PLIN008 Aplikovaná stylistika (se zaměřením na odborné texty)

Filozofická fakulta
podzim 2013
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Michal Křístek, M.Phil., Ph.D. (cvičící)
Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D. (pomocník)
Mgr. Jan Šplíchal (náhr. zkoušející)
Garance
doc. PhDr. Zdeňka Hladká, Dr.
Ústav českého jazyka - Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Dodavatelské pracoviště: Ústav českého jazyka - Filozofická fakulta
Rozvrh
Čt 7:30–9:05 C32
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/25, pouze zareg.: 0/25
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem je seznámit studenty s možnými metodami stylistického rozboru textu. Teoretické poznatky budou tedy aplikovány na texty ze všech stylových oblastí komunikace, především však na texty odborné. Studenti se při práci s konkrétními materiály prakticky seznámí se stylovým rozpětím odborné komunikace (jak pokud jde o texty psané, tak mluvené). Na základě práce s odbornou literaturou budu po absolvování kursu schopni identifikovat stylově příznakové výrazové prostředky v textech i projevy relevantních stylových norem a následně pak jednotlivé texty správně zařazovat do příslušných stylových oblastí, včetně určování jejich eventuálních odchylek od příslušných stylových norem a motivovanosti těchto odchylek.
Osnova
  • Kurs se skládá z několika na sebe navazujících modulů, jež jsou zaměřeny na výše uvedené dovednosti. Každý z modulů má teoretickou a praktickou část; teoretická část (T) je primárně záležitostí samostudia a možných navazujících diskusí v seminářích, praktická část (P) spočívá přímo v práci se zadanými texty. Ke každému z modulů je připojen soupis hlavních témat, jimž bude v seminářích při práci s texty věnována pozornost, a také orientační doba trvání každého z modulů. MODUL 1 – ZÁKLADNÍ POJMOSLOVÍ OBORU (1-2 semináře): T: styl, stylistika, stylizace, stylotvorné faktory/slohotvorní činitelé (obecný úvod), stylém, stylový příznak, stylová hodnota - stálá (adherentní, inherentní) x kontextová, stylová disimilace, možné postupy při stylistickém rozboru, P: určování stylové charakteristiky výrazových prostředků na všech jazykových rovinách (prvky se stálou stylovou hodnotou), vyhledávání a určování prvků s kontextovou stylovou hodnotou, zjišťování možných funkcí všech těchto prvků textu, a to i ve vzájemné interakci; předcházet budou komentáře k dostupným pramenům a způsobům jejich využívání, MODUL 2 – MOŽNÝ VLIV STYLOTVORNÝCH FAKTORŮ NA STYL TEXTU (1-2 semináře): T: stylotvorné faktory/slohotvorní činitelé (podrobnější komentáře k tématu), tzv. funkční dichotomie, stratifikace národního jazyka, úzus, norma, kodifikace, standard, P: zjišťování vlivu slohotvorných činitelů na styl textů a zjišťování projevů tzv. funkčních dichotomií, MODUL 3 – KOMPOZICE TEXTU Z HLEDISKA STYLISTIKY (2-3 semináře): T: slohové postupy, horizontální a vertikální členění textu, koherence a koheze, intratextové a intertextové vazby, P: analýza výše uvedených aspektů kompozice textu, MODUL 4 – ZÁKLADNÍ STYLOVÉ OBLASTI (5-6 seminářů); budeme pracovat s vymezením, které používá Současná stylistika (2008), ta zároveň poslouží jako základní zdroj k samostudiu: T: prostě sdělovací funkční styl, odborný funkční styl, administrativní funkční styl, publicistický funkční styl (včetně stylu reklamy), rétorický funkční styl, umělecký funkční styl. U každého z uvedených funkčních stylů bude věnována pozornost 1) základní funkci/základním funkcím textů tohoto druhu, 2) stylovým normám, které se v příslušné stylové oblasti uplatňují, a 3) žánrovému rozpětí příslušné stylové oblasti. P: zjišťování konkrétního vlivu stylových norem každé z hlavních stylových oblastí na styl textů, vyhledávání indikátorů pro zařazení konkrétních textů do některé ze stylových oblastí nebo do tzv. přechodových pásem mezi nimi. MODUL 5 - ZÁVĚREČNÉ OPAKOVÁNÍ, podle konkrétní situace v jednotlivých seminárních skupinách (1 seminář).
Literatura
    povinná literatura
  • ČECHOVÁ, Marie, Marie KRČMOVÁ a Eva MINÁŘOVÁ. Současná stylistika. Vydání první. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 381 stran. ISBN 9788071069614. info
    neurčeno
  • Aktuální informace o současném výzkumu mj. v oblasti stylistiky, včetně odkazů na další zdroje, lze najít také na stránkách meziuniverzitního projektu Moderní mluvnice češtiny (https://sites.google.com/site/mluvnicecestiny/home).
  • GREPL, Miroslav. Příruční mluvnice češtiny. Edited by Petr Karlík - Marek Nekula - Zdenka Rusínová. Vyd 2., opr. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 799 s. ISBN 9788071069805. info
  • Encyklopedický slovník češtiny. Edited by Petr Karlík - Marek Nekula - Jana Pleskalová. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 604 s. ISBN 80-7106-484-X. info
Výukové metody
Kurs probíhá formou seminářů – hlavní metodou práce je kolektivní a individuální práce se zadanými texty, při níž se rozvíjí schopnost prakticky aplikovat osvojené teoretické a metodologické poznatky.
Metody hodnocení
Pravidelná účast ve výuce (min. 75% za semestr) a samostatné zajištění zadaných studijních materiálů jsou samozřejmostí; materiály pro práci v semináři najdou studenti během semestru v ISu. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Písemnou část tvoří samostatně zpracovaný rozbor - požadavky jsou uvedeny níže. Své rozbory studenti odevzdají v elektronické i ve vytištěné podobě (do mé přihrádky na sekretariátě Ústavu českého jazyka) nejpozději pět dnů před termínem zkoušky, na nějž jsou přihlášeni. Celkové hodnocení zkoušky je průměrem hodnocení rozboru a hodnocení ústní části, přičemž ani rozbor, ani ústní část nesmějí být hodnoceny stupněm F – pokud je tedy odevzdaný rozbor hodnocen stupněm F, ústní část se nekoná a hodnocení F je zaneseno do ISu. Pokud je hodnocení rozboru v rozmezí A-E a stupněm F je klasifikována ústní část zkoušky, není k opravnému termínu nutno zpracovávat jiný rozbor – opakuje se pouze ústní část. V ústní části budou položeny tři otázky: 1) obecná teoretická otázka, kterou studenti losují ze seznamu (východiskem budou okruhy témat ze stylistiky ke státní bakalářské zkoušce), 2) obecná teoretická otázka vztahující se ke konkrétnímu rozboru, 3) otázka týkající se vybraného jevu odevzdaného rozboru a teoretický komentář k tomuto jevu.
Informace učitele
http://www.pocitacova-lingvistika.cz
Publikace Současná stylistika obsahuje odkazy na další odbornou literaturu týkající se stylistiky; hesla věnovaná stylistice lze najít také v Encyklopedickém slovníku češtiny. Materiály týkající se především srovnávací stylistiky se zaměřením na věcné texty jsou k dispozici na stránce Stylistický web (http://www.phil.muni.cz/stylistika/). Požadavky ke zpracování rozboru: studenti si mohou k rozboru zvolit libovolný text v rozsahu cca 2000 znaků; rozebíraný text je při odevzdávání samozřejmě nutno k rozboru přiložit, musí být označen podle normy ČSN ISO 690 : 2011(je k dispozici např. ve fakultní knihovně). S využitím dovedností získaných v jednotlivých modulech kursu by rozbor měl vycházet z podrobné analýzy textu; závěry, k nimž studenti při práci dospějí, musí být teoreticky podloženy a zdůvodněny. Doporučený postup rozboru: 1) na všech základních rovinách textu postupně vyhledat a terminologicky správně označit výrazové prostředky se stálou stylovou hodnotou, s použitím relevantních příruček pak vymezit typ jejich příznakovosti, identifikovat v textu také prvky s kontextovou stylovou hodnotou, na základě těchto skutečností se pokusit samostatně určit funkci/funkce výše zmíněných prvků v textu (tím už se vlastně dotýkáme problematiky stylových norem), 2) popsat možný vliv stylotvorných faktorů na styl textu a projevy tzv. funkčních dichotomií, 3) charakterizovat ty aspekty kompozice textu, které mohou být pro stylistický rozbor relevantní, 4) snažit se identifikovat vliv různých stylových norem na styl rozebíraného textu, 5) na základě předchozích zjištění se pokusit o zařazení rozebíraného textu do některé ze stylových oblastí, a tedy k některému funkčnímu stylu a toto rozhodnutí zdůvodnit – to je hlavní cíl rozboru; jen málo textů je z tohoto hlediska zcela jednoznačných, bylo by proto třeba uvést a charakterizovat i prvky, které ze stylové normy daného funkčního stylu vybočují nebo které poukazují na specifické podmínky vzniku a fungování textu. Rozsah rozboru by měl být, v závislosti na charakteru zvoleného textu, přibližně 5-10 normostran A4 souvislého textu (tzn. 9 000-18 000 znaků včetně mezer). Tištěná verze: řádkování 1,5, velikost písma 12. Hodnocení bude do systému zaneseno v souladu s platnými studijními předpisy; rozbory je pak možné si přijít prohlédnout v konzultačních hodinách. Upozornění: podobně jako v jiných odborných disciplínách, je i při práci na tomto typu rozboru nutno dodržovat metodologické, etické i formální požadavky kladené na odbornou komunikaci (viz např. relevantní pasáže z přednášek a seminářů. Připomínám také, že původnost práce bude ověřena speciálním softwarem; v případě shody dvou rozborů nad 10% bude soubor s pozdějším datem vložení do systému brán jako plagiát), kromě těchto obecných požadavků platí, že každý výskyt kteréhokoliv z následujících jevů bude znamenat hodnocení snížené o jeden stupeň: - řádné označení rozboru – kód kursu a jeho správný název, - uvádění věcně nesprávných skutečností, - uvádění skutečností třeba i věcně správných, ale irelevantních vzhledem k cíli stylistického rozboru zvoleného textu (pokud jejich uvedení nebude explicitně zdůvodněno), nebo naopak vynechání skutečností relevantních, - absence dílčích závěrů u jednotlivých částí rozboru (tzn. pouhá deskripce materiálu), - využití irelevantních zdrojů (pokud jejich využití nebude explicitně zdůvodněno), - nepřesné, nejednoznačné nebo neurčité formulace, - tvrzení nedoložená konkrétními příklady z rozebíraného textu, - nesprávně uvedená stylová charakteristika některého z výrazových prostředků, - chybějící nebo nepřesně citovaný zdroj některé z uváděných charakteristik nebo tvrzení (pokud to není přímo deklarováno jako vlastní formulace autorů), - nesprávně citované zdroje nebo využití irelevantních zdrojů (pokud nebude explicitně zdůvodněno jejich použití), - chybějící odkazy na použité zdroje přímo v textu rozboru, - gramatická nebo pravopisná nebo interpunkční chyba (bráno podle platných jazykových příruček; tolerance: maximálně tři chyby v celém rozboru, počítá se i opakovaný výskyt stejné chyby, větší množství znamená hodnocení o stupeň nižší – další tři chyby opět znamenají o stupeň nižší hodnocení atd.), totéž platí pro odchylky od normy ČSN 01 6910.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2012, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, jaro 2017, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020.