Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku

2.1 Panoramatický náčrt

Využití náčrtu ve výuce zeměpisu

Při rekognoskaci a zachycení terénu se používají různé techniky, mezi něž patří různé typy náčrtů od situačních až po panoramatické. Technika zhotovení panoramatického náčrtu vznikla v době, kdy se nedalo využít vyhodnocení různých snímků apod. Technikou zpracování takového náčrtu se zabývali kartografové pro účely vojenského dělostřelectva. Níže uvedený návod pochází z roku 1935 z příručky nazvané "Rukověť branné výchovy – nižší stupeň" a vydal ji Vědecký ústav vojenský.

Proč tuto techniku využívat v současné době moderních technologií?

Panoramatický náčrt je pro geografa užitečnou orientační pomůckou, neboť jednoduchou formou znázorňuje pouze významné krajinné prvky, a navíc v perspektivě pozorovatele. Kreslí se přímo v terénu. Výhodou panoramatického náčrtu je tak proti výše zmíněným digitálním fotoaparátům právě jednoduchost a přehlednost, s níž zachycuje jen podstatné objekty a jevy v terénu a ty nedůležité přehlíží (Bláha, Hátle 2014).

Při zpracování panoramatického náčrtu musíme především o zobrazované krajině přemýšlet a vyhodnotit bodové, liniové a plošné prvky. U fotografie přemýšlíme zejména pod jakým úhlem a v jakém rozlišení budeme pracovat a vyhodnocení přijde až později. Nicméně fotografie je vhodným doplňkem pro další zpracování a vyhodnocení určitého výřezu krajiny.

Návod zpracování

Tvorba panoramatuTvorba panoramatického náčrtu sestává z několika fází. Nejprve je nutné rozhodnout, jak široký úsek krajiny bude v náčrtu zakreslen. Pro lepší představu lze použít obdélníkový rámeček vyříznutý z papíru nebo vytvořený z palců a ukazováčků. Pro rychlejší orientaci je lepší zvolit za střed obdélníku nějaký výrazný objekt. Poté se viditelné objekty pomyslně rozdělí do tří pásem podle vzdálenosti: na objekty blízké (do 800 m od pozorovatele), střední (800–1500 m) a vzdálené (více než 1500 m), přičemž ve výsledném náčrtu budou objekty blízké zakresleny nejostřeji a nejdetailněji a objekty vzdálené bez ostrých obrysů a méně sytě – to se týká např. zalesněného horizontu. Stejně jako do map a plánů se ani do náčrtů území nezakreslují pohyblivé předměty (zvířata, lidé, dopravní prostředky). Je třeba rovněž zvážit, zda je pro konkrétní náčrt důležitý stav objektů a jevů, neboť krajina se v průběhu roku mění (Kučera, Riezner, Kučerová 2014 in Bláha, Hátle 2014). Pro tento relativně náročnější druh náčrtu je vhodná, alespoň v začátcích, pomocná čtvercová mřížka, kterou pozorovatel umístí mezi sebe a kreslenou krajinu (obr. 2.1.1). Před započetím samotného kreslení je vhodné si do náčrtu tence zakreslit pomocnou kostru – pravoúhlou síť. Ta může být buď čtvercová (jeden čtverec z pomocné mřížky pak odpovídá jednomu čtverci v náčrtu), nebo obdélníková s obdélníky s delší svislou stranou. Tím lze totiž zajistit, že bude náčrt převýšený, a tudíž přehlednější (Bláha, Hátle 2014).

Pomocná mřížka pro kreslení panoramatického náčrtu
Obr. 2.1.1: Pomocná mřížka pro kreslení panoramatického náčrtu Pramen: Bláha, Hátle 2014

Po úvodním seznámení s výhledem na arch papíru, nejlépe na pevné podložce, zakreslujeme postupně předměty a linie terénu, a to v hrubých rysech tak, jak se jeví našemu oku. Na prvních obrázcích je znázorněno, jak by se měly zakreslovat tvary např. stromů, lesů a mostních konstrukcí. Vše je kresleno schematicky. To platí i pro domy, osady apod. Svahy naznačujeme čárkováním ve směru největšího sklonu. Na dalších obrázcích jsou již příklady nákresu vlnitého terénu a terénu s vesnicí.

příklady nákresu vlnitého terénu a terénu s vesnicí příklady nákresu vlnitého terénu a terénu s vesnicí příklady nákresu vlnitého terénu a terénu s vesnicí
příklady nákresu vlnitého terénu a terénu s vesnicí

K rozložení jednotlivých objektů, linií a ploch je vhodné použít základní mřížku, kterou si naneseme na papír. Nemusí být tak hustá jako na obrázku, ale v zásadě nám pomůže k snadnějšímu rozmístění sledovaných jevů. Není však nutností.

  1. V první fázi si zhotovíme kostru. Na náčrt zakreslíme několik nejdůležitějších bodů a míst, pokud možno pravidelně rozložených. Do této kostry pak můžeme vyznačovat další podrobnosti.

    náčrt panoramatu
  2. V druhé fázi do kostry náčrtu doplníme linie terénu, např. za sebou jdoucí hřebeny, obrysy lesů, osady, cesty, další místa výhledu apod.

    náčrt panoramatu
  3. Ve třetí fázi zakreslíme vše, co je pro pozorovanou krajinu důležité k jejich identifikaci. Větší podrobnosti lze označit symboly a přidat je do legendy náčrtu, abychom si později nemuseli vzpomínat, co jsme těmito symboly zachytily.

    náčrt panoramatu
  4. Ve čtvrté fázi dokončíme nákres. Především dokončíme legendu a popis toho, co jsme nakreslili.

    náčrt panoramatu

Pro naše potřeby doplníme, jakým směrem je sledovaný výřez krajiny orientovaný a zhodnotíme sledovaný výřez krajiny z pohledu identifikace její struktury.

(Zpracováno podle: csopevneni.xf.cz/Prirucka/Prirucka-nacrt.htm)

Scénář hodiny

Scénář

Pracovní list

Pracovní list
Panoramatický náčrt
Titulní obrázek listu
Pracovní list
Jména:

Spolu se svými spolužáky jste na místě s výhledem na okolní krajinu. Na papír formátu A4 nebo A3 zakresli určenou část panoramatického náčrtu. Udělej si také fotografii výhledu.

Úkol 1

Na volný list papíru proveď náčrt, který obsahuje hlavní orientační body a linie sledované krajiny (cestu, silnici, potok, řeku, kostel, stromořadí, obrysy kopců, vyvýšeniny atd.)

Návod zpracování panoramatického náčrtu

Na arch papíru, nejlépe na pevné podložce, zakreslujeme postupně objekty a linie terénu, a to v hrubých rysech tak, jak se jeví našemu oku.

K rozložení jednotlivých objektů, linií a ploch je vhodné použít základní mřížku, kterou si naneseme (slabě tužkou) na papír. Tato mřížka nám pomůže k snadnějšímu rozmístění sledovaných jevů. Není však nutností.

  1. V první fázi si zhotovíme kostru. Na náčrt zakreslíme několik nejdůležitějších bodů a míst, pokud možno pravidelně rozložených. Do této kostry pak můžeme vyznačovat další podrobnosti.
  2. V druhé fázi do kostry náčrtu doplníme linie terénu, např. za sebou jdoucí hřebeny, obrysy lesů, osady, cesty, další místa výhledu apod.
  3. Ve třetí fázi zakreslíme vše, co je pro pozorovanou krajinu důležité k její identifikaci. Větší podrobnosti lze označit symboly a přidat je do legendy náčrtu, abychom si později nemuseli vzpomínat, co jsme těmito symboly zachytili.
  4. Ve čtvrté fázi dokončíme nákres. Především dokončíme legendu a popis toho, co jsme nakreslili.

Místo pro náčrt

Místo pro fotografii

Sem přetáhněte fotografii.

Nakonec doplň podle buzoly, jakým směrem je sledovaný výřez krajiny orientovaný a zhodnoť sledovaný výřez krajiny z pohledu identifikace její struktury. Na náčrtek si poznač, který spolužák kreslil náčrt po tvé pravé a levé straně, abyste pak mohli udělat společné panorama.

Úkol 2

Rozliš a zapiš jednotlivé složky krajiny:

Přírodní neboli primární struktura krajiny – vzniká působením přírodních faktorů a procesů. Sestává se ze systému synergeticky propojených složek (komponenty: voda, vzduch, horniny a zeminy, reliéf, energie, půda a biota) a dílčích územních jednotek vykazujících zákonité stavy v prostoru a v čase.

Ekonomická neboli sekundární struktura krajiny – představuje antropogenní (rozuměj člověkem vytvořenou) nadstavbu tvořenou mozaikou forem využití ploch (land use, resp. land cover), jejíž podstatu dokládají prostorově uspořádané plochy lesa, orné půdy, luk a pastvin, zástavby různého určení, trvalých kultur a mnoha dalších, ovšem vždy diferencované (rozdílné) kvality.

Humánní neboli terciární, respektive sociální, struktura krajiny – reprezentovaná rozmanitými v prostoru lokalizovanými společenskými a individuální zájmy, limity a rozvojovými motivy, ale také demografickými a sociálními parametry území.

Duchovní (spirituální neboli kvartérní) struktura – symbolický prostorový vzor, emocionálně přijímaný jako "genius loci" krajiny, daný jak imaginárními, tak skutečnými událostmi (bojiště, pobyty významných osobností, pověsti, hudba, pohádky apod.)

Úkol 3

Popiš znaky sledované krajiny (např. které složky krajinné sféry převažují, vzájemný poměr kulturních a krajinných složek, míra ovlivnění člověkem, množství zachovalých přírodních složek, morfologie, narušení krajiny apod.)

Úkol 4

Pomocí buzoly změř azimut tvého pohledu (zhruba střed). Poznač si na svůj náčrt jméno spolužáka, který maloval náčrt na tvojí pravé a na levé straně. To proto, abyste mohli ve třídě svoje náčrty spojit v jedno velké panorama.

Azimut spolužáka nalevo Můj azimut Azimut spolužáka napravo

Úkol 5

Pokud máš GPS (stačí i v mobilu), změř nadmořskou výšku svého stanoviště.

Jaká je nadmořská výška místa, ze kterého jsi maloval (a) náčrt?

metrů nad mořem

Jakým jiným způsobem lze zjistit nadmořskou výšku daného místa?

Úkol 6

Nyní máte vše potřebné pro vytvoření společného panoramatického náčrtu. Vezměte si velký list papíru (např. papír z flipchartu) a zakreslete společně se svými spolužáky panorama. Každý z vás má část pohledu. Spojte je na papíře v jedno společné panorama. Poté označte významné objekty a rozlište, zda se jedná o přírodní nebo antropogenní (člověkem vytvořené) složky.

Slovníček pojmů

cs en
Panoramatický náčrt Panoramic sketch
Topografický náčrt Topographic sketch
Struktura krajiny Landscape structure
Přírodní složka krajiny Natural component of the landscape
Antropogenní složka krajiny Athropogenic component of the landscape
Využití krajiny (člověkem) Land use
Azimut Azimuth
Genius loci Genius loci