Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

K. Gymnastika



K01 Výdej energie, srdeční frekvence a účinnost
při základních gymnastických cvicích

Výdej energie a srdeční frekvenci měřili Zajkin a kol. [82] při těchto cvicích: shyby, dřepy, kliky, zvedání nohou leže, leh/sed a skákání přes švihadlo. Vypočítán byl výdej energie a počet tepů na 1 cvik (cyklus), a údaje byly korigovány na basální metabolismus a klidovou srdeční frekvenci. Výsledky:

cvik frekvenční cvičení kJ / cvik tepů / cvik
shyb 16,5 2,68 4,48
dřep 30 1,34 2,2
klik 30,9 1,19 1,58
zvedání nohou 28 0,82 1,30
leh/sed 30,4 0,77 1,20
skákání švihadlo 117,1 0,37 1,58

Nejdříve jsme nalezli korelaci mezi kJ/cvik a tepy/cvik – byla r = 0,996 (p = 1 %). Z frekvence cviků a výdeje na 1 cvik lze vypočítat

výkon ve W:

P_w=\frac{1000.E­_1.f}{60}

Vykonanou mechanickou práci můžeme vypočítat přibližně ze zvedané hmotnosti m a zdvihu h:

A=m.g.h=G.H

A konečně účinnost je poměr vykonané práce a výdeje energie (v %)

\eta=\frac{A}{E.100}
cvik výkon (W) výdej (kJ) G (N) h (m) A (kJ) η (%)
shyby 737 2,68 700 0,63 0,455 17
dřepy 670 1,34 600 0,67 0,402 30
kliky 603 1,19 500 0,35 0,175 14,7
zvedání noh 383 0,82 234 0,60 0,140 17
leh/sed 390 0,77 466 0,45 0,210 27
švihadlo 722 0,37 700 0,1 0,07 19

Literatura

  1. Zajkin V., Utkin V., Zimina O. Eněrgetičeskaja i pulsovaja stojimosti obščerazvivajuščich gimnastičeskich upražněnij Těor. prakt. fiz. kult. 1987, č. 9, str. 45–47

K02 Maximální síla při odrazu na pružném nářadí

Gymnasté a skokani do vody používají pružné můstky nebo prkna (1 a 3 m), které umožňují získat velkou výšku po odrazu a tím i dostatek času pro složité skoky. Pružnost těchto zařízení se uvažuje jako lineární vztah mezi působící silou a odpovídající deformací (průhybem)

F=k.y       (1)

Konstanta pružnosti

k=\frac{F}{y}       (2)

se dá vypočítat ze známého zatížení (např. tíhy osoby F = m · g) a jemu odpovídajícího průhybu.

Protože maximální síla při odrazu zatěžuje klouby dolních končetin a páteř sportovce, snažíme se zjistit její velikost. To je možné

1. přímo změřením konstanty pružnosti k podle (2) a průhybu ymax. Pak

F_m=k.y_m       (2)

2. nepřímo z výšky h, o kterou klesne těžiště sportovce před dopadem. Potenciální energie polohy E1 = m · g · h se přemění v kinetickou energii a ta zase v pružnou energii nářadí:

m.g.h=\frac{1}{2}.F_m^2.y_m

odtud

F_m=\sqrt{2.m.g.h_m.k}=4,43.\sqrt{m.h_m.k}
Příklad:

gymnasta s m = 60 kg dopadne z výšky hm = 0,4 m, na můstek se změřenou konstantou pružnosti k = 700 N / 0,1 m = 7000 N/m.
Maximální síla Fm = 4,43 · √(60 · 0,4 · 7000) = 1815,5 N

Pozn.: síla 1 N odpovídá 0,102 kp, staré jednotky síly.


K03 Kývání a otáčení tělesa

Kyvadlu podobné pohyby provádí gymnasta na hrazdě, kruzích či koni na šíř nebo skokan o tyči. Společné pro ně je přeměna polohové energie v krajních polohách ve směs pohybové a polohové energie mezi těmito polohami. V nejnižším bodě je pak celá energie pohybová.

Polohová energie v krajní (nejvyšší) poloze

E=m.g.h_0=m.g.r.(1-\cos\alpha_0)

α0 … úhel mezi svislicí a spojnicí těžiště tělesa se středem otáčení.

V nejnižší poloze se celá polohová energie změní v pohybovou a platí

m.g.r.(1-\cos\alpha_0)=\frac{1}{2}.m.v_m^2

Maximální rychlost v nejnižší poloze bude

v_m=\sqrt{2.g.r.(1-\cos\alpha_0)}=4,429.\sqrt{r.(1-\cos\alpha_0)}

Pro r = 1 m a různé hodnoty výchylky α0 dostaneme tabulku:

α0(°) vm (m/s)
10 0,546
20 1,088
30 1,621
40 2,142
50 2,647
60 3,132
70 3,592
80 4,026
90 4,429
100 4,798
110 5,130
120 5,424
130 5,676
140 5,885
150 6,050
160 6,168
170 6,239
180 6,263

Pro jiné poloměry násobíme tabulkovou hodnotu odmocninou √r.


K04 Rychlost gymnasty při veletoči na hrazdě

Začíná-li gymnasta veletoč ve stoji s nulovou rychlostí, pak začne-li se otáčet, bude se jeho potenciální energie polohy měnit v kinetickou podle vztahu

m.g.h=\frac{m.v_2}{2}

kde h … pokles těžiště z nejvyšší polohy

Bude-li počáteční rychlost těžiště v nejvyšší poloze v0, platí

m.g.h+\frac{m.v_0^2}{2}=\frac{m.v_2}{2}

Při otáčení těžiště těla kolem hrazdy na poloměru r bude pokles těžiště

h=r.(1-\cos\alpha)

a rychlost těžiště

v=\sqrt{2.g.r.(1-\cos\alpha)+v_0^2}

Následující program dovoluje nakreslit polární diagram rychlosti gymnasty pro různé počáteční rychlosti v0.

SCREEN 10: CLS: KEY OFF: p = 1.5708
LINE (150, 120)-(490, 120)
LINE (320, 0)-(320, 350)
FOR v0 = 0 TO 4
FOR a = -p TO 3 * p STEP.01
v = 24 * SQR(24 * (1 – COS(a + p)) + v0 * v0)
x = 320 + v * COS(a)
y = 120 + v * SIN(a)
PSET (x, y)
NEXT a: NEXT v0
END

K05 Síly při veletoči na hrazdě

Potenciální energie, uvolněná pootočením těžiště gymnasty z nejvyššího bodu veletoče o úhel a je

E_p=m.g.r.(1-\cos{a})

m … hmotnost těla

g … zrychlení tíže 9,807 m/s2

r … poloměr otáčení těžiště těla

Měl-li gymnasta v nejvyšší poloze rychlost v0, bude celková jeho kinetická energie

\frac{m.v^2}{2}=\frac{m.v_0^2}{2}+m.g.r.(1-\cos{a})

Rychlost

v^2=v_0^2+2.g.r.(q-\cos{a})

Odstředivá síla při této rychlosti je

F_o=\frac{m.v^2}{r}=\frac{m.v_0^2}{r}+2.m.g.(1-\cos{a})

Tíhu gymnasty G = m · g můžeme rozložit na tečnou složku, způsobující rotaci těla kolem hrazdy

F_t=G.\sin{a}

a radiální složku,ve směru poloměru

F_r=G.\cos{a}

která se skládá se silou odstředivou, takže výsledná radiální síla, působící na hrazdu je

F=\frac{m.v_0^2}{r}+2.G.(1-\cos{a})-G.\cos{a}=\frac{m.v_0^2}{r}+G.(2-3.\cos{a})

Polární diagram této výslednice v závislosti na úhlu a nakreslí následující program (Qbasic)

INPUT "m,r,v0="; m, r, v0
pi = 3.14159: g = 9.807 * m
SCREEN 9: CLS: KEY OFF
PRINT "m="; m: PRINT "r="; r: PRINT "v0="; v0
LINE (0, 90)-(640, 90)
LINE (320, 0)-(320, 350)
FOR a = -pi / 2 TO 3 * pi / 2 STEP.1
f = m * v0 * v0 / r + g * (2 – 3 * COS(a + pi / 2))
fx = f * COS(a): fy = f * SIN(a) + g
xs = 320 + 50 * r * COS(a)
ys = 90 + 50 * r * SIN(a)
LINE (xs, ys)-(xs + fx / 20, ys + fy / 20)
NEXT a
END

K06 Svislé síly při veletoči na hrazdě

V kapitole o silách při veletoči jsme odvodili pro radiální sílu, působící na hrazdu, vzorec

F=\frac{m.v_0^2}{r}+G.(2-3.\cos{a})

Její svislá složka je pak

F_y=F.\cos{a}=(\frac{m.v_0^2}{r}+G.(2-3.\cos{a})).\cos{a}

K výpočtu použijeme program, v němž nejdříve vypočítáme z doby veletoče T a poloměru dráhy těžiště r rychlost v nejvyšším bodě v0 (viz předchozí kapitola) a pak průběh svislé síly:

INPUT "m,r="; m,r: G = 9.807 * m
INPUT "T=";T
v0 = (22.42 + 12.905 * LOG(r)) * EXP(-1.5214 * r^(-0.4876) * T)
SCREEN 9: CLS: KEY OFF
LINE(),100) – (640,100): LINE (190,30) – (190,350)
FOR i = 500 TO 3000 STEP 500
LINE (186,100 + i/12) – (194,100 + i/12): NEXT i
PRINT "m=";m, "r=";r, "T=";T: PSET (0,100)
FOR a = -0.8 TO 7.2 STEP.1
fy = (m*v0^2/r + G*(2 – 3 * COS(a)) * COS(a)
LINE -(a*40 + 64, 100 + fy / 19.5)
NEXT a
END

K07 Trvání veletoče na hrazdě

je dáno rychlostí těžiště těla v0 nejvyšším bodě veletoče a poloměrem otáčení těžiště r kolem hrazdy. V kapitole o rychlosti jsme odvodili vzorec

v=(v_0^2+2.g.r.(1-\cos{a})^{\frac{1}{2}}=\frac{ds}{dt}

pak diferenciál času

dt=\frac{ds}{(v_0^2+2.g.r.(1-\cos{a}))^{\frac{1}{2}}}

a celkový čas pro půl veletoče (a od 0 do p radiánu) bude po dosazení ds = r · da

t=\int_0^\pi\frac{r.da}{\sqrt{v_0^2+2.g.r.(1-\cos{a})}}

Pro celý veletoč je hodnota dvojnásobná. Tento určitý integrál jsme počítali na počítači Rombergovou metodou, na kalkulátorech

HP-49 a Casio CFX-9970. Pro r od 1 m do 1.3 m, (krok 0,05 m), v0 od 0.5 m/s do 3 m/s (krok 0,5 m/s) jsme dostali tabulku:

v0 (m/s)
r(m) 0.5 1.0 1.5 2.0 2.5 3.0
1.00 2.497 2.048 1.782 1.591 1.441 1.318
1.05 2.574 2.115 1.842 1.647 1.493 1.368
1.10 2.651 2.180 1.902 1.702 1.545 1.416
1.15 2.725 2.245 1.960 1.756 1.596 1.464
1.20 2.799 2.308 2.018 1.809 1.646 1.511
1.25 2.871 2.371 2.074 1.862 1.695 1.558
1.30 2.943 2.432 2.130 1.913 1.743 1.604

Program pro výpočet tabulky Rombergovou integrací:

REM "trvani veletoce"
k = 7: DIM t(17): CLS
FOR r = 1 TO 1.3 STEP.05: LPRINT USING "##.##"; r;
FOR v0 =.5 TO 3 STEP.5
a = 0: b = 3.1416: d = b – a
x = a: GOSUB fun: f = y
x = b: GOSUB f: t(1) = (f + y] / 2: n = 1
FOR i = 1 TO 6
s = 0: n = 2 * n: h = d / n
FOR j = 1 TO n STEP 2
x = a + j * h: GOSUB fun: s = s + y
NEXT j
t(i + 1) = (2 * s / n + t(i)) / 2: m = 1
FOR j = i TO 1 STEP -1
m = 4 * m: t(j) = t(j + 1) + (t(j + 1) – t(j)) / (m – 1)
NEXT j: NEXT i: IN = t(1) * d * 2 * r
LOCATE r * 20 – 19, v0 * 18: LPRINT USING "####.###"; IN;
NEXT v0: LPRINT: NEXT r
END
fun:
y – 1 / SQR(19.62 * r * (1 – COS(x)) + v0 ^ 2)
RETURN

Aproximací závislosti rychlosti nad hrazdou v0 na trvání veletoče dostaneme s velmi vysokou korelací (-0.99997) funkci

v_0=a.exp(-b.t)

Pro jednotlivé poloměry r dostaneme řadu těchto funkcí:

r = 1,00 m v0 = 22,3880 · exp(-1,5202 · T)
r = 1,05 m v0 = 23,1337 · exp(-1,4876 · T)
r = 1,10 m v0 = 23,5807 · exp(-1,4516 · T)
r = 1,15 m v0 = 24,1937 · exp(-1,4214 · T)
r = 1,20 m v0 = 24,7378 · exp(-1,3919 · T)
r = 1,25 m v0 = 25,3169 · exp(-1,3650 · T)
r = 1,30 m v0 = 25,8089 · exp(-1,3383 · T)

Najdeme-li závislost obou faktorů a, b těchto funkcí na poloměru r, dostaneme aproximační funkci pro výpočet rychlosti nad hrazdou jako funkci dvou proměnných: r, T.

v_0=(22,42+12,905.ln(r)).exp(-1,5214.r^{-0,4876}).T)

Stanovíme-li z fotografie nebo kinogramu poloměr otáčení r a změříme-li dobu trvání veletoče T, můžeme tímto vzorcem počítat rychlost těžiště gymnasty v0 v nejvyšším bodě veletoče a kontrolovat tak, zda se při opakovaných veletočích zvyšuje.

autor: Ing. Josef Kopřiva, recenzent: Mgr. Martin Sebera, Ph.D. |
Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita |
Návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
Stránky Fakulty sportovních studií MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2011

Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.