Základní výzkumná otázka: Jaký je stav žádoucích a reálně dosažených potencialit pro well-being dětí z dětských domovů z pohledu jich samotných? Za žádoucí považuji, aby se pracovníci dětských domovů více věnovali probírání aktuálních témat, které se dětí týkají. Také aby více s dětmi probírali, jak se děti cítí a co považují za důležité v zachování vlastního blaha. Žádoucí by bylo, kdyby se pracovníci oprostili od svých zažitých představ o blahu dětí a dětí se zeptaly na skutečnou představu jich samotných o svém vlastním blahu. Díky zjištění, jak na své blaho nahlíží samy děti z dětských domovů, by bylo možné s touto vědomostí více a lépe pracovat. Pracovníci dětských domovů by si tak uvědomili, že jejich vlastní pohled na dětské blaho se možná neshoduje s realitou. Také, že o tom, co potřebují děti k tomu, aby se jejich život ubíral takovým směrem, jakým by si přály, by měly rozhodovat především samy děti, nikoliv jejich okolí. Zároveň je velmi důležité odlišit, jaký stav svého blaha by si děti přály a jakého reálně dosahují. Je totiž podstatné pracovat s faktem, že ač by si děti některé věci moc přály, nemusí být v jejich konkrétním případě uskutečnitelné. V tomto momentě přichází právě pracovníci dětských domovů, kteří by měli dětem tento fakt vysvětlit a pracovat s nimi na jiném možném řešení situace. Pokud by pracovníci věnovali větší pozornost tomu, jak na svůj well-being nahlíží děti samotné, lépe by pochopili jejich potřeby a následné chování při jejich nedostatečném naplnění. Děti by poté v pracovnících měly větší oporu, protože by poznaly dobrou zkušenost se svěřením svých pocitů. Zároveň i častějším diskutováním aktuálních témat, která se v životech dětí objevují, by se jednak prohloubila důvěra mezi dětmi a pracovníky dětských domovů, zároveň by to mohlo být primárním krokem k podpoře dětského blaha.