1996
Nucleus position and tone unit length in English and Czech
CHAMONIKOLASOVÁ, Jana a Bryan MOSEYZákladní údaje
Originální název
Nucleus position and tone unit length in English and Czech
Název česky
Pozice nukleárního tónu a délka intonační jednotky v angličtině a češtině
Autoři
CHAMONIKOLASOVÁ, Jana (203 Česká republika, garant) a Bryan MOSEY (826 Velká Británie a Severní Irsko)
Vydání
Brno Studies in English 22, Brno, MU, 1996, 1211-1791
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60200 6.2 Languages and Literature
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/96:00011270
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova anglicky
comparative study; intonation; nucleus position; tone unit length; word-order; corpus
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 3. 12. 2007 15:22, doc. PhDr. Jana Chamonikolasová, Ph.D.
V originále
The article is a study of two prosodic features, tone unit length and nucleus position. It is based on an analysis of spoken texts selected from the London-Lund Corpus and the Corpus of Spoken Czech. The study supports the definition of tone units as the phonological realization of information chunks of a convenient size for processing by both speakers and listeners; the average length of tone units was found to be around 4.3 words in both the English and Czech texts. The examined texts, both English and Czech, contained a high percentage (almost 18%) of one-word tone units. The frequent occurrence of one-word tone units seems to be typical of unprepared conversation. The study suggests that both English and Czech speakers have a strong tendency to place the nucleus towards the end of a tone unit. The tendency seems to be stronger in Czech, where the average nucleus position was 1.4 words from the end of a tone unit, than in English, where the average was 1.6.
Česky
Článek zkoumá délku intonačních jednotek a pozici nukleárního tónu v dialozích Londýnsko-lundského korpusu a Korpusu mluvené češtiny. Studie potvrzuje, že intonační jednotka je fonologickou realizací určitého množství informace, které může mluvčí i posluchač snadno zpracovat. Průměrná délka intonační jednotky jak v anglickém, tak českém dialogu je přibližně 4,3 slova. V obou analyzovaných textech se vyskytovalo téměř 18% jednoslovných intonačních jednotek, které jsou typické pro nepřipravené dialogy. Studie ukazuje, že mluvčí angličtiny i češtiny mají silnou tendenci klást nukleární tón na konec intonační jednotky. Tato tendence je silnější v češtině, kde je průměrná pozice nukleárního tónu 1,4 slov od konce intonační jednotky, než v angličtině, kde průměr dosahuje hodnoty 1,6.
Návaznosti
| GA405/93/1247, projekt VaV |
|