2.1 Panoramatický náčrt
Využití náčrtu ve výuce zeměpisu
Při rekognoskaci a zachycení terénu se používají různé techniky, mezi něž patří různé typy náčrtů od situačních až po panoramatické. Technika zhotovení panoramatického náčrtu vznikla v době, kdy se nedalo využít vyhodnocení různých snímků apod. Technikou zpracování takového náčrtu se zabývali kartografové pro účely vojenského dělostřelectva. Níže uvedený návod pochází z roku 1935 z příručky nazvané "Rukověť branné výchovy – nižší stupeň" a vydal ji Vědecký ústav vojenský.
Proč tuto techniku využívat v současné době moderních technologií?
Panoramatický náčrt je pro geografa užitečnou orientační pomůckou, neboť jednoduchou formou znázorňuje pouze významné krajinné prvky, a navíc v perspektivě pozorovatele. Kreslí se přímo v terénu. Výhodou panoramatického náčrtu je tak proti výše zmíněným digitálním fotoaparátům právě jednoduchost a přehlednost, s níž zachycuje jen podstatné objekty a jevy v terénu a ty nedůležité přehlíží (Bláha, Hátle 2014).
Při zpracování panoramatického náčrtu musíme především o zobrazované krajině přemýšlet a vyhodnotit bodové, liniové a plošné prvky. U fotografie přemýšlíme zejména pod jakým úhlem a v jakém rozlišení budeme pracovat a vyhodnocení přijde až později. Nicméně fotografie je vhodným doplňkem pro další zpracování a vyhodnocení určitého výřezu krajiny.
Návod zpracování
Tvorba panoramatického náčrtu sestává z několika fází. Nejprve je nutné rozhodnout, jak široký úsek krajiny bude v náčrtu zakreslen. Pro lepší představu lze použít obdélníkový rámeček vyříznutý z papíru nebo vytvořený z palců a ukazováčků. Pro rychlejší orientaci je lepší zvolit za střed obdélníku nějaký výrazný objekt. Poté se viditelné objekty pomyslně rozdělí do tří pásem podle vzdálenosti: na objekty blízké (do 800 m od pozorovatele), střední (800–1500 m) a vzdálené (více než 1500 m), přičemž ve výsledném náčrtu budou objekty blízké zakresleny nejostřeji a nejdetailněji a objekty vzdálené bez ostrých obrysů a méně sytě – to se týká např. zalesněného horizontu. Stejně jako do map a plánů se ani do náčrtů území nezakreslují pohyblivé předměty (zvířata, lidé, dopravní prostředky). Je třeba rovněž zvážit, zda je pro konkrétní náčrt důležitý stav objektů a jevů, neboť krajina se v průběhu roku mění (Kučera, Riezner, Kučerová 2014 in Bláha, Hátle 2014). Pro tento relativně náročnější druh náčrtu je vhodná, alespoň v začátcích, pomocná čtvercová mřížka, kterou pozorovatel umístí mezi sebe a kreslenou krajinu (obr. 2.1.1). Před započetím samotného kreslení je vhodné si do náčrtu tence zakreslit pomocnou kostru – pravoúhlou síť. Ta může být buď čtvercová (jeden čtverec z pomocné mřížky pak odpovídá jednomu čtverci v náčrtu), nebo obdélníková s obdélníky s delší svislou stranou. Tím lze totiž zajistit, že bude náčrt převýšený, a tudíž přehlednější (Bláha, Hátle 2014).
Po úvodním seznámení s výhledem na arch papíru, nejlépe na pevné podložce, zakreslujeme postupně předměty a linie terénu, a to v hrubých rysech tak, jak se jeví našemu oku. Na prvních obrázcích je znázorněno, jak by se měly zakreslovat tvary např. stromů, lesů a mostních konstrukcí. Vše je kresleno schematicky. To platí i pro domy, osady apod. Svahy naznačujeme čárkováním ve směru největšího sklonu. Na dalších obrázcích jsou již příklady nákresu vlnitého terénu a terénu s vesnicí.
K rozložení jednotlivých objektů, linií a ploch je vhodné použít základní mřížku, kterou si naneseme na papír. Nemusí být tak hustá jako na obrázku, ale v zásadě nám pomůže k snadnějšímu rozmístění sledovaných jevů. Není však nutností.
-
V první fázi si zhotovíme kostru. Na náčrt zakreslíme několik nejdůležitějších bodů a míst, pokud možno pravidelně rozložených. Do této kostry pak můžeme vyznačovat další podrobnosti.
-
V druhé fázi do kostry náčrtu doplníme linie terénu, např. za sebou jdoucí hřebeny, obrysy lesů, osady, cesty, další místa výhledu apod.
-
Ve třetí fázi zakreslíme vše, co je pro pozorovanou krajinu důležité k jejich identifikaci. Větší podrobnosti lze označit symboly a přidat je do legendy náčrtu, abychom si později nemuseli vzpomínat, co jsme těmito symboly zachytily.
-
Ve čtvrté fázi dokončíme nákres. Především dokončíme legendu a popis toho, co jsme nakreslili.
Pro naše potřeby doplníme, jakým směrem je sledovaný výřez krajiny orientovaný a zhodnotíme sledovaný výřez krajiny z pohledu identifikace její struktury.
(Zpracováno podle: csopevneni.xf.cz/Prirucka/Prirucka-nacrt.htm)
Scénář hodiny
ScénářPracovní list
Pracovní list
Spolu se svými spolužáky jste na místě s výhledem na okolní krajinu. Na papír formátu A4 nebo A3 zakresli určenou část panoramatického náčrtu. Udělej si také fotografii výhledu.
Úkol 1
Na volný list papíru proveď náčrt, který obsahuje hlavní orientační body a linie sledované krajiny (cestu, silnici, potok, řeku, kostel, stromořadí, obrysy kopců, vyvýšeniny atd.)
Návod zpracování panoramatického náčrtu
Na arch papíru, nejlépe na pevné podložce, zakreslujeme postupně objekty a linie terénu, a to v hrubých rysech tak, jak se jeví našemu oku.
K rozložení jednotlivých objektů, linií a ploch je vhodné použít základní mřížku, kterou si naneseme (slabě tužkou) na papír. Tato mřížka nám pomůže k snadnějšímu rozmístění sledovaných jevů. Není však nutností.
- V první fázi si zhotovíme kostru. Na náčrt zakreslíme několik nejdůležitějších bodů a míst, pokud možno pravidelně rozložených. Do této kostry pak můžeme vyznačovat další podrobnosti.
- V druhé fázi do kostry náčrtu doplníme linie terénu, např. za sebou jdoucí hřebeny, obrysy lesů, osady, cesty, další místa výhledu apod.
- Ve třetí fázi zakreslíme vše, co je pro pozorovanou krajinu důležité k její identifikaci. Větší podrobnosti lze označit symboly a přidat je do legendy náčrtu, abychom si později nemuseli vzpomínat, co jsme těmito symboly zachytili.
- Ve čtvrté fázi dokončíme nákres. Především dokončíme legendu a popis toho, co jsme nakreslili.
Místo pro náčrt
Místo pro fotografii
Nakonec doplň podle buzoly, jakým směrem je sledovaný výřez krajiny orientovaný a zhodnoť sledovaný výřez krajiny z pohledu identifikace její struktury. Na náčrtek si poznač, který spolužák kreslil náčrt po tvé pravé a levé straně, abyste pak mohli udělat společné panorama.
Úkol 2
Rozliš a zapiš jednotlivé složky krajiny:
Přírodní neboli primární struktura krajiny – vzniká působením přírodních faktorů a procesů. Sestává se ze systému synergeticky propojených složek (komponenty: voda, vzduch, horniny a zeminy, reliéf, energie, půda a biota) a dílčích územních jednotek vykazujících zákonité stavy v prostoru a v čase.
Ekonomická neboli sekundární struktura krajiny – představuje antropogenní (rozuměj člověkem vytvořenou) nadstavbu tvořenou mozaikou forem využití ploch (land use, resp. land cover), jejíž podstatu dokládají prostorově uspořádané plochy lesa, orné půdy, luk a pastvin, zástavby různého určení, trvalých kultur a mnoha dalších, ovšem vždy diferencované (rozdílné) kvality.
Humánní neboli terciární, respektive sociální, struktura krajiny – reprezentovaná rozmanitými v prostoru lokalizovanými společenskými a individuální zájmy, limity a rozvojovými motivy, ale také demografickými a sociálními parametry území.
Duchovní (spirituální neboli kvartérní) struktura – symbolický prostorový vzor, emocionálně přijímaný jako "genius loci" krajiny, daný jak imaginárními, tak skutečnými událostmi (bojiště, pobyty významných osobností, pověsti, hudba, pohádky apod.)
Úkol 3
Popiš znaky sledované krajiny (např. které složky krajinné sféry převažují, vzájemný poměr kulturních a krajinných složek, míra ovlivnění člověkem, množství zachovalých přírodních složek, morfologie, narušení krajiny apod.)
Úkol 4
Pomocí buzoly změř azimut tvého pohledu (zhruba střed). Poznač si na svůj náčrt jméno spolužáka, který maloval náčrt na tvojí pravé a na levé straně. To proto, abyste mohli ve třídě svoje náčrty spojit v jedno velké panorama.
| Azimut spolužáka nalevo | Můj azimut | Azimut spolužáka napravo |
|---|---|---|
Úkol 5
Pokud máš GPS (stačí i v mobilu), změř nadmořskou výšku svého stanoviště.
Jaká je nadmořská výška místa, ze kterého jsi maloval (a) náčrt?
metrů nad mořem
Jakým jiným způsobem lze zjistit nadmořskou výšku daného místa?
Úkol 6
Nyní máte vše potřebné pro vytvoření společného panoramatického náčrtu. Vezměte si velký list papíru (např. papír z flipchartu) a zakreslete společně se svými spolužáky panorama. Každý z vás má část pohledu. Spojte je na papíře v jedno společné panorama. Poté označte významné objekty a rozlište, zda se jedná o přírodní nebo antropogenní (člověkem vytvořené) složky.
Slovníček pojmů
 |
 |
|---|---|
| Panoramatický náčrt | Panoramic sketch |
| Topografický náčrt | Topographic sketch |
| Struktura krajiny | Landscape structure |
| Přírodní složka krajiny | Natural component of the landscape |
| Antropogenní složka krajiny | Athropogenic component of the landscape |
| Využití krajiny (člověkem) | Land use |
| Azimut | Azimuth |
| Genius loci | Genius loci |