Životní prostředí a zdraví

Cílem bakalářského studijního programu Životní prostředí a zdraví (www.zivotniprostrediazdravi.cz) je vzdělávat studenty k hlubokému a komplexnímu porozumění dopadům životního prostředí (ŽP) na zdraví člověka a ekosystémů, přičemž zdravím je myšleno nejen fyzické zdraví jedince, ale souhrn dalších potřeb, které ŽP naplňuje. Program je zaměřen na přípravu vysokoškolsky vzdělaných odborníků schopných integrovat interdisciplinární znalosti biologických a chemických disciplín a dobře se orientujících v komplexních environmentálních problémech a jejich souvislostech, příčinách, následcích a řešeních na různých úrovních. Zvláštní pozornost je věnována kontaminaci jednotlivých složek ŽP toxickými látkami a souvisejícím přímým i nepřímým vlivům těchto látek na kvalitu prostředí a lidského života. Svým interdisciplinárním pojetím a důrazem na pochopení chemické a biologické podstaty environmentálních problémů a jejich dopadů je studijní program v podmínkách VŠ vzdělávání v ČR jedinečný.

Studijní program zahrnuje dvě specializace: Environmentální chemie a toxikologie a Environmentální zdraví. První specializace klade důraz na chemickou podstatu většiny environmentálních problémů a jejich dopady na organismy (toxikologie a ekotoxikologie). Je vhodná pro studenty se zájmem a talentem pro chemii. Druhá specializace se zaměřuje na vztahy životního prostředí a lidského (veřejného) zdraví. Je vhodná pro studenty se zájmem o biologii a lidské zdraví.

V předmětech vedených vynikajícími odborníky se studenti seznámí s vlastnostmi jednotlivých složek ŽP, jejich možnou degradací a kontaminací, chováním toxických látek v prostředí a jejich účinky na zdraví člověka a celou lidskou společnost, na ostatní živé organismy, přírodní společenstva a celé ekosystémy. Vzdělávací cíle programu kladou důraz na rozvoj jak teoretických znalostí, tak praktických dovedností studentů formou série seminářů, laboratorních praktik, terénních cvičení a exkurzí. Na případových studiích se formou „příběhů“ studenti naučí samostatně řešit problémy a propojit zdánlivě „abstraktní“ znalosti s reálnými výzvami. Celkově bude podporována a rozvíjena schopnost studentů uvažovat nad problémy na pomezí oborů a integrovat znalosti různých disciplín do komplexního pohledu. Studentům pro jejich rozvoj slouží špičkově vybavená výzkumná a výuková infrastruktura centra RECETOX a během studia jsou zapojováni do výzkumných aktivit tohoto centra. Studenti získají také důležité přenositelné dovednosti, jako je práce s informacemi a daty, jejich analýza a kritické hodnocení, interpretační, prezentační a komunikační dovednosti, schopnost vědecké diskuse, příprava odborného textu a jazykové kompetence (angličtina). Kontakt s praxí je zajištěn formou seminářů za účasti zvaných expertů, exkurzemi a stážemi studentů přímo v praxi. Díky síti spolupracujících zahraničních univerzit se studentům programu otvírá široká nabídka možných stáží v zahraničí.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• orientovat se v současných komplexních environmentálních problémech, jejich souvislostech, příčinách, následcích a diskutovat možná řešení s mezioborovým a holistickým přístupem (ECT, EZ)
• prakticky aplikovat znalosti o složkách prostředí, jejich degradaci a znečištění a znalosti o toxicitě chemických látek (ECT, EZ)
• prokázat teoretické a praktické znalosti vysokoškolské chemie a biologie s hlubokým porozuměním mechanismům a souvislostem (ECT)
• prokázat základní teoretické a praktické znalosti vysokoškolské chemie a biologie (EZ)
• aplikovat základní experimentální metody biologie a chemie a obsluhovat relevantní přístrojové vybavení pro studium konkrétních zadaných problémů, správně interpretovat získané výsledky, formulovat a diskutovat závěry (ECT, EZ)
• porozumět komplexním vztahům mezi složkami životního prostředí a organismy, prostředím a polutanty a polutanty a živými organismy včetně člověka, od úrovně jedince či druhu, po úroveň populace, ekosystému a celé společnosti (ECT)
• provést samostatně odběry vzorků ŽP, analýzy jejich vlastností a obsahu kontaminantů, testy toxicity a ekotoxicity a výsledky správně interpretovat (ECT)
• porozumět komplexním vztahům mezi složkami životního prostředí a lidským organismem/populací (EZ)
• porozumět základním vyšetřením funkcí lidského organismu a výsledky správně interpretovat (EZ)
• naplánovat a realizovat toxikologické, ekotoxikologické a environmentálně-chemické experimenty a studie včetně návrhu vhodných metod, statisticky analyzovat, interpretovat a prezentovat výsledky (ECT)
• naplánovat a realizovat populačnístudie včetně návrhu vhodných metod, statisticky analyzovat, interpretovat a prezentovat výsledky (EZ)
• samostatně vyhledávat, zpracovávat, syntetizovat a kriticky analyzovat odborné informace z různých zdrojů (ECT, EZ)
• kombinovat a integrovat výše uvedené multi-oborové znalosti a dovednosti při analýze reálných komplexních environmentálních problémů, posuzování jejich dopadů na člověka a ekosystémy na lokální i globální úrovni a hledání řešení (ECT, EZ)

Absolvent bakalářského studijního oboru Životního prostředí a zdraví, specializace Environmentální chemie a toxikologie, má široké mezioborové znalosti a praktické dovednosti z oblasti chemického znečištění životního prostředí a jeho důsledků na organismy a ekosystémy. Po absolvování magisterského studijního programu se z něj stane konkurenceschopný odborník na chování a účinky chemických látek v životním prostředí, toxicitu a ekotoxicitu.

Nalezne uplatnění v profesích souvisejících:

• s chemickými látkami a jejich regulací

• s odpadovým hospodářství

• ochranou životního prostředí

• environmentální managementem

• vědě a výzkumu

• orgánech státní správy nebo mezinárodních environmentálních organizacích

Po absolvování bakalářského programu budete moci pokračovat v navazujícím magisterském programu Životní prostředí a zdraví, případně v dalších programech zabývajících se biologií, toxikologií nebo chemií.

Samotné bakalářské studium vás připraví na tyto pracovní činnosti:

• kvalifikované odběry vzorků vody, půdy a ovzduší

• chemické, fyzikální a biologické analýzy přírodních vzorků – vody, půdy, ovzduší, bioty

• experimentální testování toxicity a ekotoxicity

• hodnocení, schvalování a kontrola pesticidů, hnojiv a veterinárních léčiv

• odborné posuzování vlivu chemických látek na ekosystém a hodnocení dopadů průmyslu, zemědělství, dopravy a osídlení na životní prostředí

• příprava politik, strategií a legislativ pro ochranu životního prostředí

• vzdělávací činnost v environmentální výchově

• hodnocení a odstraňování environmentálních rizik

• provádění a hodnocení sanací kontaminovaných míst

Absolvent bakalářského studijního oboru Životního prostředí a zdraví, specializace Environmentální zdraví má široké mezioborové znalosti z přírodních, biomedicínských a epidemiologických věd. Nalezne uplatnění v biomedicínském výzkumu a ochraně veřejného zdraví.

Nalezne uplatnění v profesích souvisejících:

• s vědou a výzkumem – např. základním výzkumem pro lékařské vědy (biomedicína), zpracováním a interpretací epidemiologických dat

• s ochranou veřejného zdraví

• v orgánech státní správy nebo mezinárodních organizacích

Po absolvování bakalářského programu budete moci pokračovat v navazujícím magisterském programu Životní prostředí a zdraví, případně v dalších programech zabývajících se veřejným zdravím a biologií.

Samotné bakalářské studium vás připraví na tyto pracovní činnosti:

• statistické zpracování relevantních dat v oborech biomedicíny a epidemiologie

• příprava politik, strategií a legislativ pro ochranu veřejného zdraví

• vzdělávací činnost v environmentální výchově

• komunikace vědeckých závěrů se společností

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Do kontaktu s praxí se dostanete na seminářích se zvanými experty i na exkurzích do míst, jako jsou observatoř Českého hydrometeorologického ústavu Košetice, čistírny odpadních vod, akreditované analytické a ekotoxikologické laboratoře a další.

Nebo přímo na individuálních praktických stážích, například v analytických laboratořích resortů, v komerčních laboratořích nebo na odděleních environmentálního managementu v průmyslu. Vybírat si ale můžete i ze široké nabídky stáží v zahraničí, a to díky naší síti zahraničních univerzit, se kterými spolupracujeme.

Bakalářská práce musí ukázat, že je student schopen se orientovat v zadaném tématu, aktivně vyhledávat a analyzovat relevantní informace a kvalitně je zpracovat do podoby písemné práce. Práce odpovídá klasické odborné publikaci. Musí být psána srozumitelně, logicky a přehledně, spisovným jazykem a stylisticky funkčním a jednotným stylem.

Práce může být založena na zpracování dostupných informací o aktuálním problému, na terénním měření, laboratorních experimentech nebo kombinaci všeho uvedeného. Může jít o práci vyhodnocující novým způsobem data získaná či publikovaná někým jiným. V případě bakalářských prací není podmínkou a kritériem originálnost výsledků, významný přínos pro vědu nebo následná publikovatelnost, ale originální zpracování. Pokud je práce postavena na literární rešerši a nebudou získávána vlastní data, důraz musí být kladen na kritickou re-analýzu, reorganizaci či meta analýzu dostupných dat a informací.

Text musí obsahovat citace literatury, odkud byly zásadní informace čerpány. Citují se zejména definice, teze, nové poznatky, konkrétní výsledky, číselné údaje a převzaté obrázky. Bakalářská práce by měla čerpat zejména ze zahraničních recenzovaných časopisů a obsahovat nejméně 20-30 citovaných literárních zdrojů. Celkový rozsah práce je minimálně 30 stran. Formální požadavky jsou specifikovány na celofakultní úrovni.

Po bakalářském studijním programu Životní prostředí a zdraví můžete pokračovat ve stejnojmenném navazujícím magisterském studiu nebo budete připraveni pro vstup do příbuzných magisterských programů, jako jsou například Matematická biologie, Bioanalytika, Chemoinformatika a bioinformatika, Analytická chemie a další programy zaměřené na:

• toxikologii

• ekotoxikologii

• environmentální chemii

• environmentální epidemiologii.