Rychlobruslení – speed skating
Bernaciková, Kapounková, Novotný
Charakteristika sportu
Rychlobruslení je zimní individuální sport, ve kterém se závodí v
bruslení na čas. Tato forma rychlobruslení se uskutečňuje v uzavřených
halách na oválných ledových drahách. Závodí se v různých disciplínách,
sprintech, ale i ve vytrvalosti podobně jako v atletice. Takže i
rozmanitost bruslařů je velká, podle disciplíny které se věnují.
Zátěž je kontinuálního charakteru.
Tato sportovní disciplína je značně ovlivněna bruslařskou technikou, ale především moderními technologiemi, a proto jsou v tomto sportu často překonávány světové rekordy. Rychlobruslaři dosahují ve sprinterských disciplínách rychlosti okolo 45 km/hod.
Zátěž je kontinuálního charakteru.
Tato sportovní disciplína je značně ovlivněna bruslařskou technikou, ale především moderními technologiemi, a proto jsou v tomto sportu často překonávány světové rekordy. Rychlobruslaři dosahují ve sprinterských disciplínách rychlosti okolo 45 km/hod.
Olympijský sport: od roku 1924 (ženy 1960)
První MS: 1889
Soutěžní disciplíny
- 500 m
- 1000 m
- 1 500 m
- 3 km
- 5 km
- 10 km (pouze muži)
- Víceboje
Základní pravidla
Okruh má 400 m s poloměrem zatáček 25m.
Závodí se ve dvojicích, ale rozhodující je dosažený čas. Dráhy pro jednotlivé závodníky jsou široké 4 metry a po každém kole si rychlobruslaři dráhy vymění. Nože na bruslích jsou v této disciplíně upevněny pouze pod špičkou, patu mají volnou.
Závodí se ve dvojicích, ale rozhodující je dosažený čas. Dráhy pro jednotlivé závodníky jsou široké 4 metry a po každém kole si rychlobruslaři dráhy vymění. Nože na bruslích jsou v této disciplíně upevněny pouze pod špičkou, patu mají volnou.
Obr. Faktory sportovního výkonu – rychlobruslení.
Metabolická charakteristika výkonu
Typ zátěže: kontinuální
Trvání výkonu: 500m 40s, 5km 7min
Intenzita zatížení: střední až maximální
Metabolické krytí: ATP a CP, anaerobní glykolýza, aerobní fosforylace
Obr. Podíl aerobního a anaerobního krytí během výkonu na 500m (upraveno dle Sharkey 1986).
Obr. Podíl aerobního a anaerobního krytí během výkonu na 5km (upraveno dle Sharkey 1986).
Zdroje energie: ATP a CP, glykogen
Energetický výdej:
během závodu je až 15 MET, v tréninku obvykle kolem 12,5 MET (Hoffman, 2006)
Funkční charakteristika výkonu
Tab. Fyziologické parametry během sportovního výkonu (upraveno dle Melichna 1995).
Specifické adaptace organismu na zátěž
Adaptace energetických zásob: ↑ ATP a CP, ↑ glykogen
Funkční adaptace:
zvýšení kapacity: ↑ anaerobní, ↑↑ aerobní (↑ klidový Qs , ↑ zátěžový Qs, ↑ zátěžový Q , bradykardie, ↑ VC, ↓ klidová DF, ↑ VO2max, úroveň ANP, ekonomika pohybu) - delší tratě
Morfologické změny:
srdce: excentrická hypertrofie (vytrvalostní disciplíny)
svaly: hypertrofie svalových vláken, vaskularizace svalů
smyslové analyzátory: zrakový (periferní vidění)
Rozvoj pohybových schopností:
rychlost (reakční a akční, maximální), vytrvalost (aerobní, anaerobní), síla (vytrvalostní, explozivní), koordinace (rovnováhou, synaptická)
Charakteristika sportovce
Funkční charakteristika:
Tab. Maximální hodnoty fyziologických parametrů při testu do maxima (upraveno dle Melichna 1995*, Grasgruber-Cacek 2008**, Smith-Roberts 1991***, Quinney 1990****).
Obr. Podíl rychlých a pomalých vláken ve svalech u sprinterů (upraveno dle Grasgruber-Cacek, 2008).
Obr. Podíl rychlých a pomalých vláken ve svalech u vytrvalců (upraveno dle Grasgruber-Cacek, 2008).
Tab. Somatická charakteristika sprinterů (upraveno dle Grasgruber-Cacek 2008**, Koning 1994***, Hawes-Sovak 1994****).
Tab. Somatická charakteristika vytrvalců (upraveno dle Grasgruber-Cacek 2008**, Koning 1994***, Hawes-Sovak 1994****).
Světoví rychlobruslaři svou stavbou těla připomínají dráhové cyklisty.
Menšího frontálního odporu vzduchu se snaží dosáhnout nižšími hodnotami
podkožního tuku. Stejně jako dráhový cyklisté mají vypracované svalstvo
stehen.
S rostoucí vzdáleností mírně klesá průměrná výška (Grasgruber-Cacek, 2008).
Martina Sáblíková měří 171 cm a váží 53 kg.
S rostoucí vzdáleností mírně klesá průměrná výška (Grasgruber-Cacek, 2008).
Martina Sáblíková měří 171 cm a váží 53 kg.
Obr. Somatograf rychlobruslařů (modře-muži, červeně-ženy).
Trénink
Trénink probíhá na ledové ploše i na suchu, ale neméně důležitá je i
letní příprava (jízda na kole, jízda na inlinech, běh). Suchá příprava
se zaměřuje se především na rozvoj silových a vytrvalostních
schopností. Specializovaná příprava na ledě spíše rozvíjí rychlostní
schopnosti a rychlostní vytrvalost. Na inlinech se především piluje
technika bruslení.
Na ledě v přípravném období se provádí intervalový trénink.
Na ledě v přípravném období se provádí intervalový trénink.
Zdravotní rizika
Úrazovost je nízká. K chronickým častým problémům patří bolesti zad, neboť rychlobruslař je při výkonu neustále v předklonu.
Nejčastější poranění a poškození:
- akutní: zlomenina předloktí, podvrtnutí zápěstního kloubu (Korbelář, 1997), natažení a natržení svalů stehna, poranění páteře, poranění hlavy
- chronické: bolesti zad
Kineziologická analýza
Lokomoce: arteficiální
Pohyby segmentů: cyklické
Při rychlobruslení se jedná o klouzavý, převážně cyklický pohyb. Základní bruslařský krok se skládá z odrazové a skluzové fáze. V odrazové fázi pracují extenzory (m. glutaeus maximus, m. biceps femoris, m. semitendinosus, m. semimembranosus) a abduktory (m. glutaeus medius, m. glutaeus minimus a m. tensor fasciae latae) kyčelního kloubu, dále také extenzory kolen (m. quadriceps femoris) a plantární flexory (m. triceps surae). V další fázi se začínají zapojovat flexory (m. iliopsoas, m. rectus femoris, m. sartorius) a adduktory (m. adductor magnus, m. adductor longus et brevis, m. gracilis) kyčelního kloubu. Stále je zatížen m. quadriceps femoris a při přenosu brusle vpřed se zapojuje m. tibialis anterior.
Rychlobruslař se během jízdy nachází v předklonu (aerodynamické postavení), což zajišťuje m. erector spinae.
Obr. Nejvíce zatěžované svaly při rychlobruslení.
Použitá literatura:
GRASGRUBER, Pavel – CACEK, Jan. Sportovní geny. Brno: Computer
Presss, a.s., 2008. 480 s. ISBN: 978-80-251-1873-3.
HAWES, M.R. – SOVAK, D. Morphological prototypes, assessment and chase in elite athletes. Journal of Sports Sciences, vol. 12, 1994, s. 235-242.
HOFFMAN, Jay. Norms for Fitness, Performance, and Health. Champaign: Human Kinetics, 2006. 221 s. ISBN: 978-0-7360-5483-6.
KONING, J.J. a kol. Longitudial development of young talented speed skatem. Journal of Applied Physiology, vol. 77, 5/1994, s. 2311-2317.
KORBELÁŘ, Petr. Poranění typická pro jednotlivé sporty. In Pohybový systém a zátěž. Ed. Kučera, Dylevský. Praha: Grada, 1997, s. 195-217. ISBN: 80-7169-258-1.
MELICHNA, J. Bruslení: rychlobruslení. In Fyziologie tělesné zátěže II. Speciální část – 2. díl. Praha: FTVS UK, Karolinum, 1995. s. 8-15. ISBN: 80-7184-039-4.
QUINNEY, H.A. Sport on ice. In Physiology of Sports, REsilly a kol. (ed). Spon Press, 1990. s. 311-336. ISBN: 0-419-13590-1.
SHARKEY, Brian J. Coaches guide to sport fysiology. Champaign, Human Kinetics, 1986. 100s
SMITH, D.J. – ROBERTS, D. 1991. Aerobic, anaerobic and isokinetic measures of elite Canadian male and fiale speed skatem. Journal of Applied Sport Science Research 5: 110-115.
HAWES, M.R. – SOVAK, D. Morphological prototypes, assessment and chase in elite athletes. Journal of Sports Sciences, vol. 12, 1994, s. 235-242.
HOFFMAN, Jay. Norms for Fitness, Performance, and Health. Champaign: Human Kinetics, 2006. 221 s. ISBN: 978-0-7360-5483-6.
KONING, J.J. a kol. Longitudial development of young talented speed skatem. Journal of Applied Physiology, vol. 77, 5/1994, s. 2311-2317.
KORBELÁŘ, Petr. Poranění typická pro jednotlivé sporty. In Pohybový systém a zátěž. Ed. Kučera, Dylevský. Praha: Grada, 1997, s. 195-217. ISBN: 80-7169-258-1.
MELICHNA, J. Bruslení: rychlobruslení. In Fyziologie tělesné zátěže II. Speciální část – 2. díl. Praha: FTVS UK, Karolinum, 1995. s. 8-15. ISBN: 80-7184-039-4.
QUINNEY, H.A. Sport on ice. In Physiology of Sports, REsilly a kol. (ed). Spon Press, 1990. s. 311-336. ISBN: 0-419-13590-1.
SHARKEY, Brian J. Coaches guide to sport fysiology. Champaign, Human Kinetics, 1986. 100s
SMITH, D.J. – ROBERTS, D. 1991. Aerobic, anaerobic and isokinetic measures of elite Canadian male and fiale speed skatem. Journal of Applied Sport Science Research 5: 110-115.