Zajímají nás lidé, technologie a informace. Využíváme designové metody, hledáme místo technologií ve společnsoti a učíme se z dat. Rozvíjíme knihovnickou tradici a hledáme cesty vpřed.

Cíle studijního programu

Stěžejním cílem předkládaného studijního programu je příprava vysoce kvalifikovaných odborníků pro jejich následné uplatnění v oborových profesích jak v oblastech knihovnické a informační či informačně vědné praxe, tak v akademickém prostředí respektive v institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi. V kontextu oboru Informační studia a knihovnictví jsou na absolventy kladeny stále nové nároky na schopnost integrovat, kriticky hodnotit a užívat získané teoretické i aplikační poznatky oboru i transdisciplinárně. Akcent je kladen na hluboký vhled do mezioborových přesahů včetně metodologického zázemí, s čímž úzce souvisí kvalitativní posun v zakotvení kvalitního jazykového vzdělávání do edukační nabídky kurikula a s tím související výstupy z učení zahrnující také kvalitní verbální i písemný projev studentů a následně absolventů v anglickém jazyce. Silný důraz je kladen na rozvoj celoživotního učení a kreativního myšlení.

Mezi dílčí cíle magisterského programu navazující na uvedené stěžejní cíle tedy patří to, aby absolvent magisterského programu

- získal znalosti a hluboké porozumění literárně-kulturního diskurzu studijního programu v kontextu digital humanities jak v zrcadlení potřeb znalostní společnosti, tak v návaznosti na strategické a koncepční dokumenty týkajících se rozvoje knihovnictví a informační vědy;

- získal relevantní oborové jazykové kompetence schopnost systematické práce s cizojazyčnou literaturou;

- získal hlubové znalosti i aplikační dovednosti pracovat s daty a informacemi v různých profesních pozicích kritickým a etickým způsobem;

- získal schopnost interakce, řízení a nastavování funkcí digitálních technologií, zařízení, informačních systémů v interakci člověka s informacemi;

- měl mediální a informační gramotnost, bych schopen záměrně zpřístupnit informace uživatelům a aktivně působit ve veřejném prostoru a občanské společnosti.

- získal silné teoretické znalosti oborové metodologie a měl schopnost aplikovat metodologii v ssamostatné oborové výzkumné praxi.

Studijní plány


Studium

  • Cíle

    Stěžejním cílem předkládaného studijního programu je příprava vysoce kvalifikovaných odborníků pro jejich následné uplatnění v oborových profesích jak v oblastech knihovnické a informační či informačně vědné praxe, tak v akademickém prostředí respektive v institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi. V kontextu oboru Informační studia a knihovnictví jsou na absolventy kladeny stále nové nároky na schopnost integrovat, kriticky hodnotit a užívat získané teoretické i aplikační poznatky oboru i transdisciplinárně. Akcent je kladen na hluboký vhled do mezioborových přesahů včetně metodologického zázemí, s čímž úzce souvisí kvalitativní posun v zakotvení kvalitního jazykového vzdělávání do edukační nabídky kurikula a s tím související výstupy z učení zahrnující také kvalitní verbální i písemný projev studentů a následně absolventů v anglickém jazyce. Silný důraz je kladen na rozvoj celoživotního učení a kreativního myšlení.

    Mezi dílčí cíle magisterského programu navazující na uvedené stěžejní cíle tedy patří to, aby absolvent magisterského programu

    - získal znalosti a hluboké porozumění literárně-kulturního diskurzu studijního programu v kontextu digital humanities jak v zrcadlení potřeb znalostní společnosti, tak v návaznosti na strategické a koncepční dokumenty týkajících se rozvoje knihovnictví a informační vědy;

    - získal relevantní oborové jazykové kompetence schopnost systematické práce s cizojazyčnou literaturou;

    - získal hlubové znalosti i aplikační dovednosti pracovat s daty a informacemi v různých profesních pozicích kritickým a etickým způsobem;

    - získal schopnost interakce, řízení a nastavování funkcí digitálních technologií, zařízení, informačních systémů v interakci člověka s informacemi;

    - měl mediální a informační gramotnost, bych schopen záměrně zpřístupnit informace uživatelům a aktivně působit ve veřejném prostoru a občanské společnosti.

    - získal silné teoretické znalosti oborové metodologie a měl schopnost aplikovat metodologii v ssamostatné oborové výzkumné praxi.

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • Absolvent analyzuje problémy informační společnosti při interakci člověka s technologiemi, identifikuje informační potřeby, etické rozpory, modeluje informační chování jedince a na základě kvalitativních a kvantitativních výzkumných metod identifikov
    • Absolvent má široké znalosti literárně-kulturního diskurzu v kontextu studijního programu, chápe postavení a roli literatury a kultury v humanitních vědách, rozumí interakcím jedince se sociální organizací forem komunikace (žánry) a s kulturním dědic
    • Absolvent zná kategorizační systémy, organizuje poznatky podle principů třídění a žánrových modů komunikace, tvoří sofistikované rešerše, zpracovává informační a doménové analýzy a další informační činnosti  podle identifikovaných informačních potřeb
    • Absolvent zpracovává a analyzuje data, vyhledává, organizuje, zálohuje a distribuuje a využívá informací s pomocí moderních informačních a komunikačních technologií v oblastech státní správy, komerčního, neziskového sektoru i vědy a výzkumu.
    • Absolvent navrhuje, hodnotí, inovuje a designuje informační a digitální služby, optimalizuje informační systémy, řídí projekty a týmy.
    • Absolvent má relevantní teoretické znalosti fungování učící se společnosti včetně kulturně-historického srovnávacího pohledu. Díky pokročilým kompetencím pracovat se zdroji informací kriticky reflektuje modely a koncepty gramotností pro 21. století a
    • Absolvent připravuje vzdělávací programy a systémy pro vzdělávání zaměřené na rozvíjení a podporu gramotností pro 21. století. Zpracovává informační objekty, zajišťuje podporu vzdělávacím aktivitám, k čemuž využívá relevantní informační zdroje a vhod
    • Absolvent užívá znalostí oborové metodologie pro vytváření informačních procesů a služeb v knihovnách, ve veřejném i podnikovém sektoru.
  • Uplatnění absolventa

    Rychlý rozvoj technologií a s tím spojené nové nároky a potřeby informační a učící se společnosti vytvářejí také v humanitních oborech nové příležitosti pro profesní uplatnění absolventů, což se zřetelně projevuje také v navržené proměně studijního oboru Informační studia a knihovnictví. Kurikulum v přeměně akcentuje uplatnitelnost absolventů jak v tradičně a oborově jádrových pozicích - knihovnických, filologických a kulturních, tak v pozicích informačních a digitálních kurátorů nejen pro oblast digital humanities, informačních analytiků a managerů interagujících se systémy, ale také specialistů na problematiku rozšířené reality nebo znalců legislativních podmínek interakce člověka s informacemi. Díky akcentu na metodologickou a jazykovou průpravu jsou absolventi připraveni uplatnit se rovněž v oblastech vědy, výzkumu a inovací jednak v oboru informační studia a knihovnictví, jednak v kontextu transdisciplinárním.

    Absolventi oboru se uplatní v široké paletě pracovních pozic – jako odborní knihovníci, informační specialisté, editoři, pracovníci a vedoucí pracovníci v komerční, výzkumné, veřejné i neziskové sféře zaměřené na oblast informačních služeb:

    - knihovny (profesionální knihovníci v v pozicích katalogizátor, správce sbírek, správce knihovních systémů, učící knihovník, dětský knihovník, referenční knihovník, akvizitér, pracovník informačních služeb apod.);

    - akademická pracoviště (akademičtí knihovníci a odborníci poskytující informační podporu vědě a výzkumu, výzkumníci v oborových tématech);

    - informační služby ve veřejném, neziskovém a komerčním sektoru (experti informačních systémů, správa informací, analýza a interpretace informací, vlastní podnikání v oblasti poskytování informačních služeb);

    - média, PR, reklamní agentury (editoři, vydavatelé, redaktoři, informační analytici);

    - poradenské a vzdělávací aktivity (experti informačních systémů, správa dat a informací, návrh informačních služeb, neformální a další odborní pedagogové).

    Absolventi mohou dále získat uzší profesní profilací po absolvování vybraných povinně volitelných předmětů pro tyto profesní oblasti:

    - Design informačních služeb: - projektový manažer či specialista v oblasti inovací; marketingový manažer; designér či manažer služeb, produktový manažer; vedoucí pracovník v komerční, neziskové i veřejné sféře; podnikatel v oblasti služeb a digitálních služeb

    - Informační a datový management: - datový analytik; marketingový analytik; data manažer; informační architekt; konzultant, analytik trhu

    - Technologie ve vzdělávání: - manažer vzdělávacích informačních systémů; tvůrce vzdělávacích digitálních objektů; odborný konzultant či novinář v oblasti IT a technologií ve vzdělávání; lektor pedagogických pracovníků v oblasti ICT; IT podpora ve vzdělávání; ICT metodik.

  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
    6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Praxe

    Ve studijním programu je akcentována provazba pregraduální přípravy s oborovou praxí. Pracoviště má dlouhodobě rozvinutou a stále rozšiřuje spolupráci s institucemi, které zajišťují relevantní interakci studentů s oborovou praxí. V kurikulu je významně ukotvený Jobbox - propracovaný a funkční a systém nabídek a poptávek týkajících se praxí, stáží a terénních projektů. Jobbox má formu webového portálu, na němž jsou shromažďovány poptávky a nabídky pro studenty konkretizované do vzdělávacího obsahu povinně volitelných předmětů ISKM18 Praxe a stáže a ISKM19 Terénní projekt.

  • Cíle kvalifikačních prací

    Magisterská diplomová práce má prokázat způsobilost studenta aktivně využívat získané znalosti, zvolit téma práce, formulovat badatelskou otázku, vybrat a správně aplikovat výzkumnou metodu a vypracovat odborný text. Student by měl předvést schopnost kriticky pracovat s informacemi a odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a formulovat relevantní odpovědi na zadanou otázku. Standardní rozsah magisterské diplomové práce je 140 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, seznamu literatury, seznamu vyobrazení a tří resumé (českého a dvou cizojazyčných). Formální náležitosti upravuje dokument Pravidla psaní písemných prací a citační a bibliografické normy pracoviště.

    O klasifikaci diplomové práce rozhoduje komise pro závěrečné zkoušky na základě posudků oponenta a vedoucího práce, vlastního posouzení práce a výkonu diplomanta u obhajoby. Ústní část státní závěrečné zkoušky probíhá před komisí a studující si vylosuje jeden z okruhů, nad kterým je pak vedena rozprava. Student má 20 minut na přípravu a 20 minut na vlastní zkoušku.

    Bližší pokyny pro zpracování diplomové práce, stejně jako podmínky státní závěrečné zkoušky jsou popsány na webu KISK FF MU (http://kisk.phil.muni.cz/cs/povinnosti).

  • Návaznost na další studijní programy

    Po absolvování magisterského studia je možné pokračovat v doktorském studiu v oborech filologie, mediální studia, současné umění, případně dalších kreativních průmyslech, a to na Filozofické fakultě, Fakultě sociálních studií nebo Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, případně na jiných vysokých školách.

Základní údaje

Typ
magisterský navazující
Profil
akademický
Titul v rigorózním řízení
PhDr.
Titul
Mgr.
Doba studia
2 roky
Vyučovací jazyk
čeština čeština
Akreditace do
4. 8. 2028

Filozofická fakulta
Program zajišťuje