1.Diplomová práce se bude zabývat problémem sociálního vyloučení a v návaznosti na něm problematikou chudoby, socio-ekonomického znevýhodnění rodiny a jejího vlivu na vzdělávání dětí a mládeže.Hlavačka (2013) všeobecně vysvětluje pojem „chudoba“ jako nedostatek, který ohrožuje kvalitu života. Ten se v průběhu let neustále mění, podléhá proměnám a její parametry jsou například ovlivněny (světo)názorovou pozicí pozorovatele. V rodině, která je socio-ekonomicky znevýhodněná, se dle Matouška (2014) vyskytují těžkosti ve více sférách fungování, a to v bydlení, financích, výchově dětí, partnerských vztazích k členům širší rodiny, vztahům k institucím, objevují se zde častěji konflikty se zákonem, nemoci a závislosti.Vlivů, které ovlivňují školní docházku a motivaci studovat i po skončení povinné školní docházky je mnoho, a patří do něj i ekonomická situace rodiny. Žák nebo student je v této situaci motivován studovat i tím, zda bude moci být v průběhu studia i materiálně zajištěný a uspokojovat své potřeby i po ekonomické stránce. 2.„Sociální znevýhodnění bývá v souvislosti s materiálním zázemím téměř vždy spojeno se specifickými životními podmínkami charakteristickými náročnou socio-ekonomickou situací rodiny. Jde většinou o situaci, kterou rodina dítěte neumí či nemůže adekvátně řešit vlastními silami (postrádá určité nutné schopnosti, znalosti, možnosti či sociální kontakty). Tato situace přitom nemusí být vždy provázena zásadním finančním nedostatkem. Spíše je příznačné, že rodina neumí nebo nemůže s financemi efektivně nakládat. To pak s sebou přináší problémy ovlivňující výrazně i vzdělávání dítěte. Jde zejména o nedostatek nebo nízkou kvalitu materiálních podmínek, ale i podnětů k systematickému učení a vzdělávání se. Tyto podmínky souvisí např. s problémy spojenými s bydlením, pro vzdělávání nedostatečným nebo nevhodným materiálním vybavením domácnosti, s životním rytmem rodiny, nekompatibilním se školními povinnostmi, se stravovacími návyky a výživou dítěte neodpovídající jeho potřebám a vývoji, nedostatkem kvalitního spánku, nemožností kvalitní udržitelné hygieny, obtížnou dostupností dopravy atp.“ (Zíková, 2011, s. 17).Morvayová (2010) uvádí, že děti, které vyrůstají v sociálně vyloučených lokalitách mají předem určenou svoji určitou identitu a pozici ve společnosti, která souvisí se zvyklostmi a praktikami v komunitách sociálně vyloučených rodin, a zároveň je posilována reakcemi z majoritní společnosti. Prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, je velmi odlišné od institucionalizovaného školního vzdělávání a nejsou navzájem slučitelné. Je známo, že u dětí ze sociálně vyloučených lokalit se častěji objevuje školní neúspěšnost a je třeba chápat a brát v potaz všechny faktory, které na školní neúspěšnost mají vliv.