Příprava mapových podkladů pro terénní výuku (modelový případ)

Specifikem přípravné fáze terénní výuky zeměpisu je příprava mapových podkladů. Proto ještě před uvedením samotných námětů uvádíme jednoduchý způsob, jak si správné kartografické podklady připravit za pomoci dostupných a kvalitních internetových podkladů. Je to jedna z dovedností, které by si měli žáci a studenti z přípravy na práci v terénu odnést.

Podle níže uvedeného návodu je možné připravit kvalitní podklady k terénnímu mapování kdekoliv na území ČR. Lze tedy poměrně snadnou cestou získat materiál pro výuku v terénu, který je možné opakovaně používat v různých modifikacích (podle povahy zadání úkolů). Na mapových portálech jsou volně dostupné mapové podklady v různé kvalitě. Pro mapování v terénu je vhodná Základní mapa ČR 1:10000 (ZM 10) ČÚZK, dostupná v digitální podobě na webu Národního Geoportálu INSPIRE na níže uvedeném odkazu. Výhodou oproti řadě jiných, např. komerčních portálů, je její vcelku detailní mapový obsah.

Zdroj mapových podkladů použitý v tomto návodu: geoportal.gov.cz

Pomůcky: notebook s připojením na internet, papíry formátu A4, papír formátu A0/1 (papír z flipchartu), tiskárna (stačí čb), nůžky, lepidlo.

Pracovní postup:

V internetovém prohlížeči vyhledejte webové stránky Národního geoportálu INSPIRE, kde otevřete záložku mapy (nebo přímo zadejte webovou adresu, viz odkaz na zdroj mapových podkladů).
Pokud je webová služba aktivní, zobrazí se na stránce mapa ČR (vlevo) s možností výběru vrstev mapových kompozic (viz obr. 3). Jako mapový podklad zvolte vrstvu Topografické mapy ČÚZK (zvýrazněno zeleně na obr. 3). Pro rychlejší načítaní obsahu zrušte zatrhnutí položky Stínování (zvýrazněno červeně).

Obr. 3 : Výběr vrstev mapového podkladu
Pramen: Národní Geoportál

Přibližte se v mapě ČR nad zvolenou cílovou oblast, pro naše účely použijeme modelovou obec Březina (okr. Brno-venkov, dříve Blansko). Pomocí posuvníku v levém horním rohu mapového pole se „přibližte“ na úroveň ulic, respektive zvětšete měřítko mapy.
Nyní je třeba zamyslet se nad celkovou výměrou území, které hodláte zmapovat, resp. „používat“ při terénní výuce. Pokud chcete sledovat např. vývoj suburbanizace (viz kapitola 3.3), je nutné vybrat území obce nad rámec zastavěných ploch vyznačených v mapě. Data jsou sice průběžně aktualizována, ovšem procesy v krajině (ať už přírodní nebo antropogenní) běží mnohem rychleji. Část území (detail) tedy v reálu může sloužit jinému účelu, než jaký je uveden v mapě. Jednoduše řečeno, vybereme území tak, aby částečně přesahovalo intravilán obce ve všech světových směrech.
Jelikož takto rozlehlé území v požadovaném měřítku nelze promítnout na malý formát papíru, musíte si pomoci jinak. Celkovou plochu území rozdělte na několik dílčích, navzájem se překrývajících mapových výřezů, přičemž celkovou plochu výsledné mapy si vymezte pomocí hraničních bodů území (křižovatka cest, kóta, významný objekt a další). Velikost výřezů zvolte podle technologických možností tisku na vám dostupné tiskárně (nejdostupnější A4, u větších kancelářských tiskáren i A3). Tyto plochy se musí překrývat ve všech směrech (jako na obr. 4), jelikož výslednou mapu získáte spojením dílčích mapových výřezů, které si nalepíte na papír velkého formátu. Schéma na obrázku je pouze ilustrační. Dílčích mapových výřezů (A1–AX) může být více, v závislosti na velikosti plochy zájmového území a zvoleném měřítku. V následujících krocích si popíšeme, jak uložit/vytisknout dílčí mapové výřezy tak, aby nedošlo k deformaci měřítka mapy.

Obr. 4 : Schéma principu skládání výsledné mapy pomocí vzájemně se překrývajících dílčích mapových výřezů
Pramen: autoři

Pozn. A1–A4 jsou dílčí mapové výřezy, šipky naznačují celkové rozměry A1 (analogicky u A2–A4); plochy B1–B4 vznikají překrytím dvojice výřezů A1–A4 tak, že objekty ležící např. v oblasti B1 se musí nacházet jak ve výřezu A1, tak ve výřezu A2 (analog. u B4 a A1, A3 a dalších); plocha C vzniká překrytím všech sousedících mapových výřezů.

Jestliže máte zobrazen výchozí mapový výřez (ten, od kterého začínáte, tedy např. A1), vyhledáte v horním levém rohu mapového pole nástrojovou lištu a vyberete možnost Tisk. Otevře se nové okno prohlížeče (viz obr. 5), kde můžete dále upravit polohu výřezu (posunutím mapové plochy myší), zadat požadované měřítko (5), vybrat formát a orientaci výřezu (4). Tlačítka 2 a 3 umožňují export obrázku do formátů PNG a Geo TIFF. Lze upravit též název výřezu (např. A1), což vám může usnadnit výsledné skládání celkové mapy (názvy poté samozřejmě odstřihnete). Tlačítko 1 spouští dialogové okno tisku, v němž je možné uložit výřez ve formátu PDF a vytisknout později. Při ukládání/tisku výřezu ležícího při okraji výsledné mapy se předem ujistěte, že výřez zahrnuje příslušné hraniční body zájmového území. Při ukládání/tisku dalších výřezů se vždy ujistěte, že se dostatečně překrývají zobrazeným územím podle schématu na obr. 4. Podle bodu 6. si uložte/vytiskněte všechny dílčí mapové výřezy potřebné ke kompletaci finální mapy. POZNÁMKA: Pokud budete mapu používat pro zakreslování ploch, vytiskněte ji černobíle.

Obr. 5 : Náhled okna pro finální úpravy mapového výřezu před odesláním k tisku

Jednotlivé mapové výřezy rozložte na papír velkého formátu a zkusmo sestavte výslednou mapu zájmového území. Nezapomeňte, že výřezy jste zhotovovali tak, aby se navzájem překrývaly. Je tedy třeba odstříhat bíle okraje a naklást výřezy přes sebe tak, aby vytvořily souvislou plochu zájmového území, podobně jako na obrázku č. 6 a 7. Nakonec výřezy nalepte na velký papír a zkompletujte finální mapový podklad (obr. 8), se kterým můžete vyrazit do terénu.

Obr. 6 : Skládání dílčích mapových výřezů a) ve výslednou mapu zájmového území b) značí plochu překryvu
Pro usnadnění zakreslování např. linií do slepené mapy je vhodné dodržet smluvený postup mapového soulepu (Lidmila, 2006, s. 69).

Obr. 7 : Vytvoření mapového soulepu
Pramen: autoři

podle označení map rozložit mapové listy tak, jak budou slepeny
odstřihnout nebo ořezat vždy pravý a spodní okraj map až k vlastnímu zákresu mapy, mimo mapové listy, které jsou na okraji soulepu (ostatní okraje je vhodné upravit na šírku asi 3cm)
slepit jednotlivé pásy nebo sloupce podle toho, ktorý obsahuje menší počet map (2 x 4 mapové listy)
slepit pásy nebo sloupce do úplného soulepu, za pečlivé kontroly návaznosti rámů map a kilometrové sítě jednotlivých mapových listů

Obr. 8 : Složením jednotlivých výřezů a) vznikne finální mapový podklad b)
Pramen: autoři podle topografické mapy 1:10000 (ČÚZK)