4. 3 Vlivy zemědělství a lesnictví

V příkrém rozporu s rostoucím počtem obyvatel Země je neustálé snižování výměry zemědělsky využitelné půdy v důsledku záborů pro rostoucí města, dopravní stavby a průmyslové objekty. To nevyhnutelně povede k potravinové krizi, ještě více ovlivňované využíváním potravinových zdrojů k jiným účelům (biopaliva) a degradací půdního fondu intenzivním zemědělským obděláváním (ochuzení půd o živiny a jejich znečištění). Příznaky této krize se již velmi výrazně projevují: celosvětové zdražování potravin, mnohé státy (např. Čína a Spojené arabské emiráty) dokonce již investují do nákupů zemědělské půdy v zahraničí.

Potenciálně zemědělsky využitelná půda má na Zemi rozlohu asi 3300 milionů hektarů, tj. asi 22 % plochy souše s půdním pokryvem, zbytek je pokryt ledovci nebo tvořen nevyužitelnými půdami, příliš svažitými, suchými, vlhkými apod. Vysoce úrodných půd je pouze asi 14 %.

Na 1 obyvatele připadá 0,414 ha zemědělské půdy, z toho orné pouze 0,295 ha a její výměra se neustále snižuje (obr. 111).

Úbytek zemědělské půdy v ČR vlivem těžby nerostných surovin v letech 1980–1989 (údaje v hektarech, Kukal, Reichmann 2000):

Zemědělské a lesnické využívání litosféry ovlivňuje geologické poměry:

• mechanicky:
  • geomorfologii (vznik teras, mezí) a vzhled krajiny,
  • rychlost eroze a denudace (v zemědělsky obdělávané krajině jsou až 1000x rychlejší),
  • rychlost vzniku půd a změny jejich struktury,
  • podporuje vznik záplav a změny teplotního režimu půd,
• chemicky:
  • meliorace a vysoušení bažin.
    V ČR je meliorací upraveno asi 27 % zemědělských půd, v Maďarsku 73,7 %, v Německu 65,2 %, ve Španělsku 1,0 %, ve Finsku a Švédsku až 91 %,
  • zavlažováním,
  • salinizace (v současné době hlavně v Egyptě, Argentině, Pákistánu a USA),
  • změny ve složení půd: hnojením, využíváním mechanizace (ropné znečištění),
  • okyselení půd atmosférickým spadem a povrchovými vodami,
  • ochuzením půd o prvky spotřebované pěstovanými plodinami,
• změny rozlohy a složení lesů:
• umělé lesní monokultury degradují půdy, kácení přispívá ke změnám klimatu.

V České republice je v současnosti poměrně nízké znečištění půd rizikovými látkami. Většinou jsou to jen desetiny nadlimitních procent vzorků – nejčastěji je zvýšený podíl kadmia 11 %, vanadu 9,31 % a kolem 1,5 % vzorků má nadlimitní obsah Ni, Cr a Co. První souvisí zřejmě se zbytky nevhodných, dříve používaných fosfátových hnojiv, asociace Ni-Co-Cr je zřejmě důsledkem zvýšeného obsahu těchto prvků v matečných horninách (zejména jižní Moravy a jižních Čech).

Degradace půd v letech 1945 – 1990

Obrazový doprovod

Obr. 111 Podíl záborů půdy zemědělstvím,
dobýváním, průmyslem, městy a dopravou.

Obr. 112 Vysýchání půdy v oblastech nízkých
srážek (Čína). 100 největších katastrof.
Rebo, 2006