Cíl práce: Popsat specifika procesu socializace dospívající dívky s Downovým syndromem v rámci pěti vymezených socializačních činitelů. Vymezení sociální činitelé: rodina, škola, divadlo, hodiny klavíru a média. Dílčí cíle: 1. Stanovit specifika sociální identity dívky. 2. Stanovit specifika emocionality dívky v sociálním kontextu. 3. Stanovit specifika sociálního učení dívky. 4. Stanovit, jakým způsobem mohou být výše uvedená specifika protkána s již dokázanými abnormalitami na mozku jedince s Downovým syndromem, popsanými v teoretické části. Vymezení řešené problematiky: Downův syndrom v obecnosti – představení, možné druhy, příčiny, typické rysy a příznaky. Abnormality mozku osob s Downovým syndromem. Problematika sluchového a řečového ústrojí osob s Downovým syndromem. Dospívající dívky s Downovým syndromem a jejich obvyklé zdravotní komplikace a sexuální možnosti a rizika. Pojem socializace – socializační činitelé a účel socializace. Identita jako součást socializace. Emocionalita jako součást socializace – typy emocí, sociální emoce. Sociální učení – definice a vymezení mechanismů sociálního učení. Hlavní výzkumná otázka: V čem je socializační proces dospívající dívky s Downovým syndromem specifický? Vedlejší výzkumné otázky: 1. Jak se dívka pojímá v rámci dané sociální oblasti; jaké je její výchozí sebevědomí a jak vnímá sociální status skupiny, jejímž je členem? 2. Jakým způsobem si dívka přisuzuje členství skupiny a čím je takové členství charakteristické? 3. Jaké jsou výrazné emocionální projevy dívky s ohledem na jejich možné spouštěče? 4. Jakým způsobem mohou emocionální projevy dívky ovlivňovat její okolí? 5. Které vzorce chování, způsoby komunikace, postoje, hodnoty, normy a případně dovednosti si dívka osvojila při sociální interakci? 6. Jaké mechanismy sociálního učení jsou u dívky uplatněny? 7. V jakých sociálních kompetencích dívka vyniká a v jakých je naopak slabší?