1. Vymezení řešené problematiky a základních pojmů (dle tématu práce) Předpoklad, že aktivní zapojení žáků do výukové komunikace ovlivňuje jejich učení vychází ze sociokulturní teorie Vygotského (1976), že o čem dítě dokáže mluvit, se následně stává součástí jeho myšlení. Autoři (Šeďová et al., 2019) uvádí, že IRF struktura vychází ze Sinclaira a Coultharda (1975), kteří v britských školách zkoumali organizaci promluv. Zjistili, že promluvy učitele a žáků mají specifické schéma v podobě initiation – response – feedback. Dialogické vyučování je způsob výukové komunikace, kdy dochází ke stimulaci žáků a prohlubování jejich porozumění, žáci mají možnost dlouhých promluv a argumentace (Šeďová, 2019, s. 73-74). 2.Shrnutí dosavadního stavu řešení či poznání Šeďová, Švaříček & Šalamounová (2012) provedli v letech 2009-2011 výzkum v českých školách, kde pomocí pozorování zjistili, že ve výuce dominuje učitel. Šeďová & Sedláček (2015) provedli ve školním roce 2013/2014 akční výzkum, ve kterém analyzovali změny v participaci žáků na výukové komunikace v důsledku zapojení učitelů do rozvojového projektu akčního výzkumu. Výsledky ukazaly, že se participace žáků průměrně zvýšila o 10 %. Dále jsou popsány postupy učitelů, které byly využity ke zvýšení participace žáků. Autoři dále navázali výzkumem (Šeďová et al., 2019), který sledoval vztah mezi žákovskou participací ve výuce a žákovskými výsledky. Na vzorku 639 žáků 9. ročníků zjistili, že ve třídách, kde se více hovoří a argumentuje, jsou výsledky žáků lepší. 3. Cíl práce Cílem práce je zjistit jak žáci 2. stupně českých ZŠ vnímají diskusi (dialog) ve výuce a co jim v účasti brání a co je naopak motivuje. Hlavní výzkumná otázka zní: Jak žáci ZŠ vnímají účast v diskusi v hodinách? 4. Pracovní postup (přístup k řešení, metody, techniky, nástroje apod.) Ke kvalitativnímu výzkumu bude využit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumným vzorkem bude 5-8 žáků 2. stupně ZŠ. Po rozhovorech bude následovat jejich přepis a analýza dat pomocí otevřeného kódování. 5. Časový harmonogram Léto 2023: studium literatury a formulace otázek k rozhovoru Září: sehnat respondenty a vybavit souhlasy k výzkumu Říjen: napsaná 1. kapitola, na konci října udělané rozhovory Listopad: přepsané rozhovory, napsané 3 kapitoly Prosinec: kódování rozhovorů Leden–Únor: dopsaná teoretická část, interpretace výsledků Březen: dokončení BP 6. Předpokládané využití výsledků (způsoby prezentace, publikace apod.) Výsledky výzkumu mi pomohu v mé budoucí praxi pochopit, proč se žáci neúčastní diskusí či jiných aktivizačních metod. Díky získaným odpovědím budu znát názory dětí na diskusi a na základě jejich připomínek dokážu vést diskuzi lépe. 7. Zdroje Mehan, H. (1979). Learning lessons. Social organisation in the classroom. Cambridge: Harvard university Press. Sinclair, J. M., & Coulthard, M. (1975). Towards an analysis if discourse: The english used by teacher and pupils. Londýn: Oxford Univesity Press, Šeďová, K., Švaříček, R., & Šalamounová, Z. (2012) Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál. Šeďová, K., & Sedláček, M. (2015) Student participation as the focus of action research. Studia paedagogica. 2015, vol. 20, iss. 2, pp. [33]-58. Brno: Masarykova univerzita Šeďová, K., Šalamounová, Z., Švaříček, R., Sedláček, M., Majcík, M., & Navrátilová, J. (2019). Výuková komunikace. Brno: Masarykova univerzita Vygotskij, L. S. (1976). Vývoj vyšších psychických funkcí. Praha: SPN