V. 2. Endogenní metamorfity

V litosféře může být jakákoliv hornina přizpůsobena tam panujícím podmínkám teploty a tlaku, které většinou na horniny působí po dlouhou dobu (řádově desítky tisíc až miliony let), takže je dosahováno rovnováhy mezi složením a stavbou horniny a těmito podmínkami.

• V. 2.1 Přeměněné regionální metamorfózou

  • V. 2.1.1 Přeměněné kyselé vyvřeliny

    • Metagranitoidy (metagranit, metasyenit apod.)

      Metagranitoidy si zachovávají znaky původní horniny. Přeměny se projevují změnou stavby (usměrnění původních minerálů) nebo změnou složení při zachování původní stavby (např. albitizace živců).

    • Porfyroid

      Je tvořen křemenem, sericitem a chloritem. Celkově má granitové složení a výraznou foliací. Sericit způsobuje na plochách foliace hedvábný lesk. Je bělavé či bělošedé barvy. Porfyroidy se vyskytují v Železných horách (Lukavice u Chrudimi), v jílovském pásmu (Nová Rabyně) a v Jeseníkách. Bazičtější odrůdy se označují jako porfyritoidy. Patří k nim např. leptit a hälleflinta. Jsou tvořeny hlavně křemenem a živci s příměsí slíd (sericit, muskovit nebo i biotit) a hornblendy, případně granátu. Jsou hojné ve Skandinávii a v Alpách.

    • Leukokratní rula (ortorula)

      Břidličnatá světlá (většinou bělošedá) hornina shodného chemického i minerálního složení jako horniny, z nichž vznikla - tj. kyselých a intermediárních vyvřelin (ryolitů, granitů, granodioritu).

      Převládá křemen a živce (draselné a plagioklasy), biotit, případně muskovit nebo hornblenda. Patří k nim bítešská ortorula z okolí Velké Bíteše u Brna, část rul kouřimských na Kutnohorsku, bechyňská rula, ruly mirotické a starosedelské ve středních Čechách, červené ortoruly Krušných hor, jizerské a část rul v Jeseníkách. U Kutné Hory (Doubravčany) je významný výskyt odrůdy se stébelnatou odlučností, tzv. doubravčanská rula.

      

      Leukokratní ortorula. Nedvědice u Tišnova.

      

      Dvojslídná ortorula s granátem a turmalínem. Východně od hory Blaníku u Vlašimi.

      

      Ortorula. Sfinx u Měděnce v Krušných horách (krušnohorská červená rula).

    • Leptynit

      Odrůda leukokratních rul, obsahující minerály vysokých metamorfních stupňů (např. granát místo biotitu, rutil místo titanitu), které vznikly za nižších metamorfních podmínek, nejčastěji v důsledku nedostatku vody a jiných těkavých látek. Leptynity jsou běžné např. v kutnohorském krystaliniku.

      

      Leptynit s peckami sillimanitu a biotitem. Habry u Havlíčkova Brodu.

    • Granulit (granulite, granolite)

      Světlá (bělavá) hornina, tvořená převážně živci (mikroklin a kyselé plagioklasy) a křemenem (velmi často v destičkovitém vývoji). Z tmavých minerálů je zastoupen většinou granát, spinel, kyanit či sillimanit a z akcesorických rutil. Jako samostatná hornina byl definován v 18. století podle Náměště nad Oslavou (Namiester Stein). Tvoří celé areály v prekambrických štítech a u nás je zastoupen hlavně v moldanubiku (v jižních Čechách, Rudolfov, Blanský les, Chvalšiny, Písecko) a na západní Moravě (Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou).

      

      Mikrofotografie granulitu s granátem (tmavý) a typickými destičkovými křemeny (světlé). Žďár u Nové Včelnice, zvětšeno 10x.

    Význam přeměněných kyselých vyvřelin

    Většinou jen jako místní stavební kámen, granulity a ortoruly se těží (např. u Českého Krumlova a Prachatic) na drcené kamenivo pro silniční stavby, granulity se používají i jako dekorační kámen.

  • V. 2.1.2 Přeměněné intermediární a bazické vyvřeliny

    Přeměněné intermediární a bazické vyvřeliny (metabazity) vznikají z bazických vyvřelin a jejich tufů:

    • Zelené břidlice a zelenokamy (nebřidličnaté)

      Jsou zelenošedé horniny, složené z epidotu, chloritu a albitu, často se vyskytuje aktinolit.Vyskytují se v Krušných horách (Boží Dar, Kraslice). U Železného Brodu obsahují sodíkem bohatý amfibol barroisit místo aktinolitu. Původem z Alp mají jméno prasinity. Patří sem:

      • zelenokámen (zelenokam, greenstone)
        › má shodné složení se zelenou břidlicí, ale není břidličnatý, ale kompaktní. Termín se ovšem používá v širokém významu pro označení prekambrických vyvřelinových formací, snad přeměněné prvotní zemské kůry ve starých štítech („zelenokamové pásy“).
      • glaukofanit (glaukofanová břidlice, modrá břidlice)
        › je tvořen hlavně glaukofanem (příměsi epidot, rutil, křemen aj.) s typickou modravě šedou barvou. Vzniká za působení vysokých tlaků při vrásnění (hojný např. v Alpách, ostrov Ill de Groix u Le Havre ve Francii) a v Západních Karpatech (střední Slovensko). V ČR ojedinělý výskyt u Železného Brodu.

    • Amfibolit (amphibolite)

      Je tmavá zelenočerná, šedobílá proužkovaná nebo černošedá hornina, tvořená hornblendou a plagioklasy. Složením odpovídá gabru, bazaltu nebo bazaltovému tufu (ortoamfibolit), může však vznikat i přeměnou sedimentů vhodného složení (paraamfibolitů) zpětnou amfibolizací eklogitů (eklogitový amfibolit) nebo metasomatickým přínosem látek (metaamfibolit, taktit). Z dalších minerálů může být přítomen granát a v slaběji metamorfovaných místo plagioklasu albit a epidot.

      Výskyty v moldanubiku u Českého Krumlova, Mariánských Lázní, Posázaví, Chýnova, Strážek a Mirošov u Bystřice nad Pernštejnem, Vranov nad Dyjí, Letovice, albit-epidotové amfibolity jsou u přehrady Vír, na Domažlicku a na Klínovci v Krušných horách. Pozor, nezaměňovat název s vyvřelou horninou amfibolovcem (hornblendit)!

    • Metagabro a metadiorit

      Jsou velmi slabě přeměněné hlubinné vyvřeliny, jejichž petrografické znaky jsou zachovány. Přeměna se projevuje jen částečnými přeměnami minerálů.

    • Bazický granulit

      (trapgranulit, beerbachit, Murkstein)

      Je zelenočerná nebo černošedá hornina bazického složení a vysokého stupně metamorfózy. Převažují tmavé minerály - pyroxen (hyperstén), hornblenda (zpravidla sekundární) nad křemenem a K-živcem. V jižních Čechách u Křemže, Chvalšin a Rudolfova.

    • Eklogit (eclogite)

      Je bazická metamorfovaná hornina, tvořená omfacitem (sodný pyroxen) a granátem, bohatým pyropovou složkou. Typická je vysoká hustota (kolem 3,5 g . cm^-3) a příměs vysokotlakových minerálů (kyanit, coesit, rutil, diamant) a zpětné přeměny (amfibolizace). Tvoří čočky v ortorulách (Kutná Hora), žíly v ultrabazických horninách (Ovčáry, Rouchovany u Třebíče) a uzavřeniny v horninách hlubinného původu (např. v kimberlitech v jižní Africe, Austrálii a v Jakutsku)

      Odrůdou eklogitu je griquait charakteristický vysokým obsahem hořčíku a velmi nízkým obsahem sodíku. U nás se vyskytují v jižních Čechách v okolí Křemže.

      

      Uzavřenina eklogitu v ortorule. Kutná Hora (na snímku autor tohoto textu).

      

      Páskovaný eklogit. Borek u Chotěboře.

    Význam

    Největší praktický význam mají amfibolity a bazické granulity, které pro svou vysokou tvrdost a pevnost v tlaku a tahu se používají jako drcené kamenivo pro silniční a železniční stavitelství (mezi pražce, pod asfaltové či betonové vozovky apod.). Jemnozrnný odpad při zpracování se v poslední době využívá jako hnojivo (pomalé uvolňování stopových prvků) v zemědělství a lesnictví.

  • V. 2.1.3 Přeměněné ultrabazické vyvřeliny

    • Serpentinit (hadec)

      Je ultrabazická hornina (přeměněný peridotit) tvořená minerály skupiny serpentinu (antigorit, chrysotil, lizzardit), často obsahuje odmíšený magnetit a zbytkové pyroxeny a granáty. Vzniká zpravidla nízkoteplotními přeměnami peridotitů.

      Výskyty u nás: Mohelno (Mohelenská hadcová step), Kutná Hora, Dolní Bory u Velkého Meziříčí, Bernartice na Českomoravské vrchovině, Bečov, Letovice aj.

      

      Granáty v serpentinitu. Třebenice v Českém středohoří.

      

      Vrásová stavba granátového serpentinitu. Bořetice u Kutné Hory.

    • Mastková břidlice

      též mastek, steatit, tuček, soapstone

      Je ultrabazického složení a tvořena minerálem mastkem. Na dotek navozuje pocit mýdla a je snadno rýpatelná nožem (tvrdost 1). Odrůdou je světle šedý krupník s příměsí chloritu a magnezitu, případně dolomitu.

    • Chloritová břidlice (chloritit)

      Obsahuje převážně chlorit a na rozdíl od zelené břidlice s chloritem má celkově ultrabazické složení. Vyskytuje se spolu s krupníkem u Sobotína na severní Moravě. Příbuzný je antofylitit, který obsahuje hlavně antofylit, odpovídající poněkud vyššímu stupni metamorfózy.

    • Olivínit

      Je tvořen převážně olivínem, vzácně s granátem. Na metamorfní původ ukazuje zvrásnění i asociace s horninami středních a vyšších stupňů přeměn. Jinak je obtížně odlišitelný od peridotitu.

    Význam ultrabazických metamorfitů

    Serpentinity se používají jako plnivo do betonu, jako drcené kamenivo i na výrobu leštěných obkladových desek. Z mastkových břidlic a krupníků se získává mastek, používaný v průmyslu (plnivo do papíru, keramický průmysl, výroba léčiv).

  • V. 2.1.4 Přeměněné reziduální a sedimentární horniny

    • Fylitová břidlice (aspidní břidlice, slate)

      Je přeměněná jílová zpevněná břidlice, v níž část jílových minerálů je přeměněna na sericit, muskovit či albit. Vyznačuje se velmi dobrou štípatelností podél ploch kliváže. Podle příměsí se rozlišují břidlice vápnitá, grafitová, chloritoidová apod.

    • Fylit (phylite)

      Je přeměněná jílová břidlice obsahující slídy, zvl. sericit, dále chlorit, které fylitu dávají hedvábný lesk na plochách břidličnatosti. Dále fylit obsahuje albit a křemen, často ve formě ok nebo čoček. Plochy foliace jsou zpravidla zvrásněné. Odrůdy se rozlišují podle stavby (fylit konglomerátový, pokrývačský), podle příměsí (fylit grafitový, kalcitový, kvarcitový), nebo podle charakteristických minerálů (fylit sericitový, chloritový, biotitový, granátový apod.).

      Výskyty jsou u Železného Brodu (pokrývačské fylity), Kraslicko, okolí Chebu, Ještěd (fylit kvarcitový).

      

      Fylit.

    • Svor (mica schist, micacit, slídnatá břidlice)

      Středních metamorfních stupňů, tvořená převážně křemenem a slídami (muskovit, biotit) a malou příměsí živců a typickými minerály středních metamorfních stupňů (granát, staurolit, kyanit, turmalín).

      Výskyty v Krušných horách (Klínovec), v jižních Čechách (Kaplice, Rožmberk, Domažlicko) a na Moravě (v moraviku, např. okolí hradu Pernštejnu, Vranov nad Dyjí).

      

      Svor. Hrad Pernštejn u Nedvědice u Tišnova.

    • Pararula (rula gneiss, gnějs)

      (Gneis - termín českého původu „hnízdo“, používaný krušnohorskými horníky ve středověku) Je velmi rozšířená hornina středních a vyšších metamorfních stupňů. Pararula odpovídá složením jílové břidlici, převládají-li světlé minerály křemen a živce (kyselé plagioklasy i K - živce) odpovídá arkózám a drobám - leukokratní pararula. Rozlišují se odrůdy podle přídatných minerálů, např. biotitová, granátová, amfibol - biotitová, antofylitová, sillimanitová nebo cordieritová. Pyroxenová rula (pyroxene gneiss) je nepřesný název pro rulu obsahující diopsid (v angličtině nahrazuje středoevropský termín erlan) nebo hyperstén, odpovídající nejvyšším metamorfním stupňům (přesněji granulitová rula). Odrůdy se rozlišují také podle stavby: pararula (rula) páskovaná, perlová, konglomerátová.

      

      Kostrovité granáty v cordierit-biotitové pararule. Krkavec u Veselí nad Lužnicí.

    Význam

    Fylity (pokrývačské) se těží na výrobu střešních krytin i obkladů domovních fasád. Jsou ovšem citlivé na znečištěné ovzduší. Využívají se též jako plnivo do barev, zubních past a podlahových krytin i stavební keramiky.

    • Metakonglomerát (přeměněný slepenec)

      Tmel bývá zcela překrystalizován, valouny často jen deformovány. Podle stupně metamorfózy má tmel složení pararuly, svoru nebo fylitu, vzácněji amfibolitu. Ve fylitech jsou metakonglomeráty v Krušných horách a v Krkonoších, ve svorech a pararulách v moldanubiku (Hluboká nad Vltavou, Pacov).

      

      Metakonglomerát v moldanubiku. Těchobuz u Mladé Vožice.

      

      Metakonglomerát se zachovalými valouny granitů. Dolina u Místa v Krušných horách.

    • Kvarcit

      Je metamorfovaná hornina vznikající v různých stupních metamorfózy překrystalizováním pískovců. Je tvořena z více než 70 % křemenem. Častou příměsí je chlorit, sericit a grafit v kvarcitech, které jsou v asociaci s fylity (Ještěd, Harrachov, Krušné hory, Nízký Jeseník). Kvarcity ve svorech (Klínovec, Hrubý Jeseník) obsahují muskovit, biotit, grafit, granát. Kvarcity v pararulách mohou obsahovat muskovit, biotit, příměs živců, sillimanit, granát, diopsid, grafit aj. V moldanubiku (Stražiště, okolí Týna nad Vltavou) jsou kvarcity velmi rozšířené.

    • Mramory (krystalický vápenec, krystalický dolomit)

      Je tvořen karbonáty ve všech metamorfních stupních, liší se jen přídatnými silikáty:

      • v nízkých stupních
        › křemen, tremolit, epidot (skupina Branné v Hrubém Jeseníku)
      • ve středních stupních
        › forsterit, diopsid, flogopit (Raspenava, Nedvědice, Olešnice, Chýnov)
      • za nejvyšších teplot
        › wollastonit (Český Krumlov)

      Rozlišuje se mramor kalcitový (calcitic marble), který obsahuje kalcit a dolomitový (dolomitic marble) obsahující hlavně dolomit. Dolomitové mramory jsou např. v jižním Finsku, u nás okolo žil pronikajících mramory v lomech mezi Sušicemi a Horažďovicemi.

      

      Krystalický vápenec – mramor. Supíkovice u Jeseníku ve Slezsku.

      

      Krystalické vápence - mramory. Pestrá skupina moldanubika. Ledeč nad Sázavou.

    • Magnezit

      Je zpravidla hrubě zrnitá hornina tvořená převážně minerálem magnezitem. Předpokládá se, že vznikl přínosem hořčíku nebo odnosem vápníku z karbonátů (vápenců a dolomitů). Magnezity jsou zastoupeny v Alpách (Štýrsko) a v Západních Karpatech na Slovensku (zvl. v Slovenském Rudohoří – Rožňava, Hnúšťa, Jelšava, Ochtinná, Dúbrava).

    • Siderit

      Je zpravidla jemnozrnná, tmavošedá až černá hornina tvořená minerálem oxidem železitým - sideritem, tmavé zbarvení způsobuje příměs grafitu. Vznikly přínosem železa do vápenců. Vyskytují se ve Slovenském Rudohoří (u Rožnavy, na vrchu Železník u Jelšavy).

    Význam

    Mramory se běžně používají na náročné kamenické práce, na obklady leštěné (Horní Lipová a Supíkovice na Jesenicku ve Slezsku), méně kvalitní na výrobu vápna a cementů (Horažďovice), jako hnojivo i jako stavební kámen.

    Magnezity jsou důležitou surovinou na výrobu žáruvzdorných hmot (např. na vyzdívky vysokých pecí), speciálních cementů, v chemickém průmyslu, (hořečnaté soli i kovový hořčík). Siderity jsou železnou rudou.

    • Vápenosilikátový rohovec

      také erlan, pyroxenická rula, taktit

      Hornina vzniká za středních a vyšších stupňů metamorfózy přeměnou karbonátů s vyšší příměsí silikátů při regionální i kontaktní přeměně. Obsahuje plagioklas, diopsid, křemen, karbonáty, granát, vesuvian, minerály epidotové skupiny. Odrůda bludovit je erlan s vápnitým granátem hessonitem z Bludova na Šumpersku.

      Výskyty: kontaktně přeměněné Krásná Hora u Sedlčan, Hazlov u Chebu, regionální Votice, moravikum. Název podle lokality Erla u Cransdorfu v Krušných horách.

    • Korundit (korundolit)

      Metamorfovaná hornina růžové nebo fialové barvy tvořená zrny korundu. Vzniká přeměnou prekambrických kůr zvětrávání ve štítech, např. u Bajkalského jezera na Sibiři.

    • Smirek

      Je tvořen korundem, většinou s příměsemi (magnetit, křemen, chloritoid, diaspor, margarit aj.). Vzniká přeměnou bauxitů. Výskyty v Turecku (Izmir = Smyrna), Řecku (Naxos), na Urale (Marmorskoje), v USA (Chester).

    • Metaferolity

      Jsou metamorfované železné rudy.

    • Železový kvarcit

      Je páskovaná hornina se střídajícími se pásky křemene a hematitu, případně magnetitu.

      

      Metamorfovaná páskovaná železná ruda. Lebeděvské ložisko u Kurska. Ukrajina.

      Má velký rozsah v prekambriu na Ukrajině (Krivoj Rog), ve Švédsku a Finsku, v Austrálii, kde je v současné době nejdůležitější železnou rudou. V ČR u Desné v Hrubém Jeseníku.

    • Itabirit (železový svor)

      Vzniká přeměnou sedimentárních železných rud a obsahuje rudy železa (magnetit, martit, hematit) s příměsí slíd a křemene (spekularit). Je také důležitou železnou rudou. Vyskytuje se v Brazílii, u nás ve Vrátě u Železného Brodu, Říčky v Orlických horách, Brtnice u Jihlavy, Třebíč.

    • Jaspilit (jaspilitový kvarcit)

      Je nehomogenní hornina tvořená pásky kryptokrystalického křemene (jaspis) a pásky mm - cm hematitu. Výskytuje se v Desné v Hrubém Jeseníku.

    • Metamanganolity

      Vznikají přeměnami Mn karbonátů ve vulkanosedimentárních sériích kontaktní i regionální metamorfózou. Nejznámější lokalitou je Ottréz v Belgii. U nás se vyskytuje v proterozoiku barrandienu (Kralupy nad Vltavou, Čerčany) a hlavně v Železných horách, kde byl dříve u Chvaletic těžen. Při metamorfóze se mění oligonit a rodochrozit reakcemi se silikáty na rodonit nebo tefroit a vznikají Mn cummingtonit, aktinolit a granát.

    • Metaevapority

      Vznikají z evaporitů metamorfními přeměnami různých stupňů. Jsou však poměrně vzácné, protože při metamorfóze uniká značná část jejich složek. Z poloh fosfátů vznikají apatitem bohaté horniny, z anhydritu a sádrovce skapolitovce, tvořené minerálem skapolitem, ze solných uloženin albitity, z borátů krystalické břidlice s turmalínem a ludwigitem. U nás se vyskytly horniny bohaté skapolitem a horniny s apatitem v moldanubiku (Kaplice, Brtnice).

    • Metakaustobiolity

      • Antracit

        Nejvyšší stupeň prouhelnění probíhá za zvýšené teploty. Vzniká vysoce lesklé homogenní uhlí s vysokým obsahem uhlíku (více než 92 %) a nízkým obsahem těkavých látek. Je nesnadno zápalný. Dříve byl těžen v drobných pánvičkách u Lhotic u Českých Budějovic a v Brandově v Krušných horách. Odrůdou je nejstarší známé uhlí, šungit v Karélii na poloostrově Kola.

      • Grafit

        Při teplotách vyšších než 350 °C se kaustobiolity mění na grafit. Vzniká nejprve amorfní grafit, který při vyšších teplotách přechází do grafitu krystalického. Vzácně tvoří samostatné polohy, většinou je horninotvorným minerálem krystalických břidlic, mramorů apod.

• V. 2.2 Metamorfity kontaktní

  Vytváří kontaktní dvůr vyvřelých hornin, zejména kolem velkých těles granitů.

  

  Kontaktně metamorfovaná bazická hornina na styku s granodioritem, postižená látkovou migrací. Žulová ve Slezsku.

  • Kontaktní břidlice

    Vznikají v nízkých stupních přeměny. Mají na plochách břidličnatosti hedvábný lesk způsobený sericitem a chloritem. Mívají křemen, albit a minerály epidotové skupiny a podobají se fylitům. Podle stoupající přeměny se rozlišují:

    • Skvrnitá břidlice

      Má na plochách břidličnatosti tmavé skvrny tvořené shluky grafitu či rudních minerálů, popřípadě světlejší skvrny chiastolitu. Výskat u nás při severním okraji středočeského plutonu (Nový Knín a Bojovy u Mníšku pod Brdy).

    • Plodová a uzlíková břidlice

      Obsahuje místo sericitu a chloritu biotit a na plochách foliace drobné tmavé „plody“ tvořené cordieritem nebo shlukem biotitových šupinek. Vyskytuje se v okolí Neveklova, Krásné Hory v plášti středočeského plutonu.

      

      Kontaktně metamorfovaný fylit s chiastolitem. Severozápadně od Kladské v Slavkovském lese.

    • Kontaktní rohovec (keralit, keratit, hornfels)

      Vzniká kontaktní metamorfózou jílových břidlic a drob v prostředí hlubinných vyvřelin. Je zpravidla šedočerný až černý, bez výraznější břidličnatosti se stejnoměrně zrnitou stavbou. Obsahuje křemen, živce a slídy (muskovit a hlavně biotit) a podle složení a podmínek přeměny cordierit, pyroxeny a amfiboly. Je častý na kontaktech středočeského plutonu (Říčany, Sedlčansko).

    • Skarn (kontaktní skarn)

      Silikátová hornina, která vzniká na kontaktu hlubinných vyvřelin přínosem nebo odnosem látek, zpravidla z karbonátových hornin. Je vždy značně nehomogenní. Obsahuje silikáty vápníku a železa (granáty, pyroxeny, hornblendu) spolu s křemenem a karbonáty a často magnetit či ilmenit, magnezit a siderit.

      Výskyty v Krušných horách (Přísečnice, Měděnec), ve středních Čechách (Malešov, Vlastějovice), na Moravě (Věchnov a Pernštejn u Bystřice nad Pernštejnem, Ruda u Křižanova, Kordula) i Krkonoších (Obří důl).

      Skarny se těží jako vhodná surovina pro silniční stavitelství nebo v zahraničí (Švédsko) jako železná ruda. Ze skarnu od Pernštejna a okolí se v polovině 19. století využíval magnetit jako železná ruda v železárnách a hutích Štěpánov nad Svratkou.

    • Reakční skarn

      Vzniká látkovou výměnou na styku hornin karbonátových a silikátových za metamorfních podmínek. Patří k nim:

      • a) taktit

        Je kontaktně metamorfovaný karbonát - vápenec, v němž v důsledku přínosu látek z vyvřeliny došlo ke vzniku vápníkem či hořčíkem bohatých silikátů (granát grossular, Ca-amfibol, pyroxeny ap.). Patří k nim přeměněné horniny z kontaktů žulovského plutonu v Rychlebských horách ve Slezsku. Dále kontaktně metamorfované karbonáty z pláště středočeského plutonu (Mirovice) tzv. buchit, což je silikátová hornina, v níž se působením vysoké teploty vytvořilo sklo. Také erlan vznikající při kontaktní metamorfóze je vlastně odrůda taktitu.

      • b) adinola

        Vzniká albitizací jílových břidlic na kontaktu bazických intruziv. Je tvořena mozaikou albitu a křemene s příměsí chloritu a rudních minerálů.

      • c) datolit (datolitový rohovec)

        Vzniká přínosem bóru z kyselých vyvřelin. Vyskytuje se v proterozoiku barrandienu při severním okraji jílovského pásma (Psáry).

  • Produkty okoložilných přeměn

    (Metasomatity, exchangity, či replacity) Vznikají změnami složení v důsledku přínosu a odnosu látek:

    

    Projevy okoložilné přeměny granodioritu - zelená epidotizace a červenavá albitizace. Brněnský pluton (vrt Slavkov 2).

    • Greisen

      Je odrůda ruly (aporulový) nebo granitu (apogranitový), která v důsledku přínosu ze zbytkových roztoků magmatu obsahuje slídy (cinvaldit), topaz, turmalín a kasiterit. Výskyt v Krušných horách (Cínovec, Slavkov aj.).

    • Fénit

      Je nehomogenní hornina, která vzniká přínosem zbytkových roztoků granitoidů do jejich okrajových zón i do pláště. Je tvořena alkalickým živcem a egirinaugitem, často jsou zastoupeny i Na-amfiboly, kalcit, titanit apod. Vyskytuje se v ČR zejména v jižní části lounského plutonu (Jesenice) a v uzavřeninách bazaltů v Českém středohoří.

    • Listvenit

      Je přeměněná ultrabazická hornina, tvořená směsí křemene, dolomitu, mastku, magnetitu a limonitu.

    • Druhotný kvarcit (sekundární kvarcit)

      Vzniká prokřemeněním kyselých vyvřelin (zpravidla láv a tufů ryolitových nebo odnosem železa, vápníku a alkálií z bazických vyvřelin. Je složen převážně z křemene a minerálů hliníku (alunit, diaspor, korund).

• V. 2.3 Tektonit (dynamometamorfit)

  Je hornina s velmi jemnozrnnou stavbou, která vzniká působením tlaku na horniny různého složení. Rozlišuje se:

  • Kataklasit

    Hornina postižená drcením - kataklasou, v níž je však ještě zachován strukturní i látkový ráz výchozí horniny.

  • Mylonit (mylonite)

    Jemnozrnná kompaktní hornina, zpravidla tmavošedá, která vznikla úplným drcením v poruchových zónách z hornin různého složení. Mylonitizace je provázena rozsáhlými změnami minerálního složení. Výjimečně jsou zachovány relikty původní stavby i složení. Vzniká např. na poruchách blanické brázdy z pararul a u jihočeské Kaplice z granitů.

    

    Novotvořené krystaly pyritu v mylonitu. Louňovice u Vlašimi.

  • Ultramylonit (puré parfaite)

    Mylonit, v němž bylo minerální složení a stavba horniny zcela přepracovány působením tlaku tak, že vznikla tmavá, téměř afinitická homogenní hornina pouze s náznaky paralelního uspořádání.

    

    Mikrofotografie ultramylonitu se zbytky drcených vyrostlic původní leukokratní ruly. Záboří u Protivína.

  • Pseudotachylyt

    Sklo diaplektické (thetomorfní), vzniká extrémními tlaky při šokové metamorfóze, nejčastěji v impaktových kráterech tavením starších hornin. Výskyt Nordlingen Ries v Bavorsku - viz heslo Tektity.