Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Poškození oka

způsobená kontaktní čočkou dělíme podle příčiny na:

  • mechanická poškození

    většinou způsobená při neodborné manipulaci nebo výběrem nevhodných parametrů
  • poruchy rohovkového metabolizmu

    převážně těsná aplikace, nedodržení režimu nošení
  • alergické a toxické reakce

    souvisí s volbou systému péče o kontaktní čočky, reakce na materiál kontaktní čočky
    je pouze ojedinělá
  • infekce

    nedodržování pravidel osobní hygieny a pravidelné péče o kontaktní čočky včetně pouzdra

Podle postižené anatomické části oka dělíme komplikace
spojené s aplikací a nošením kontaktních čoček na:

  • víčkové

    Chalazion, hordeolum, dysfunkce Meibomských žláz, stafylokoková blefaritida nebo i ptóza indukovaná při užívání zejména tvarově stálých kontaktních čoček. Gigantopapilární konjunktivitida vzniká při dlouhodobém nedodržování režimu nošení kontaktních čoček.

  • postižení spojivky

    Spojivková injekce vzniká jednak po mechanické traumatizaci nebo jako reakce na některé komponenty čistících roztoků. Dalšími příčinami, které souvisí se změnou metabolizmu rohovky po aplikaci kontaktní čočky a mohou vyvolat hyperémii jsou hypoxie, hyperkapnie, acidifikace i zvýšená osmolarita prostředí. Překrvení spojivky je jednoznačným příznakem také u bakteriálních, virových, plísňových zánětů.

  • dysfunkce slzného filmu

    Po aplikaci kontaktní čočky je slzný film rozdělen na část před kontaktní čočkou a mezi kontaktní čočkou a rohovkou. Při oslabení lipidové složky slzného filmu může dojít k narušení integrity slzného filmu, rychlejšímu odpařování vodné složky a následně k projevům syndromu suchého oka. Souvisejícími patologickými projevy jsou také povrchní keratopatie 3.a 9. hodiny u nositelů tvrdých kontaktních čoček a tečkovitá epitelopatie u nositelů libovolného typu kontaktních čoček, častější výskyt je u nositelů hydrofilních a silikonhydrogelových kontaktních čoček.

  • patologie rohovky

    Epitelu, stromatu i endotelu. Při postižením epitelu se můžeme setkat s již uvedenými povrchní a tečkovitou epitelopatií, mechanickým poškozením způsobeným defektem kontaktní čočky, zejména v okrajových částech nebo cizím tělískem, zachyceným na vnitřní ploše kontaktní čočky,s otlaky při nesprávné volbě geometrie čočky.

    Tvar čočky, zejména volba hodnoty jejího průměru a poloměru křivosti vnitřní plochy může ovlivnit následně vznik expoziční keratopatie.

    Metabolické změny, zejména chronická metabolická zátěž vede ke vzniku mikrocyst. Shodně s postižením spojivky se i na rohovce projeví alergická reakce.

    Při vniku infektu do mikrooděrky se počáteční neléčený defekt rozpadá do rohovkového vředu, který může vést k trvalému snížení vízu až amauróze.

    Nejčastějšími metabolickými postiženími stromatu rohovky jsou edém a neovaskularizace. Do této skupiny postižení jsou řazeny také sterilní rohovkové infiltráty a zejména infekční keratitida. Riziko vzniku mikrobiální keratitidy je u nositelů kontaktních čoček v prodlouženém režimu až 15x vyšší než u režimu denního. Mezi nejnebezpečnější patogen je řazena, pro rychlý rozvoj a průběh onemocnění vedoucí většinou k trvalému poškození oka, Pseudomonas aeruginoza. Dalším nebezpečným mikroorganizmem je akantaméba (A. castellanii, A.culbertsoni, A.polyphaga, A.hatchetti). I po zhojení zánětlivé ulcerace zůstává trvalé zkalení stromatu rohovky v různé intenzitě.

    Ke změnám endotelu dochází převážně z metabolických příčin. Při dlouhodobém neúměrném používání kontaktních čoček může dojít k rychlejšímu snižování počtu endoteliárních buněk, ke změně jejich tvaru a velikosti. Hovoříme o polymegatizmu, blebs – puchýřcích endotelu, polymorfizmu.


Komplikace spojené s nošením kontaktních čoček mohou být přímo vyvolány kontaktní čočkou, např. volbou nevhodných parametrů, nedostatečnou prodyšností čočky, nedodržením hygieny s následnou kontaminací pouzdra a kontaktní čočky.

Důležitý je vliv faktorů zevního prostředí – klimatizace, prašnost, chemické výpary. Přehlédnutá patologie, zejména předního segmentu oka, se může po aplikaci kontaktní čočky zhoršit.

Mezi hlavní příznaky, které signalizují poškození řadíme bolest. V některých případech u dlouhodobých nositelů dochází ale paradoxně ke snížení rohovkové citlivosti, která snižuje signalizaci dyskomfortu při těsné aplikaci nebo mikroerozích.

Dalšími nejčastějšími indikátory komplikací jsou snížená zraková ostrost, zarudnutí oka, hyperémie spojivek, snížená nebo úplná intolerance kontaktní čočky.

Obr. 4.: Edém epitelu rohovky
Obr. 4.: Edém epitelu rohovky



Obr.5.: Edém stromatu rohovky a strie descemetské membrány
Obr.5.: Edém stromatu rohovky a strie descemetské membrány



Obr.6.: S délkou používání kontaktních čoček (5 – 10 – 20 let) dochází k progresivní redukci procenta hexagonálních buněk a k nárůstu koeficientu variace velikosti buněk (CV) polymegatismu
Obr.6.: S délkou používání kontaktních čoček (5 – 10 – 20 let) dochází k progresivní redukci procenta hexagonálních buněk a k nárůstu koeficientu variace velikosti buněk (CV) polymegatismu



Obr.7.: Tečkovitá epitelopatie – eroze
Obr.7.: Tečkovitá epitelopatie – eroze



Obr.8.:	Mikrocysty epitelu rohovky – varovný příznak hypoxie rohovky
Obr.8.: Mikrocysty epitelu rohovky –
varovný příznak hypoxie rohovky



Zvětšit obrázek Obr.9.: Neovaskularizace rohovky
Obr.9.: Neovaskularizace rohovky



Obr.9a.: Povrchní vaskularizace rohovky a fibrovaskulární panus
Obr.9a.: Povrchní vaskularizace rohovky a fibrovaskulární panus



Obr.10.: Sterilní infiltráty rohovky – toxicita konzervační látky roztoku pro uchování KČ
Obr.10.: Sterilní infiltráty rohovky – toxicita konzervační látky roztoku pro uchování KČ



Obr.11: Depozita na kontaktní čočce
Obr.11: Depozita na kontaktní čočce
Obr.11: Depozita na kontaktní čočce



Obr.12.: Mechanismus invaze Pseudomonas aeruginosa do rohovky při aplikaci KČ
Obr.12.: Mechanismus invaze Pseudomonas aeruginosa do rohovky při aplikaci KČ



Obr. 13.a,b,c,d: Bakteriální ulcerace rohovky
Obr. 13.a,b,c,d: Bakteriální ulcerace rohovky
Obr. 13.a,b,c,d: Bakteriální ulcerace rohovky
Obr. 13.a,b,c,d: Bakteriální ulcerace rohovky
Obr. 13.a,b,c,d: Bakteriální ulcerace rohovky



Obr. 14a.: Drobné infiltráty v předním stromatu
Obr. 14a.: Drobné infiltráty v předním stromatu



Obr. 14b.: Radiální keratoneuritida
Obr. 14b.: Radiální keratoneuritida



Obr. 14c.: Ulcerace, prstenčitý absces
Obr. 14c.: Ulcerace, prstenčitý absces



Obr. 14d.: Stromální opacifikace
Obr. 14d.: Stromální opacifikace



Obr.15.: Puchýřky endotelu
Obr.15.: Puchýřky endotelu
Obr.15.: Puchýřky endotelu



Zvětšit obrázek Obr. 16.: Příznaky hypoxie při aplikaci kontaktních čoček – schéma
Obr. 16.: Příznaky hypoxie při aplikaci kontaktních čoček – schéma
Mgr. Sylvie Petrová, doc. MUDr. Svatopluk Synek, CSc. |
OftKI FN USA, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita |
Návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
Stránky Lékařské fakulty MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2010

Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.