Bi6871 Zdravotní rizika

Přírodovědecká fakulta
jaro 2020
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jiřina Hofmanová, CSc. (přednášející)
doc. RNDr. Alena Hyršlová Vaculová, Ph.D. (přednášející)
prof. RNDr. Alois Kozubík, CSc. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Alois Kozubík, CSc.
Ústav experimentální biologie - Biologická sekce - Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jiřina Hofmanová, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie - Biologická sekce - Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Čt 10:00–11:50 D36/215
Předpoklady
Předpokladem jsou základní znalosti biochemie, buněčné fyziologie a molekulární biologie. Navazuje na přednášky Fyziologie buněčných systémů a Mechanismy karcinogeneze.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Jiné omezení: Na předmět se vztahuje povinnost registrace, bez registrace může být znemožněn zápis předmětu!
Mateřské obory/plány
předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s poznatky o příčinách vzniku a rozvoje vybraných poruch a onemocnění, zejména tzv. civilizačních chorob, jako jsou kardiovaskulární, nádorová onemocnění a dále zánět, alergie, stres i psychické poruchy, včetně přístupů a metod jejich studia. Jedná se zejména o vliv faktorů vnějšího prostředí na zdraví člověka s důrazem na úlohu životního stylu, prostředí a specifických složek výživy a využití poznatků v prevenci různých onemocnění. Studenti získají rovněž informace o existenci a regulaci organizmu jakožto hierarchického systému, o zásadních procesech nutných pro udržení jeho normálních funkcí i faktorech, které mohou tyto funkce narušovat.
Výstupy z učení
Na konci tohoto kurzu bude student schopen:
popsat nejdůležitější faktory vnějšího prostředí, jejich dopad na zdraví člověka a možnosti jak těmto chorobám předcházet; porozumět roli specifických složek výživy v souvislosti se vznikem a rozvojem nejzávažnějších chorob; vysvětlit existenci a regulaci organizmu jakožto hierarchického systému, zvláště zásadní procesy nutné pro udržení jeho rovnováhy; interpretovat a využít znalosti o působení faktorů vnějšího prostředí na lidské zdraví s ohledem na možnosti prevence a léčby; porozumět výsledkům nejnovějších epidemiologických a vědeckých studií na uvedené téma; zpracovat, prezentovat a diskutovat zadané téma.
Osnova
  • Příčiny vzniku a rozvoje nejčastějších civilizačních chorob - genetická predispozice, životní styl. Typy studií (epidemiologické, populační, experimentální, klinické); výskyt nádorových a jiných onemocnění (v ČR, ve světě), zdroje informací - zdravotnická ročenka ČR, SVOD, NOR. Problémy specifických studií. Proces karcinogeneze - základní faktory podporující vznik nádorů, genetické a negenetické příčiny, endogenní faktory - úloha hormonů. Kardiovaskulární choroby, karcinogeneze a životní styl (kouření, dieta, fyzická aktivita). Škodlivé faktory vnějšího prostředí - záření (ionizující, neionizující, chemické látky a xenobiotika (těžké kovy, aromatické uhlovodíky, PCB, pesticidy, léčiva apod.). Výživa - příjem a výdej energie, vliv vysokoglycidové, vysokotukové diety, specifické dietetické lipidy – vláknina a butyrát, mastné kyseliny, n-3 a n-6 polynenasycené mastné kyseliny a jejich význam pro zdraví (kardiovaskulární choroby, vývoj novorozence, deprese a neurodegenerativní choroby, nádorové onemocnění). Zelenina, ovoce a další prospěšné složky výživy. Chemoprevence - odhady rizik, cíle pro snížení rizika a mortality, protinádorové faktory. Současný systém detekce karcinogenních účinků látek: Genotoxicita (mutagenní účinky) – testy mutagenity. Problémy detekce negenotoxicky působících karcinogenů; Dlouhodobé testy na laboratorních zvířatech, krátkodobé testy - testy buněčné transformace, změny proliferace a apoptózy v tkáních, změny GJIC, detekce specifických biomarkerů (aktivity specifických buněčných enzymů a receptorů); Modely karcinogeneze – studium iniciačního a promočního působení látek - kůže, játra, ledviny, močový měchýř, čichové orgány; Příčiny rozdílné citlivosti (organismů, tkání a buněk) k působení karcinogenních látek; Odhady rizik – otázky dávek, prahové hodnoty, křivky dávka-odpověď, působení směsí látek (aditivita, synergismus, antagonismus. Význam experimentální ekotoxikologie – perspektivy, propojení s experimentální a prediktivní onkologií. Prevence, diagnostika a léčba nádorových onemocnění. Experimentální, epidemiologické a klinické studie, populační screening, diagnostické markery. Terapie, paliativní léčba, prediktivní onkologie - detekce specifických parametrů, srovnání metod a interpretace naměřených parametrů, hodnocení a interpretace dat - význam vícerozměrných matematických analýz. Homeostáza, zdraví a nemoc - základní pojmy, stručný úvod do teorie systémů. Negativní a pozitivní zpětná vazba, její význam pro zachování homeostázy, rovnováhy na buněčné, tkáňové a systémové. Organismus jako hierarchický systém, spolupůsobení nervové, endokrinní a humorální soustavy. Příčiny kardiovaskulárních chorob. Příčiny alergií a zánětu. Příčiny a důsledky stresu. Předcházení nemocem a poškození funkcí organismu vs. terapeutické možnosti.
Literatura
    doporučená literatura
  • Food and Health in Europe: a new basis for action, WHO Regional Publications European Series, No. 96, 2006
  • Wilhelm Z. a kol., Výživa v onkologii, (Nutrition in oncology) Brno 2004
  • ZADÁK, Zdeněk. Výživa v intenzivní péči. 2. rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009. 542 s. ISBN 9788024728445. info
  • FOŘT, Petr. Co jíme a pijeme? Výživa pro 3. tisícitletí. (What we eat and drink? Nutrition for 3rd millenium) 1. vyd. Praha: Olympia, 2003. 246 s. ISBN 80-7033-814-8.
  • Jak vzdorovat rakovině. (How to resist cancer) Edited by Olga Dostálová. [1. vyd.]. Praha: Grada-Avicenum, 1993. 205 s. ISBN 80-7169-040-6.
  • Free radicals, aging, and degenerative diseases (Eds. J. E. Johnson, Jr., R. Walford, D. Harman, J. Miquel), Alan. R. Liss, Inc., New York 1986
  • Speciální vybraná reviews a vědecké články (Thematic reviews and research papers)
Výukové metody
Základní přednášky učitelů a diskuse v hodině. Zpracování vlastního vybraného odborného tématu a prezentace s dikusí v hodině.
Metody hodnocení
Účast na přednáškách není povinná, ale je velmi doporučována kvůli porozumění probíraným tématům, diskusi s ostatními studenty a vytváření a vyjadřování vlastních názorů. Předpokladem zakončení kurzu je zpracování asi 10 min. prezentace pro ostatní studenty s diskusí zadaného tématu. Kurz je zakončen písemnou zkouškou hodnocenou učitelem. Studenti musí odpovědět správně minimálně 10 z 20ti otázek z oblastí probíraných v přednáškách.
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2008 - akreditace, jaro 2011 - akreditace, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2012 - akreditace, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2021, jaro 2022.