Anotace
U žáků na prvním stupni základních škol jsou rodiče po dlouhou dobu zásadní postavou. První stupeň počítá s poměrně vysokou mírou rodičovské participace a lze říci, že pro první roky školy je zapojení rodičů nezbytné. To, jak učitel vnímá konkrétní rodiče, se může odrazit i do vnímání jejich dítěte. Na tohoto žáka poté může nahlížet jako na „dítě těchto rodičů“, čímž si muže s sebou nést nálepku, která ovlivňuje učitelovo hodnocení. V této práci se zaměřím konkrétně na to, zda angažovanost rodičů do aktivit školy a vzdělávání žáka ovlivňuje, ať už kladně či záporně, hodnocení daného žáka učitelem.

Teoretická východiska a cíle
V této práci se zaměřím konkrétněji na to, zda pouhá informace o angažovanosti rodičů do aktivit školy a vzdělávání žáka, může učitele ovlivnit při jeho hodnocení. Cílem práce je tedy zjistit, zda jsou žáci kategorizováni či nálepkováni podle angažovanosti rodičů a zda má tento faktor přímý vliv na hodnocení žáka. Jedním z důležitých aspektů tvorby dojmů o druhých lidech je kategorizace a stereotypizace. Na základní škole tak může učitel zařazovat žáky do skupin podle prospěchu, nadání, svědomitosti, rodinných podmínek atd. Tato stereotypizace pak může mít přímý vliv na hodnocení žáka. Harari a McDavid zjistili, že učitelé stereotypizují děti podle křestních jmen. Navíc tato stereotypizace ovlivňovala známky, které žákům dávali. Z. Helus tento jev nazývá schematické typizování žáků. Vzniká u učitelovi snahy zjednodušit si orientaci v různých náročných situacích ve vyučování, včetně hodnocení ve třídě, jako by patřili do několika typů, přičemž v každém z nich jsou žáci víceméně stejní, proto mohou být hodnoceni stejným způsobem a také stejným způsobem s nimi může být zacházeno.
Americký sociolog James Coleman publikoval v šedesátých letech minulého století studii, která ukázala, že sociální a rodinné zázemí má rozhodující vliv na výsledky dítěte ve škole a na jeho další profesní kariéru. Což následně potvrdilo mnoho výzkumů (SANDERS, 1998; CHRISTENSON, ANDERSON, 2002; SIMON, 2001). Nebylo však prokázáno, zda zde nehraje také roli kategorizace žáků. A tedy, zda například žáky, jejichž rodiče se zapojují do školních aktivit, nebo žáky, o kterých učitelé vědí, že se jejich rodiče aktivně zapojují do domácí přípravy, učitelé hodnotí lépe pouze na základě příslušnosti žáka do kategorie „žák, jehož rodiče se zapojují“ nebo „žák, jehož rodiče se nezapojují“. Ve svém výzkumu chci ukázat, jestli se vyskytuje tento jev při hodnocení žáka. Zaměřím se na tři typy angažovanosti rodičů a to: 1. podílení se na domácí přípravě žáka, 2. aktivní účast na třídních schůzkách, 3. aktivní zapojení do školních aktivit.

Ve své práci se budu zabývat těmito výzkumnými otázkami:

Existují rozdíly v hodnocení učitele mezi žáky, jejichž rodiče jsou aktivně angažovaní a těmi, kteří ne, čistě jen na základě této informace?
Jaký vliv má konkrétně každý ze tří zkoumaných typů angažovanosti rodičů?