Sociální politika a sociální práce

• záměr disertačního výzkumu
• strukturovaný profesní životopis
• kopie magisterského diplomu
• seznam publikovaných prací, příp. separáty
• souhlas budoucího školitele/ školitelky

Podrobné informace
Podmínky přijímacího řízení:
Kromě obvyklých předpokladů přístupu k přijímacímu řízení do DS (vysokoškolský diplom magisterské úrovně, schopnost práce s literaturou v relevantním cizím jazyce) specifikovala oborová rada další dva předpoklady přístupu k přijímacímu řízení do DSP SPSP. Prvním je vzdělání odpovídající úrovně v oboru Sociální politika, Sociální práce nebo v příbuzném společenskovědním oboru (např. Sociologie, Pedagogika, Psychologie, Veřejná ekonomie apod.). Pokud se jedná o příbuzný obor, relevanci orientace nabytého vzdělání uchazeče obvykle individuálně konzultuje a posuzuje předseda oborové rady. Zpravidla tak činí s přihlédnutím k záměru disertačního výzkumu uchazeče, resp. k uchazečovu výkladu návaznosti teorie absolvovaného oboru a záměru disertačního výzkumu na problematiku disciplíny veřejná sociální politika nebo disciplíny sociální práce. Druhým předpokladem je předložení relevantním způsobem pojednaného záměru disertačního výzkumu. Tyto záměry konzultují uchazeči s pracovníky DSP SPSP (potenciálními vedoucími disertačních prací) předem. Účelem konzultací je jednak propojit tematické zaměření uchazeče s tematickým zaměřením potenciálního vedoucího disertační práce, a dále sdělit studentovi informace o očekávané struktuře záměru. Očekává se, že záměr disertačního výzkumu obsahuje výzkumný cíl a jeho zdůvodnění, vysvětlení teoretického východiska konceptualizace výzkumného cíle, nástin metodického postupu zkoumání a přehled relevantní literatury užité při formulování záměru. Kvalita zpracování záměru disertačního výzkumu je předmětem diskuse a rozhodujícím kritériem rozhodování o přijetí či nepřijetí uchazeče.
Tematické okruhy:

• Institucionalizace sociální práce a její dílčí aspekty
  • Identita sociální práce
  • Legitimita sociální práce
  • Standardizace očekávání vůči sociální práci
  • aj.
• Etika sociální práce
• Teorie a metody sociální práce
• Organizace a kultura služeb sociální práce
• Dilemata sociálních pracovníků
• Pracovní podmínky a zájmy sociálních pracovníků
• Organizační změna a podmínky rozvoje pomáhajících organizací a organizací sociálních služeb
• Existenciální nouze jako předmět intervence sociální práce a sociálních služeb
• Hodnocení programů intervence a pomáhajících intervencí do životních situací klientů sociální práce (jedinců, skupin nebo komunit)
• Organizace a kultura služeb sociální práce
• Mediace
• Komunitní plánování
• Role sociálních pracovníků v procesu koordinace sociálních služeb, případně sociálních a zdravotních služeb
• Participace klientů v procesu tvorby a realizace intervencí sociální práce nebo sociálních služeb
• Občanské poradenství
• Implementace programů sociální politiky
• Chudoba, role sociálních transferů při eliminaci chudoby
• Klíčové problémy (dilemata) soudobého sociálního státu
• Kulturní kontexty tvorby a realizace programů sociální politiky
• Marginalizace na trhu práce a opatření ve prospěch ohrožených skupin
• Opatření sociální (veřejné politiky) a nezaměstnanost
• Politika pracovního trhu, hodnocení programů zaměstnanosti
• Role sociální politiky při harmonizaci pracovního a rodinného života
• Sociální exkluze a sociální inkluze – plány, programy, intervence
• Soudobé trhy práce a Evropská strategie zaměstnanosti
• Politika sociálních služeb

Maximální možný počet dosažených bodů u přijímací zkoušky činí 100 bodů. Pro úspěšné složení přijímací zkoušky je nutné získat minimálně 60 bodů.

Kritéria hodnocení uchazečů:

• Výzkumný projekt jako podklad pro přípravu disertační práce - max. 60 bodů
• Odborné znalosti v dané výzkumné oblasti - max. 20 bodů
• Jazykové znalosti (anglický jazyk aktivně slovem i písmem) - max. 10 bodů
• Předchozí zkušenosti ve výzkumu - max. 10 bodů

Posláním doktorského studia Sociální politiky a sociální práce (dále jen SPSP) je vzdělávat odborníky zaměřené na zkoumání a koncipování pomoci lidem, kteří prožívají nesnáze ve vzájemných vztazích se společností, případně s podmínkami života ve společnosti. Předmětem zkoumání a koncipování jsou přitom programové intervence sociální politiky nebo případové intervence sociální práce, sociální problémy nebo životních situace, a dále koncipování, implementace nebo evaluace konkrétních opatření. Předmětem zkoumání a koncipování jsou přitom situace, problémy a opatření na mezinárodní, národní, regionální nebo místní úrovni, nebo na úrovni organizací, sítí pomoci, případu apod. Cílem studia je připravit špičkové odborníky, kteří dovedou napomáhat realizaci výše uvedeného poslání samostatnou výzkumně analytickou činností, evaluací stávajících nebo koncipováním nových opatření, řízením jejich implementací nebo každodenní koordinací vzájemně provázaných služeb a opatření. Součástí studia SPSP je mj. Oborová zkouška ze sociální práce.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• prohloubení teoretických poznatků sociálních věd relevantních pro oblast sociální politiky a sociální práce
• samostatné komplexní vědecké reflexe procesů řešení sociálních problémů nebo životních situací
• sebereflexe etické a metodické přiměřenosti a efektivity vlastní expertní činnosti
• využívat výzkumné postupy komplexní vědecké reflexe sociálních problémů nebo životních situací klientů a pomáhajících intervencí
• tvořit a implementovat koncepce, programy a analýzy pomáhajících intervencí a komplexních kontextů jejich realizace
• publikovat výstupy vlastního zkoumání relevantním způsobem

Absolventi doktorského studia SPSP nacházejí uplatnění ve výzkumných a akademických organizacích, v organizacích veřejné správy, sociální politiky, sociální práce a sociálních služeb. V těchto organizacích se stávají výzkumníky, tvůrci koncepcí a programů, učiteli vyšších odborných škol a universit. Prosazují se jako autoři strategií řešení sociálních problémů nebo podpory zvládání obtížných životních situací na všech úrovních působení (národní, oblastní i lokální), jako poradci a experti politických subjektů, státní správy nebo nevládních (i nadnárodních) organizací.

• Sociální pracovník

Praxe v programu DSP SPSP vychází z předpokladu, že formou praxe odpovídající doktorskému studiu a cílům daného programu je účast studentů na realizaci projektů aplikovaného výzkumu, včetně zaměření disertací na výzkumné otázky, jejichž zodpovězení přináší poznatky validní z hlediska teorie a je současně aplikovatelné při řešení problémů nebo rizik provádění programových intervencí sociální politiky nebo případových intervencí sociální práce. Do projektů aplikovaného výzkumu se studenti zapojují prostřednictvím CEPRES (Centrum praktických a evaluačních studií), které působí při Katedře SPSP (viz http://www.cepres-muni.cz).

Disertační práce se v DSP SPSP zaměřují na zkoumání pomáhajících intervencí, tj. programových intervencí sociální politiky nebo případových intervencí sociální práce, zejména na poznávání aktérů (tvůrců, realizátorů, cílových subjektů) těchto intervencí a komplexních kontextů a procesů jejich tvorby, realizace a evaluace. Při formulování výzkumných cílů takto zaměřených disertačních výzkumů je vedle teoretického zdůvodnění kladem důraz na promýšlení vztahu mezi poznávacím a aplikačním cílem zkoumání.

Studium bude ukončeno obhajobou disertační práce v rozsahu cca 150 – 200 stran. Při hodnocení kvality práce bude kladen důraz na její způsobilost k publikaci. Disertační práce musí obsahovat původní, v recenzovaných publikacích uveřejněné poznatky autora, z nichž část může být v době obhajoby pouze přijata k uveřejnění. Text disertační práce musí být po gramatické a slohové stránce na dobré úrovni. Disertační práce může být předložena v českém nebo anglickém jazyce. Předložená práce musí být po formální stránce upravena způsobem, který je na Fakultě sociálních studií MU obvyklý, a být v souladu s citační normou ČSN ISO 690.

CEPRES (Centrum praktických a evaluačních studií), které působí při Katedře SPSP (viz http://www.cepres-muni.cz)