Základy osobní sebeobrany
Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity
PhDr. Michal Vít, Ph.D., doc. PhDr. Bc. Zdenko Reguli, Ph.D., Mgr. Jitka Chvátalová

Technické prostředky sebeobrany

Technické prostředky sebeobrany jsou tím, co je nejčastěji chápáno sebeobranou jako takovou – obranné techniky. Z předchozích kapitol o psychologii, strategii a taktice vyplývá, že nejlepší sebeobranou je předejití konfliktu, resp. jeho taktické řešení bez použití násilí. I když k použití technických prostředků sebeobrany přistupujeme jako k poslednímu řešení, někdy nezbývá jiná možnost. Potom je třeba jednat podle výše uvedených zásad a k obraně použít všechny dostupné prostředky a síly.

V podstatě platí, že technické prostředky jsou stejné jak pro obránce, tak útočníka. Oba mohou ve vzájemném střetu použít cokoliv, co bude v daném okamžiku příhodné. Útočník má však vždy výhodu překvapení. Může si předem rozmyslet, jaké použije techniky nebo zbraň a obránce napadnout, že nebude schopen své technické prostředky použít. Technické prostředky jsou obvykle chápány dvojím způsobem. V úpolových disciplínách se jimi rozumí konkrétní bojové techniky. V sebeobraně jsou technickými prostředky jak úpolové aplikace, tak různé zbraně (včetně těch, které jsou používány na dálku, tzn. bez přímého kontaktu mezi útočníkem a obráncem). V této učebnici pojednáváme pouze o technických prostředcích ve smyslu úpolových aplikací (případně použití zbraně), nikoliv o technických zařízeních (zbraních) jako takových.

Přestože cíle sebeobrany a ostatních úpolových disciplín jsou různé, sebeobrana dodnes čerpá z bojových zkušeností, které se uchovaly v bojových uměních a úpolových sportech. Inspirace taktickými, psychologickými, tréninkovými i technickými principy převážně z bojových umění je na místě. Většina moderních sebeobranných systémů eklekticky vybírá principy z různých tradičních bojových umění i moderních úpolových systémů. Tato učebnice není zaměřena na konkrétní systém sebeobrany, proto není jejím cílem popis základní techniky. Uvedeny jsou obecné principy a dělení technických prostředků sebeobrany včetně ukázek obran proti typickým útokům.

Rozdělení technických prostředků v sebeobraně:

1. Bez zbraně
   • střehy (polohy připravenosti k boji)
   • změny střehů (přechody mezi polohami připravenosti k boji)
   • přemístění (suny, kroky, chůze, běh)
   • úhyby (manévrování tělem)
   • kryty (bloky proti útočným technikám)
   • údery (útočné techniky pažemi)
   • kopy (útočné techniky nohama)
   • páky (uvedení kloubních spojení do nefyziologických poloh)
   • úchopy (útok sevřením ruky za části těla nebo oděvu)
   • objetí (navázání kontaktu sevřením paže nebo paží kolem těla nebo jeho částí)
   • držení (blokování protivníka tak, že nemůže změnit polohu)
   • hody (vychýlení s následným pádem protivníka na zem)
   • pády (pádová technika)
   • strhy (vychýlení a hod protivníka na zem pomocí vlastního pádu)
   • podmety (narušení protivníkovi stability podražením nohou s následným pádem)
   • tlaky (použití částí těla k působení silou na citlivá místa těla protivníka)
   • kousání (použití stisku zubů ke způsobení bolesti nebo zranění)
   • trhání (trhání měkkých tkání)
   • aj.
2. Se zbraní
   1. Úpolové – použití zbraně v přímém kontaktu
      • připravené (teleskopický obušek, hůl, nůž, boxer, paralyzér aj.)
      • improvizované (klíče, tužka, hřeben, rtěnka, láhev, sklenice, židle aj.)
   2. Neúpolové – použití zbraně bezkontaktně na větší vzdálenost
      • nesmrtící (slzný sprej, tekutá střela, taser aj.)
      • smrtící (krátká střelná zbraň, dlouhá střelná zbraň)

Střeh

Střeh je poloha připravenosti k boji. Tato poloha by měla být obráncem zvolena v okamžiku, kdy vyhodnotí jednání druhé osoby jako potenciálně nebezpečné (oranžový stupeň ostražitosti). Střeh musí odpovídat potřebám situace a současně být pro obránce přirozený. Správně provedený střeh by měl splňovat následující kritéria:

1. účelnost (střeh vyhovuje potřebám situace – viz skrytý, obranný, bojový střeh)
2. stabilita (střeh je stabilní, hmotnost těla je rovnoměrně rozložena, kolena uvolněně pokrčená)
3. pohyblivost (střeh umožňuje rychlé změny poloh a přemístění do všech stran)
4. funkčnost (střeh je plně funkční pro navazující obranné i útočné akce)
5. přirozenost (střeh je pro obránce snadno vykonatelný a přirozený, musí být přizpůsoben jeho individuálním možnostem)
6. faktor psychologický (střeh dodává obránci jistotu, pocit stability a bezpečí; na útočníka střeh musí působit podle účelu, za kterým ho obránce zvolit – obranný pro deeskalaci násilí, bojový pro zastrašení apod.)

V praxi mohou být využity různý druhy střehů podle jejich funkce a polohy, ve které jsou prováděny. Základní druhy střehů jsou:

1. 1. Podle funkce
   • skrytý střeh
   • obranný střeh
   • bojový střeh
2. Podle polohy
   • střeh v postoji
   • střeh v kleku
   • střeh v sedu
   • střeh v lehu
3. Podle laterality
   • pravý střeh
   • levý střeh
4. Podle výšky
   • vysoký
   • střední
   • nízký

Boj může probíhat v podstatě v jakékoliv poloze, která je vynucena situací. Proto je třeba zvolit správný střeh pro danou situaci (polohu). Obecně platí, že střeh je volen podle tzv. silné ruky. Praváci zaujímají levý střeh (levá ruka vpředu), leváci pravý střeh (pravá ruka vpřed). Tato poloha je vhodná pro obranu, protože přední ruka navazuje kontakt, blokuje, vytváří příležitost pro úder apod. Zadní ruka vede rozhodující útok nebo používá zbraň. V této učebnici se věnujeme pouze střehům v postoji. Volba střehu je důležitá i vzhledem k taktice řešení konfliktní situace. Z tohoto hlediska má zásadní význam vysvětlení střehů podle funkce.

Skrytý střeh

Skrytý střeh je poloha připravenosti určená především pro pre-konflikt. Jedná se o polohu těla, která je vhodná pro zahájení obrany (plní funkci střehu), ale na útočníka nepůsobí agresivně, bojově (nevypadá jako střeh). V praxi lze podle situace použít celou řadu skrytých střehů. Podívejte se na některé z nich. Poloha nohou (postoj) je vždy stejná (šířka postoje na šíři ramen, délka postoje přibližně 1,5 x šíře ramen). Hmotnost rovnoměrně rozložena na přední a zadní noze (50:50). Střehy se liší v poloze paží a trupu.

Skrytý střeh 1 Délka: 00:23

Popis

Základní skrytý střeh je s rukama spojenýma volně před tělem. Střeh je vhodný především na střední až dlouhou vzdálenost. V případě, že se útočník přibližuje, umožňuje rychlý přechod do obranného střehu, ve kterém jsou paže zvednuty před hrudníkem, dlaně otevřené směrem vpřed. Další možností je střeh s uchopením vlastního oděvu (límce, klopy kabátu apod.). Střeh je vhodný zejména pro krátkou vzdálenost. Umožňuje dobré krytí krku, hlavy a rychlý přechod do útoku.

Skrytý střeh 2 Délka: 00:09

Popis

V tomto skrytém střehu jsou paže založeny před trupem. Jejich poloha vhodně chrání vnitřní orgány a současně umožňuje rychlý přechod do jiné polohy, např. bojového střehu. Tento skrytý střeh je vhodný pro dlouhou, střední i krátkou vzdálenost.

Skrytý střeh 3 Délka: 00:12

Popis

Obránce je poloze, jako kdyby během komunikace v prekonfliktní fázi rozmýšlel. Paže chrání trup a bradu. Poloha je vhodný pro rychlý přechod do krytu hlavy nebo protiútok. Střeh je vhodný pro dlouhou, střední i krátkou vzdálenost.

Skrytý střeh 4 Délka: 00:17

Popis

Tento skrytý střeh je určený jako vyčkávací poloha během eskalace. Obránce vyčkává na akci přibližujícího se útočníka, přitom se snaží útočníka nevyprovokovat zvednutím paží nebo rychlými pohyby. Obránce si chrání rozkrok a bradu, sleduje útočníka a čeká na případný signál útoku, který spustí jeho obrannou akci.

Obranný střeh

Obranný střeh je poloha připravenosti určená pro prekonflikt i konflikt. Jedná se o polohu těla, která je vhodná zejména pro obranu (odtláčení útočníka, krytí útoků apod.), ale i protiútok.

Obranný střeh Délka: 00:10

Popis

Paže jsou proto zvednuty před hrudníkem tak, aby kryly trup a bradu, mohly po co nejkratší dráze přejít do krytů všech pásem a současně protiútočit. Ruce jsou přitom otočeny dlaněmi vpřed, protože obránce se snaží útočníka uklidnit a přesvědčit o tom, že nemá zlé úmysly, nemá zbraň a nepřeje si boj. Poloha nohou (postoj) je stejná jako ve skrytém střehu (šířka postoje na šíři ramen, délka postoje přibližně 1,5 x šíře ramen). Hmotnost rovnoměrně rozložena na přední a zadní noze (50:50). Podle potřeby je možné střeh modifikovat. Frontální postavení pánve má význam konfrontace. Odvrácení pánve a trupu ve větším úhlu od útočníka má více defensivní charakter. Postoj je možné také prodloužit, případně rozšířit, podle směru a síly útoku, který obránce očekává.

Bojový střeh

Bojový střeh je určen pro situaci, kdy konflikt již nastal a dochází k vzájemnému boji. Ten je charakteristický střídáním útoku a obrany na obou stranách aktérů konfliktu.

Bojový střeh Délka: 00:10

Popis

Postoj je stejný jako u obranného střehu. Rozdíl spočívá v poloze paží, rukou a hlavy. Paže jsou zvednuty před tělem tak, by zadní ruka chránila bradu, přední paže je předsazena mírně vpřed. Ruce jsou sevřeny v pěst. Brada skloněna směrem hrudníku pro ztížení jejího zásahu. Obránce hledí vpřed mezi rukama. Paže je třeba zpevnit tak, aby při zásahu nedošlo k jejich odražení proti vlastnímu tělu. Tento postoj lze různé modifikovat podle individuálních možností a potřeb obránce.

Přemístění

Přemístění má pro řešení střetových situací zásadní význam. Cílem přemístění je udržovat, zkracovat nebo prodlužovat vzdálenost mezi obráncem a útočníkem podle aktuálních taktických potřeb. Pokud se obránce technicky správně a rychle přemisťuje, je pro útočníka těžší na něho zaútočit. Přemístění umožňuje různé manévrování, matení útočníka pohybem až po taktický únik. Podívejte se na tři základní způsoby přemístění.

Sun Délka: 00:07

Popis

Přemístění sunem používáme tam, kde je potřeba měnit vzdálenost o menší rozsah. Sun je vhodný také tehdy, když není možné udělat krok, kvůli možné ztrátě rovnováhy. Sunem se proto přemisťujeme rychle a krátce. Při pohybu vpřed začíná pohyb odrazem zadní nohy, pokračuje výkrokem přední nohy a je dokončen přísunem zadní nohy. Při pohybu vzad vykonáváme sun v opačném sledu. Sun můžeme vykonávat i do stran. Nohy však nikdy nekřížíme, kvůli zachování stability!

Krok Délka: 00:08

Popis

Krok používáme pro přemístění o větší vzdálenost. Krokem lze aktivně zkracovat vzdálenost směrem k útočníkovi, nebo naopak, ustupovat od útočníka. Navázáním více kroků vzniká chůze, resp. běh. Chůzí nebo během se přemisťujeme na kratší vzdálenosti s cílem změnit vzájemný úhel postavení, schovat se za různé objekty nebo pro taktický únik.

Taktické „L“ Délka: 00:28

Popis

Taktické „L“ je způsob přemístění, při kterém obránce cíleně mění úhel postavení vůči útočníkovi. Přichází-li útočník zepředu, pak obránce ustupuje šikmo vzad (vlevo nebo vpravo). Tím prodlužuje vzdálenost od útočníka a současně se přemisťuje z osy útoku. To je základní taktický prvek. Aby útočník mohl pokračovat v útoku, musí provést přemístění a otočit se znovu k obránci. Tím obránce získává čas a možnost protiútoku. Pro lepší představu lze říci, že obránce využívá stejného přemístění ve tvaru „L“ jako šachový kůň.

Vzdálenost v sebeobraně

Vzdálenost v sebeobraně je vyjádřením vzájemného postavení útočníka a obránce vzhledem k velikosti prostoru, který je odděluje. Každá vzdálenost odpovídá různým taktickým situacím. V sebeobraně rozlišujeme čtyři vzdálenosti:

1. dlouhá vzdálenost
2. střední vzdálenost
3. krátká vzdálenost
4. kontaktní vzdálenost

Podívejte se na vysvětlení jednotlivých vzdáleností a situací, které jsou pro ně typické.

Dlouhá vzdálenost Délka: 00:24

Popis

Při dlouhé vzdálenost odděluje útočníka a obránce prostor, který musí jeden z nich překonat několika kroky. Jinak není možné mezi sebou navázat kontakt. Dlouhá vzdálenost bývá mezi aktéry konfliktu např. v situaci, kdy se útočník k obránci teprve přibližuje (pre-konflikt). Dlouhá vzdálenost je také typická pro použití zbraní. Útočník např. z velké vzdálenosti obránce zastrašuje nebo vyhrožuje. Další možnou situací je použití střelné zbraně.

Střední vzdálenost Délka: 00:09

Popis

Při střední vzdálenosti odděluje útočníka a obránce prostor, který lze překonat jedním sunem nebo krokem a navázat kontakt. Střední vzdálenost je typická pro začátek nebo průběh konfliktu.

Krátká vzdálenost Délka: 00:09

Popis

Při krátké vzdálenosti odděluje útočníka a obránce prostor, který není potřeba překonat přemístěním. Pro navázání kontaktu stačí zvednutí končetiny. Krátká vzdálenost je typická pro začátek nebo průběh konfliktu.

Kontaktní vzdálenost Délka: 00:38

Popis

Při kontaktní vzdálenosti mezi útočníkem a obráncem není žádný prostor. Jejich těla se navzájem dotýkají větší plochou, jsou v těsném kontaktu. Vzdálenost už není možné zkracovat. Ke kontaktní vzdálenosti dochází při boji v klinči, ve stísněných prostorech, při boji na zemi apod. Kontaktní vzdálenost je typická pro průběh konfliktu nebo jeho ukončení.

Obrany

Následující video ukázky prezentují typické útoky, se kterými se můžeme v praxi setkat, a možnosti obran proti nim. Zdůrazňujeme, že se nejedná o výukové video, podle kterého lze technické prostředky studovat a už vůbec ne o kompletní kurz sebeobrany, který by vás měl připravit na skutečnou obranu. Video slouží jako didaktická pomůcka, vysvětlující principy sebeobrany na konkrétních příkladech. Trénink sebeobrany směřuje k aplikaci jednoduchých technických prostředků, založených na hrubé motorice. Tato zásada vychází ze znalostí psychologie a fyziologie, které jsme uvedli výše. Proto jsou na videu uvedeny jednoduché obrany, které odpovídají této zásadě. Trénink má však i význam všeobecně rozvíjející a formativní. Součástí tréninku jsou proto i složitější pohybové vzorce a koordinačně náročná cvičení, jejichž cílem je rozvoj taktického myšlení, pohybových schopností a náročnějších pohybových dovedností. V tréninku se učíme často složitým věcem, abychom mohli ve výsledku dělat věci jednoduše. Proto i v této učebnici jsou uvedeny příklady složitějších obran, které vyžadují delší nácvik a technickou zdatnost obránce.Situace jsou ukázány vždy v reálném čase a potom zpomaleně. Popis situací se omezuje pouze na uzlové body obran. Jejich detailnější vysvětlení a nácvik respektující zákonitosti motorického učení patří do praktického tréninku sebeobrany.

Obrana proti obloukovému úderu

Obrana proti obloukovému úderu 1 Délka: 00:17

Popis

Obránce reaguje na útok krytem a ustoupením do taktického „L“. Při následném útoku provádí přímý kop do okrytého rozkroku útočníka. Obránce dokončuje situaci odstrčením útočníka a vlastním přemístěním do bezpečné vzdálenosti, ze které je možné vyčkat na vývoj situace nebo ihned zahájit únik.

Obrana proti obloukovému úderu 2 Délka: 00:17

Popis

Útočník vykračuje opačnou nohou než v předchozím příkladu. Obránce nepoužívá přímý kop na genitálie, protože rozkrok není odkryt. Místo toho obránce zasahuje útočníka obloukovým kopem do kolena. Takový kop sice nemusí útočníka zcela vyřadit z boje, ale výhodou je jeho snížení do nižší polohy. Obránce se přemisťuje do bezpečné vzdálenosti, ze které je možné vyčkat na vývoj situace nebo ihned zahájit únik.

Obrana proti obloukovému úderu 3 Délka: 00:24

Popis

V rámci obrany je potřeba zastavit útočníka. To zpravidla není možné jinak, že úderem na citlivá místa útočníkova těla. Na videu je ukázáno několik způsobů, kterými můžete útočníka relativně spolehlivě zastavit. Údery jsou seřazeny vzestupně podle jejich nebezpečnosti. Zatímco úder otevřenou dlaní na bradu je silný, ale nepůsobí velkou škodu, úder pokrčenými prsty do hrdla nebo pod nos mohou způsobit vážná poranění i smrt. Obránce proto musí volit vhodnou techniku, kterou se rozhodne útočníka zastavit.

Obrana proti obloukovému úderu 4 Délka: 00:49

Popis

Jestliže je obránce dostatečně technicky vyspělý, může zvolit i jiný způsob obrany. V této variantě obránce volí opět kryt a přemístění do taktického „L“ a vzápětí provádí kop kolenem do břicha útočníka. Díky účinku kopu se útočník předklání a obránce mezitím nasazuje odváděcí techniku na útočící paži. Výsledkem situace je úspěšná obrana bez vážného zranění útočníka a jeho možná kontrola v odváděcí technice.

Obrana proti přímému úderu

Obrana proti přímému úderu 1 Délka: 00:22

Popis

Obránce navazuje kontakt zadní rukou. V okamžiku zahájení útoku obránce volí protiútok a začíná aktivně zkracovat vzdálenost směrem k útočníkovi. Jednou rukou vykrývá úder a druhou útočí na genitálie protivníka. Po zásahu útočníka je možné pokračovat v jeho kontrole následnými útoky nebo zahájit únik.

Obrana proti přímému úderu 2 Délka: 00:08

Popis

Obránce navazuje kontakt zadní rukou. Tato obrana je analogií předchozího příkladu. V okamžiku zahájení útoku obránce volí protiútok a začíná aktivně zkracovat vzdálenost směrem k útočníkovi. Jednou rukou vykrývá úder a druhou útočí na bradu protivníka. Po zásahu útočníka je možné pokračovat v jeho kontrole následnými útoky nebo zahájit únik.

Obrana proti přímému úderu 3 Délka: 00:29

Popis

Obránce navazuje kontakt zadní rukou. Zde vidíte jeden z možných způsobů jak zakončit předchozí dva příklady obrany proti přímému úderu. Po zásahu útočníka do brady provádí obránce obloukový kop do kolena a ihned se přemisťuje do bezpečné vzdálenosti, ze které je možné vyčkat na vývoj situace nebo ihned zahájit únik.

Obrana proti přímému úderu 4 Délka: 00:27

Popis

Tato obrana vyžaduje dobré načasování a zkušenosti na straně obránce. Ten v okamžiku zahájení útoku provádí krok vpřed, jednou rukou vykrývá úder a druhou provádí objetí obětí pod útočníkovou paží, kolem jeho krku. Spojením rukou vytváří obránce silné objetí (částečně škrcení) v kontaktní vzdálenosti. Po dokončení obrany se může obránce rozhodnout pro další postup (hození nebo povalení útočníka na zemi, škrcení apod.).

Obrana proti přímému úderu 5 Délka: 00:17

Popis

Jeden z možných způsobů dokončení obrany z předchozího příkladu. Obránce pokračuje pohybem nohy za tělo útočníka a provádí prudké „zašlápnutí“ mírně vzad. Útočníka tak zbavuje rovnováhy a povaluje ho na zem. Obránce se opět může rozhodnout pro další postup. Optimálním řešením je využití snížené polohy útočníka a zahájení úniku.

Obrana proti přímému úderu 6 Délka: 00:18

Popis

Obránce navazuje kontakt přední rukou. Vykrývá útok a následně útočící ruku zachytává. Druhou rukou provádí úder do protivníkových odkrytých žeber. Poté zasahuje útočníka obloukovým kopem do kolena a přemisťuje se do bezpečné vzdálenosti, ze které je možné vyčkat na vývoj situace nebo ihned zahájit únik.

Obrana proti přímému úderu 7 Délka: 00:35

Popis

Jeden z možných způsobů dokončení obrany z předchozího příkladu. Aby obránce získal více času na únik, provádí povalení útočníka rotací jeho krční páteře.

Obrana proti přímému úderu 8 Délka: 00:18

Popis

Obránce navazuje kontakt přední rukou. Vykrývá útok a následně útočící ruku zachytává. Druhou paží provádí úder loktem do útočníkova obličeje. Aktivně zkracuje vzdálenost k útočníkovi a nasazuje mu odváděcí páku. Výsledkem situace je úspěšná obrana bez vážného zranění útočníka a jeho možná kontrola v odváděcí technice. Tato obrana je opět vhodná pouze pro technicky vyspělého obránce.

Obrana proti přímému úderu 9 Délka: 00:17

Popis

Obránce navazuje kontakt přední rukou. Druhou ruku provádí ohnutí lokte útočící paže a při přemístění do strany od útočníka nasazuje odváděcí páku na jeho paži. Výsledkem situace je úspěšná obrana bez vážného zranění útočníka a jeho možná kontrola v odváděcí technice. Tato obrana je opět vhodná pouze pro technicky vyspělého obránce.

Obrana proti přímému úderu 10 Délka: 00:14

Popis

Útok je veden sérií přímých úderů. Obránce udržuje vzdálenost, vykrývá údery a poté zahajuje obranu následných protiútokem. Zasahuje útočníka přímým kopem.

Obrana proti přímému úderu 11 Délka: 00:20

Popis

Jestliže je obránce technicky vyspělý, může zvolit následující obranu. Během jednoho ze série přímých úderů zahajuje obranu zachycením útočící paže a nasazením páky.

Obrana proti úchopu

Obrana proti úchopu 1 Délka: 00:18

Popis

Útočník provedl úchop za obráncovo souhlasné zápěstí. Obránce provádí uvolnění z úchopu obloukovým pohybem na vnější stranu útočící paže a s přemístěním do strany vede úder na útočníkova odkrytá žebra. Vzápětí provádí obloukový kop do útočníkova kolena a povaluje ho na zem přes rotaci krční páteře. Poté je možné vyčkat na vývoj situace nebo ihned zahájit únik.

Obrana proti úchopu 2 Délka: 00:23

Popis

Útočník provedl úchop za obráncův oděv na hrudníku. Obránce kontroluje útočníkovu paži a současně se přemisťuje do taktického „L“. Během přemístění vede úder otevřenou dlaní do útočníkovy brady. Poté provádí kolmou páku na zápěstí a kop kolenem. Výsledkem akce je svedení útočníka na zem. Zde je možné ho kontrolovat nebo zahájit únik.

Obrana proti úchopu 3 Délka: 00:40

Popis

Útočník provedl úchop oběma rukama za obráncův oděv na hrudníku. Obránce útočí úderem oběma dlaněmi na uši útočníka, které zachytává. Rotací krční páteře povaluje útočníka na zem. Druhou možností je podobný pohyb začínající zachycením útočníkovy hlavy a tlakem palců do očí. Po dopadu útočníka na zem je možné ho kontrolovat nebo zahájit únik.

Obrana proti objetí

Obrana proti objetí 1 Délka: 00:20

Popis

Útočník přichází zezadu a objímá obránce pod pažemi. Obránce reaguje silným úderem do rozkroku útočníka, pokračuje úderem loktem do útočníkovy hlavy a druhou rukou zachytává útočníkovu šíji. Pokračuje klekem na jedno koleno přehozením útočníka vpřed. Aby nedošlo k protiakci útočníka a boji na zemi, dokončuje obránce akci úderem. Poté je možné zahájit únik.

Obrana proti objetí 2 Délka: 00:17

Popis

Útočník přichází zezadu a objímá obránce pod pažemi. Obránce reaguje silným úderem do rozkroku útočníka. Pokud je to možné, předklání se a chytá nohu útočníka. Jejím tažením vpřed dochází k páce na útočníkovo koleno a ten padá na zem. Obránce se přemisťuje do bezpečné vzdálenosti, ze které je možné vyčkat na vývoj situace nebo ihned zahájit únik.

Obrana proti objetí 3 Délka: 00:32

Popis

Jestliže útočník přichází zezadu, má velkou výhodu překvapení. Proto je potřeba ho nejdříve tvrdě zasáhnout a zastavit jeho akci (zvednutí, hození, povalení atd.). Na videu jsou základní údery, které je možné v této situaci provést.

Obrana proti objetí 4 Délka: 00:17

Popis

Útočník přichází zezadu a objímá obránce přes paže. Obránce reaguje silným úderem do rozkroku útočníka, využívá jeho ochromení a uvolňuje se z objetí přemístěním pod útočníkovou paží. Následně zasahuje útočníka kolenem do krku nebo hlavy a přemisťuje se do bezpečné vzdálenosti, ze které je možné vyčkat na vývoj situace nebo ihned zahájit únik.

Obrana proti objetí 5 Délka: 00:15

Popis

Útočník přichází zepředu a snaží se obejmout obránce kolem těla a přes paže. Obránce bodnutím prsty do třísel nebo odražením rukama posunuje útočníkovy boky vzad. Okamžitě zahajuje následný útok (kopy kolenem) a útočníka odtlačuje od sebe. V této situaci je možné pokračovat v útoku nebo zahájit únik.

Obrana proti škrcení

Obrana proti škrcení 1 Délka: 00:21

Popis

Útočník přichází zepředu a začíná škrtit oběma rukama. Obránce jednou rukou zachytává ruku útočníka a současné provádí bodnutí prsty druhé ruky do jamky mezi klíčními kostmi útočníka. Bodnutí vyvolává bolestivý podnět, díky němuž úchop útočníka oslabuje. Obránce strhává zachycenou ruku útočníka a nasazuje páku na zápěstí. Působením páky vede útočníka na zem a přemisťuje se do bezpečné vzdálenosti. Nyní je možné vyčkat na vývoj situace nebo zahájit únik.

Obrana proti škrcení 2 Délka: 00:16

Popis

Útočník přichází ze strany a začíná škrtit oběma rukama. Obránce reaguje zvednutím obou paží, jednou rukou zachytává ruku útočníka, druhou rukou vede úder otevřenou dlaní na jeho bradu. Strhává zachycenou ruku ze svého krku a ustupuje do bezpečné vzdálenosti. Nyní je možné vyčkat na vývoj situace nebo zahájit únik.

Obrana proti škrcení 3 Délka: 00:17

Popis

Útočník přichází zezadu a začíná škrtit oběma rukama. Obránce zvedá ramena, aby znesnadnil útočníkovi úchop na jeho krku. Současně zvedá jednu paži vzhůru a na její straně se otáčí k útočníkovi. Tím se uvolňuje z úchopu kolem krku. Zasahuje útočníka kolenem a ustupuje do bezpečné vzdálenosti. Nyní je možné vyčkat na vývoj situace nebo zahájit únik.

Obrana proti škrcení 4 Délka: 00:19

Popis

Útočník přichází zezadu a začíná škrtit předloktím jedné paže. Obránce zachytává oběma rukama útočící paži a strhává ji mírně do strany. Přitom se jí snaží oddálit od svého krku a nadechnout se. Provádí obrat a krok za útočníkovu nohu. Tím se dostává do výhodnější situace, kterou využívá snížením těžiště a povalením útočníka na zem. Protože útočník stále drží obránce, hrozí přechod do boje na zemi. Proto obránce zasahuje útočníka úderem a přemisťuje se do bezpečné vzdálenosti. Nyní je možné vyčkat na vývoj situace nebo zahájit únik.