1. Dyslalie (nazývána také patlavost nebo psellismus) je nejčastějším druhem narušené komunikační schopnosti u lidí. Patří (spolu s dysartrií) do skupiny narušené článkování řeči. Tato porucha artikulace se projevuje vadnou výslovností jedné nebo skupiny hlásek rodného jazyka, vynecháváním či zaměňováním hlásek. Můžeme ji klasifikovat podle různých hledisek, např. z vývojového hlediska (fyziologická dyslalie, prodloužená fyziologická dyslalie, „pravá“ dyslalie; mogilalie, paralalie, dyslalie), podle rozsahu (dyslalie univerzalis, dyslalie multiplex, dyslalie levis), z hlediska kontextu (dyslalie hlásková a kontextová – slabiková nebo slovní) a mnoho dalších. Sigmatismus označuje vadnou výslovnost sykavek (řady „s“ i „š“). Pro velkou frekvenci sykavek v řeči působí jejich vadná výslovnost neesteticky, někdy až infantilním dojmem. Časté jsou parasigmatismy, kdy jsou sykavky nahrazovány souhláskami „t“ a „ch“ nebo jsou nahrazovány jedna za druhou. Dělí se na více druhů, podle místa odchylného tvoření (např. sigmatismus interdentální – hrot jazyka je vysunován mezi horní a dolní řezáky, sigmatismus addentální, sigmatismus labiodentální a další).

2. Dyslalie je nejčastěji se vyskytující porucha komunikační schopnosti. Pro život člověka znamená dyslalie velké společenské znevýhodnění, poněvadž schopnost komunikace řečí je jedním z hlavních znaků, kterým se člověk odlišuje od ostatních tvorů. Kultura mluveného projevu je jedno z nejdůležitějších hledisek, podle něhož se hodnotí schopnosti člověka ve společnosti. Problematikou dyslalie se zabývají například Vyštejn, Krahulcová, Klenková, Kittel, Nádvorníková, Kutálková, Lechta, Sovák, Škodová, Gúthová, Šebianová aj. Důležití jsou také autoři zabývající se fonetikou českého jazyka, jako jsou Hála, Janota, Ohnesorg, Kiml, Pálková.

3. Cílem práce je analýza terapeutických postupů vedených při korekci sigmatismu.

4. Hlavní část výzkumné činnosti bude založena na kvalitativním výzkumu – případové studii – kazuistice. Z metod kvalitativního výzkumu bude použito aktivní pozorování, polostrukturovaný rozhovor, analýza výsledků činnosti a analýza dokumentů.

5. Od září do konce prosince bude probíhat teoretická část práce, od ledna do konce března výzkumná činnost v logopedické třídě v mateřské škole. Duben bude věnován nutným opravám v bakalářské práci.

6. Práce bude volně dostupná v informačním systému Masarykovy univerzity, kde ji zájemci o danou problematiku mohou nalézt a prostudovat. Dále bude k dispozici i rodičům dětí trpících dyslalií.