III. 2. Chemogenní sedimenty

• III. 2.1 Kontinentální karbonáty

  Jsou převážně chemogenní. Patří k nim:

  • Pramenit (travertin)

    Vzniká usazováním z minerálních, většinou temperovaných vod. Vytváří tzv. pramenitové kupy, deskovité útvary uprostřed s vývěry vod. Pramenit je zpravidla pórovitý, bílé nebo šedobílé barvy, případně žlutý, zbarvený kysličníky železa („zlatý travertin“ z Bešeňové u Ružomberoka). Na Slovensku jsou hojné v okolí Spišské Nové Vsi (z travertinu je postaven i Spišský hrad).

    

    Travertin. Lokalita Sivá brada u Spišského hradu na Slovensku.

  • Pěnovec (sintr, pěnitec)

    Je podobný travertinu, tvoří se však v potocích s vodou bohatou na vápník, např. ve Sv. Janu pod Skalou i jinde v barrandienu nebo pod skalními převisy v chladném a vlhkém prostředí.

  • Vřídlovec

    Vvzniká z horkých pramenů (např. usazením z vod karlovarského vřídla), je tvořen aragonitem. Ten se stářím mění na stabilnější kalcit a vznikají tzv. onyxové mramory.

  • Jezerní křída

    Vzniká ze stojatých vod vysrážením ze sladkých (např. Měňanské jezero u Berouna) nebo slaných (Aralské jezero, Velké solné jezero v Utahu) vod.

  • Krápníky

    Vznikají vysrážením uhličitanu vápenatého, rozpuštěného vodami v jeskyních nebo vyluhovaného na stavbách z malty či betonu. Mohou být tvořeny kalcitem (v Moravském krasu), aragonitem (Zbrašovské aragonitové jeskyně u Hranic na Moravě) nebo i dolomitem.

  • Význam:

    Největší praktický význam má travertin, který se používá na leštěné obkladové desky i na práce sochařské, jako dekorativní materiál se používají onyxové mramory.

• III. 2.2 Silicit (chert)

  Hornina tvořená různými modifikacemi SiO₂ převážně chemogenního původu. Patří k nim:

  • Geyzirit (též křemenový sintr)

    Vzniká vysrážením kolem horkých geotermálních pramenů. Je to bělavá, převážně pórovitá hornina tvořená opálem. Tvoří vrstvy nebo hrachovité vyloučeniny. Vyskytuje se nejčastěji v aktivních sopečných oblastech, např. v USA (Yellowstone), na Islandu (Velký Gejzír) a na Novém Zélandu (Rotomahana).

  • Limnokvarcit

    Je pórovitá sladkovodní uloženina, bílá nebo různě zbarvená, tvořená amorfním oxidem křemičitým (opál). Vzniká vysrážením z vody v důsledku změn chemizmu (pH) vod při vulkanické aktivitě. Vyskytuje se např. v SR u Žiaru nad Hronom, kde jejich vznik souvisí s výlevy ryolitů.

    Význam: limnokvarcity jsou ceněnou surovinou na výrobu slitiny železa a křemíku (ferosilicium), na výrobu kovového křemíku, žáruvzdorných hmot (silex, dinas).

  • Buližník (lydit, novaculit, ftanit, jasper)

    Je tmavošedá až černá hornina zpravidla se sítí žilek bílého křemene. Na jejím vzniku se pravděpodobně podílel křemík organického původu (např. v údolí Divoká Šárka v Praze v buližníku byly nalezeny radiolárie), ale jejich prostorová i časová souvislost s podmořskými výlevy bazických vulkanitů (spility) je nesporná.

    Buližníky se v okolí Plzně používají na výrobu drceného kameniva.

    

    Buližník. Skála jižně od Koterova. Proterozoikum barrandienu na Plzeňsku.

  • Menilitové rohovce

    Jsou geneticky blízké buližníkům. Tvoří slabé celistvé, černé polohy v jílovcích a slínovcích karpatského flyše na východní Moravě. Jsou tvořeny opálem, chalcedonem či jemným křemenem a příměsemi organické substance, kalcitu apod.

  • Pazourek (rohovec, hornstone)

    Tvoří v karbonátových mořských sedimentech hlízy endogenního původu. V době kamenné k nám byly dopravovány z Pobaltí (Rujana) a používány na výrobu nástrojů.

    Dnes se používají např. v kulových mlýnech.

• III. 2.3 Allity

                   K usazeným allitům patří:

  • Bauxit

    Vzniká transportem hmoty lateritů buď přímo přeplavením nebo transportem ve vodním roztoku. Bauxity jsou proměnlivého vzhledu, zemité nebo tvrdé s lasturnatým lomem, nejčastěji červenohnědých barev, ale i zelené, žluté, šedé či skvrnité. Obsahují minerály hliníku (böhmit a diaspor) a železa (goethit, hematit) a různé příměsi.

    V ČR je drobný výskyt jen u Lukavice u Rychnova nad Kněžnou, významné jsou v Maďarsku, Francii a Itálii.

    Jsou důležitou rudou hliníku (v bývalém Československu jediná továrna na výrobu hliníku v Žiaru nad Hronom), používají se i na výrobu žáruvzdorných materiálů (cihel, speciálních cementů) a na výrobu oxidu hlinitého - korundu.

• III. 2.4 Ferolity (sedimentární železné rudy)

  Vznikají vysrážením železa z mořské vody ve formě oxidů a hydroxidů (hematit, limonit, goethit, magnetit), silikátů (chamozit, thuringit) nebo karbonátů (siderit) v mořích nebo i v jezerech. Železo se do mořské vody dostává z pevniny ze zvětralin, nebo podmořským rozkladem (zvětráváním) hornin mořského dna a podmořskou vulkanickou činností a z podmořských pramenů (tzv. „černých kuřáků“). Minerály železa v nich často tvoří ooidy (kulaté koncentricky strukturované útvary zpravidla milimetrové velikosti) a často se v nich vyskytují fosfátové konkrece.

  Ferolity s oxidy a hydroxidy bývají červenohnědé obvykle hematitové s příměsí klastického křemene i úlomky hornin. Těžily se ve velké míře v barrandienu (Ejpovice, Krušné hory, Velíz), v zahraničí v Lotrinsku a Lucembursku („lotrinská minetta“) a limonitové na Kerčském poloostrově v Azovském moři. Ferolity sideritové se vyskytují vzácně v barrandienu. Patří k nim tzv. pelosiderity (čočky a bochníkovité útvary) v beskydských křídových sedimentech, které daly vznik železářství na Ostravsku. Ferolity silikátové obsahují hlavně chamozit nebo thuringit. Těžily se u Nučic (oolitická „skleněnka“ - s chamozitem) a v moravskoslezském devonu (s thuringitem).

• III. 2.5 Manganolity

  Manganolity je souhrnný název pro sedimenty, tvořené minerály s manganem (pyroluzit, psilomelan) - oxidy, hydroxidy - manganit a karbonát rodochrozit). Vznikají v mořích, kam jsou přinášeny spolu s železem, ale v důsledku rozdílů v rozpustnosti se mangan od železa oddělil. Manganové minerály s jílovitou příměsí tvoří polohy v mořských sedimentech různého stáří.

  Nejznámější ložiska jsou Čiatura (v Gruzii) a Nikopol (na Ukrajině), Kišovce a Švábovce na Slovensku u Popradu. V ČR se těžily slabě metamorfované manganolity ve Chvaleticích (oligonit), kde tvoří polohu v černých břidlicích.

  • Manganové konkrece

    Jsou recentní manganolity, tvoří několikacentimetrové hlízy na dnech oceánů, často v těžitelném množství (na 1 m2 oceánského dna připadá více než 10 kg těchto konkrecí).

    ČR má koncesi na těžbu železito-manganových konkrecí ze dna Tichého oceánu západně od ostrovů Galapágy, těžba je však stále jen perspektivní pro vysokou technickou a ekonomickou nákladnost.

    Obsahují kromě manganu i železo a významné množství vanadu a dalších kovů. Manganové konkrece vznikají i jako sladkovodní v severských jezerech, jsou ovšem podstatně menší.

    Ferolity jsou v současné době nejdůležitější železnou rudou.

    Manganolity se využívají jako manganová ruda (mangan je důležitou přísadou do ocelí), v chemickém průmyslu, v keramickém a sklářském průmyslu jako barvivo.

• III. 2.6 Fosfority

  Jsou usazené horniny obsahující v podstatném množství minerály obsahující fosfor. Jsou to zejména apatit, frankolit, kolofan. Vytvářejí buď polohy v mořských sedimentech nebo konkrece a zrna v mělčích mořích. Významnější polohy jsou v Kazachstánu (Karatau), v USA a v severní Africe (Maroko, Tunis, Alžírsko), konkrecionální fosfority jsou běžné v sedimentech různého stáří, u nás jsou známy z křídových sedimentů u Svitav.

  • Guáno

    vzniká nahromaděním ptačího (nebo v jeskyních netopýřího) trusu. Je hojné na pobřeží a ostrovech Tichého oceánu, na Slovensku se vyskytuje netopýří guáno v jeskyni Domica u Rožňavy.

  • Význam:

    Fosfority se využívají v chemickém průmyslu na výrobu fosforečných hnojiv (superfosfát) a na výrobu fosforu a jeho sloučenin. Část fosforitů se dodnes rozemílá na moučku jako hnojivo. Ukázalo se však, že v tom případě obsahuje mnoho škodlivých příměsí, zejména jedovaté kadmium a radioaktivní prvky, které mimořádně negativně ovlivňují životní prostředí. Např. v důsledku hnojení přírodními fosfáty v Německu bylo v r. 1970 ve vodě Rýna až 3 mg CdO a v téže době stoupl obsah kadmia v ledvinách obyvatel jižní Moravy až 10x. Po zákazu jejich používání se situace rychle zlepšila.

• III. 2.7 Evapority

  Je souborné označení pro horniny, které vznikly vysrážením z vody při odpařování buď v uzavřených částech moří (laguny) nebo v kontinentálním prostředí v jezerech či isolovaných ramenech řek a také pouštních podmínkách.

  Patří k nim:

  • Soli draselné a hořečnaté

    Tvořené minerály sylvínem, carnallitem, nitrokalitem, kieseritem či kainitem (tzv. stassfurtské soli podle nejvýznamnější lokality Stassfurt v Severním Německu).

  • Soli sodné

    Sůl kamenná, tvoří ji minerál halit (Michalovce a Solivar u Prešova na Slovensku, Wieliczka a Bochnia v Polsku, Irán aj.) a mirabilit (síran sodný, Glauberova sůl - v Utahu Velké solné jezero a další v chilském ledku), dále mezi soli patří natrit, nitronatrit, trona aj.

    

    Solné pně (diapiry) vytlačované váhou nadložních sedimentů. Jižní Írán.

  • Anhydrit a sádrovec (gypsum)

    (Shodné názvy pro minerál i horninu) Tvoří polohy nebo i jednotlivé minerály v jílovitých, slínitých a karbonátových sedimentech (Kateřinky a Kobeřice u Opavy).

    V pouštních podmínkách vytvářejí tyto horniny krusty a výkvěty: saltkrusta, tvořená halitem, gypskrusta aj.

  • Význam:

    Sádrovec je surovinou pro výrobu sádry, která má velmi rozsáhlé použití v různých odvětvích. Může být použit i jako přísada do cementů.

    Sůl kamenná je používána hlavně v potravinářství, ale má spolu s draselnými a hořečnatými solemi významné použití v chemickém průmyslu (výroba kyseliny chlorovodíkové, sody, hydroxidu sodného apod.) i na výrobu draselných a hořečnatých hnojiv, zimních posypových hmot a k lázeňským a kosmetickým účelům.