Negativní vliv vzdušných polutantů na zdraví člověka a organizmů je v literatuře poměrně dobře zdokumentován. Hodnocení vlivu vzduchu se však tradičně soustřeďuje na stanovení množství prachových částic tj. vzdušného aerosolu, anorganických oxidů a ozonu. Další typy znečištění atmosféry se většinou vyjadřují jako koncentrace několika zástupců indikátorových skupin polutantů a tento přístup nezohledňuje skutečné toxické efekty polutantů. Je známo, že atmosféra je znečištěna velkým množstvím látek, z nichž řada je neznámých a takovéto komplexní směsi polutantů mohou vyvolávat specifické negativní účinky, které není možné odhadnout jenom na základě výsledků chemických analýz. Specifické efekty však lze studovat s využitím detekce účinků biologickým systémem, který odráží celkový účinek směsi včetně potenciální interakce mezi jednotlivými složkami (aditivita, antagonizmus nebo synergie). Cílem bakalářské práce je seznámit se s principy a využitím in vitro technik, které lze využít pro hodnocení vlivů látek přítomných ve vzduchu. (1) V teoretické části bakalářské práce se student(ka) zaměří na získání informací a vytvoření přehledu in vitro metod používaných pro studium vzdušných polutantů. Důraz bude kladen na nové přístupy a metody využívající savčí linie kultivované v podmínkách blízkých stavu in vivo (hypoxie, polarizovaný epitel, kokultivace). Diskutovány budou výhody a nevýhody, existující i potenciální aplikace.; (2) Student(ka) vyhodnotí získané informace a pokusí se navrhnout nejvhodnější in vitro přístup/přístupy pro další využití v hodnocení komplexních směsí vzdušných kontaminantů; (3) Student(ka) se seznámí se základy práce s tkáňovými kulturami a naučí se samostatně provádět vybrané in vitro biotesty. (4) Student(ka) provede modelový experiment stanovení vybraných specifických efektů (např. AhR-zprostředkovaná aktivita, estrogenita a další).