PSA_SZZ Státní závěrečná zkouška

Filozofická fakulta
podzim 2006
Rozsah
0/0/0. Ukončení: SZk.
Garance
doc. PhDr. Mojmír Tyrlík, Ph.D.
Psychologický ústav – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jarmila Valchářová
Předpoklady
PSA_0SZ SZ || PSA_SZ PSA_SZ
)
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
obecné psychologické vědy a metodologie
psychodiagnostika
poradenská psychologie (alternativně)
klinická psychologie (alternativně)
psychologie práce a organizace (alternativně
Osnova
  • Obecné psychologické vědy a metodologie \n A 1. Adaptace jako psychologický pojem: senzorická, emocionální, kognitivní, sociální adaptace A 1. Adaptace jako psychologický pojem: senzorická, emocionální, kognitivní, sociální adaptace A 1. Adaptace jako psychologický pojem: senzorická, emocionální, kognitivní, sociální adaptace \n A 2. Mozek a lidská psychika: empirická data, klasifikace pojetí. Různá pojetí tzv. psychofyzického (resp. psychofyziologického) problému. Vědomí, nevědomí, prožívání, chování, činnost, jednání. \n A 3. Různá pojetí kognitivní psychologie v USA a v Evropě: východiska zkoumání, interdisciplinární spolupráce. Umělá inteligence. \n A 4. Psychofyzika: zaměření, nejdůležitější výsledky. Weberův a Fechnerův zákon: význam v historii psychologie, pokus o kritické zhodnocení. Osobní časová rovnice. Zkoumání reakčního času. \n A 5. Rozlišení čití a vnímání. Gestalt: tvarové faktory. Interpretace tzv. zrakových klamů. Synestézie. Negativní paobrazy. Purkyňův fenomen. Pojetí cyklu vnímání: schéma, aplikace. Specifika auditivního vnímání. \n A 6. Interindividuální rozdíly ve vnímání. Interfunkční zkoumání vnímání. Stroopův fenomen. Percepční obrana. Pozornost: charakteristika, metody zkoumání, starší a moderní teorie pozornosti Selektivní pozornost v optickém a auditivním vnímání. \n A 7. Představy: statická a dynamická struktura, poznávací funkce. Eidetická představivost. Práce brněnské školy o aktuální genezi představy. \n A 8. Pojem reprezentace a mentální reprezentace. Formy mentální reprezentace. \n A 9. Myšlení: tvoření pojmů, vztah řeči a myšlení. Pojem-soud-úsudek. \n A 10. Hierarchická struktura pojmů. Model struktury intelektu. Intuice. Produktivní a reproduktivní myšlení. Typy problémů a jejich řešení. Novější teorie myšlení. Předpoklady svobody myšlení. \n B 1. Paměť a její úloha v procesu poznávání; popište vztahy mezi paměťovým procesem a ostatními poznávacími procesy. Vztah paměti a učení. Interakce osobnostních charakteristik v paměťových procesech. \n B 2. Neuropsychologické základy paměti a učení. Podmínky a podstata ultrakrátkodobého a krátkodobého zapamatování. Podmínky a podstata dlouhodobého zapamatování. Neuropsychologické aspekty procesu zapomínání. \n B 3. Fáze paměťového procesu. \n B 4. Uveďte kriteria členění paměti a stručně je charakterizujte. \n B 5. Objasněte podstatu epizodické a sémantické paměti . \n B 6. V kontextu sémantické paměti vysvětlete jevy kategorizace, inference, reprezentace. \n B 7. Jaké jsou příčiny zapomínání? Zaměřte se zejména na teorii rozpadu paměťové stopy, teorii interference a teorii tzv. úmyslného zapomínání. \n B 8. Modely paměti. \n B 9. Obecné zákonitosti učení. Teorie učení. Úloha učení v regulačních a autoregulačních procesech. Učení jako součást a předpoklad aktivního tvořivého života. \n B 10. Hlavní druhy učení na subhumánní rovině a na humánní rovině. Pokus o srovnání. \n C 1. Představivost a fantazie: jejich úloha v kognitivních procesech. \n C 2. Tvořivost a kreativita: pojetí, interdisciplinární zkoumání. \n C 3. Princip divergentního myšlení. Argumenty laterálního myšlení \n C 4. Metody měření tvořivosti. \n C 5. Strategie rozhodování. Situace, kdy jde použít algoritmizovatelného rozhodování a rozhodování za neurčitosti. \n C 6. Klasický přístup k rozhodování. \n C 7. Nové přístupy k rozhodování. \n C 8. Pravděpodobnostní funkcionalismus: základní východiska, odlišnost od klasického pojetí psychologie. \n C 9. Teorie sociálního usuzování: podstata a oblast užití. \n C 10. Adapta4n9 funkce pszchiky \n D 1. Charakteristika prožívání. Klasifikace emocí a citů. \n D 2. Metody zkoumání emocí a citů, psychofyziologické indikátory emocí, přístrojové metody. \n D 3. Klasické a moderní teorie emocí: pokus o srovnání. Autoregulační funkce emocí a citů. \n D 4. Motivace: základní pojmy, principy, definice. Pět teorií motivace podle vlastního výběru. \n D 5. Klasifikace motivů v různých psychologických systémech. \n D 6. Výkonová motivace. Zkoumání aspirační úrovně. Efekt Zeigarnikové. Metody měření výkonové motivace. Flow - fenomén. \n D 7. Prožívání a řešení frustračních situací. Intrapsychický konflikt. Charakteristika, příklady, modely. \n D 8. Interakce emocí a poznávacích procesů. \n D 9. Charakteristika volních procesů. Vlastnosti vůle. \n D 10. Vztah volních a poznávacích procesů. Činitel "úsilí" v atribuční teorii. \n E 1 Fyzická a psychická realitaPojem integrace, důležité integrační pojmy, interakční paradigma v psychologii. \n E 2 Paradigmata hlavních psychologických systémů: asocianismus, psychofyzika, strukturalismus, funkcionalismus, psychoanalýza, analytická psychologie, logoteorie, ženevská škola, behaviorismus, celostní psychologie, humanistická psychologie. Paradigma nomotetického a idiografického pojetí. Ekologické paradigma v psychologii. \n E3 Významní reprezentanti jednotlivých psychologických směrů a jejich myšlenky. Masarykovy psychologické názory. \n E4 Tradice brněnské psychologické školy. \n E5 Integrativní funkce světového názoru. \n E6 Základní faktory utváření osobnosti a psychického vývoje. Životní dráha člověka jako psychologický problém. \n E7 Kognitivní obrat v psychologii: zdroje, autoři, důsledky. Mentální reprezentace. \n E8 Polarita vědomí-nevědomí, chování-prožívání. \n E9 Psychofyzický (psychofyziologický) problém, klasická a moderní pojetí \n E10 Adaptace jako psychologická kategorie. \n E11 Integrativní pojetí funkce vědomí.Fyzická a psychická realita. \n E 12 Chování a jednání. Vytah prostředí, jeho pszchické reprezentace a aktivity. \n Metodologie \n 1. Problematika vědeckého poznání. Cesty poznání. Common sense jako východisko poznání. Věda jako předmětné, systematické, kritické, kontrolovatelné, reprodukovatelné poznání. Teorie a empirie. Zkušenost a poznání. Vymezení vědy předmětem zkoumání, metodou, jazykem, sumou dat a faktů, teorií a modelů a lidí kolem vědy. Klasifikační, explikační, predikční, verifikační a rozhodovací funkce vědeckého poznání. \n 2. Kauzalita a finalita. Nepravá kauzalita - kondicionalita, koincidence jevů. Uzavřený a otevřený systém. Lidský jedinec jako dynamický systém a možnosti kauzální interpretace vztahů mezi psychickými jevy. \n 3. Co je metodologie. Pojmy metoda, metodika, technika. Základní metody v psychologii - pozorování rozhovor, experiment, analýza produktů. Exterospekce a introspekce. Objektivní a subjektivní ve vědeckém poznání. Pozitivistické fenomenologické propozici v metodologii. Hermeneutika. Povaha dat a faktů. Nomothetické a idiografické paradigma v psychologii. \n 4. Logika vědeckého poznání. Indukce, dedukce a abdukce. Dvouhodnotová a vícehodnotová logika. Výroky o množinách. Množinové operace. Třídění. Relace. Jazyk vědy. Termín a pojem. Utváření pojmů. Konstrukt. Sémantika. Definice a jejich typy. \n 5. Předmět a objekt výzkumu. Psychické jevy. Předmět výzkumu v blízkých vědách - sociologii, antropologii, politologii, lingvistice atd. \n 6. Problém. Poznané a nepoznané. Problém jako znalost o neznámém. Problém jako otázka. Úloha otázky ve vědě. Otázky typu "zda", "který", "proč". \n 7. Teorie jako řešení vědeckého problému. Struktura vědeckých teorii. Axiom a teorém. Axiomatická, hypotetická a empirická vrstva teorií. Ověřování teorií. Hypotézy. \n 8. Kvantifikace a měření v psychologii. Typy škál. Operacionální definování. Proměnné a invarianty. Typy proměnných ve výzkumu. Výzkumné a intervenující proměnné. Kontrola proměnných ve výzkumu. Validita měření a reliabilita. Typy validity. Zjišťování a zvyšování reliability. \n 9. Kvalitativní přístup ve výzkumu. Kvalita a kvantita. Deskriptivní, klasifikační a explikační funkce kvalitativního přístupu. Etnografická metoda v psychologii \n 10. Výzkumný soubor. Základní a výběrový soubor. Sestavování výběrového souboru. Náhodný a systematický výběr. Výzkumné projekty se dvěma a více skupinami. Velikost výběrového souboru. \n 11. Interní a externí validita výzkumu. Ekologická validita. Zajištění validity. \n 12. Typy výzkumů z hlediska výzkumné strategie. Výzkumy experimentálního a korelativního typy. Prospektivní a retrospektivní výzkumy. Experiment, kvazi-experiment a ex-post facto výzkum. Vývojové výzkumné projekty. Průřezový a longitudinální výzkum. Zrychlený longitudinální výzkum. \n 13. Projektování výzkumu. Ideový a technický plán. Zpráva o výzkumu. \n 14. Pozorování jako základní výzkumná metoda. Strukturovanost pozorování. Selekce a třídění pozorovaných jevů. Posuzovací škály. Techniky pozorování. Zúčastněné pozorování. \n 15. Rozhovor a dotazník. Struktura rozhovoru. Typy rozhovoru - individuální, skupinový, focus group. Výzkumný, diagnostický, terapeutický, motivační fce. Rozhovoru. Dialog. Technika přípravy a vedení rozhovoru. Téma - otázky. Otevřené a uzavřené otázky. Analýza záznamu interview. Typy dotazníků. Validita a reliabilita. Psychometrický paradox. Výzkumné a diagnostické užití dotazníků. \n 16. Experimentální metoda. Rozdíl v požadavcích na experiment v psychologii vs. Přírodní vědy. Funkce experimentu v rozvoji vědění. Výzkumy experimentálního typu - kvazi- experiment, pre-post test. Laboratorní a terénní experiment. Přirozený e. Plány exp. výzkumu. \n 17. Analýza produktů činnosti. Formální a obsahová analýza. Kritéria třídění a kategorie. Požadavky na sestavení systémů kategorií. \n 18. Výzkum kognitivního a emočního obsahu. Psycho-sémantické metody. Vztah jazyka a myšlení. Vztah jazyka a zkušenosti. Funkce jazyka v poznání. Zkoumání pojmu a významu. Konotativní a denotativní složka významu. Sémantický diferenciál. Analýza asociačních struktur mysli. Projektivní metody. \n 19. Zpracování výsledků - Kvalitativní a statistická analýza. Deskriptivní a induktivní statistika. Parametrická a neparametrická statistika.
Informace učitele
Otáyky pro metodologii a obecnou psychologii zadal 28.5.2007 M. Tyrlík
Další komentáře
Předmět je vyučován každý semestr.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1998, jaro 1999, jaro 2002, podzim 2002, jaro 2003, podzim 2003, jaro 2004, podzim 2004, jaro 2005, podzim 2005, jaro 2006, jaro 2007, podzim 2007, jaro 2008, podzim 2008, jaro 2009, podzim 2009, jaro 2010, podzim 2010, jaro 2011, podzim 2011, jaro 2012, podzim 2012, jaro 2013, podzim 2013, jaro 2014, podzim 2014, jaro 2015, podzim 2015, jaro 2016, podzim 2016, jaro 2017, podzim 2017, jaro 2018, podzim 2018, jaro 2019, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, jaro 2022, podzim 2022, jaro 2023, podzim 2023, jaro 2024.