Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
jaro 2024
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
Vyučováno prezenčně.
Vyučující
doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Po 19. 2. až Ne 26. 5. Čt 8:00–9:50 B11/306
Předpoklady
( Bi4020 Molekulární biologie || NOW ( Bi4020 Molekulární biologie )) && ( Bi4090 Obecná mikrobiologie || NOW ( Bi4090 Obecná mikrobiologie ))
Přednáška je určena studujícím biologických oborů (speciální biologie, molekulární biologie a genetika), případně dalším potenciálním zájemcům o virologii.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Absolvent by měl po úspěšném ukončení kurzu správně pojmenovat, vysvětlit a aplikovat obecné virologické termíny, porozumět obecné struktuře a morfologii virů, definovat a vysvětlit základní strategii replikace virového genomu, popsat současnou taxonomii virů. Dále by měl charakterizovat důležitá virová onemocnění rostlin, bezobratlých, obratlovců včetně člověka a umět interpretovat nejnovější metody využívané ke studiu virů. Poznatky zhodnotí posluchač v základním nebo aplikovaném výzkumu na poli virologie nebo v rámci diagnostických virologických pracovišť.
Výstupy z učení
Absolvent by měl po úspěšném ukončení kurzu správně pojmenovat, vysvětlit a aplikovat obecné virologické termíny, porozumět obecné struktuře a morfologii virů, definovat a vysvětlit základní strategii replikace virového genomu, popsat současnou taxonomii virů. Dále by měl charakterizovat důležitá virová onemocnění rostlin, bezobratlých, obratlovců včetně člověka a umět interpretovat nejnovější metody využívané ke studiu virů.
Osnova
  • Úvod do obecné virologie-pojmosloví ve virologii; z historie virologie; charakteristika virových částic (morfologie a struktura virů, kapsida, obalené a neobalené viry); chemické složení virů (nukleové kyseliny, bílkoviny, ostatní složky virů); stabilita virů v prostředí a jejich inaktivace (účinek tepla, pH, chemických činidel, záření); strategie replikace virového genomu - dle typu nukleové kyseliny (dsDNA, ssDNA, dsRNA, +ssRNA; -ssRNA, +ssRNA-RT, dsDNA-RT); životní cyklus bakteriofágů (lytický a lyzogenní); virofágy; cyanofágy; rostlinné viry; viroidy; viry bezobratlých; patogeneze virových onemocnění (onemocnění, virulence, virémie, perzistentní a latentní infekce); mechanizmy šíření virů v hostitelském organizmu včetně jejich následného vylučování; virové nákazy zvířat; importované virové nákazy; onkoviry; obrana hostitele proti virovým infekcím (nespecifická a specifická); imunizace proti virovým onemocněním (aktivní a pasivní); principy očkování; složení a typy vakcín; základní očkovací schémata; chemoterapie virových nákaz; přímá a nepřímá diagnostika virových nákaz; surveillance virových nákaz; bezpečnost práce ve virologické laboratoři; využití virů v biotechnologiích; klasifikace a nomenklatura virů - podrobná charakteristika jednotlivých čeledí virů a jejich medicínsky významných zástupců; charakteristika prionů a onemocnění, jež způsobují.
Literatura
    doporučená literatura
  • King, A.M.Q., Lefkowitz, E., Adams, M. J., Carstens, E. B. (2011). Virus Taxonomy: Ninth Report of the International Comittee on Taxonomy of Viruses, 1338 p.
  • COLLIER, L. H., Paul KELLAM a J. S. OXFORD. Human virology. 4th ed. Oxford: Oxford University Press, 2011, xiv, 365. ISBN 9780199570881. info
  • HUBÁLEK, Zdeněk a Ivo RUDOLF. Microbial Zoonoses and Sapronoses. 1. vyd. Dordrecht-Heidelberg-London-New York: Springer, 2011, 457 s. ISBN 978-90-481-9656-2. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1007/978-90-481-9657-9. URL info
    neurčeno
  • CARTER, John B. a Venetia A. SAUNDERS. Virology : principles and applications. 2nd ed. Chichester: Wiley, 2013, xxix, 364. ISBN 9781119991434. info
  • NORKIN, Leonard C. Virology : molecular biology and pathogenesis. Washington, D.C.: ASM Press, 2010, xxiii, 725. ISBN 9781555814533. info
  • MAHY, B. W. J. A dictionary of virology. 4th ed. Amsterdam: Elsevier, 2009, 510 s. ISBN 9780123737328. info
  • FLINT, S. Jane. Principles of virology. 3rd ed. Washington, DC: ASM Press, 2009, xx, 419. ISBN 9781555814809. info
  • RAJČÁNI, Július a Fedor ČIAMPOR. Lekárska virológia. 1. vyd. Bratislava: VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 2006, 574 s. ISBN 8022409111. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Třetí inovované vydání. Brno, 2000, 300 s. Díl III. Molekulární biologie virů. ISBN 80-902562-2-8. URL info
Výukové metody
Výuka probíhá formou přednášky připravené v Microsoft Office PowerPoint a je doprovázená promítáním schémat, ilustrací, fotografií, popřípadě videosekvencí. Studenti jsou průběžně seznamování s novinkami ve virologii.
Metody hodnocení
Výuka je uzavřena písemnou zkouškou formou testových otázek (pro úspěšné ukončení kurzu je stanovena dolní hranice 60% správných odpovědí).
Navazující předměty
Informace učitele
S některými virologickými metodikami se studenti seznamují praktickou formou v rámci cvičení Mikrobiální zoonózy a sapronózy Bi8011c (např. izolace a kultivace virů na buněčných kulturách, sérologická diagnostika virových nákaz, molekulární detekce virové RNA (PCR, Real-time PCR), bezpečnost práce ve virologické laboratoři).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
jaro 2025
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
Vyučováno prezenčně.
Vyučující
doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Předpoklady
( Bi4020 Molekulární biologie || NOW ( Bi4020 Molekulární biologie )) && ( Bi4090 Obecná mikrobiologie || NOW ( Bi4090 Obecná mikrobiologie ))
Přednáška je určena studujícím biologických oborů (speciální biologie, molekulární biologie a genetika), případně dalším potenciálním zájemcům o virologii.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Absolvent by měl po úspěšném ukončení kurzu správně pojmenovat, vysvětlit a aplikovat obecné virologické termíny, porozumět obecné struktuře a morfologii virů, definovat a vysvětlit základní strategii replikace virového genomu, popsat současnou taxonomii virů. Dále by měl charakterizovat důležitá virová onemocnění rostlin, bezobratlých, obratlovců včetně člověka a umět interpretovat nejnovější metody využívané ke studiu virů. Poznatky zhodnotí posluchač v základním nebo aplikovaném výzkumu na poli virologie nebo v rámci diagnostických virologických pracovišť.
Výstupy z učení
Absolvent by měl po úspěšném ukončení kurzu správně pojmenovat, vysvětlit a aplikovat obecné virologické termíny, porozumět obecné struktuře a morfologii virů, definovat a vysvětlit základní strategii replikace virového genomu, popsat současnou taxonomii virů. Dále by měl charakterizovat důležitá virová onemocnění rostlin, bezobratlých, obratlovců včetně člověka a umět interpretovat nejnovější metody využívané ke studiu virů.
Osnova
  • Úvod do obecné virologie-pojmosloví ve virologii; z historie virologie; charakteristika virových částic (morfologie a struktura virů, kapsida, obalené a neobalené viry); chemické složení virů (nukleové kyseliny, bílkoviny, ostatní složky virů); stabilita virů v prostředí a jejich inaktivace (účinek tepla, pH, chemických činidel, záření); strategie replikace virového genomu - dle typu nukleové kyseliny (dsDNA, ssDNA, dsRNA, +ssRNA; -ssRNA, +ssRNA-RT, dsDNA-RT); životní cyklus bakteriofágů (lytický a lyzogenní); virofágy; cyanofágy; rostlinné viry; viroidy; viry bezobratlých; patogeneze virových onemocnění (onemocnění, virulence, virémie, perzistentní a latentní infekce); mechanizmy šíření virů v hostitelském organizmu včetně jejich následného vylučování; virové nákazy zvířat; importované virové nákazy; onkoviry; obrana hostitele proti virovým infekcím (nespecifická a specifická); imunizace proti virovým onemocněním (aktivní a pasivní); principy očkování; složení a typy vakcín; základní očkovací schémata; chemoterapie virových nákaz; přímá a nepřímá diagnostika virových nákaz; surveillance virových nákaz; bezpečnost práce ve virologické laboratoři; využití virů v biotechnologiích; klasifikace a nomenklatura virů - podrobná charakteristika jednotlivých čeledí virů a jejich medicínsky významných zástupců; charakteristika prionů a onemocnění, jež způsobují.
Literatura
    doporučená literatura
  • King, A.M.Q., Lefkowitz, E., Adams, M. J., Carstens, E. B. (2011). Virus Taxonomy: Ninth Report of the International Comittee on Taxonomy of Viruses, 1338 p.
  • COLLIER, L. H., Paul KELLAM a J. S. OXFORD. Human virology. 4th ed. Oxford: Oxford University Press, 2011, xiv, 365. ISBN 9780199570881. info
  • HUBÁLEK, Zdeněk a Ivo RUDOLF. Microbial Zoonoses and Sapronoses. 1. vyd. Dordrecht-Heidelberg-London-New York: Springer, 2011, 457 s. ISBN 978-90-481-9656-2. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1007/978-90-481-9657-9. URL info
    neurčeno
  • CARTER, John B. a Venetia A. SAUNDERS. Virology : principles and applications. 2nd ed. Chichester: Wiley, 2013, xxix, 364. ISBN 9781119991434. info
  • NORKIN, Leonard C. Virology : molecular biology and pathogenesis. Washington, D.C.: ASM Press, 2010, xxiii, 725. ISBN 9781555814533. info
  • MAHY, B. W. J. A dictionary of virology. 4th ed. Amsterdam: Elsevier, 2009, 510 s. ISBN 9780123737328. info
  • FLINT, S. Jane. Principles of virology. 3rd ed. Washington, DC: ASM Press, 2009, xx, 419. ISBN 9781555814809. info
  • RAJČÁNI, Július a Fedor ČIAMPOR. Lekárska virológia. 1. vyd. Bratislava: VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 2006, 574 s. ISBN 8022409111. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Třetí inovované vydání. Brno, 2000, 300 s. Díl III. Molekulární biologie virů. ISBN 80-902562-2-8. URL info
Výukové metody
Výuka probíhá formou přednášky připravené v Microsoft Office PowerPoint a je doprovázená promítáním schémat, ilustrací, fotografií, popřípadě videosekvencí. Studenti jsou průběžně seznamování s novinkami ve virologii.
Metody hodnocení
Výuka je uzavřena písemnou zkouškou formou testových otázek (pro úspěšné ukončení kurzu je stanovena dolní hranice 60% správných odpovědí).
Navazující předměty
Informace učitele
S některými virologickými metodikami se studenti seznamují praktickou formou v rámci cvičení Mikrobiální zoonózy a sapronózy Bi8011c (např. izolace a kultivace virů na buněčných kulturách, sérologická diagnostika virových nákaz, molekulární detekce virové RNA (PCR, Real-time PCR), bezpečnost práce ve virologické laboratoři).
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
jaro 2023
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
Vyučováno prezenčně.
Vyučující
doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: Ing. Jiřina Kučerová, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Čt 10:00–11:50 B11/306
Předpoklady
( Bi4020 Molekulární biologie || NOW ( Bi4020 Molekulární biologie )) && ( Bi4090 Obecná mikrobiologie || NOW ( Bi4090 Obecná mikrobiologie ))
Přednáška je určena studujícím biologických oborů (speciální biologie, molekulární biologie a genetika), případně dalším potenciálním zájemcům o virologii.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Absolvent by měl po úspěšném ukončení kurzu správně pojmenovat, vysvětlit a aplikovat obecné virologické termíny, porozumět obecné struktuře a morfologii virů, definovat a vysvětlit základní strategii replikace virového genomu, popsat současnou taxonomii virů. Dále by měl charakterizovat důležitá virová onemocnění rostlin, bezobratlých, obratlovců včetně člověka a umět interpretovat nejnovější metody využívané ke studiu virů. Poznatky zhodnotí posluchač v základním nebo aplikovaném výzkumu na poli virologie nebo v rámci diagnostických virologických pracovišť.
Výstupy z učení
Absolvent by měl po úspěšném ukončení kurzu správně pojmenovat, vysvětlit a aplikovat obecné virologické termíny, porozumět obecné struktuře a morfologii virů, definovat a vysvětlit základní strategii replikace virového genomu, popsat současnou taxonomii virů. Dále by měl charakterizovat důležitá virová onemocnění rostlin, bezobratlých, obratlovců včetně člověka a umět interpretovat nejnovější metody využívané ke studiu virů.
Osnova
  • Úvod do obecné virologie-pojmosloví ve virologii; z historie virologie; charakteristika virových částic (morfologie a struktura virů, kapsida, obalené a neobalené viry); chemické složení virů (nukleové kyseliny, bílkoviny, ostatní složky virů); stabilita virů v prostředí a jejich inaktivace (účinek tepla, pH, chemických činidel, záření); strategie replikace virového genomu - dle typu nukleové kyseliny (dsDNA, ssDNA, dsRNA, +ssRNA; -ssRNA, +ssRNA-RT, dsDNA-RT); životní cyklus bakteriofágů (lytický a lyzogenní); virofágy; cyanofágy; rostlinné viry; viroidy; viry bezobratlých; patogeneze virových onemocnění (onemocnění, virulence, virémie, perzistentní a latentní infekce); mechanizmy šíření virů v hostitelském organizmu včetně jejich následného vylučování; virové nákazy zvířat; importované virové nákazy; onkoviry; obrana hostitele proti virovým infekcím (nespecifická a specifická); imunizace proti virovým onemocněním (aktivní a pasivní); principy očkování; složení a typy vakcín; základní očkovací schémata; chemoterapie virových nákaz; přímá a nepřímá diagnostika virových nákaz; surveillance virových nákaz; bezpečnost práce ve virologické laboratoři; využití virů v biotechnologiích; klasifikace a nomenklatura virů - podrobná charakteristika jednotlivých čeledí virů a jejich medicínsky významných zástupců; charakteristika prionů a onemocnění, jež způsobují.
Literatura
    doporučená literatura
  • King, A.M.Q., Lefkowitz, E., Adams, M. J., Carstens, E. B. (2011). Virus Taxonomy: Ninth Report of the International Comittee on Taxonomy of Viruses, 1338 p.
  • COLLIER, L. H., Paul KELLAM a J. S. OXFORD. Human virology. 4th ed. Oxford: Oxford University Press, 2011, xiv, 365. ISBN 9780199570881. info
  • HUBÁLEK, Zdeněk a Ivo RUDOLF. Microbial Zoonoses and Sapronoses. 1. vyd. Dordrecht-Heidelberg-London-New York: Springer, 2011, 457 s. ISBN 978-90-481-9656-2. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1007/978-90-481-9657-9. URL info
    neurčeno
  • CARTER, John B. a Venetia A. SAUNDERS. Virology : principles and applications. 2nd ed. Chichester: Wiley, 2013, xxix, 364. ISBN 9781119991434. info
  • NORKIN, Leonard C. Virology : molecular biology and pathogenesis. Washington, D.C.: ASM Press, 2010, xxiii, 725. ISBN 9781555814533. info
  • MAHY, B. W. J. A dictionary of virology. 4th ed. Amsterdam: Elsevier, 2009, 510 s. ISBN 9780123737328. info
  • FLINT, S. Jane. Principles of virology. 3rd ed. Washington, DC: ASM Press, 2009, xx, 419. ISBN 9781555814809. info
  • RAJČÁNI, Július a Fedor ČIAMPOR. Lekárska virológia. 1. vyd. Bratislava: VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 2006, 574 s. ISBN 8022409111. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Třetí inovované vydání. Brno, 2000, 300 s. Díl III. Molekulární biologie virů. ISBN 80-902562-2-8. URL info
Výukové metody
Výuka probíhá formou přednášky připravené v Microsoft Office PowerPoint a je doprovázená promítáním schémat, ilustrací, fotografií, popřípadě videosekvencí. Studenti jsou průběžně seznamování s novinkami ve virologii.
Metody hodnocení
Výuka je uzavřena písemnou zkouškou formou testových otázek (pro úspěšné ukončení kurzu je stanovena dolní hranice 60% správných odpovědí).
Navazující předměty
Informace učitele
S některými virologickými metodikami se studenti seznamují praktickou formou v rámci cvičení Mikrobiální zoonózy a sapronózy Bi8011c (např. izolace a kultivace virů na buněčných kulturách, sérologická diagnostika virových nákaz, molekulární detekce virové RNA (PCR, Real-time PCR), bezpečnost práce ve virologické laboratoři).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
jaro 2022
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
Vyučováno prezenčně.
Vyučující
doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Po 8:00–9:50 B11/306
Předpoklady
( Bi4020 Molekulární biologie || NOW ( Bi4020 Molekulární biologie )) && ( Bi4090 Obecná mikrobiologie || NOW ( Bi4090 Obecná mikrobiologie ))
Přednáška je určena studujícím biologických oborů (speciální biologie, molekulární biologie a genetika), případně dalším potenciálním zájemcům o virologii.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Absolvent by měl po úspěšném ukončení kurzu správně pojmenovat, vysvětlit a aplikovat obecné virologické termíny, porozumět obecné struktuře a morfologii virů, definovat a vysvětlit základní strategii replikace virového genomu, popsat současnou taxonomii virů. Dále by měl charakterizovat důležitá virová onemocnění rostlin, bezobratlých, obratlovců včetně člověka a umět interpretovat nejnovější metody využívané ke studiu virů. Poznatky zhodnotí posluchač v základním nebo aplikovaném výzkumu na poli virologie nebo v rámci diagnostických virologických pracovišť.
Výstupy z učení
Absolvent by měl po úspěšném ukončení kurzu správně pojmenovat, vysvětlit a aplikovat obecné virologické termíny, porozumět obecné struktuře a morfologii virů, definovat a vysvětlit základní strategii replikace virového genomu, popsat současnou taxonomii virů. Dále by měl charakterizovat důležitá virová onemocnění rostlin, bezobratlých, obratlovců včetně člověka a umět interpretovat nejnovější metody využívané ke studiu virů.
Osnova
  • Úvod do obecné virologie-pojmosloví ve virologii; z historie virologie; charakteristika virových částic (morfologie a struktura virů, kapsida, obalené a neobalené viry); chemické složení virů (nukleové kyseliny, bílkoviny, ostatní složky virů); stabilita virů v prostředí a jejich inaktivace (účinek tepla, pH, chemických činidel, záření); strategie replikace virového genomu - dle typu nukleové kyseliny (dsDNA, ssDNA, dsRNA, +ssRNA; -ssRNA, +ssRNA-RT, dsDNA-RT); životní cyklus bakteriofágů (lytický a lyzogenní); virofágy; cyanofágy; rostlinné viry; viroidy; viry bezobratlých; patogeneze virových onemocnění (onemocnění, virulence, virémie, perzistentní a latentní infekce); mechanizmy šíření virů v hostitelském organizmu včetně jejich následného vylučování; virové nákazy zvířat; importované virové nákazy; onkoviry; obrana hostitele proti virovým infekcím (nespecifická a specifická); imunizace proti virovým onemocněním (aktivní a pasivní); principy očkování; složení a typy vakcín; základní očkovací schémata; chemoterapie virových nákaz; přímá a nepřímá diagnostika virových nákaz; surveillance virových nákaz; bezpečnost práce ve virologické laboratoři; využití virů v biotechnologiích; klasifikace a nomenklatura virů - podrobná charakteristika jednotlivých čeledí virů a jejich medicínsky významných zástupců; charakteristika prionů a onemocnění, jež způsobují.
Literatura
    doporučená literatura
  • King, A.M.Q., Lefkowitz, E., Adams, M. J., Carstens, E. B. (2011). Virus Taxonomy: Ninth Report of the International Comittee on Taxonomy of Viruses, 1338 p.
  • COLLIER, L. H., Paul KELLAM a J. S. OXFORD. Human virology. 4th ed. Oxford: Oxford University Press, 2011, xiv, 365. ISBN 9780199570881. info
  • HUBÁLEK, Zdeněk a Ivo RUDOLF. Microbial Zoonoses and Sapronoses. 1. vyd. Dordrecht-Heidelberg-London-New York: Springer, 2011, 457 s. ISBN 978-90-481-9656-2. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1007/978-90-481-9657-9. URL info
    neurčeno
  • CARTER, John B. a Venetia A. SAUNDERS. Virology : principles and applications. 2nd ed. Chichester: Wiley, 2013, xxix, 364. ISBN 9781119991434. info
  • NORKIN, Leonard C. Virology : molecular biology and pathogenesis. Washington, D.C.: ASM Press, 2010, xxiii, 725. ISBN 9781555814533. info
  • MAHY, B. W. J. A dictionary of virology. 4th ed. Amsterdam: Elsevier, 2009, 510 s. ISBN 9780123737328. info
  • FLINT, S. Jane. Principles of virology. 3rd ed. Washington, DC: ASM Press, 2009, xx, 419. ISBN 9781555814809. info
  • RAJČÁNI, Július a Fedor ČIAMPOR. Lekárska virológia. 1. vyd. Bratislava: VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 2006, 574 s. ISBN 8022409111. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Třetí inovované vydání. Brno, 2000, 300 s. Díl III. Molekulární biologie virů. ISBN 80-902562-2-8. URL info
Výukové metody
Výuka probíhá formou přednášky připravené v Microsoft Office PowerPoint a je doprovázená promítáním schémat, ilustrací, fotografií, popřípadě videosekvencí. Studenti jsou průběžně seznamování s novinkami ve virologii.
Metody hodnocení
Výuka je uzavřena písemnou zkouškou formou testových otázek (pro úspěšné ukončení kurzu je stanovena dolní hranice 60% správných odpovědí).
Navazující předměty
Informace učitele
S některými virologickými metodikami se studenti seznamují praktickou formou v rámci cvičení Mikrobiální zoonózy a sapronózy Bi8011c (např. izolace a kultivace virů na buněčných kulturách, sérologická diagnostika virových nákaz, molekulární detekce virové RNA (PCR, Real-time PCR), bezpečnost práce ve virologické laboratoři).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
jaro 2021
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
Vyučováno online.
Vyučující
doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Po 1. 3. až Pá 14. 5. Čt 9:00–10:50 online_B2
Předpoklady
( Bi4020 Molekulární biologie || NOW ( Bi4020 Molekulární biologie )) && ( Bi4090 Obecná mikrobiologie || NOW ( Bi4090 Obecná mikrobiologie ))
Přednáška je určena studujícím biologických oborů (speciální biologie, molekulární biologie a genetika), případně dalším potenciálním zájemcům o virologii.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Absolvent by měl po úspěšném ukončení kurzu správně pojmenovat, vysvětlit a aplikovat obecné virologické termíny, porozumět obecné struktuře a morfologii virů, definovat a vysvětlit základní strategii replikace virového genomu, popsat současnou taxonomii virů. Dále by měl charakterizovat důležitá virová onemocnění rostlin, bezobratlých, obratlovců včetně člověka a umět interpretovat nejnovější metody využívané ke studiu virů. Poznatky zhodnotí posluchač v základním nebo aplikovaném výzkumu na poli virologie nebo v rámci diagnostických virologických pracovišť.
Výstupy z učení
Absolvent by měl po úspěšném ukončení kurzu správně pojmenovat, vysvětlit a aplikovat obecné virologické termíny, porozumět obecné struktuře a morfologii virů, definovat a vysvětlit základní strategii replikace virového genomu, popsat současnou taxonomii virů. Dále by měl charakterizovat důležitá virová onemocnění rostlin, bezobratlých, obratlovců včetně člověka a umět interpretovat nejnovější metody využívané ke studiu virů.
Osnova
  • Úvod do obecné virologie-pojmosloví ve virologii; z historie virologie; charakteristika virových částic (morfologie a struktura virů, kapsida, obalené a neobalené viry); chemické složení virů (nukleové kyseliny, bílkoviny, ostatní složky virů); stabilita virů v prostředí a jejich inaktivace (účinek tepla, pH, chemických činidel, záření); strategie replikace virového genomu - dle typu nukleové kyseliny (dsDNA, ssDNA, dsRNA, +ssRNA; -ssRNA, +ssRNA-RT, dsDNA-RT); životní cyklus bakteriofágů (lytický a lyzogenní); virofágy; cyanofágy; rostlinné viry; viroidy; viry bezobratlých; patogeneze virových onemocnění (onemocnění, virulence, virémie, perzistentní a latentní infekce); mechanizmy šíření virů v hostitelském organizmu včetně jejich následného vylučování; virové nákazy zvířat; importované virové nákazy; onkoviry; obrana hostitele proti virovým infekcím (nespecifická a specifická); imunizace proti virovým onemocněním (aktivní a pasivní); principy očkování; složení a typy vakcín; základní očkovací schémata; chemoterapie virových nákaz; přímá a nepřímá diagnostika virových nákaz; surveillance virových nákaz; bezpečnost práce ve virologické laboratoři; využití virů v biotechnologiích; klasifikace a nomenklatura virů - podrobná charakteristika jednotlivých čeledí virů a jejich medicínsky významných zástupců; charakteristika prionů a onemocnění, jež způsobují.
Literatura
    doporučená literatura
  • King, A.M.Q., Lefkowitz, E., Adams, M. J., Carstens, E. B. (2011). Virus Taxonomy: Ninth Report of the International Comittee on Taxonomy of Viruses, 1338 p.
  • COLLIER, L. H., Paul KELLAM a J. S. OXFORD. Human virology. 4th ed. Oxford: Oxford University Press, 2011, xiv, 365. ISBN 9780199570881. info
  • HUBÁLEK, Zdeněk a Ivo RUDOLF. Microbial Zoonoses and Sapronoses. 1. vyd. Dordrecht-Heidelberg-London-New York: Springer, 2011, 457 s. ISBN 978-90-481-9656-2. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1007/978-90-481-9657-9. URL info
    neurčeno
  • CARTER, John B. a Venetia A. SAUNDERS. Virology : principles and applications. 2nd ed. Chichester: Wiley, 2013, xxix, 364. ISBN 9781119991434. info
  • NORKIN, Leonard C. Virology : molecular biology and pathogenesis. Washington, D.C.: ASM Press, 2010, xxiii, 725. ISBN 9781555814533. info
  • MAHY, B. W. J. A dictionary of virology. 4th ed. Amsterdam: Elsevier, 2009, 510 s. ISBN 9780123737328. info
  • FLINT, S. Jane. Principles of virology. 3rd ed. Washington, DC: ASM Press, 2009, xx, 419. ISBN 9781555814809. info
  • RAJČÁNI, Július a Fedor ČIAMPOR. Lekárska virológia. 1. vyd. Bratislava: VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 2006, 574 s. ISBN 8022409111. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Třetí inovované vydání. Brno, 2000, 300 s. Díl III. Molekulární biologie virů. ISBN 80-902562-2-8. URL info
Výukové metody
Výuka probíhá formou přednášky připravené v Microsoft Office PowerPoint a je doprovázená promítáním schémat, ilustrací, fotografií, popřípadě videosekvencí. Studenti jsou průběžně seznamování s novinkami ve virologii.
Metody hodnocení
Výuka je uzavřena písemnou zkouškou formou testových otázek (pro úspěšné ukončení kurzu je stanovena dolní hranice 60% správných odpovědí).
Navazující předměty
Informace učitele
S některými virologickými metodikami se studenti seznamují praktickou formou v rámci cvičení Mikrobiální zoonózy a sapronózy Bi8011c (např. izolace a kultivace virů na buněčných kulturách, sérologická diagnostika virových nákaz, molekulární detekce virové RNA (PCR, Real-time PCR), bezpečnost práce ve virologické laboratoři).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
jaro 2020
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Čt 8:00–9:50 B11/335
Předpoklady
( Bi4020 Molekulární biologie || NOW ( Bi4020 Molekulární biologie )) && ( Bi4090 Obecná mikrobiologie || NOW ( Bi4090 Obecná mikrobiologie ))
Přednáška je určena studujícím biologických oborů (speciální biologie, molekulární biologie a genetika), případně dalším potenciálním zájemcům o virologii.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Absolvent by měl po úspěšném ukončení kurzu správně pojmenovat, vysvětlit a aplikovat obecné virologické termíny, porozumět obecné struktuře a morfologii virů, definovat a vysvětlit základní strategii replikace virového genomu, popsat současnou taxonomii virů. Dále by měl charakterizovat důležitá virová onemocnění rostlin, bezobratlých, obratlovců včetně člověka a umět interpretovat nejnovější metody využívané ke studiu virů. Poznatky zhodnotí posluchač v základním nebo aplikovaném výzkumu na poli virologie nebo v rámci diagnostických virologických pracovišť.
Výstupy z učení
Absolvent by měl po úspěšném ukončení kurzu správně pojmenovat, vysvětlit a aplikovat obecné virologické termíny, porozumět obecné struktuře a morfologii virů, definovat a vysvětlit základní strategii replikace virového genomu, popsat současnou taxonomii virů. Dále by měl charakterizovat důležitá virová onemocnění rostlin, bezobratlých, obratlovců včetně člověka a umět interpretovat nejnovější metody využívané ke studiu virů.
Osnova
  • Úvod do obecné virologie-pojmosloví ve virologii; z historie virologie; charakteristika virových částic (morfologie a struktura virů, kapsida, obalené a neobalené viry); chemické složení virů (nukleové kyseliny, bílkoviny, ostatní složky virů); stabilita virů v prostředí a jejich inaktivace (účinek tepla, pH, chemických činidel, záření); strategie replikace virového genomu - dle typu nukleové kyseliny (dsDNA, ssDNA, dsRNA, +ssRNA; -ssRNA, +ssRNA-RT, dsDNA-RT); životní cyklus bakteriofágů (lytický a lyzogenní); virofágy; cyanofágy; rostlinné viry; viroidy; viry bezobratlých; patogeneze virových onemocnění (onemocnění, virulence, virémie, perzistentní a latentní infekce); mechanizmy šíření virů v hostitelském organizmu včetně jejich následného vylučování; virové nákazy zvířat; importované virové nákazy; onkoviry; obrana hostitele proti virovým infekcím (nespecifická a specifická); imunizace proti virovým onemocněním (aktivní a pasivní); principy očkování; složení a typy vakcín; základní očkovací schémata; chemoterapie virových nákaz; přímá a nepřímá diagnostika virových nákaz; surveillance virových nákaz; bezpečnost práce ve virologické laboratoři; využití virů v biotechnologiích; klasifikace a nomenklatura virů - podrobná charakteristika jednotlivých čeledí virů a jejich medicínsky významných zástupců; charakteristika prionů a onemocnění, jež způsobují.
Literatura
    doporučená literatura
  • King, A.M.Q., Lefkowitz, E., Adams, M. J., Carstens, E. B. (2011). Virus Taxonomy: Ninth Report of the International Comittee on Taxonomy of Viruses, 1338 p.
  • COLLIER, L. H., Paul KELLAM a J. S. OXFORD. Human virology. 4th ed. Oxford: Oxford University Press, 2011, xiv, 365. ISBN 9780199570881. info
  • HUBÁLEK, Zdeněk a Ivo RUDOLF. Microbial Zoonoses and Sapronoses. 1. vyd. Dordrecht-Heidelberg-London-New York: Springer, 2011, 457 s. ISBN 978-90-481-9656-2. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1007/978-90-481-9657-9. URL info
    neurčeno
  • CARTER, John B. a Venetia A. SAUNDERS. Virology : principles and applications. 2nd ed. Chichester: Wiley, 2013, xxix, 364. ISBN 9781119991434. info
  • NORKIN, Leonard C. Virology : molecular biology and pathogenesis. Washington, D.C.: ASM Press, 2010, xxiii, 725. ISBN 9781555814533. info
  • MAHY, B. W. J. A dictionary of virology. 4th ed. Amsterdam: Elsevier, 2009, 510 s. ISBN 9780123737328. info
  • FLINT, S. Jane. Principles of virology. 3rd ed. Washington, DC: ASM Press, 2009, xx, 419. ISBN 9781555814809. info
  • RAJČÁNI, Július a Fedor ČIAMPOR. Lekárska virológia. 1. vyd. Bratislava: VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 2006, 574 s. ISBN 8022409111. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Třetí inovované vydání. Brno, 2000, 300 s. Díl III. Molekulární biologie virů. ISBN 80-902562-2-8. URL info
Výukové metody
Výuka probíhá formou přednášky připravené v Microsoft Office PowerPoint a je doprovázená promítáním schémat, ilustrací, fotografií, popřípadě videosekvencí. Studenti jsou průběžně seznamování s novinkami ve virologii.
Metody hodnocení
Výuka je uzavřena písemnou zkouškou formou testových otázek (pro úspěšné ukončení kurzu je stanovena dolní hranice 60% správných odpovědí).
Navazující předměty
Informace učitele
S některými virologickými metodikami se studenti seznamují praktickou formou v rámci cvičení Mikrobiální zoonózy a sapronózy Bi8011c (např. izolace a kultivace virů na buněčných kulturách, sérologická diagnostika virových nákaz, molekulární detekce virové RNA (PCR, Real-time PCR), bezpečnost práce ve virologické laboratoři).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
jaro 2019
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Po 18. 2. až Pá 17. 5. Čt 8:00–9:50 B11/335
Předpoklady
( Bi4020 Molekulární biologie || NOW ( Bi4020 Molekulární biologie )) && ( Bi4090 Obecná mikrobiologie || NOW ( Bi4090 Obecná mikrobiologie ))
Přednáška je určena studujícím biologických oborů (speciální biologie, molekulární biologie a genetika), případně dalším potenciálním zájemcům o virologii.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Absolvent by měl po úspěšném ukončení kurzu správně pojmenovat, vysvětlit a aplikovat obecné virologické termíny, porozumět obecné struktuře virů, definovat a vysvětlit základní strategii replikace virového genomu, popsat současnou taxonomii virů. Dále by měl charakterizovat důležitá virová onemocnění rostlin, bezobratlých, obratlovců včetně člověka a umět interpretovat nejnovější metody využívané ke studiu virů. Poznatky zhodnotí posluchač v základním nebo aplikovaném výzkumu na poli virologie nebo v rámci diagnostických virologických pracovišť.
Osnova
  • Úvod do obecné virologie-pojmosloví ve virologii; z historie virologie; charakteristika virových částic (morfologie a struktura virů, kapsida, obalené a neobalené viry); chemické složení virů (nukleové kyseliny, bílkoviny, ostatní složky virů); stabilita virů v prostředí a jejich inaktivace (účinek tepla, pH, chemických činidel, záření); strategie replikace virového genomu - dle typu nukleové kyseliny (dsDNA, ssDNA, dsRNA, +ssRNA; -ssRNA, +ssRNA-RT, dsDNA-RT); životní cyklus bakteriofágů (lytický a lyzogenní); virofágy; cyanofágy; rostlinné viry; viroidy; viry bezobratlých; patogeneze virových onemocnění (onemocnění, virulence, virémie, perzistentní a latentní infekce); mechanizmy šíření virů v hostitelském organizmu včetně jejich následného vylučování; virové nákazy zvířat; importované virové nákazy; onkoviry; obrana hostitele proti virovým infekcím (nespecifická a specifická); imunizace proti virovým onemocněním (aktivní a pasivní); principy očkování; složení a typy vakcín; základní očkovací schémata; chemoterapie virových nákaz; přímá a nepřímá diagnostika virových nákaz; surveillance virových nákaz; bezpečnost práce ve virologické laboratoři; využití virů v biotechnologiích; klasifikace a nomenklatura virů - podrobná charakteristika jednotlivých čeledí virů a jejich medicínsky významných zástupců; charakteristika prionů a onemocnění, jež způsobují.
Literatura
    doporučená literatura
  • King, A.M.Q., Lefkowitz, E., Adams, M. J., Carstens, E. B. (2011). Virus Taxonomy: Ninth Report of the International Comittee on Taxonomy of Viruses, 1338 p.
  • COLLIER, L. H., Paul KELLAM a J. S. OXFORD. Human virology. 4th ed. Oxford: Oxford University Press, 2011, xiv, 365. ISBN 9780199570881. info
  • HUBÁLEK, Zdeněk a Ivo RUDOLF. Microbial Zoonoses and Sapronoses. 1. vyd. Dordrecht-Heidelberg-London-New York: Springer, 2011, 457 s. ISBN 978-90-481-9656-2. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1007/978-90-481-9657-9. URL info
    neurčeno
  • CARTER, John B. a Venetia A. SAUNDERS. Virology : principles and applications. 2nd ed. Chichester: Wiley, 2013, xxix, 364. ISBN 9781119991434. info
  • NORKIN, Leonard C. Virology : molecular biology and pathogenesis. Washington, D.C.: ASM Press, 2010, xxiii, 725. ISBN 9781555814533. info
  • MAHY, B. W. J. A dictionary of virology. 4th ed. Amsterdam: Elsevier, 2009, 510 s. ISBN 9780123737328. info
  • FLINT, S. Jane. Principles of virology. 3rd ed. Washington, DC: ASM Press, 2009, xx, 419. ISBN 9781555814809. info
  • RAJČÁNI, Július a Fedor ČIAMPOR. Lekárska virológia. 1. vyd. Bratislava: VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 2006, 574 s. ISBN 8022409111. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Třetí inovované vydání. Brno, 2000, 300 s. Díl III. Molekulární biologie virů. ISBN 80-902562-2-8. URL info
Výukové metody
Výuka probíhá formou přednášky připravené v Microsoft Office PowerPoint a je doprovázená promítáním schémat, ilustrací, fotografií, popřípadě videosekvencí. Studenti jsou průběžně seznamování s novinkami ve virologii.
Metody hodnocení
Výuka je uzavřena písemnou zkouškou formou testových otázek (pro úspěšné ukončení kurzu je stanovena dolní hranice 60% správných odpovědí).
Navazující předměty
Informace učitele
S některými virologickými metodikami se studenti seznamují praktickou formou v rámci cvičení Mikrobiální zoonózy a sapronózy Bi8011c (např. izolace a kultivace virů na buněčných kulturách, sérologická diagnostika virových nákaz, molekulární detekce virové RNA (PCR, Real-time PCR), bezpečnost práce ve virologické laboratoři).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
jaro 2018
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
St 9:00–10:50 B11/305
Předpoklady
( Bi4020 Molekulární biologie || NOW ( Bi4020 Molekulární biologie )) && ( Bi4090 Obecná mikrobiologie || NOW ( Bi4090 Obecná mikrobiologie ))
Přednáška je určena studujícím biologických oborů (speciální biologie, molekulární biologie a genetika), případně dalším potenciálním zájemcům o virologii.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Absolvent by měl po úspěšném ukončení kurzu správně pojmenovat, vysvětlit a aplikovat obecné virologické termíny, porozumět obecné struktuře virů, definovat a vysvětlit základní strategii replikace virového genomu, popsat současnou taxonomii virů. Dále by měl charakterizovat důležitá virová onemocnění rostlin, bezobratlých, obratlovců včetně člověka a umět interpretovat nejnovější metody využívané ke studiu virů. Poznatky zhodnotí posluchač v základním nebo aplikovaném výzkumu na poli virologie nebo v rámci diagnostických virologických pracovišť.
Osnova
  • Úvod do obecné virologie-pojmosloví ve virologii; z historie virologie; charakteristika virových částic (morfologie a struktura virů, kapsida, obalené a neobalené viry); chemické složení virů (nukleové kyseliny, bílkoviny, ostatní složky virů); stabilita virů v prostředí a jejich inaktivace (účinek tepla, pH, chemických činidel, záření); strategie replikace virového genomu - dle typu nukleové kyseliny (dsDNA, ssDNA, dsRNA, +ssRNA; -ssRNA, +ssRNA-RT, dsDNA-RT); životní cyklus bakteriofágů (lytický a lyzogenní); virofágy; cyanofágy; rostlinné viry; viroidy; viry bezobratlých; patogeneze virových onemocnění (onemocnění, virulence, virémie, perzistentní a latentní infekce); mechanizmy šíření virů v hostitelském organizmu včetně jejich následného vylučování; virové nákazy zvířat; importované virové nákazy; onkoviry; obrana hostitele proti virovým infekcím (nespecifická a specifická); imunizace proti virovým onemocněním (aktivní a pasivní); principy očkování; složení a typy vakcín; základní očkovací schémata; chemoterapie virových nákaz; přímá a nepřímá diagnostika virových nákaz; surveillance virových nákaz; bezpečnost práce ve virologické laboratoři; využití virů v biotechnologiích; klasifikace a nomenklatura virů - podrobná charakteristika jednotlivých čeledí virů a jejich medicínsky významných zástupců; charakteristika prionů a onemocnění, jež způsobují.
Literatura
    doporučená literatura
  • King, A.M.Q., Lefkowitz, E., Adams, M. J., Carstens, E. B. (2011). Virus Taxonomy: Ninth Report of the International Comittee on Taxonomy of Viruses, 1338 p.
  • COLLIER, L. H., Paul KELLAM a J. S. OXFORD. Human virology. 4th ed. Oxford: Oxford University Press, 2011, xiv, 365. ISBN 9780199570881. info
  • HUBÁLEK, Zdeněk a Ivo RUDOLF. Microbial Zoonoses and Sapronoses. 1. vyd. Dordrecht-Heidelberg-London-New York: Springer, 2011, 457 s. ISBN 978-90-481-9656-2. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1007/978-90-481-9657-9. URL info
    neurčeno
  • CARTER, John B. a Venetia A. SAUNDERS. Virology : principles and applications. 2nd ed. Chichester: Wiley, 2013, xxix, 364. ISBN 9781119991434. info
  • NORKIN, Leonard C. Virology : molecular biology and pathogenesis. Washington, D.C.: ASM Press, 2010, xxiii, 725. ISBN 9781555814533. info
  • MAHY, B. W. J. A dictionary of virology. 4th ed. Amsterdam: Elsevier, 2009, 510 s. ISBN 9780123737328. info
  • FLINT, S. Jane. Principles of virology. 3rd ed. Washington, DC: ASM Press, 2009, xx, 419. ISBN 9781555814809. info
  • RAJČÁNI, Július a Fedor ČIAMPOR. Lekárska virológia. 1. vyd. Bratislava: VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 2006, 574 s. ISBN 8022409111. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Třetí inovované vydání. Brno, 2000, 300 s. Díl III. Molekulární biologie virů. ISBN 80-902562-2-8. URL info
Výukové metody
Výuka probíhá formou přednášky připravené v Microsoft Office PowerPoint a je doprovázená promítáním schémat, ilustrací, fotografií, popřípadě videosekvencí. Studenti jsou průběžně seznamování s novinkami ve virologii.
Metody hodnocení
Výuka je uzavřena písemnou zkouškou formou testových otázek (pro úspěšné ukončení kurzu je stanovena dolní hranice 60% správných odpovědí).
Navazující předměty
Informace učitele
S některými virologickými metodikami se studenti seznamují praktickou formou v rámci cvičení Mikrobiální zoonózy a sapronózy Bi8011c (např. izolace a kultivace virů na buněčných kulturách, sérologická diagnostika virových nákaz, molekulární detekce virové RNA (PCR, Real-time PCR), bezpečnost práce ve virologické laboratoři).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
jaro 2017
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Po 20. 2. až Po 22. 5. Čt 12:00–13:50 B11/235
Předpoklady
( Bi4020 Molekulární biologie || NOW ( Bi4020 Molekulární biologie )) && ( Bi4090 Obecná mikrobiologie || NOW ( Bi4090 Obecná mikrobiologie ))
Přednáška je určena studujícím biologických oborů (speciální biologie, molekulární biologie a genetika), případně dalším potenciálním zájemcům o virologii.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Absolvent by měl po úspěšném ukončení kurzu správně pojmenovat, vysvětlit a aplikovat obecné virologické termíny, porozumět obecné struktuře virů, definovat a vysvětlit základní strategii replikace virového genomu, popsat současnou taxonomii virů. Dále by měl charakterizovat důležitá virová onemocnění rostlin, bezobratlých, obratlovců včetně člověka a umět interpretovat nejnovější metody využívané ke studiu virů. Poznatky zhodnotí posluchač v základním nebo aplikovaném výzkumu na poli virologie nebo v rámci diagnostických virologických pracovišť.
Osnova
  • Úvod do obecné virologie-pojmosloví ve virologii; z historie virologie; charakteristika virových částic (morfologie a struktura virů, kapsida, obalené a neobalené viry); chemické složení virů (nukleové kyseliny, bílkoviny, ostatní složky virů); stabilita virů v prostředí a jejich inaktivace (účinek tepla, pH, chemických činidel, záření); strategie replikace virového genomu - dle typu nukleové kyseliny (dsDNA, ssDNA, dsRNA, +ssRNA; -ssRNA, +ssRNA-RT, dsDNA-RT); životní cyklus bakteriofágů (lytický a lyzogenní); virofágy; cyanofágy; rostlinné viry; viroidy; viry bezobratlých; patogeneze virových onemocnění (onemocnění, virulence, virémie, perzistentní a latentní infekce); mechanizmy šíření virů v hostitelském organizmu včetně jejich následného vylučování; virové nákazy zvířat; importované virové nákazy; onkoviry; obrana hostitele proti virovým infekcím (nespecifická a specifická); imunizace proti virovým onemocněním (aktivní a pasivní); principy očkování; složení a typy vakcín; základní očkovací schémata; chemoterapie virových nákaz; přímá a nepřímá diagnostika virových nákaz; surveillance virových nákaz; bezpečnost práce ve virologické laboratoři; využití virů v biotechnologiích; klasifikace a nomenklatura virů - podrobná charakteristika jednotlivých čeledí virů a jejich medicínsky významných zástupců; charakteristika prionů a onemocnění, jež způsobují.
Literatura
    doporučená literatura
  • King, A.M.Q., Lefkowitz, E., Adams, M. J., Carstens, E. B. (2011). Virus Taxonomy: Ninth Report of the International Comittee on Taxonomy of Viruses, 1338 p.
  • COLLIER, L. H., Paul KELLAM a J. S. OXFORD. Human virology. 4th ed. Oxford: Oxford University Press, 2011, xiv, 365. ISBN 9780199570881. info
  • HUBÁLEK, Zdeněk a Ivo RUDOLF. Microbial Zoonoses and Sapronoses. 1. vyd. Dordrecht-Heidelberg-London-New York: Springer, 2011, 457 s. ISBN 978-90-481-9656-2. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1007/978-90-481-9657-9. URL info
    neurčeno
  • CARTER, John B. a Venetia A. SAUNDERS. Virology : principles and applications. 2nd ed. Chichester: Wiley, 2013, xxix, 364. ISBN 9781119991434. info
  • NORKIN, Leonard C. Virology : molecular biology and pathogenesis. Washington, D.C.: ASM Press, 2010, xxiii, 725. ISBN 9781555814533. info
  • MAHY, B. W. J. A dictionary of virology. 4th ed. Amsterdam: Elsevier, 2009, 510 s. ISBN 9780123737328. info
  • FLINT, S. Jane. Principles of virology. 3rd ed. Washington, DC: ASM Press, 2009, xx, 419. ISBN 9781555814809. info
  • RAJČÁNI, Július a Fedor ČIAMPOR. Lekárska virológia. 1. vyd. Bratislava: VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 2006, 574 s. ISBN 8022409111. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Třetí inovované vydání. Brno, 2000, 300 s. Díl III. Molekulární biologie virů. ISBN 80-902562-2-8. URL info
Výukové metody
Výuka probíhá formou přednášky připravené v Microsoft Office PowerPoint a je doprovázená promítáním schémat, ilustrací, fotografií, popřípadě videosekvencí. Studenti jsou průběžně seznamování s novinkami ve virologii.
Metody hodnocení
Výuka je uzavřena písemnou zkouškou formou testových otázek (pro úspěšné ukončení kurzu je stanovena dolní hranice 60% správných odpovědí).
Navazující předměty
Informace učitele
S některými virologickými metodikami se studenti seznamují praktickou formou v rámci cvičení Mikrobiální zoonózy a sapronózy Bi8011c (např. izolace a kultivace virů na buněčných kulturách, sérologická diagnostika virových nákaz, molekulární detekce virové RNA (PCR, Real-time PCR), bezpečnost práce ve virologické laboratoři).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
jaro 2016
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Čt 12:00–13:50 B11/235
Předpoklady
( Bi4020 Molekulární biologie || NOW ( Bi4020 Molekulární biologie )) && ( Bi4090 Obecná mikrobiologie || NOW ( Bi4090 Obecná mikrobiologie ))
Přednáška je určena studujícím biologických oborů (speciální biologie, molekulární biologie a genetika), případně dalším potenciálním zájemcům o virologii.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Absolvent by měl po úspěšném ukončení kurzu správně pojmenovat, vysvětlit a aplikovat obecné virologické termíny, porozumět obecné struktuře virů, definovat a vysvětlit základní strategii replikace virového genomu, popsat současnou taxonomii virů. Dále by měl charakterizovat důležitá virová onemocnění rostlin, bezobratlých, obratlovců včetně člověka a umět interpretovat nejnovější metody využívané ke studiu virů. Poznatky zhodnotí posluchač v základním nebo aplikovaném výzkumu na poli virologie nebo v rámci diagnostických virologických pracovišť.
Osnova
  • Úvod do obecné virologie-pojmosloví ve virologii; z historie virologie; charakteristika virových částic (morfologie a struktura virů, kapsida, obalené a neobalené viry); chemické složení virů (nukleové kyseliny, bílkoviny, ostatní složky virů); stabilita virů v prostředí a jejich inaktivace (účinek tepla, pH, chemických činidel, záření); strategie replikace virového genomu - dle typu nukleové kyseliny (dsDNA, ssDNA, dsRNA, +ssRNA; -ssRNA, +ssRNA-RT, dsDNA-RT); životní cyklus bakteriofágů (lytický a lyzogenní); virofágy; cyanofágy; rostlinné viry; viroidy; viry bezobratlých; patogeneze virových onemocnění (onemocnění, virulence, virémie, perzistentní a latentní infekce); mechanizmy šíření virů v hostitelském organizmu včetně jejich následného vylučování; virové nákazy zvířat; importované virové nákazy; onkoviry; obrana hostitele proti virovým infekcím (nespecifická a specifická); imunizace proti virovým onemocněním (aktivní a pasivní); principy očkování; složení a typy vakcín; základní očkovací schémata; chemoterapie virových nákaz; přímá a nepřímá diagnostika virových nákaz; surveillance virových nákaz; bezpečnost práce ve virologické laboratoři; využití virů v biotechnologiích; klasifikace a nomenklatura virů - podrobná charakteristika jednotlivých čeledí virů a jejich medicínsky významných zástupců; charakteristika prionů a onemocnění, jež způsobují.
Literatura
    doporučená literatura
  • King, A.M.Q., Lefkowitz, E., Adams, M. J., Carstens, E. B. (2011). Virus Taxonomy: Ninth Report of the International Comittee on Taxonomy of Viruses, 1338 p.
  • COLLIER, L. H., Paul KELLAM a J. S. OXFORD. Human virology. 4th ed. Oxford: Oxford University Press, 2011, xiv, 365. ISBN 9780199570881. info
  • HUBÁLEK, Zdeněk a Ivo RUDOLF. Microbial Zoonoses and Sapronoses. 1. vyd. Dordrecht-Heidelberg-London-New York: Springer, 2011, 457 s. ISBN 978-90-481-9656-2. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1007/978-90-481-9657-9. URL info
    neurčeno
  • CARTER, John B. a Venetia A. SAUNDERS. Virology : principles and applications. 2nd ed. Chichester: Wiley, 2013, xxix, 364. ISBN 9781119991434. info
  • NORKIN, Leonard C. Virology : molecular biology and pathogenesis. Washington, D.C.: ASM Press, 2010, xxiii, 725. ISBN 9781555814533. info
  • MAHY, B. W. J. A dictionary of virology. 4th ed. Amsterdam: Elsevier, 2009, 510 s. ISBN 9780123737328. info
  • FLINT, S. Jane. Principles of virology. 3rd ed. Washington, DC: ASM Press, 2009, xx, 419. ISBN 9781555814809. info
  • RAJČÁNI, Július a Fedor ČIAMPOR. Lekárska virológia. 1. vyd. Bratislava: VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 2006, 574 s. ISBN 8022409111. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Třetí inovované vydání. Brno, 2000, 300 s. Díl III. Molekulární biologie virů. ISBN 80-902562-2-8. URL info
Výukové metody
Výuka probíhá formou přednášky připravené v Microsoft Office PowerPoint a je doprovázená promítáním schémat, ilustrací, fotografií, popřípadě videosekvencí. Studenti jsou průběžně seznamování s novinkami ve virologii.
Metody hodnocení
Výuka je uzavřena písemnou zkouškou formou testových otázek (pro úspěšné ukončení kurzu je stanovena dolní hranice 60% správných odpovědí).
Navazující předměty
Informace učitele
S některými virologickými metodikami se studenti seznamují praktickou formou v rámci cvičení Mikrobiální zoonózy a sapronózy Bi8011c (např. izolace a kultivace virů na buněčných kulturách, sérologická diagnostika virových nákaz, molekulární detekce virové RNA (PCR, Real-time PCR), bezpečnost práce ve virologické laboratoři).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
jaro 2015
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Čt 12:00–13:50 B11/235
Předpoklady
( Bi4020 Molekulární biologie || NOW ( Bi4020 Molekulární biologie )) && ( Bi4090 Obecná mikrobiologie || NOW ( Bi4090 Obecná mikrobiologie ))
Přednáška je určena studujícím biologických oborů (obecná biologie, molekulární biologie a genetika, Speciální biologie), případně dalším potenciálním zájemcům o virologii.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Absolvent by měl po úspěšném ukončení kurzu správně pojmenovat, vysvětlit a aplikovat obecné virologické termíny, porozumět obecné struktuře virů, definovat a vysvětlit základní strategii replikace a exprese virového genomu, popsat současnou taxonomii virů. Dále by měl charakterizovat důležitá virová onemocnění rostlin, bezobratlých, zvířat a člověka a umět interpretovat nejnovější metody využívané ke studiu virů. Poznatky zhodnotí posluchač v základním nebo aplikovaném výzkumu na poli virologie nebo v rámci diagnostických virologických pracovišť.
Osnova
  • Úvod do obecné virologie-pojmosloví ve virologii; z historie virologie; charakteristika virových částic (morfologie a struktura virů, kapsida, obalené a neobalené viry); chemické složení virů (nukleové kyseliny, bílkoviny, ostatní složky virů); stabilita virů v prostředí a jejich inaktivace (účinek tepla, pH, chemických činidel, záření); strategie replikace a exprese virového genomu dle typu nukleové kyseliny (dsDNA, ssDNA, dsRNA, +ssRNA; -ssRNA, +ssRNA-RT, dsDNA-RT); životní cyklus bakteriofágů (lytický a lyzogenní); virofágy; cyanofágy; rostlinné viry; viroidy; viry bezobratlých; patogeneze virových onemocnění obratlovců (onemocnění, virulence, virémie, perzistentní infekce); mechanizmy šíření virů v hostitelském organizmu včetně jejich následného vylučování; virové nákazy zvířat; importované virové nákazy; onkoviry; obrana hostitele proti virovým infekcím (nespecifická a specifická); imunizace proti virovým onemocněním (aktivní a pasivní); principy očkování; složení a typy vakcín; základní očkovací schémata; chemoterapie virových nákaz; přímá a nepřímá diagnostika virových nákaz; surveillance virových nákaz; bezpečnost práce ve virologické laboratoři; využití virů v biotechnologiích; klasifikace a nomenklatura virů - podrobná charakteristika jednotlivých čeledí virů a jejich medicínsky významných zástupců; charakteristika prionů a onemocnění, jež způsobují.
Literatura
    doporučená literatura
  • King, A.M.Q., Lefkowitz, E., Adams, M. J., Carstens, E. B. (2011). Virus Taxonomy: Ninth Report of the International Comittee on Taxonomy of Viruses, 1338 p.
  • COLLIER, L. H., Paul KELLAM a J. S. OXFORD. Human virology. 4th ed. Oxford: Oxford University Press, 2011, xiv, 365. ISBN 9780199570881. info
  • HUBÁLEK, Zdeněk a Ivo RUDOLF. Microbial Zoonoses and Sapronoses. 1. vyd. Dordrecht-Heidelberg-London-New York: Springer, 2011, 457 s. ISBN 978-90-481-9656-2. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1007/978-90-481-9657-9. URL info
    neurčeno
  • NORKIN, Leonard C. Virology : molecular biology and pathogenesis. Washington, D.C.: ASM Press, 2010, xxiii, 725. ISBN 9781555814533. info
  • MAHY, B. W. J. A dictionary of virology. 4th ed. Amsterdam: Elsevier, 2009, 510 s. ISBN 9780123737328. info
  • FLINT, S. Jane. Principles of virology. 3rd ed. Washington, DC: ASM Press, 2009, xx, 419. ISBN 9781555814809. info
  • RAJČÁNI, Július a Fedor ČIAMPOR. Lekárska virológia. 1. vyd. Bratislava: VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 2006, 574 s. ISBN 8022409111. info
  • VOTAVA, Miroslav. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vyd. Brno: Neptun, 2003, xxii, 495. ISBN 80-902896-6-5. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Třetí inovované vydání. Brno, 2000, 300 s. Díl III. Molekulární biologie virů. ISBN 80-902562-2-8. URL info
Výukové metody
Výuka probíhá formou přednášky připravené v Microsoft Office PowerPoint a je doprovázená promítáním schémat, ilustrací, fotografií, popřípadě videosekvencí.
Metody hodnocení
Výuka je uzavřena písemnou zkouškou formou testových otázek (pro úspěšné ukončení kurzu je stanovena dolní hranice 60% správných odpovědí).
Navazující předměty
Informace učitele
S některými virologickými metodikami se studenti seznamují praktickou formou v rámci cvičení Mikrobiální zoonózy a sapronózy Bi8011c (např. izolace a kultivace virů na buněčných kulturách, sérologická diagnostika virových nákaz, molekulární detekce virové RNA (PCR, Real-time PCR), bezpečnost práce ve virologické laboratoři).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
jaro 2014
Rozsah
2/0/0. 4 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Čt 16:00–17:50 B11/235
Předpoklady
( Bi4020 Molekulární biologie || NOW ( Bi4020 Molekulární biologie )) && ( Bi4090 Obecná mikrobiologie || NOW ( Bi4090 Obecná mikrobiologie ))
Přednáška je určena studujícím biologických oborů (obecná biologie, molekulární biologie a genetika, Speciální biologie), případně dalším potenciálním zájemcům o virologii.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Absolvent by měl po úspěšném ukončení kurzu správně pojmenovat, vysvětlit a aplikovat obecné virologické termíny, porozumět obecné struktuře virů, definovat a vysvětlit základní strategii replikace a exprese virového genomu, popsat současnou taxonomii virů. Dále by měl charakterizovat důležitá virová onemocnění rostlin, bezobratlých, zvířat a člověka a umět interpretovat nejnovější metody využívané ke studiu virů. Poznatky zhodnotí posluchač v základním nebo aplikovaném výzkumu na poli virologie nebo v rámci diagnostických virologických pracovišť.
Osnova
  • Úvod do obecné virologie-pojmosloví ve virologii; z historie virologie; charakteristika virových částic (morfologie a struktura virů, kapsida, obalené a neobalené viry); chemické složení virů (nukleové kyseliny, bílkoviny, ostatní složky virů); stabilita virů v prostředí a jejich inaktivace (účinek tepla, pH, chemických činidel, záření); strategie replikace a exprese virového genomu dle typu nukleové kyseliny (dsDNA, ssDNA, dsRNA, +ssRNA; -ssRNA, +ssRNA-RT, dsDNA-RT); životní cyklus bakteriofágů (lytický a lyzogenní); virofágy; cyanofágy; rostlinné viry; viroidy; viry bezobratlých; patogeneze virových onemocnění obratlovců (onemocnění, virulence, virémie, perzistentní infekce); mechanizmy šíření virů v hostitelském organizmu včetně jejich následného vylučování; virové nákazy zvířat; importované virové nákazy; onkoviry; obrana hostitele proti virovým infekcím (nespecifická a specifická); imunizace proti virovým onemocněním (aktivní a pasivní); principy očkování; složení a typy vakcín; základní očkovací schémata; chemoterapie virových nákaz; přímá a nepřímá diagnostika virových nákaz; surveillance virových nákaz; bezpečnost práce ve virologické laboratoři; využití virů v biotechnologiích; klasifikace a nomenklatura virů - podrobná charakteristika jednotlivých čeledí virů a jejich medicínsky významných zástupců; charakteristika prionů a onemocnění, jež způsobují.
Literatura
    doporučená literatura
  • King, A.M.Q., Lefkowitz, E., Adams, M. J., Carstens, E. B. (2011). Virus Taxonomy: Ninth Report of the International Comittee on Taxonomy of Viruses, 1338 p.
  • COLLIER, L. H., Paul KELLAM a J. S. OXFORD. Human virology. 4th ed. Oxford: Oxford University Press, 2011, xiv, 365. ISBN 9780199570881. info
  • HUBÁLEK, Zdeněk a Ivo RUDOLF. Microbial Zoonoses and Sapronoses. 1. vyd. Dordrecht-Heidelberg-London-New York: Springer, 2011, 457 s. ISBN 978-90-481-9656-2. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1007/978-90-481-9657-9. URL info
    neurčeno
  • NORKIN, Leonard C. Virology : molecular biology and pathogenesis. Washington, D.C.: ASM Press, 2010, xxiii, 725. ISBN 9781555814533. info
  • MAHY, B. W. J. A dictionary of virology. 4th ed. Amsterdam: Elsevier, 2009, 510 s. ISBN 9780123737328. info
  • FLINT, S. Jane. Principles of virology. 3rd ed. Washington, DC: ASM Press, 2009, xx, 419. ISBN 9781555814809. info
  • RAJČÁNI, Július a Fedor ČIAMPOR. Lekárska virológia. 1. vyd. Bratislava: VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 2006, 574 s. ISBN 8022409111. info
  • VOTAVA, Miroslav. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vyd. Brno: Neptun, 2003, xxii, 495. ISBN 80-902896-6-5. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Třetí inovované vydání. Brno, 2000, 300 s. Díl III. Molekulární biologie virů. ISBN 80-902562-2-8. URL info
Výukové metody
Výuka probíhá formou přednášky připravené v Microsoft Office PowerPoint a je doprovázená promítáním schémat, ilustrací, fotografií, popřípadě videosekvencí.
Metody hodnocení
Výuka je uzavřena písemnou zkouškou formou testových otázek (pro úspěšné ukončení kurzu je stanovena dolní hranice 60% správných odpovědí).
Navazující předměty
Informace učitele
S některými virologickými metodikami se studenti seznamují praktickou formou v rámci cvičení Mikrobiální zoonózy a sapronózy Bi8011c (např. izolace a kultivace virů na buněčných kulturách, sérologická diagnostika virových nákaz, molekulární detekce virové RNA (PCR, Real-time PCR), bezpečnost práce ve virologické laboratoři).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
jaro 2013
Rozsah
2/0/0. 4 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Veronika Oškerová, Ph.D. (pomocník)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Čt 16:00–17:50 B11/235
Předpoklady
( Bi4020 Molekulární biologie || NOW ( Bi4020 Molekulární biologie )) && ( Bi4090 Obecná mikrobiologie || NOW ( Bi4090 Obecná mikrobiologie ))
Přednáška je určena studujícím biologických oborů (obecná biologie, molekulární biologie a genetika, Speciální biologie), případně dalším potenciálním zájemcům o virologii.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Absolvent by měl po úspěšném ukončení kurzu správně pojmenovat, vysvětlit a aplikovat obecné virologické termíny, porozumět obecné struktuře virů, definovat a vysvětlit základní strategii replikace a exprese virového genomu, popsat současnou taxonomii virů. Dále by měl charakterizovat důležitá virová onemocnění rostlin, bezobratlých, zvířat a člověka a umět interpretovat nejnovější metody využívané ke studiu virů. Poznatky zhodnotí posluchač v základním nebo aplikovaném výzkumu na poli virologie nebo v rámci diagnostických virologických pracovišť.
Osnova
  • Úvod do obecné virologie-pojmosloví ve virologii; z historie virologie; charakteristika virových částic (morfologie a struktura virů, kapsida, obalené a neobalené viry); chemické složení virů (nukleové kyseliny, bílkoviny, ostatní složky virů); stabilita virů v prostředí a jejich inaktivace (účinek tepla, pH, chemických činidel, záření); strategie replikace a exprese virového genomu dle typu nukleové kyseliny (dsDNA, ssDNA, dsRNA, +ssRNA; -ssRNA, +ssRNA-RT, dsDNA-RT); životní cyklus bakteriofágů (lytický a lyzogenní); virofágy; cyanofágy; rostlinné viry; viroidy; viry bezobratlých; patogeneze virových onemocnění obratlovců (onemocnění, virulence, virémie, perzistentní infekce); mechanizmy šíření virů v hostitelském organizmu včetně jejich následného vylučování; virové nákazy zvířat; importované virové nákazy; onkoviry; obrana hostitele proti virovým infekcím (nespecifická a specifická); imunizace proti virovým onemocněním (aktivní a pasivní); principy očkování; složení a typy vakcín; základní očkovací schémata; chemoterapie virových nákaz; přímá a nepřímá diagnostika virových nákaz; surveillance virových nákaz; bezpečnost práce ve virologické laboratoři; využití virů v biotechnologiích; klasifikace a nomenklatura virů - podrobná charakteristika jednotlivých čeledí virů a jejich medicínsky významných zástupců; charakteristika prionů a onemocnění, jež způsobují.
Literatura
    doporučená literatura
  • King, A.M.Q., Lefkowitz, E., Adams, M. J., Carstens, E. B. (2011). Virus Taxonomy: Ninth Report of the International Comittee on Taxonomy of Viruses, 1338 p.
  • COLLIER, L. H., Paul KELLAM a J. S. OXFORD. Human virology. 4th ed. Oxford: Oxford University Press, 2011, xiv, 365. ISBN 9780199570881. info
  • HUBÁLEK, Zdeněk a Ivo RUDOLF. Microbial Zoonoses and Sapronoses. 1. vyd. Dordrecht-Heidelberg-London-New York: Springer, 2011, 457 s. ISBN 978-90-481-9656-2. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1007/978-90-481-9657-9. URL info
    neurčeno
  • NORKIN, Leonard C. Virology : molecular biology and pathogenesis. Washington, D.C.: ASM Press, 2010, xxiii, 725. ISBN 9781555814533. info
  • MAHY, B. W. J. A dictionary of virology. 4th ed. Amsterdam: Elsevier, 2009, 510 s. ISBN 9780123737328. info
  • FLINT, S. Jane. Principles of virology. 3rd ed. Washington, DC: ASM Press, 2009, xx, 419. ISBN 9781555814809. info
  • RAJČÁNI, Július a Fedor ČIAMPOR. Lekárska virológia. 1. vyd. Bratislava: VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 2006, 574 s. ISBN 8022409111. info
  • VOTAVA, Miroslav. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vyd. Brno: Neptun, 2003, xxii, 495. ISBN 80-902896-6-5. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Třetí inovované vydání. Brno, 2000, 300 s. Díl III. Molekulární biologie virů. ISBN 80-902562-2-8. URL info
  • Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
  • Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
Výukové metody
Výuka probíhá formou přednášky připravené v Microsoft Office PowerPoint a je doprovázená promítáním schémat, ilustrací, fotografií, popřípadě videosekvencí.
Metody hodnocení
Výuka je uzavřena písemnou zkouškou formou testových otázek (pro úspěšné ukončení kurzu je stanovena dolní hranice 60% správných odpovědí).
Navazující předměty
Informace učitele
S některými virologickými metodikami se studenti seznamují praktickou formou v rámci cvičení Mikrobiální zoonózy a sapronózy Bi8011c (např. izolace a kultivace virů na buněčných kulturách, sérologická diagnostika virových nákaz, molekulární detekce virové RNA (PCR, Real-time PCR), bezpečnost práce ve virologické laboratoři).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2006
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Danuška Horáková, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. (přednášející)
Garance
RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Rozvrh
Út 8:00–9:50 Bpt,01013
Předpoklady
Přednáška je určena studujícím obecné biologie a dalším zájemcům o obor virologie. Předpokladem pro zápis tohoto předmětu je složení zkoušek z obecné biologie, z obecné mikrobiologie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Osnova
  • Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Literatura
  • TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
  • BEDNÁŘ, Marek. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vyd. Praha: Marvil, 1996, 558 s. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Bakteriologie a virologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 67 s. ISBN 80-85827-16-6. info
  • LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
  • CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info
Metody hodnocení
Přednáška.Zkouška ústní.
Informace učitele
Virologie se velmi rychle vyvíjí. Aktualizace dosavadních znalostí o virech a jejich aktivitě bude zabezpečena na přednáškách.Nelze proto spoléhat jen na poznatky uvedené v doporučené literatuře. Ke zkoušce budou požadovány znalosti o nejnovějších výsledcích výzkumu virů.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2005
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Danuška Horáková, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. (přednášející)
Garance
RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Rozvrh
Po 12:00–13:50 Bpt,01013
Předpoklady
Přednáška je určena studujícím obecné biologie a dalším zájemcům o obor virologie. Předpokladem pro zápis tohoto předmětu je složení zkoušek z obecné biologie, z obecné mikrobiologie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Osnova
  • Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Literatura
  • TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
  • BEDNÁŘ, Marek. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vyd. Praha: Marvil, 1996, 558 s. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Bakteriologie a virologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 67 s. ISBN 80-85827-16-6. info
  • LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
  • CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info
Metody hodnocení
Přednáška.Zkouška ústní.
Informace učitele
Virologie se velmi rychle vyvíjí. Aktualizace dosavadních znalostí o virech a jejich aktivitě bude zabezpečena na přednáškách.Nelze proto spoléhat jen na poznatky uvedené v doporučené literatuře. Ke zkoušce budou požadovány znalosti o nejnovějších výsledcích výzkumu virů.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2004
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Danuška Horáková, CSc. (přednášející)
Garance
RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Rozvrh
Po 16:00–17:50 B1,01004
Předpoklady
Přednáška je určena studujícím obecné biologie a dalším zájemcům o obor virologie. Předpokladem pro zápis tohoto předmětu je složení zkoušek z obecné biologie, z obecné mikrobiologie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Osnova
  • Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Literatura
  • TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
  • BEDNÁŘ, Marek. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vyd. Praha: Marvil, 1996, 558 s. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Bakteriologie a virologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 67 s. ISBN 80-85827-16-6. info
  • LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
  • CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info
Metody hodnocení
Přednáška.Zkouška ústní.
Informace učitele
Virologie se velmi rychle vyvíjí. Aktualizace dosavadních znalostí o virech a jejich aktivitě bude zabezpečena na přednáškách.Nelze proto spoléhat jen na poznatky uvedené v doporučené literatuře. Ke zkoušce budou požadovány znalosti o nejnovějších výsledcích výzkumu virů.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2003
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Danuška Horáková, CSc. (přednášející)
Garance
RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Předpoklady
Přednáška je určena studujícím obecné biologie a dalším zájemcům o obor virologie. Předpokladem pro zápis tohoto předmětu je složení zkoušek z obecné biologie, z obecné mikrobiologie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Osnova
  • Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Literatura
  • TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
  • BEDNÁŘ, Marek. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vyd. Praha: Marvil, 1996, 558 s. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Bakteriologie a virologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 67 s. ISBN 80-85827-16-6. info
  • LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
  • CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info
Metody hodnocení
Přednáška.Zkouška ústní.
Informace učitele
Virologie se velmi rychle vyvíjí. Aktualizace dosavadních znalostí o virech a jejich aktivitě bude zabezpečena na přednáškách.Nelze proto spoléhat jen na poznatky uvedené v doporučené literatuře. Ke zkoušce budou požadovány znalosti o nejnovějších výsledcích výzkumu virů.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2002
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Danuška Horáková, CSc. (přednášející)
Garance
RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Předpoklady
Přednáška je určena studujícím obecné biologie a dalším zájemcům o obor virologie. Předpokladem pro zápis tohoto předmětu je složení zkoušek z obecné biologie, z obecné mikrobiologie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Osnova
  • Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Literatura
  • TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
  • BEDNÁŘ, Marek. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vyd. Praha: Marvil, 1996, 558 s. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Bakteriologie a virologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 67 s. ISBN 80-85827-16-6. info
  • LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
  • CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info
Metody hodnocení
Přednáška.Zkouška ústní.
Informace učitele
Virologie se velmi rychle vyvíjí. Aktualizace dosavadních znalostí o virech a jejich aktivitě bude zabezpečena na přednáškách.Nelze proto spoléhat jen na poznatky uvedené v doporučené literatuře. Ke zkoušce budou požadovány znalosti o nejnovějších výsledcích výzkumu virů.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2011

Předmět se v období podzim 2011 nevypisuje.

Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Danuška Horáková, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. (přednášející)
Garance
RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Předpoklady
Přednáška je určena studujícím obecné biologie a dalším zájemcům o obor virologie. Předpokladem pro zápis tohoto předmětu je složení zkoušek z obecné biologie, z obecné mikrobiologie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Osnova
  • Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Literatura
  • TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
  • BEDNÁŘ, Marek. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vyd. Praha: Marvil, 1996, 558 s. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Bakteriologie a virologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 67 s. ISBN 80-85827-16-6. info
  • LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
  • CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info
Metody hodnocení
Přednáška.Zkouška ústní.
Informace učitele
Virologie se velmi rychle vyvíjí. Aktualizace dosavadních znalostí o virech a jejich aktivitě bude zabezpečena na přednáškách.Nelze proto spoléhat jen na poznatky uvedené v doporučené literatuře. Ke zkoušce budou požadovány znalosti o nejnovějších výsledcích výzkumu virů.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2010

Předmět se v období podzim 2010 nevypisuje.

Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Danuška Horáková, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. (přednášející)
Garance
RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Předpoklady
Přednáška je určena studujícím obecné biologie a dalším zájemcům o obor virologie. Předpokladem pro zápis tohoto předmětu je složení zkoušek z obecné biologie, z obecné mikrobiologie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Osnova
  • Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Literatura
  • TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
  • BEDNÁŘ, Marek. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vyd. Praha: Marvil, 1996, 558 s. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Bakteriologie a virologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 67 s. ISBN 80-85827-16-6. info
  • LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
  • CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info
Metody hodnocení
Přednáška.Zkouška ústní.
Informace učitele
Virologie se velmi rychle vyvíjí. Aktualizace dosavadních znalostí o virech a jejich aktivitě bude zabezpečena na přednáškách.Nelze proto spoléhat jen na poznatky uvedené v doporučené literatuře. Ke zkoušce budou požadovány znalosti o nejnovějších výsledcích výzkumu virů.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2009

Předmět se v období podzim 2009 nevypisuje.

Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Danuška Horáková, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. (přednášející)
Garance
RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Předpoklady
Přednáška je určena studujícím obecné biologie a dalším zájemcům o obor virologie. Předpokladem pro zápis tohoto předmětu je složení zkoušek z obecné biologie, z obecné mikrobiologie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Osnova
  • Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Literatura
  • TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
  • BEDNÁŘ, Marek. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vyd. Praha: Marvil, 1996, 558 s. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Bakteriologie a virologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 67 s. ISBN 80-85827-16-6. info
  • LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
  • CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info
Metody hodnocení
Přednáška.Zkouška ústní.
Informace učitele
Virologie se velmi rychle vyvíjí. Aktualizace dosavadních znalostí o virech a jejich aktivitě bude zabezpečena na přednáškách.Nelze proto spoléhat jen na poznatky uvedené v doporučené literatuře. Ke zkoušce budou požadovány znalosti o nejnovějších výsledcích výzkumu virů.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2008

Předmět se v období podzim 2008 nevypisuje.

Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Danuška Horáková, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. (přednášející)
Garance
RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Předpoklady
Přednáška je určena studujícím obecné biologie a dalším zájemcům o obor virologie. Předpokladem pro zápis tohoto předmětu je složení zkoušek z obecné biologie, z obecné mikrobiologie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Osnova
  • Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Literatura
  • TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
  • BEDNÁŘ, Marek. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vyd. Praha: Marvil, 1996, 558 s. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Bakteriologie a virologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 67 s. ISBN 80-85827-16-6. info
  • LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
  • CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info
Metody hodnocení
Přednáška.Zkouška ústní.
Informace učitele
Virologie se velmi rychle vyvíjí. Aktualizace dosavadních znalostí o virech a jejich aktivitě bude zabezpečena na přednáškách.Nelze proto spoléhat jen na poznatky uvedené v doporučené literatuře. Ke zkoušce budou požadovány znalosti o nejnovějších výsledcích výzkumu virů.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2007

Předmět se v období podzim 2007 nevypisuje.

Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Danuška Horáková, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. (přednášející)
Garance
RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Předpoklady
Přednáška je určena studujícím obecné biologie a dalším zájemcům o obor virologie. Předpokladem pro zápis tohoto předmětu je složení zkoušek z obecné biologie, z obecné mikrobiologie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Osnova
  • Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Literatura
  • TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
  • BEDNÁŘ, Marek. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vyd. Praha: Marvil, 1996, 558 s. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Bakteriologie a virologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 67 s. ISBN 80-85827-16-6. info
  • LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
  • CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info
Metody hodnocení
Přednáška.Zkouška ústní.
Informace učitele
Virologie se velmi rychle vyvíjí. Aktualizace dosavadních znalostí o virech a jejich aktivitě bude zabezpečena na přednáškách.Nelze proto spoléhat jen na poznatky uvedené v doporučené literatuře. Ke zkoušce budou požadovány znalosti o nejnovějších výsledcích výzkumu virů.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2011 - akreditace

Předmět se v období podzim 2011 - akreditace nevypisuje.

Údaje z období podzim 2011 - akreditace se nezveřejňují

Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Danuška Horáková, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. (přednášející)
Garance
RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Předpoklady
Přednáška je určena studujícím obecné biologie a dalším zájemcům o obor virologie. Předpokladem pro zápis tohoto předmětu je složení zkoušek z obecné biologie, z obecné mikrobiologie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je poskytnout široký přehled o světě virů tak, aby jeho absolvent porozuměl logice jejich klasifikace, molekulárním mechanismům jejich životních cyklů a změn, které indukují v infikovaných buňkách a organismech.
Osnova
  • Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Literatura
  • TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
  • BEDNÁŘ, Marek. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vyd. Praha: Marvil, 1996, 558 s. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Bakteriologie a virologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 67 s. ISBN 80-85827-16-6. info
  • LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
  • CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info
Výukové metody
Teoretická příprava následovaná krátkými diskusemi k danému tématu.
Metody hodnocení
Hodnocení je založeno na výsledcích ústního zkoušení.
Informace učitele
Virologie se velmi rychle vyvíjí. Aktualizace dosavadních znalostí o virech a jejich aktivitě bude zabezpečena na přednáškách.Nelze proto spoléhat jen na poznatky uvedené v doporučené literatuře. Ke zkoušce budou požadovány znalosti o nejnovějších výsledcích výzkumu virů.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2010 - akreditace

Předmět se v období podzim 2010 - akreditace nevypisuje.

Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Danuška Horáková, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. (přednášející)
Garance
RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Předpoklady
Přednáška je určena studujícím obecné biologie a dalším zájemcům o obor virologie. Předpokladem pro zápis tohoto předmětu je složení zkoušek z obecné biologie, z obecné mikrobiologie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Osnova
  • Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Literatura
  • TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
  • BEDNÁŘ, Marek. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vyd. Praha: Marvil, 1996, 558 s. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Bakteriologie a virologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 67 s. ISBN 80-85827-16-6. info
  • LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
  • CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info
Metody hodnocení
Přednáška.Zkouška ústní.
Informace učitele
Virologie se velmi rychle vyvíjí. Aktualizace dosavadních znalostí o virech a jejich aktivitě bude zabezpečena na přednáškách.Nelze proto spoléhat jen na poznatky uvedené v doporučené literatuře. Ke zkoušce budou požadovány znalosti o nejnovějších výsledcích výzkumu virů.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.

Bi5420 Obecná virologie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2007 - akreditace

Předmět se v období podzim 2007 - akreditace nevypisuje.

Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Danuška Horáková, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. (přednášející)
Garance
RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: RNDr. Danuška Horáková, CSc.
Předpoklady
Přednáška je určena studujícím obecné biologie a dalším zájemcům o obor virologie. Předpokladem pro zápis tohoto předmětu je složení zkoušek z obecné biologie, z obecné mikrobiologie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Osnova
  • Úvod.Historie virologie.Evoluce virů.Viry jako živé systémy?Struktura virových částic, chemické složení. Inaktivace virů fyzikálními a chemickými faktory, využití v praxi.Klasifikace virů, hlediska pro klasifikaci. Živočišné viry, rostlinné viry, viry infikující hmyz, viry infikující houby, řasy a prvoky, viry závislé na přítomnosti reverzní transkriptázy, bakteriofágy. Životní cyklus zástupců jednotlivých skupin virů.Morfologické a fyziologické změny infikované buňky. Typy infekce buňky.Studium a stanovení aktivity virů.Patogeneza virových nákaz.Imunizace,chemoterapie. Závažná virová onemocnění (výběr).Viry a biotechnologie;
Literatura
  • TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
  • BEDNÁŘ, Marek. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vyd. Praha: Marvil, 1996, 558 s. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Bakteriologie a virologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 67 s. ISBN 80-85827-16-6. info
  • LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
  • CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info
Metody hodnocení
Přednáška.Zkouška ústní.
Informace učitele
Virologie se velmi rychle vyvíjí. Aktualizace dosavadních znalostí o virech a jejich aktivitě bude zabezpečena na přednáškách.Nelze proto spoléhat jen na poznatky uvedené v doporučené literatuře. Ke zkoušce budou požadovány znalosti o nejnovějších výsledcích výzkumu virů.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.