Stravovací rysy (appetitive traits), ovlivňující množství přijímané potravy a citlivost na potravinové podněty, jsou do značné míry vrozené. Část těchto dispozic může být ovlivněna různými dispozicemi k sebe-regulaci, jelikož stravovací chování je častým předmětem seberegulačního úsilí. V této diplomové práci je úkolem studentky zaměřit se na dva typy prediktorů stravovacích rysů související se sebe-regulací – impulzivitu a kognitivní selhání. Studentka prostuduje literaturu věnovanou stravovacím rysům a jejich prediktorům, modelům impulzivity a kognitivním selháním. V teoretické části se zaměří na popis impulzivity a kognitivních složek úspěšné seberegulace a seberegulačního selhání a jejich vzájemných souvislostí, následně na stravovací rysy a jejich základ, jak ovlivňují stravovací chování a jak mohou souviset s dispozicemi k seberegulaci. Zdůvodní přínosnost zkoumání prediktorů stravovacích rysů tohoto typu a vyvodí z argumentace výzkumné hypotézy. V empirické části připraví vhodné nástroje a realizuje dotazníkový výzkum na vzorku obecné zdravé populace. Data zpracuje pomocí vhodných statistických analýz, výsledky správně popíše a doplní tabulky a grafy. V diskusní části vyvodí z výsledků závěry s přihlédnutím na limity výzkumu, zhodnotí přínos studie a případně navrhne další výzkumné otázky, které by mohly poznatek rozšířit nebo posílit.