Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

04.03 Pojmy pro myšlení procesů

Operační logika

Termín operační logika má řadu příbuzných pojmů v terminologii užívané jinými teoretiky médií. Wardrip-Fruin jej vymezuje především vůči pojmům užívaným v herních studiích, která věnují zvláštní pozornost provozním aspektům systémů, spojujícím jednotlivé části, které mohou být kombinovány a přizpůsobeny pro vytvoření zážitku ze hry.51

Operační logiku vymezuje vůči dvěma pojmům Iana Bogosta, „tropy“ procedurální rétoriky a „operační jednotky“. Upozorňuje, že Bogostův termín „trop“ procedurální rétoriky52 se na rozdíl od „operační logiky“ vztahuje jen ke způsobu strukturování zážitku recipienta. Termín „operační jednotka“ je zase obecnější, neboť se může vztáhnout k „jakémukoli médiu – poetickému, literárnímu, filmovému, výpočetnímu“,53 které může být skrze tento termín nahlíženo jako „konfigurační systém, uspořádání oddělených, vzájemně propojených jednotek expresivního významu“,54 avšak termín „operační logika“ se vztahuje pouze k softwarovým dílům, tedy výhradně ke kulturní produkci využívající výpočetní zařízení. Současně je Bogostův termín „operační jednotka“ obecnější, než „operační logika“. Operační jednotky jsou podle Bogosta specifické mody tvorby významů, preferující oddělené, nespojené akce před deterministickými postupnými akcemi. Tento pojem tedy již specifikuje určitý okruh „operačních logik“, ke kterým poukazuje.55

Z oblasti herních studií je také trojice pojmů MDA: Mechanika, Dynamika, Estetika.56 Pojem „operační logika“ má z těchto tří nejblíže k termínu „mechanika“. Herní mechanika je však zkoumána v těsném vztahu k zážitku uživatele. „Mechaniky jsou různé akce, chování a kontrolní mechanismy poskytnuté hráči během hry.“57 Zatímco skrze pojem operační logika je softwarové dílo nahlíženo ve své komplexnosti.

Algoritmus

Příbuzným pojmem k operační logice je také základní termín vztahující se k práci programovaných médií: algoritmus. Algoritmus je v našem kontextu označení pro způsoby, jakými jsou spravovány procesy a data ve výpočetních zařízeních. Je to pro nás sjednocující pojem procházející napříč různými problémy, kterými se zabývají počítačoví vědci. Obecně označuje vykonavatelem jednoznačně interpretovatelný sled příkazů, vedoucích ke splnění určitých úkolů nebo k uskutečnění postupů vedoucích k řešení problémů. Programovací jazyky, v nichž jsou algoritmy zapisovány, umožňují popisovat počítačové procesy a současně řídit jejich provedení.

Sám o sobě je algoritmus abstraktní entita, kterou můžeme myslet nezávisle na programovacích jazycích, ve kterých je zapsán, i na strojích, v jejichž architektuře tyto zápisy působí. Ve své hmotné podobě se vyskytuje v knihovnách počítačových programů, působí v softwaru užívaném pro zobrazení webových stránek ve vyhledávači, nebo se třeba uplatňuje při třídění záznamů v tabulkách.

Pojem algoritmus sdílí s pojmem operační logika relativní nezávislost své definice na konkrétním provedení. Wardrip-Fruinem navrhovaný termín operační logika však nepodléhá přísným nárokům kladeným na povahu programovaných procesů v rámci počítačové vědy, které jsou vepsány také do základní definice algoritmů. Autor například nevyžaduje, aby byl programovaný proces jednoznačný a konečný, neboť zahrnuje také lidské znalosti, které nemusí být podrobně implementovány do výpočetního zařízení. Navíc, zatímco hledisko počítačové vědy je omezené na efektivitu a nalezení výsledku činnosti algoritmu, operační logika softwarového díla má být nahlížena především z hlediska kritické teorie a z estetického hlediska.

Algoritmus jako výraz matematického myšlení (zobrazit text)

Pragmatika algoritmů (zobrazit text)

Hello world! (zobrazit text)

Algoritmus jako výpověď (zobrazit text)

Programovat – pracovat – vypovídat (zobrazit text)

51 Ibidem, s. 17.

52 BOGOST, Ian. Persuasive Games. The expressive power of videogames. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2007.

53 BOGOST, Ian. Unit Operations: An approach to videogame criticism. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2006, s. ix.

54 Ibidem.

55 Ibidem.

56 HUNICKE, Robin – LEBLANC, Robin – ZUBEK, Robert. MDA: A format approach to game design and game research. In Proceedings of the challenges in game AI workshop, ninetheenth national conference on artificial intelligence. 2004.

57 Ibidem.

58 FLUSSER, Vilém. Krise der Linearität, op. cit.

59 Ibidem.

60 Ibidem, s. 7 rukopisu.

61 Ibidem, s. 8 rukopisu.

62 AARSETH, Espen J. Cybertext: Perspectives on Ergodic Literature, op. cit., s. 11.

63 CRAMER, Florian. Words Made Flash, op. cit., s. 11.

64 Seznam zápisů „Hello world“ v různých programovacích jazycích je dostupný z: <http://www.scriptol.com/programming/hello-world.php> [cit. 30. 10. 2013].

65 KERNIGHAN, Brian. Tutorial Introduction to the Language B. 1972. Dostupné z: <ftp://cm.bell-labs.com/who/dmr/btut.html> [cit. 30. 10. 2013].

66 KERNIGHAN, Brian – RITCHIE, Denis, M. The C Programming Language. Prentice-Hall, 1978. V českém překladu vyšla pod názvem Programovací jazyk, C. Computer Press, 2006.

67 Viz KERNIGHAN, Brian: Programming in C – A Tutorial. Dostupné z: <http://cm.bell-labs.com/cm/cs/who/dmr/ctut.pdf> [cit. 30. 10. 2013].

68 GOFFEY, Andrew. Algorithm. In FULLER, Matthew (ed.) Software Studies / a lexicon, op. cit., s. 15–20.

69 CRAMER, Florian. Words Made Flesh, op. cit.

70 GOFFEY, Andrew. Algorithm, s. 16. Odkazuje na knihu: WOLFRAM, Steven. A New Kind of Science. Champaign, LI. Folfram Media, 2002. Dostupné také z: <http://www.wolframscience.com/nksonline/toc.html> [cit. 30. 10. 2013].

71 GOFFEY, Andrew. Algorithm, op. cit., s. 16.

72 Ibidem, s. 19.

73 Ibidem.

74 FOUCAULT, Michel. Archeologie vědění. Praha: Herrmann & synové, 2002.

75 GOFFEY, Andrew. Algorithm, op. cit., s. 18.

76 Ibidem, s. 17.

77 AUSTIN, John L. Jak udělat něco slovy, op. cit.

78 COX, Geoff. Speaking Code: Coding as Aesthetic and Political Expression, op. cit.

79 Autorem termínu codework je Alan Sondheim. Jeho explikace kódového díla je dostupná zde: <http://www.litline.org/ABR/issues/Volume22/Issue6/sondheim.pdf> [cit. 30. 10. 2013].

doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D. |
Ústav hudební vědy, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita |
Návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
Stránky Filozofické fakulty MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2014

Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení | CZ.1.07/2.2.00/28.0041