BA110 Samostatná četba pramenů a druhotné historické literatury k nejstarším dějinám baltického prostoru

Filozofická fakulta
jaro 2013
Rozsah
studenti samostatně čtou zadané tituly a zpracovávají výpisky. 1 kr. Ukončení: z.
Vyučující
doc. RNDr. Tomáš Hoskovec, CSc. (cvičící)
Mgr. Michal Kovář, Ph.D. (cvičící)
doc. Mag. Vaidas Šeferis, Dr. phil. (náhr. zkoušející)
Garance
doc. RNDr. Tomáš Hoskovec, CSc.
Ústav jazykovědy a baltistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Tomáš Hoskovec, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav jazykovědy a baltistiky – Filozofická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Studenti dostanou soupis titulů beletristických děl a historických pramenů, které se váží k prosemináři a ke kursům starších dějin východních Slovanů a nejstarších dějin baltického prostoru v evropských sousislostech (cf. BA107, BA108, BA109). Jejich úkolem je pak načíst jisté povinné pensum takové literatury (v libovolném jazyce, který je jim dostupný) a zpracovat výpisky podle pokynů.
Osnova
  • Seznam literatury pro samostatnou četbu ke kursu BA110:;
  • I. Prameny poznání středověku (a počátků renesance);
  • A. Latinská církev proniká k Baltskému moři;
  • 0. Béowulf − křesťanský pohled na předkřesťanský stav. Do češtiny přeložil Jan Čermák, vyšlo 2003;
  • 1. Iohannes Canaparius (*** – 1004): Vita sancti Adalberti;
  • Bruno Querfurtensis (cca 974 – 1009): Passio sancti Adal­ber­ti episcopi et martyris. Versus de passione sancti Adalberti. Oboje česky ve sbírce Oldřich Králíka „Nejstarší legendy přemyslovských Čech“;
  • 2. Thietmarus Marsipolitanus/Merseburgensis (975 – 1018): Chronica. Česky „Kro­ni­ka Dětmara z Merseburgu“, Argo 2008;
  • 3. Adamus Bremenensis (*** – post 1081): Gesta Hammaburgensis ecclesiæ pon­ti­fi­cum. Česky „Činy biskupů hamburského kostela“, Argo 2009.;
  • 4. Helmholdus Bosnoviensis (ante 1125 – ante 1180): Cronica Sla­uo­rum. Česky „Vyhubení Slovanů pobaltských“ (P.Pa­pá­ček 1925, znovu Argo 2013), „Slo­van­ská kronika“ (K.Vrátný 1947);
  • 5. Saxo Grammaticus (cca 1150 – cca 1220): Gesta Danorum;
  • B. Svědectví Kyjevské Rusi a následnických knížectví;
  • 1. Новгородская первая летопись. Pokrývá události 1016–1330.;
  • 2. Лаврентьевская летопись «Lavrentijův letopisný svod» (1377). I. Повесть вре­мен­ныхъ лѣтъ, (Повесть временныхъ лѣтъ je symbolické označení svodu nejstarších ky­jev­ských letopisů s do­dat­ky za ob­do­bí 1095–1113, symbolicky připisované mnichu Nestorovi. Od mnicha Nes­to­ra má­me Život Borise a Gleba a Život Fedosije Pečorského (v obou je Nestor jme­no­ván), je­ho ztotožnění s autorem svodu je nesamozřejmé, byť časově možné.) II. dějiny Suzdalského kní­žec­tví (do r. 1305);
  • 3. Ипатьевская летопись «Ipatský letopisný svod» (∼ 1425). I. Повесть вре­мен­ныхъ лѣтъ. Sil­ves­tro­va ú­pra­va (pre­his­to­rie & 852-1116), II. Kyjev­ský letopis (1118-1201), III. Haličsko-volyň­ská kronika (1238-1292, česky Argo 2010);
  • Česky ještě vyšlo: „Nestorův letopis ruský“ (K.J.Erben 1867; 1954), „Zádonština, sta­ro­rus­ký ža­lo­zpěv o boji Rusů s Tatary r.1380 (J.Frček 1948), „Povídky ze staré Rusi“ (S.Mathau­se­rová 1984), „Písemnictví rus­ké­ho středověku“ (E.Bláhová, Z.Hauptová, V.Konzal 1989);
  • C. Livonské kroniky;
  • 1. Henricus de Lettis (cca 1187 – post 1259): Chronicon Liuo­ni­cum uetus continens res gestus trium primorum epi­sco­porum;
  • 2. Anonymus (putatus uidisse annos 1260-1290): Livländische Reim­chronik;
  • 3. Hermann de Wartberge / Hermann von Wartberge (putatus uidisse annos 1358-1378): Chronicon Liuoniæ;
  • D. Pruské kroniky;
  • 1. Petrus de Dusburgk / Peter von Dusburg (putatus uidisse annos 1298-1326): Chronicon Terræ Prussiæ;
  • 2. Anonymus: latinská kronika kláštera v Olivě (vydáno jako Die ältere Chronik von Oliva); popisuje období 1170-1350 a dává vnější pohled na Německý řád;
  • 3. Wigandus Marburgensis / Wigand von Marburg (ante 1365 – post 1409): ver­šo­va­ná kronika Německého řádu v ně­mec­kém jazyce. Nedochovala se; existuje pouze latinský pře­klad Cronica noua Prutenica z XV. stol.;
  • E. Polské kroniky a dokumenty (do Lublinské unie);
  • 1. Jan Długosz (1415 – 1480): Historia Polonica seu Annales Poloniæ;
  • 2. Jan Ostroróg (1436 – 1501): (i) Monumentum pro Reipublicæ ordinatione congestum, (ii) Peroratio domini Ostrorog coram domino Apostolico;
  • 3.Marcin Bielski (1495 – 1575): Kronika wszystkiego świata (1551);
  • 4.Anonym Gall: Kronika a činy polských knížat a vládců (1112-1117) (česky Argo 2009);
  • F. Litevské kroniky a dokumenty;
  • 1. Lietuvos Metrika (konec XIV. – pol. XVIII. stol.);
  • 2. Lietuvos Statutai (1529, 1566, 1588);
  • 3. Lietuvos metraščiai: I. Trumpasis sąvadas, II. Platesnysis sąvadas, III. Platusis sąvadas (Bychovco kronika) (Dochovalo se na tři desítky opisů, ne vždy úplných. Nejstarší letopis, „Литовскому роду починок“, po­krývá období od smrti Gedi­mi­no­vy po smrt Kenstutovu (cca 1341 - 1382).);
  • G. Respublica po Lublinské unii;
  • 1. Maciej Stryjkowski (1547 – 1593): Kronika Polska, Litewska, Żmódska i wszystkiej Rusi (1582);
  • 2. Augustyn/Augustinas Rotundus Mielecki/Mieleskis (*** – 1582): litevská kronika (latinsky). Nedochováno. Existují výpisky Epitome principum Lithuaniæ;
  • 3. Albert Wijuk-Koiałowicz / Albertas Kojelavičius-Vijukas (1609 – 1677): Historia Lituana;
  • H. Severské paralely;
  • - Daniela Vettera Islandia aneb krátké vypsání ostrova Islandu (1613). In Česká touha cestovatelská:127.;
  • - Dcera krále víl a Sven z ostrova. In Krůpěje noci (Výbor světových balad) Přel. J. Bílý a L. Heger. Praha: Albatros 1982.;
  • - Edda. Bohatýrské písně. Přel. E. Walter. ELK. Praha 1942;
  • - Edda. Přel. L. Heger. Argo. Praha 2004 (1. vydání SNKLU 1962);
  • - Edda. Sága o Ynglinzích. Přel. H. Kadečková. Odeon. Praha 1988 (2. vydání 2003);
  • - Guta-saga. Edice a překlad Leopold Zatočil. In Hrst studií a vzpomínek. Prof dr. Ant. Beerovi jeho žáci. Odbočka Jednoty českých filologů v Brně 1941:17-59.;
  • - Královna Dagmar stůně... Přel. K. Vrátný. In K. V.: Výlety na sever a na jih:140-142.;
  • - Královna Dagmar. Písně o královně Dagmaře. In Časopis Českého musea 20, 1846, sv. 4:484-500.;
  • - Královské ságy. Převyprávěl J. Káňa. Albatros. Praha 1980;
  • - Okouzlení krále Gylfa. Edda. Přel. E. Walter. Arkún. Praha 1929;
  • - Píseň Haralda Smělého. F.L.Č: Čtení o počátcích dějin vzdělanosti a literatury národův slovanských:202, F. L. Čelakovský: Básnické spisy II, 1916:311.;
  • - Píseň o hunské bitvě. In Slezský sborník 1946:30-34.;
  • - Písně o královně Dagmaře I-IV. In Ohlasy z Čech (České dějiny ve světové poesii). Přel. I. Loskot a J. Machuta (čili Pavel Eisner), 1940:50-63.;
  • - Písně o královně Dagmaře. Přel. J. E. Vocel. Doslov E. Walter. Praha: Philobiblon 1927.;
  • - Sága o Grettim. Přel. L. Heger. SNKLHU. Praha 1957;
  • - Sága o Grónsku a Sága o Eiríkovi Rudém. In Helge Ingstad: Kolumbus nebyl první:32-44, 45-55.;
  • - Saga o Gunnlaugovi Hadím Jazyku. Přel. E. Walter. Praha 1919.;
  • - Sága o Hervaře. Přel J. Kozák. Herrmann a synové. Praha 2008 (komentáře 2009);
  • - Sága o Hervör a králi Heidrekovi Moudrém. Přel. M. Černý. Perplex. Opava 2009;
  • - Saga o Hrafnkelovi, knězi Freyově. In Časopis Obrození 1912:102-114, 161-171.;
  • - Saga o Hrafnkelovi, knězi Freyově.Přel. K. Vrátný. Hynek. Praha 1920;
  • - Sága o lidech z Vatnsdalu. Přel. E. Walter. Müller. Turnov 1929;
  • - Sága o svatém Olavu. Přel. L. Heger. LN. Praha 1967;
  • - Sága o Torgilsovi Orrabeinsfostri. In Farley Mowat: Polární vášeň. Praha 1973:13-24.;
  • - Sága o Volsunzích. Přel. L. Zatočil. SPN. Praha 1960;
  • - Severské balady. Přel. L. Heger – M. Novotná. Aurora. Praha 2000;
  • - Soumrak bohů. Severské mýty a báje. Přel. H. Kadečková. Aurora. Praha 2009;
  • - Staroislandské povídky. Přel. H. Kadečková – V. Dudková. Dauphin. Praha 1999;
  • - Staroislandské ságy. Přel. L. Heger. SNKLU. Praha 1965;
  • - Ukázka staronordických písní národních. Z němčiny přel. Jan Neruda. In Květy I, 1865, č. 33:394-395, č. 34:407-408, č. 35:420. Taktéž In Dílo Jana Nerudy. Druhá kniha básní:395-420.;
  • - Zájezd Normanův na Rus. In A. Jenne: Z temnoty věků. Praha: Vesmír 1927;
  • Dodatek: Pro zájemce schopné číst ruténsky, polsky nebo latinsky je k dispozici mnohem širší soupis pramenů. Obraťte se na učitele.;
  • ;
  • II. Ohlasy středověkých pramenů;
  • 1. Utajený autor 18. století: Слово о полку Игореве „Píseň o ta­že­ní Igo­ro­vě“ − mys­ti­fi­kace ruská;
  • 2. Garlieb Helwig Merkel: Wannem Ymanta. Eine lettische Sage − osvícenecký pro­test německý;
  • 3. Adam Mickiewicz: Grażyna (Powieść litewska) & Konrad Wal­len­rod (Powieść his­to­rycz­na z dziejów litewskich i pruskich) − romantický pohled li­tev­sko-polský;
  • 4. Elias Lönnrot: Kalevala − národní a národotvorné epos fin­ské;
  • 5. Friedrich Reinhlod Kreutz­wald: Kalevi­poeg „Syn Kalevův“ − národní a národotvorné epos estonské;
  • 6. Andrejs Pumpurs: Lāčplēsis − národní a náro­do­tvor­né epos lotyšské;
  • 7. Henryk Sienkiewicz: Kryżacy − postromanticko-naciona­lis­tic­ký pohled pol­ský;
  • 8. Vincas Krė­vė-Mic­kevičius: Dainavos šalies senų žmonių pada­vimai („Co vy­pra­vu­jí starci z dai­nav­ského kraje“, český překlad vyšel jako 249. sva­zek Světové četby pod názvem „Dainavské pověsti“) − post­ro­man­tic­ko-dekadentní pohled litevský;
  • 9. Frans Gunnar Bengtsson: Röde Orm (Sjöfarare i västerled. Hemma och i österled) „Zrzavý Orm (Plavci na západ. Doma a znovu na lodi)“ − hu­mor­ný nadhled skandinávský;
  • Mimo pořadí předpokládám, že každý zná Havlíčkův Křest svatého Vla­di­mí­ra. Kdo nezná, okamžitě tento svůj ostudný nedostatek napraví!;
  • České překlady:;
  • ad 1. Слово о полку Игореве existuje coby „Slovo o pluku Igorově“ v ně­ko­li­ka českých pře­kla­dech;;
  • ad 2. do češtiny přeloženo nebylo;;
  • ad 3. et 7. české překlady existují;;
  • ad 4. Lönnrotova Kalevala existuje ve vynikajícím českém překladu Josefa Holečka, jejž lze číst i po jednom a čtvrt století;;
  • ad 5. Kreutz­waldův Kalevi­poeg existuje v překladu, který se moc číst nedá;;
  • ad 6. Pumpurova Lāčplēsis-e česky převyprávěl Radegast Pa­ro­lek a vydal pod svým jménem coby „Souboj nad propastí“ v nakladatelství Albatros;;
  • ad8. Krė­vė-Mic­kevičiovy Dainavos šalies senų žmonių pada­vimai vyšly jako 249. svazek Světové četby pod názvem „Dainavské pověsti“;;
  • ad 9. Bengtssonův Röde Orm vyšel pro velký úspěch opakovaně.;
  • III. Klasická domácí historiografie;
  • Jaroslav Goll: Čechy a Prusy ve středověku (1897);
  • ***;
  • Pokyny pro zpracování: Student přečte alespoň dva tituly z části I a alespoň dva z čás­ti II. O četbě odevzdá písemný protokol, v němž uvede relevantní biblio­gra­fic­ké informace i žánrové zařazení textu, sdělí, o čem dílo je, a vyloží, jaký svět pře­čte­né dílo popisuje, jaké sí­ly (strany, lidé) v onom světě působí a jaké vztahy mezi oněmi silami panují.
Literatura
  • Anonym: Livlandische Reimchronik. 1290 – 1296
  • Lietuvos statutai (1529, 1566, 1588)
  • Petrus de Dusburgk: Chronicon Terræ Prussiæ.
  • Život a utrpení sv. Vojtěcha biskupa a mučedníka. Praha 1935
  • Henrikus de Lettis: Chronicon Liuonicum uetus continens res gestus trium primorum episcoporum. 1224 - 1227
  • Erben, K.J.: Nestorův letopis ruský. Praha 1940
Výukové metody
četba pramenných textů
Metody hodnocení
Výuka probíhá formou samostudia (samostatné četby), posluchači mohou konsultovat s garantem předmětu. Pro absolování je nutné dodat předepsaný soubor protokolů - po dvou z částí I a II.
Informace učitele
Kontakt: Doc. Tomáš Hoskovec Tel. 549 49 7122 e-mail: hoskovec@phil.muni.cz Viz také www.phil.muni.cz/jazyk/baltistika
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2022.