Z4066 Krajinná ekologie

Přírodovědecká fakulta
jaro 2020
Rozsah
2/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Martin Culek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Marek Lahoda (cvičící)
Mgr. Martina Sychrová (cvičící)
Garance
RNDr. Martin Culek, Ph.D.
Geografický ústav – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: RNDr. Martin Culek, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Geografický ústav – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Čt 11:00–12:50 Z4,02028
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
Z4066/01: Čt 16:00–16:50 Z4,02028, M. Lahoda, M. Sychrová
Předpoklady
KREDITY_MIN ( 40 )
Zájem o danou problematiku :-))
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 30 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/30, pouze zareg.: 0/30
Mateřské obory/plány
předmět má 12 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Přístup předmětu je ekosystémový s terénními identifikacemi, analýzou, interpretací, hodnocením a návrhy úprav.

Cíle:
Rozšířit studentům geografické znalosti potřebné pro studium krajiny;
Naučit studenty rozeznávat a hodnotit různé typy struktury krajiny.
Probrat a charakterizovat fungování krajinných fenoménů.
Naučit studenty základům navrhování územních systémů ekologické stability krajiny.
Výstupy z učení
Student po absolvování předmětu má být mj. schopen:
- vysvětlit pojmy zonobiom, orobiom, geobiom a biom, znát příklady a v čem se liší;
- vysvětlit pojem krajinných fenoménů, vyjmenovat je a charakterizovat,
- vysvětlit princip anemoorografických systémů a hilltopingu, vč. typů a příkladů jejich lokalit;
- vysvětlit pojmy primární, sekundární a terciální struktura krajiny a jak v krajině na sebe mohou navazovat;
- vybrat vhodnou krajino-ekologickou metriku pro zadaný úkol, charakterizovat ji a vysvětlit její výhody a nevýhody;
- charakterizovat Ekologické sítě a ÚSES, vysvětlit očekávané funkce.
Osnova
  • 1. Krajinná sféra Země, globální prostorová strukturace.
  • 2. Přírodní krajiny Země - zonobiomy, orobiomy, geobiomy.
  • 3. Fenomény v krajině (říční, údolní, vrcholový, pískovcový...)
  • 4. Chemismus hornin v ČR a jejich vliv na biotu.
  • 5. Anemoorografické systémy v horách, hilltoping.
  • 6. Antropogenní faktory utváření krajiny a jejich historie.
  • 7. Primární, sekundární a terciální struktura krajiny.
  • 8. Struktura krajiny dle Formana a Godrona, zrno krajiny.
  • 9. Teorie systémů a geosystémů.
  • 10. Krajino-ekologické metriky pro studium krajiny.
  • 11. Kostra ekologické stability krajiny a územní systém ekologické stability krajiny.
  • 12. Typologie krajiny - stručně na evropské úrovni (dle Lőw, Míchal 2003), podrobněji ČR (Lőw et all 2006).
  • 13. Polodenní exkurse do okolí Brna s ukázkami typů krajin, ekosystémů a způsobů jejich obhospodařování.
  • Obsah cvičení: Část je věnována konzultacím vlastního mapování studentů. Identifikace krajin na základě jejich obrazů. Čtyři cvičení jsou věnovány na půldenní exkurzi.
Literatura
  • LÖW, Jiří a Igor MÍCHAL. Krajinný ráz. 1. vyd. Kostelec nad Černými Lesy: Lesnická práce, 2003, 552 s. ISBN 80-86386-27-9. info
  • FORMAN, Richard T. T. a Michel GODRON. Krajinná ekologie. Translated by Jan Těšitel. Vyd. 1. Praha: Academia, 1993, 583 s. ISBN 8020004645. info
  • LIPSKÝ, Zdeněk. Krajinná ekologie : pro studenty geografických oborů. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 129 s. ISBN 8071845450. info
  • CULEK, Martin, Antonín BUČEK, Vít GRULICH, Pavel HARTL, Antonín HRABICA, Jan KOCIÁN, Štěpán KYJOVSKÝ a Jan LACINA. Biogeografické členění České republiky. II. díl. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005, 589 s. Biogeografické členění ČR, svazek 2. ISBN 80-86064-82-4. info
  • HRNČIAROVÁ, T., MACKOVČIN, P. and ZVARA, I.[eds.] (2009): Atlas krajiny České republiky. MŽP ČR a Výzk. úst. Sylva Taroucy, Průhonice.
  • Atlas krajiny Slovenskej republiky. Edited by László Miklós. 1. vyd. Bratislava: Ministerstvo životného prostredia SR, 2002, 342 s. ISBN 80-88833-27-2. info
  • LIPSKÝ, Zdeněk. Sledování změn v kulturní krajině :učební text pro cvičení z předmětu Krajinná ekologie. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2000, 71 s., 4 s. ISBN 80-213-0643-2. info
  • DEMEK, Jaromír, Evžen QUITT a Jaroslav RAUŠER. Úvod do obecné fyzické geografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1976, 400 s. info
Výukové metody
Přednášky se konají s doprovodem powerpointových prezentací s mnoha ilustracemi. Místo 3 cvičení se koná polodenní exkurse do zajímavých lokalit v blízkosti Brna. Pro exkursi si studenti připraví své vstupy s fyzickogeografickými charakteristikami území. Na exkursi si dělají poznámky, které pak předloží cvičícím k nahlédnutí. Během semestru mimo rámec organizovaných cvičení studenti zpracovávají seminární práci - mapování vybrané krajiny.
Metody hodnocení
Zkouška je písemná, s psanými odpověďmi na otázky. Během semestru je částečně v rámci cvičení řešen terénní projekt, jehož hodnocení tvoří 20 % výsledné známky, 50 % známky je z písemné zkoušky (nutno ji však úspěšně absolvovat !), 20% známky tvoří poznávání dřevin ČR (na obrázcích v computeru), 10% tvoří individuální aktivita a přínos ve cvičeních. Poznávačka dřevin se koná již v průběhu měsíce dubna!!K udělení zápočtu je třeba předložit k nahlédnutí vlastnoručně psané poznámky z terénní exkurse. V jarním semestru r. 2020 vzhledem ke koronavirové krizi a doporučením MU může být zkouška konána i distanční formou.
Navazující předměty
Informace učitele
Předmět vyváženě klade důraz na studium literatury a vlastní terénní průzkum krajiny. K dispozici jsou jak česky, tak anglicky psané monografie (Forman, Naveh, Míchal, Lőw aj.), jež jsou též částečně předmětem zkoušky. Co přesně bude předmětem samostudia bude studentům sděleno během přednášek. Terénní projekt zahrnuje území o ploše min. 1 km2 dle výběru studenta. Mapuje se využití území (včetně rozčlenění lesa), využití se hodnotí z hlediska trvalé urdržitelnosti, vybírají se ekologicky nejhodnotnější plochy.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2008 - akreditace, jaro 2011 - akreditace, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2012 - akreditace, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.