ústní. Předmětem ústní zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví) - pro úspěšné zvládnutí ústní části je nutno správně zodpovědět přibližně 70 % otázek.
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2023.