Člověk s klidovou srdeční frekvencí f0 začne náhle pracovat s intensitou, které odpovídá ustálená srdeční frekvence f1. Přechod srdeční frekvence z klidové hodnoty na pracovní není okamžitý, jeho průběh můžeme vyšetřit přibližně matematicky, předpokládáme-li, že rychlost stoupání je úměrná rozdílu mezi okamžitou hodnotou srdeční frekvence f a frekvencí, odpovídající zátěži f1:
Toto je diferenciální rovnice I. řádu, první derivace je funkcí téže proměnné. Řešíme ji separací proměnných:
Integrací obou stran
Odlogaritmováním
Člen s integrační konstantou určíme z podmínky t = 0, f = f0,
e – k.t = 1, pak ec = f0 – f1 a dosazením zpět
Průběh okamžité srdeční frekvence je exponenciální a je na první části obr. E01
Zde předpokládáme, že rychlost klesání srdeční frekvence je úměrná rozdílu mezi okamžitou frekvencí a konečnou (klidovou) srdeční frekvencí. Diferenciální rovnice bude podobná:
Separací proměnných
integrací obou stran
odlogaritmováním
Stanovením ec podobným způsobem jako v předchozím případě dostaneme průběh frekvence
Obě řešení jsou si podobná a byla popsána v [47]. Nahradíme-li k = 1 / t, kde t = časová konstanta, dostaneme tyto dvě rovnice:
Časové konstanty t1, t2 nejsou obecně shodné, a s trénovaností sportovce klesají, takže srdeční frekvence se rychleji přizpůsobují změně zátěže. Proto jsou cennou informací o trénovanosti sportovce. V [48] uvádí Suggs tyto rovnice:
t(min) | f-f0 |
---|---|
0 | 80 |
2 | 49 |
3 | 35 |
5 | 23 |
6 | 19 |
9 | 13 |
Křivka koncentrace laktátů v krvi při stupňované zátěži má dvě části: ze začátku pomalu stoupající, pak rychleji stoupající. Budeme-li považovat tyto dvě části za přímky, pak v jejich průsečíku leží bod, zvaný laktátový práh, od něhož roste rychleji koncentrace laktátů v krvi a který je cennou informací o trénovanosti sportovce.
Matematicky nalezneme práh lineární aproximací obou části křivky regresními přímkami (např. metodou nejmenších čtverců) a pak vyřešením společného kořene obou rovnic přímek. Tím dostaneme souřadnice bodu, určujícího laktátový práh
Dvě rovnice regresních přímek jsou
Řešíme-li tuto soustavu determinanty, bude determinant soustavy
a kořeny
jsou souřadnicemi laktátového prahu.
N(W) | LA(mmol/l) |
---|---|
80 | 1 |
160 | 1,4 |
200 | 1,7 |
240 | 2 |
N(W) | LA(mmol/l) |
---|---|
280 | 3 |
320 | 4,5 |
350 | 8 |
Změříme-li sílu některé svalové skupiny dynamometrem, výsledek bude záviset na velikosti měřené osoby. Svalová síla roste s průřezem svalu, který je úměrný druhé mocnině rozměrů těla, na příklad výšky:
Hmotnost těla je úměrná třetí mocnině výšky:
Pak
a
Tento vztah poprvé uvedl Lietzke v [51].
Kriteriem síly svalové skupiny, dovolujícím srovnávat jednotlivce různých tělesných hmotností je konstanta úměrnosti
INPUT "svalová skupina "; m$
b:
INPUT "jméno, hmotnost, síla ";n$,m,f
k=f/m^(2/3)
PRINT "m=";m;" f=";f;" k=";k
PRINT: GOTO b
U silových cviků klesá počet možných opakování s rostoucím procentem zatížení. Za 100 % považujeme takové zatížení, při němž je možné jen jediné provedení cviku.
V [53] se uvádí tabulka závislosti procent zatížení na počtu opakování:
opakování | % zatížení |
---|---|
1 | 100 |
3 | 94 |
5 | 86 |
10 | 70 |
Budeme-li tuto závislost aproximovat, musíme některé funkce vyloučit, protože pro velký počet opakování dají negativní %.
Vhodná se ukázala hyperbolická funkce
p% = 2053,7 / (19,15 + n), r = -0,996
Pro velký počet opakování uvedeme jiný soubor dat a funkci.
Fmax = G · (n + 19,15) / 20,537
Platí tabulka:
shyby | Fmax / G | p% |
---|---|---|
1 | 0,98 | 98 |
2 | 1,03 | 103 |
3 | 1,08 | 108 |
5 | 1,18 | 118 |
10 | 1,42 | 142 |
20 | 1,90 | 190 |
30 | 2,39 | 239 |
opakování | % z Fmax |
---|---|
1 | 100 |
10 | 80 |
17 | 70 |
27 | 60 |
36 | 50 |
58 | 40 |
110 | 25 |
666 | 15 |
1507 | 7 |
Největší mechanický výkon může člověk podat v explosivních činnostech jako jsou skoky, vrhy a hody. S rostoucím trváním práce klesá průměrný výkon, kterého je člověk schopen. Následující data byla naměřena na různě zdatných osobách za různých okolností různými metodami, přístroji nebo ergometry. Tím lze vysvětlit velké rozdíly mezi autory dat.
Jedno z nejstarších měření provedl Blix, kterého cituje Boruttau (1916), Bělehrádek (1942) a Černoch (1947):
t(sek) | N(W) | N(W) = 1730 · t(sek)-0,3564 |
---|---|---|
3 | 1569 | |
4 | 992,4 | = 402 · t(min) – 0,3564 |
30 | 598,2 | |
48 | 294,2 | = 93,45 · t(hod) – 0,3564 |
420 | 183,4 | |
1080 | 133,4 | r = -0,982 |
36000 | 49 |
Nověji (1939) byla při výstavě v Zurychu naměřena na netrénované veřejnosti tato data (E. O. 1941):
t(sek) | N(W) | N(W) = 953,9 · t(sek) – 0,2435 |
---|---|---|
60 | 350 | |
120 | 300 | = 351,98 · t(min) – 0,2435 r = -0,9998 |
600 | 200 | |
1200 | 170 | = 129,88 · t(hod) – 0,2435 |
Nejnižší výkonnost měla skupina, kterou měřil Williams (1956)
t(sek) | N(W) | N(W) = 314,85 · t(sek) – 0,17905 |
---|---|---|
600 | 116 | |
3600 | 65 | = 151,26 · t(min) – 0,17905 r = -0,944 |
36000 | 40 | |
360000 | 37 | = 72,67 · t(hod) – 0,17905 |
Nejvyšší výkonnost měla skupina, jejíž data uvedl Scientific American 1985:
t(sek) | N(W) | N = 1332 · t(sek) – 0,18033 |
---|---|---|
12 | 1060 | |
30 | 720 | = 636,6 · t(min) – 0,18033 |
60 | 575 | |
120 | 495 | = 304 · t(hod) – 0,18033 |
300 | 420 | |
600 | 390 | r = -0,939 |
1800 | 370 | |
3600 | 350 |
Zde byl uveden také výkon belgického cyklisty Eddy Merckxe na ergometru po dobu 1 hodiny: 430 W.
Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.