Teoreticky o Drilu
Tato stránka vysvětluje teorii, na které je Dril založen. Pro vlastní používání agendy ji nepotřebujete znát.
Opakování s prodlevami (spaced repetition)
Podstata drilového učení je založena na poznatku z psychologie učení, že určitý fakt (otázku na kartiččce, např. slovíčko) si rychleji a kvalitněji zapamatujeme, pokud si ho připomínáme spíše méně často, ale po delší dobu (oproti masivnímu připomínání po krátkou dobu).
Algoritmus se snaží minimalizovat zátěž učení tak, že si stanovuje nějakou cílovou průměrnou úspěšnost (například 90 %). Pak se snaží předkládat slovíčka k zopakování tak, aby v okamžiku zopakování byla zhruba 90% šance, že uživatel dané slovíčko "ještě zná". V průměru tedy uživatel, který se učí denně, zná o něco více než 90 % všech slovíček (protože u většiny z nich je opakování naplánováno až za delší dobu, je tedy více než 90% šance úspěšného zodpovězení).
Z výzkumů plyne, že při vyšším cíli než 90 % neúměrně roste náročnost (požadavek na věnovaný čas) až okolo 93-95 % začne být častější učení kontraproduktivní (informace se udržují v krátkodobé paměti a nepřesunují se do dlouhodobé).
Algoritmus bere v úvahu tzv. obtížnost slovíčka (jak jsme odpovídali vím/nevím při práci s touto kartičkou) a dobu, po kterou slovíčko známe (před jakou dobou jsme danou kartičku úspěšně zodpověděli).
Další informace pro zájemce
Podobný algoritmus, jako je implementován v ISu, používají systémy např. Supermemo, Anki, Mnemosyne, ap.