LF:BVPL0111c Psychologie - cvičení - Informace o předmětu

BVPL0111c Psychologie - cvičení

Rozsah

0/1/0. 15. 1 kr. Ukončení: z.
Vyučováno kontaktně

Vyučující

Mgr. Bc. Zdeňka Barešová (cvičící)
PhDr. Pavel Humpolíček, Ph.D. (cvičící)
Ing. Veronika Kamenská, MBA (cvičící)
doc. PhDr. Martin Loučka, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Tatiana Malatincová, Ph.D. (cvičící)
doc. PhDr. Alena Slezáčková, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Pavel Strašák (cvičící)
doc. PhDr. Miroslav Světlák, Ph.D. (cvičící)
MUDr. Rastislav Šumec, Ph.D. (cvičící)
Blanka Suchá (pomocník)

Garance

doc. PhDr. Miroslav Světlák, Ph.D.
Ústav lékařské psychologie a etiky – Teoretická pracoviště – Lékařská fakulta
Kontaktní osoba: Blanka Suchá
Dodavatelské pracoviště: Ústav lékařské psychologie a etiky – Teoretická pracoviště – Lékařská fakulta

Předpoklady

Cvičení probíhá pouze v českém jazyce.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

• Nutriční terapeut (program LF, B-SZ)
• Nutriční terapie (program LF, B-NUT)

Anotace

Předmět je zaměřen na praktický nácvik psychologických a komunikačních dovedností využitelných v nutriční terapii. Studující se učí navazovat bezpečný a důvěryhodný vztah s pacientem, citlivě komunikovat v emočně náročných situacích, poskytovat základní psychickou podporu v rámci své profesní role a přiměřeně reagovat na pacienty různého věku i na jejich doprovod. Důraz je kladen na aktivní trénink konkrétních postupů, které mohou studující využít v kontaktu s úzkostným, zahlceným, plačícím, rozzlobeným nebo jinak zasaženým pacientem. Výuka zároveň rozvíjí schopnost rozpoznat hranice vlastní role, zachovat profesionalitu a volit podpůrný, respektující a neeskalující způsob komunikace. 

Výstupy z učení

Po absolvování předmětu studující dokáže: 

- vysvětlit význam empatie, soucitu a terapeutického vztahu ve zdravotnické komunikaci 

- rozlišit základní principy první psychické pomoci a krizové intervence v rozsahu odpovídajícím své profesní roli 

- aplikovat základní komunikační postupy při kontaktu s pacientem v silných emocích 

- volit přiměřený způsob reakce v modelových situacích spojených s úzkostí, pláčem, napětím, bezmocí nebo nejistotou pacienta 

- přizpůsobit komunikaci dětskému pacientovi a jeho rodiči nebo doprovázející osobě 

- reflektovat vlastní způsob komunikace a navrhnout možnosti jeho profesního zlepšování 

Klíčová témata

- Empatie a soucit v medicíně, budování vztahu s pacientem: rozdíl mezi empatií, soucitem, sympatií a emočním zaplavením; budování důvěry a terapeutické aliance v kontextu rozhovoru o výživě, tělesnosti, hmotnosti a životním stylu; validace a devalvace v komunikaci s pacientem, který zažívá stud, selhání, frustraci nebo ambivalenci ke změně stravovacích návyků. 

- Krizová intervence a první psychická pomoc: akutní psychická zátěž spojená s diagnózou, léčbou, omezeními ve stravování, změnou tělesného stavu nebo ztrátou kontroly nad vlastním tělem; šok, bezmoc, strach a zahlcení pacienta; stabilizace situace a podpůrná komunikace v rámci kompetencí nutričního terapeuta; rozpoznání situací vyžadujících zapojení psychologa, lékaře nebo jiného odborníka; normalizace, zrcadlení, sumarizace a citlivé předávání doporučení. 

- Komunikace s pacientem v silných emocích: práce s úzkostí, strachem, pláčem, studem, odporem nebo panickou reakcí; reakce pacienta na dietní omezení, změnu hmotnosti, poruchy příjmu potravy, onkologickou léčbu, diabetologická doporučení nebo jiná režimová opatření; validace emocí a uklidnění situace; komunikace s rozzlobeným, konfliktním, tlačícím nebo podrážděným pacientem; deeskalace, zvládání napětí, reakce na kritiku. 

- Specifika komunikace s dětským pacientem a jeho rodičem: komunikace s dítětem a adolescentem o jídle, těle, hmotnosti a změně návyků; role rodiče v režimových opatřeních, riziko tlaku, kontroly nebo obviňování; dětská krizová intervence v situacích strachu, odporu, studu nebo odmítání spolupráce; vedení kontaktu tak, aby dítě nebylo zahanbováno ani vyřazeno z komunikace; hranice kompetencí nutričního terapeuta a citlivé doporučení další odborné péče. 

Studijní zdroje a literatura

povinná literatura
• AYERS, Susan a Richard DE VISSER. Psychologie v medicíně. Translated by Helena Hartlová. Vydání 1. Praha: Grada, 2015, xiv, 552. ISBN 9788024752303. URL info

doporučená literatura
• VONDRÁČEK, Vladimír a Jan DOBIÁŠ. Lékařská psychologie. Edited by Jiří Jindřich Diamant - Eduard Urban. Vyd. 1. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1969, 279 s. URL info
• PLEVOVÁ, Ilona a Regina SLOWIK. Komunikace s dětským pacientem. 1. vydání. Praha: Grada, 2010, 247 stran. ISBN 9788024729688. info
• POKORNÁ, Andrea. Komunikace se seniory. první. Praha: Grada Publishing a.s., 2010, 160 s. Sestra (4048). ISBN 978-80-247-3271-8. info
• PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 472 s. ISBN 80-200-1387-3. info
• MIKULÁŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2010, 325 s. ISBN 9788024723396. URL info
• BURDA, Patrik. Krizová komunikace s agresivním a hostilním pacientem. Vyd. 1. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2014, 52 s. ISBN 9788070135648. info
• VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3., aktualizované vydání. Praha: Portál, 2003, 397 stran. ISBN 807178740X. URL info
• ROSENBERG, Marshall B. Nenásilná komunikace. Translated by Norma Garcíová. Vydání čtvrté. Praha: Portál, 2016, 221 stran. ISBN 9788026210795. info

Přístupy, postupy a metody používané ve výuce

Výuka je vedena praktickou formou a staví především na nácviku konkrétních dovedností. Součástí cvičení jsou modelové situace, práce ve dvojicích a menších skupinách, řízená diskuse, rozbor kazuistik, krátké teoretické vstupy a společná reflexe. Důraz je kladen na bezpečné a respektující výukové prostředí, které umožňuje aktivní zapojení studujících a postupné osvojování komunikačních dovedností. Ve výuce je prostor pro zkoušení různých způsobů reakce, jejich porovnávání a pro získání zpětné vazby od vyučujících i spolužáků.

Cílem předmětu není pouze porozumět probíraným tématům teoreticky, ale především převést je do praktické komunikace použitelné v reálném kontaktu s pacientem. 

Způsob ověření výstupů z učení a požadavky na ukončení

Předmět je ukončen ústním kolokviem, které ověřuje znalosti studujících v rozsahu probíraných témat a jejich porozumění základním psychologickým a komunikačním principům využitelným ve zdravotnické praxi. Podmínkou ukončení předmětu je aktivní účast ve cvičeních a průběžná práce v rámci praktických nácviků. Vzhledem k praktickému charakteru předmětu, který je založen na modelových situacích, sdílení, nácviku a reflexi, je pro ukončení předmětu nezbytná účast na jednotlivých cvičeních. 

Náhradní absolvování

V odůvodněných případech, jako je studijní výjezd, dlouhodobější zdravotní omezení, rodičovství nebo jiná závažná překážka, je možné po předchozí domluvě s vyučujícími absolvovat část předmětu v náhradní podobě. 

Odkaz a informace vyučujících

https://is.muni.cz/predmet/med/BAPS011c?lang=cs&obdobi=6903
Předmět předpokládá aktivní účast studujících ve výuce, zapojení do diskusí, modelových situací a reflexe kazuistik. Praktické nácviky komunikačních situací přirozeně vyžadují určitou míru otevřenosti a ochoty vystoupit z komfortní zóny. Jejich cílem však není výkonové hodnocení ani „bezchybné“ zvládnutí situace, ale učení se prostřednictvím vlastní zkušenosti, a to jak v roli zdravotníka, tak v roli pacienta. Praktické nácviky slouží k rozvoji dovedností, zkoušení různých přístupů a jejich následné společné reflexi. V závěru výukových bloků, jejichž součástí jsou praktické nácviky, bude zařazena také krátká relaxační nebo stabilizační technika podporující zklidnění, sebereflexi a péči o vlastní psychickou pohodu. 

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.

• Statistika zápisu (podzim 2026, nejnovější)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/predmet/med/podzim2026/BVPL0111c