Diagenetické a sedimentární horniny - Test
1) Psefity jsou:
- a) hrubozrnné úlomkovité sedimenty s převahou částic velkých nad 2 mm
- b) jemnozrnné úlomkovité sedimenty s převahou částic velkých pod 2 mm
- c) hrubozrnné chemické sedimenty s převahou částic velkých nad 2 mm
- d) jemnozrnné chemické sedimenty s převahou částic velkých pod 2 mm
2) Sutě jsou součástí:
- a) starších vrstev usazených hornin v hloubkách 10 – 50 metrů
- b) starších vrstev usazených hornin v hloubkách 51 – 100 metrů
- c) starších vrstev usazených hornin v hloubkách více než 100 metrů
- d) osypů, suťových kuželů, kamenných moří
3) Podle místa uložení se štěrky zpravidla dělí na:
- a) hlubinné, podpovrchové a povrchové
- b) úlomkovité, chemogenní, organogenní
- c) říční, mořské, jezerní
- d) drobnozrnné, střednězrnné, hrubozrnné
4) Glaciofluviální (ledovcovoříční) štěrky se u nás vyskytují
v oblastech:
- a) Polabí a Moravských úvalů
- b) Karpatské předhlubně na Znojemsku, Brněnsku a Vyškovsku
- c) jihočeských pánví, podkrušnohorské příkopové propadliny u Mostu a Teplic
- d) Ostravsko, Krnovsko, u Vidnavy, Javornicko, Frýdlantsko
5) Slepence (konglomeráty) se od brekcií liší tím, že jsou tvořeny
úlomky:
- a) ostrohrannými
- b) zaoblenými
- c) pravidelných geometrických tvarů
- d) nekrystalickými
6) Psamity jsou klastické sedimenty s převahou úlomků o velikosti:
- a) 0,004 - 0,064 mm
- b) 0,063 – 2,0 mm
- c) 2,1 – 100 mm
- d) více než 100 mm
7) Písky se podle způsobu vzniku zpravidla dělí na:
- a) reziduální, říční, jezerní, mořské, ledovcově-říční, váté
- b) kopané, bagrované
- c) pískovcové, arkózové, drobové
- d) živcové, křemenné, vápnité, železité
8) V ČR se reziduální písky vytvořily např.:
- a) zvětráváním granitoidů
- b) zvětráváním metamorfitů
- c) zvětráváním sedimentů
- d) usazováním prachových částic úlomkovitých sedimentů
9) Mořské písky se v geologické minulosti v ČR:
- a) nevytvořily
- b) vytvořily na dnešním území Českomoravské vrchoviny a Novohradských
vrchů - c) vytvořily na dnešním území Hrubého a Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů
- d) vytvořily na dnešním území karpatské předhlubně (mezi Znojmem
a Ostravou)
10) Pískovce se u nás hojně vyskytují na území:
- a) Šumavy, Českého lesa, Krušných hor
- b) Orlických hor, Krkonoš
- c) flyšového pásma Západních Karpat, české křídy, Českého Švýcarska
- d) Prahy, Brna, Ostravy, Plzně
11) Hlavní oblast výskytu křemenců v ČR je:
- a) barrandien
- b) brněnský pluton
- c) hornoslezská pánev
- d) území mezi Jihlavou až Žďárem nad Sázavou
12) Karlův most v Praze je postaven z:
- a) předpjatého železobetonu s cementovým tmelem
- b) granitu (žuly), minimálně i z vápencových bloků s křemenným tmelem
- c) ruly a migmatitizované ruly s barytovým a hematitovým tmelem
- d) různých druhů pískovců, slepenců a arkózy s křemenným tmelem
13) Droba na rozdíl od pískovců a arkóz obsahuje:
- a) výrazně nižší podíl aleuriticko-pelitického pojiva
- b) výrazně vyšší podíl aleuriticko-pelitického pojiva
- c) různorodá pojiva
- d) pouze živcová pojiva
14) Spraše jsou nezpevněné aleurity původu:
- a) vodní sedimentace
- b) ledovcové sedimentace
- c) větrné sedimentace
- d) organogenní sedimentace
15) Zpevněné aleurity se označují jako:
- a) prachovce (siltovce)
- b) pískovce arkózy
- c) pískovce droby
- d) křemence
16) Asi polovinu objemu sedimentů v zemské kůře tvoří sedimenty:
- a) klastické (úlomkovité)
- b) antropogenní
- c) biogenní
- d) jílové
17) Podle stupně zpevnění se jílové sedimenty dělí na:
- a) hlíny, hlínovce, hlínité břidlice
- b) slíny, slínovce, slínové břidlice
- c) jíly, jílovce, jílové břidlice
- d) prachovce (siltovce), spraše, sprašové břidlice
18) Opuky (písčité slínovce) mají nejčastěji barvu:
- a) černobílou podle pořadí vrstev
- b) nafialovělou až červenohnědou
- c) modrošedou, zelenošedou, tmavošedou
- d) bělošedou až nažloutlou, i žlutohnědou
19) Jíly jako nezpevněné jílové sedimenty dělíme podle způsobu
vzniku na:
- a) jednoduché jíly, kombinované jíly, složité jíly
- b) jíly suchozemského původu a jíly původu z vodního prostředí
- c) původní jíly a druhotné jíly
- d) reziduální jíly a přemístěné jíly
20) V jílovcích jsou jílové minerály zastoupeny především:
- a) kaolinitem
- b) kaolinitem a illitem
- c) illitem
- d) glaukonitem, illitem, montmorillonitem
21) Kaolínová rezidua jsou v ČR rozšířena především:
- a) Ostravsku, Opavsku, Krnovsku
- b) na Karlovarsku, Plzeňsku, Znojemsku
- c) v širším okolí Prahy
- d) mezi Hodonínem a Břeclaví
22) Kaolinové jílovce jsou v ČR hojné:
- a) na Kladensku a Rakovnicku
- b) u Uherského Hradiště, Uherského Brodu a Uherského Ostrohu
- c) na území mezi Telčí a Jindřichovým Hradcem
- d) ve Slezsku u Vidnavy, Žulové a Zlatých Hor
23) Slíny a slínovce jsou přítomny především:
- a) ve flyšovém pásmu Západních Karpat, v české křídové pánvi a na jižní
Moravě - b) u Zlatých Hor, Vidnavy a Javorníku ve Slezsku
- c) na Šumavě a v Českém lese
- d) u Dačic a Jemnice
24) Vápence vznikly převážně z:
- a) schránek a koster mořských organizmů
- b) usazenin jílových a slínových sedimentů
- c) schránek a koster sladkovodních organizmů
- d) usazenin klastických a slínových sedimentů
25) Velká většina dolomitů je produktem sedimentace:
- a) mořské chemické
- b) sladkovodní chemické
- c) mořské organogenní
- d) sladkovodní organogenní
26) Travertiny jsou karbonátové sedimenty původu:
- a) mořského
- b) jezerního
- c) z horkých pramenů
- d) ledovcového
27) Křemité rohovce vznikly v karbonátových sedimentech
procesem:
- a) karbonatizace
- b) zvětrávání
- c) silicifikace
- d) zpevňování karbonátových sedimentů
28) Za radiolarity jsou někdy považovány buližníky, které vystupují
v oblasti:
- a) boskovické brázdy
- b) Drahanské vrchoviny u Vyškova
- c) Prahy (údolí Divoké Šárky)
- d) neovulkanitů Českého středohoří
29) Sádrovec je považován za sedimentární horninu, evaporit,
obsahuje-li:
- a) maximálně 90 % minerálu halitu
- b) minimálně 90 % minerálu halitu
- c) maximálně 90 % minerálu sádrovce
- d) minimálně 90 % minerálu sádrovce
30) Ropa je přírodní kapalná živice, která se dělí podle složení
uhlovodíků na 3 druhy:
- a) parafinická, cykloparafinická, ozokerická
- b) parafinická, cykloparafinická, aromatická
- c) parafinická, cykloparafinická, asfaltická
- d) parafinická, cykloparafinická, benzínická
31) Při postupném prouhelňování (karbonizaci) rašeliny dochází k:
- a) růstu obsahu C bez doprovodných změn bilance prvků
- b) růstu obsahu C a současně úbytku H, O
- c) růstu obsahu C a současně růstu H, O
- d) primárnímu úbytku H, O, N a dalších prvků, po jejich vymizení teprve
k růstuobsahu C
32) Hnědé uhlí se v ČR těží v oblasti:
- a) Mikulčice u Hodonína
- b) budějovické pánve
- c) okolí Karviné
- d) Most, Teplice, Chomutov, Sokolov
33) Černé uhlí se v ČR těží v oblasti:
- a) Mikulčice u Hodonína
- b) budějovické pánve
- c) okolí Karviné
- d) Most, Teplice, Chomutov, Sokolov
34) Lignit jako druh hnědého uhlí se v ČR stále ještě těží v prostoru:
- a) Mikulčice u Hodonína
- b) budějovické pánve
- c) okolí Karviné
- d) Most, Teplice, Chomutov, Sokolov
35) Slatinná rašeliniště se v ČR využívají rovněž k lázeňství
(balneologii) v lokalitách:
- a) Karlovy Vary
- b) Třeboň
- c) Luhačovice
- d) Darkov u Ostravy
Správná řešení
1a, 2d, 3c, 4d, 5b, 6b, 7a, 8a, 9d, 10c, 11a, 12d, 13b, 14c, 15a, 16d, 17c, 18d, 19d, 20b, 21b, 22a, 23a, 24a, 25a, 26c, 27c, 28c, 29d, 30b, 31b, 32d, 33c, 34a, 35b
doc. RNDr. Jiří Matyášek, CSc. |
prof. RNDr. Miloš Suk, DrSc. |
Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita |
Vstoupit na úvodní stránku webu |
prof. RNDr. Miloš Suk, DrSc. |
Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita |
Vstoupit na úvodní stránku webu |
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU, 2007
| Stránky střediska na Elportále
| Servisní středisko pro e-learning na MU, 2007
| Stránky střediska na Elportále