Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku

Členění Námětovníku

Předkládané náměty jsou rozděleny podle místa, kde se jejich realizace odehrává – na školním pozemku, v prostředí města a na venkově/venkovské obci.

Texty u každé kapitoly Námětovníku jsou pak rozděleny na čtyři části:

  1. Úvod do tematiky – krátce seznamuje s tématem, které je následně řešeno.
  2. Scénář hodiny – jinými slovy návod pro učitele pro přípravu, organizaci a hodnocení hodiny. Scénář hodiny je vždy zpracován v identické tabulce, která obsahuje doporučení pro zařazení aktivity v daném ročníku, tematického celku podle RVP, čas na přípravu a realizaci, očekávané výstupy, dovednosti, cíle výuky, mezipředmětové vazby, pomůcky a přípravu učebny. Poté je detailně v časových úsecích popsána činnost žáků a učitele. Na závěr je uvedeno, jak je možné hodnotit aktivitu žáků ve výuce a hodnocení (sebereflexe) výuky učitelem. Zde je nutné podotknout, že zejména časové údaje jsou spíše orientační a mohou se značně lišit (např. čas pro přesun ze školy na cílovou lokalitu)
  3. Pracovní list pro žáky, který lze buď převzít neb upravit pro vlastní lokalitu.
  4. Slovníček pojmů v češtině a angličtině, který slouží jednak jako seznam důležitých pojmů, které by si žáci měli zapamatovat. Za druhé může posloužit k posilování mezipředmětových vazeb s anglickým jazykem.

Námětovník pro terénní výuku překládá z hlediska délky výuky náměty zejména pro realizaci krátkodobé a střednědobé terénní výuky.

Krátkodobé formy terénní výuky probíhají v bezprostředním okolí školy – provádí se na školním pozemku nebo v blízkém okolí školy (např. obchod, park…). Tento typ terénní výuky probíhá v rozmezí 1–3 vyučovacích jednotek. U krátkodobých forem výuky jde především o nácvik různých dovedností, které nelze provádět v uzavřených prostorách. V rámci zeměpisného vzdělávání jsou to např. specifické kartografické dovednosti spojené s orientací v terénu, mapováním, tvorbou panoramatických či topografických náčrtů. Dále jde o pozorování, měření v terénu nebo pořizování foto či video dokumentace. Hlavním koordinátorem této výuky je převážně učitel.

Střednědobé formy terénní výuky probíhají obvykle v okolí školy, ale i v nedalekém okolí (obcích či krajině). Jejich trvání může přesáhnout čas, který je věnovaný výuce, protože je spojený např. s dopravou na určené místo. Celkový rozsah však nepřesahuje jeden vyučovací den. U střednědobých forem výuky jde především o získávání dat z různých činností spojených s hospodářskou činností (průmyslové, zemědělské podniky, obecní úřady apod. Může se však jednat i o připravené činnosti výukových programů organizací, které se zabývají mimoškolní výukou. Role učitele může být v těchto případech doprovodná neboli poradní.

Obě výše uvedené formy terénní výuky jsou předpokladem k uskutečnění dlouhodobých forem terénní výuky, jako jsou např. výlety, terénní cvičení apod., která využívá všechny zkušenosti z nácviku jednotlivých činností z předchozích forem výuky. Žáci a studenti se tak na základě dřívějších zkušeností mohou více věnovat badatelským formám výuky prostřednictvím samostatné a skupinové práce. Dlouhodobé formy terénní výuky nejsou v Námětovníku zařazeny, ovšem lze jej z jednotlivých aktivit velmi snadno sestavit.

Z hlediska obsahového jsou v Námětovníku zařazeny především komplexní formy terénní výuky, které mají za cíl předat žákovi znalosti a dovednosti nejen z jednoho oboru či předmětu, ale z více vyučovacích předmětů. Takto se žáci učí propojovat znalosti z jiných předmětů a uvědomují si tak souvislosti mezi jednotlivými předměty.

Všechny uvedené náměty byly realizovány ve výuce na Katedře geografie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity při přípravě studentů učitelství zeměpisu. Některé z nich byly ověřovány i žáky fakultních základních škol nebo byly modifikovány do prostředí škol, na kterých studenti vykonávali výukovou praxi nebo si vybrané náměty ověřovali v rámci zpracování bakalářských či diplomových prací. Řada námětů posloužila při přípravě talentovaných studentů na soustředění před mezinárodními koly zeměpisné olympiády. Náměty jsou rovněž ověřovány při dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.