1. Shrnutí dosavadního stavu řešení či poznání (stručná rešerše, východisko pro cíl práce, formulace výzkumných problémů apod.) Pedagogové často používají motivaci vnější, která ve většině případů nevede u žáků k touze po sebe edukaci. Pozitivní či negativní zpětná vazba ze strany pedagoga je důležitým faktorem v procesu vzdělávání, který může dlouhodobě ovlivnit právě motivaci žáka ke studiu. Základní strukturou výukové komunikace je tzv. IRF struktura, která se skládá z tří prvků: učitelovou otázkou, následovanou odpovědí žáka a zpětnou vazbou učitele (Molinari, Mameli, 2013). Žák zpětnou vazbu od učitele očekává a cítí se nesvůj v případě, že se mu jí nedostane. (Gavora, 2005). Zahraniční výzkumy cíleny na poskytování zpětné vazby od Parkerové a Hurryové (2007) uvádějí, že žáci dostávají spíše pozitivní zpětnou vazbu. Otázkou zůstává, zda se pedagogové nevyhýbají cíleně detekci a interpretaci chyby. V České republice výzkumu komunikace ve školní třídě se věnují Sedláček, Šeďová, Švaříček, Šalamounová (2012), Gavora (2005), Mareš, Křivohlavý (1995) a jiní. Výzkumu poskytování zpětné vazby v pedagogické komunikaci se věnovali Mareš a Doležal (1977). V osmdesátých letech výsledky výzkumu naznačují, že zpětná není nijak systematicky rozvíjena a současných výzkumů zpětné vazby není mnoho. (Šeďová, Švaříček a Šalamounová, 2012). 2. Cíl práce Pro zjišťování způsobu poskytování zpětné vazby učitelem jsem si vybrala učitele na běžné základní škole, který vyučuje v třetím ročníku a učitele na základní škole s alternativním vzdělávacím programem Montessori, který vyučuje žáky 1. – 3. ročníku. Dílčím cílem je srovnání způsobů poskytování zpětné vazby ve vztahu ke školnímu vzdělávacímu programu školy, ve kterém jsou definovány, způsoby hodnocení žáků apod. Dílčí výzkumné cíle jsou: Jak vybraní učitelé přistupují k práci se zpětnou vazbou ve svých hodinách? Jaké způsoby poskytování zpětné vazby lze u učitelů pozorovat? Jak způsoby poskytování zpětné vazby naplňují školní vzdělávací program školy, kde vyučující působí? 3. Pracovní postup (přístup k řešení, metody, techniky, nástroje apod.) Teoretická část práce bude zaměřena na objasnění základních pojmů z oblasti pedagogické komunikace, úlohu zpětné vazby v pedagogické komunikaci, charakteristiku alternativní pedagogické koncepce Montessori a stručnou charakteristiku edukace v základních školách. V rámci empirické části bude probíhat sběr dat ve vybraných třídách na dvou ZŠ, půjde o pozorování pedagogické komunikace s využitím audionahrávek vyučovacích hodin a přímého pozorování v hodině pomocí pozorovacího archu. Analýza audionahrávek bude probíhat v rámci kvalitativní metodologie, kdy bude využíváno techniky kódování, kde budou vytvořeny kódy, které budou přiřazovány jednotlivým významovým celkům v přepsaných audionahrávkách pedagogické komunikace pořízených ve vyučovacích hodinách. Součástí výzkumu je i studium školního vzdělávacího plánu vybraných dvou škol s cílem zjistit, jak je téma zpětné vazby zpracováno a k čemu jsou pedagogové zavázáni. Výsledky této analýzy budu porovnávat se zjištěními z výukové komunikace. Celkem budou pořízeny tři audiozáznamy z vyučovací hodiny v běžné škole a dva audiozáznamy z vyučovacích bloků v Montessori programu a rozhovor s učitelem k tématu práce se zpětnou vazbou ve výuce.