FF:JSB_SLAV13 Spis. jaz. jihoslov. areálu - Informace o předmětu

JSB_SLAV13 Spisovné jazyky jihoslovanského areálu a jejich standardizační peripetie

Rozsah

1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.

Vyučující

doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D. (přednášející)

Garance

doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 1 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/1, pouze zareg.: 0/1, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/1

Mateřské obory/plány

• Jihoslovanská a balkánská studia (program FF, N-SLAV_)

Cíle předmětu

Srovnávací pohled na nejdůležitější momenty historického vývoje spisovné chorvatštiny, srbštiny, bulharštiny, slovinštiny, makedonštiny, bosenštiny a černohorštiny. Předmět si klade za cíl představit vývojový proces formování současných spisovných jihoslovanských jazyků jako děj, který měl určité styčné momenty (např. církevněslovanská tradice u Bulharů a Srbů), ale i velmi zajímavá vývojová specifika (hlaholská tradice u Chorvatů, cílevědomá konstrukce společného spisovného jazyka Srbů a Chorvatů v 19. století, odstředivé tendence u makedonských Bulharů /dnešních Makedonců/) a nejnověji Bosňáků a Černohorců.

Výstupy z učení

Absolvent bude schopen chápat a popsat procesy formování současných spisovných jihoslovanských jazyků a provést jejich komparaci.

Osnova

• 1. Bulharský jazyk od cyrilometodějských počátků do konce 15. století; preslavská a ochridská škola; trnovská škola.
• 2. Bulharský jazyk od 16. až do pol. 19. století; damaskiny, novobulharská, slavjanobulharská a církevněslovanská škola.
• 3. Bulharský jazyk od pol. 19. do současnosti.
• 4. Konstituování makedonského spisovného jazyka.
• 5. Vývoj slovinského spisovného jazyka.
• 6. Srbský jazyk ve středověku; srbskoslovanský jazyk; zetsko-chlumská, rašská a resavská škola; ruskoslovanský jazyk; slavenosrbský jazyk.
• 7. Srbský jazyk v 19. století; reforma Vuka Karadžiće.
• 8. Srbský jazyk ve 20. století; období srbochorvatštiny; události po roce 1991.
• 9. Chorvatský jazyk ve středověku; hlaholské písemnictví; jazyk renesance a baroka; vývoj do konce 18. století.
• 10. Chorvatský jazyk v 19. století; ilyrské hnutí, tzv. Vídeňská literární dohoda 1850; vývoj ve druhé polovině 19. století; tzv. vukovci.
• 11. Chorvatský jazyk ve 20. století; období srbochorvatštiny; jazyk během Nezávislého státu Chorvatsko; tzv. Novosadská dohoda 1954; události po roce 1991.
• 12. Konstituování bosenského spisovného jazyka a černohorského spisovného jazyka.

Literatura

povinná literatura
• KREJČÍ, Pavel. Přehled vývoje jihoslovanských spisovných jazyků (od 9. do počátku 19. století). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014, 114 s. ISBN 978-80-210-6914-5. Digitální knihovna FF MU info
• KREJČÍ, Pavel. Lingvonyma v ústavách jugoslávského státu (1918–1992) a jeho svazových republik. In Bogoczová, Irena; Nedomová, Zdeňka. Area Slavica. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 2016, s. 37-51. ISBN 978-80-7464-829-8. info
• KREJČÍ, Pavel. Lingvonyma v ústavách postjugoslávských státních útvarů (Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora). In Bogoczová, Irena; Nedomová, Zdeňka. Area Slavica 2 (Slovanské jazyky ve světle termínu). 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2018, s. 23-39. ISBN 978-80-7599-008-2. info
• BOGOCZOVÁ, Irena. Běžné (jiho)slovanské paradoxy. In Opera Slavica, XX, 2010, č. 4, s. 43-50.
• KORDIĆ, Snježana. Jezik i nacionalizam. Zagreb: Durieux, 2010, 430 s. ISBN 9789531883115. info
• SESAR, Dubravka Dorotić. Putovima slavenskih književnih jezika :pregled standardizacije češkoga i drugih slavenskih jezika. Zagreb: Zavod za lingvistiku Filozofskoga fakulteta Sveučilišta u Zagrebu, 1996, viii, 156. ISBN 953-175-050-5. info
• BROZOVIĆ, Dalibor. Povijest hrvatskoga književnog i standardnoga jezika. Zagreb: Školska knjiga, 2008, 139 s. ISBN 9789530608450. info
• KREJČOVÁ, Elena a Pavel KREJČÍ. Quo vadis, philologia? Vydání první. Brno: Tribun EU, 2017, 300 s. ISBN 978-80-263-1178-2. info
• PRICE, Glanville. Encyklopedie jazyků Evropy. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 2002, xvi, 509. ISBN 8072074504. info

doporučená literatura
• KREJČÍ, Pavel. Eight Fragments from the World of Serbian, Croatian, Bosnian and Montenegrin Languages. Selected South Slavonic Studies 1. Online. 1., elektronické vyd. Brno: Masaryk University, 2018, 152 s. ISBN 978-80-210-8992-1. Čítárna Munispace info
• GREENBERG, Robert D. Jezik i identitet na Balkanu. Raspad srpsko-hrvatskoga. Prevela Anita Peti-Stantić. Zagreb : Srednja Europa, 2005.
• BANAC, Ivo. Hrvatsko jezično pitanje. Preveo s engleskoga Ivan Matković. Zagreb: Mladost, 1991.
• SPASOV, Ljudmil. Periodizacija na istorijata na makedonskiot pismen jazik i negovata standardizacija vo dvaesettiot vek. In: Istorija i filologija. Filološki studii, Skopje, 2007 (http://philologicalstudies.org/dokumenti/2007/vol1/22.pdf).
• TRAJKOV, Veselin. Krăste Misirkov i za bălgarskite raboti v Makedonija. Sofija: Znanie, 2000 (http://macedonia.kroraina.com/bugarash/misirkov/index.html).
• SAMARDŽIJA, Marko. Iz triju stoljeća hrvatskoga standardnog jezika. Hrvatska sveučilišna naklada, Zagreb 2004 (drugo, prošireno izdanje).
• VIDENOV, Michail. Současná bulharština. Kapitoly z jejího vývoje. Praha: Univerzita Karlova, 1978.
• MOGUŠ, Milan. Povijest hrvatskoga književnoga jezika. Zagreb: Globus, 1993, 205 s. ISBN 953-167-014-5. info

neurčeno
• POHL, Heinz-Dieter. Serbokroatisch - Rückblick und Ausblick. In: Wechselbeziehungen zwischen slawischen Sprachen, Literaturen und Kulturen in Vergangenheit und Gegenwart. Herausgeben von Ingeborg Ohnheiser. Innsbruck, 1996, s. 205-221.
• IVANOVA-MIRČEVA, Dora a Ivan CHARALAMPIEV. Istorija na bălgarskija ezik. V. Tărnovo: Faber, 1999, 384 s. ISBN 954-9541-32-0. info
• RAMOVŠ, Fran. Kratka zgodovina slovenskega jezika. Ljubljana: Znanstvenoraziskovalni center SAZU, 1995, viii, vii,. ISBN 961-90125-9-3. info
• HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info

Výukové metody

2 hodiny přednášky týdně

Metody hodnocení

Předmět je ukončen zkouškou, která prověří schopnost orientace a komparace ve složité problematice vývoje a konstituování novodobých spisovných jihoslovanských jazyků.

Informace učitele

Předmět je určen především pro studenty jihoslovanských a balkánských studií v magisterském programu Slavistika. Jeho součástí je e-learningová podpora.

S ohledem na epidemickou situaci bude výuka v podzimním semestru 2020 probíhat online, synchronně, prostřednictvím programu MS Teams.

Další komentáře

Výuka probíhá každý týden.