Základní výzkumná otázka: poznávací cíl: Jaký je postoj sociálních pracovníků, psychologů a psychiatrů ke vztahu meditace a psychospirituální krize v intervenci pomáhajících pracovníků? Popis stavu, jehož dosažení Vy osobně považujete za žádoucí: Za žádoucí považuji takový postoj sociálních pracovníků, kdy budou pokládat za důležité věnovat se oblasti vztahu mezi meditací a psychospirituální krizí. To se projeví i v jejich postoji k meditaci, kdy ji nebudou zásadně odmítat, ale nebudou si ji ani idealizovat. V praxi se to projeví rozšířením povědomí o meditaci, rozšířením jejího využití a dosažením reálné představy o účincích meditace. Jakým způsobem odpověď na základní výzkumnou otázku přispěje k dosažení žádoucího stavu? Odpověď na ZVO přispěje k dosažení žádoucího stavu tímto způsobem: zjištění, ke kterým dospěji prostřednictvím výzkumu ve své diplomové práci, poskytnou informace o tom, jaký význam má meditace v intervencích sociálních pracovníků, psychologů a psychiatrů a jakým způsobem tato zjištění povedou k tomu, že zmínění pracovníci budou tuto problematiku považovat za důležitou. Smyslem mé práce je pak docílit takového postoje pracovníků, kdy budou považovat za důležité zabývat se vztahem mezi meditací a psychospirituální krizí. Budou chtít vědět, jakým způsobem používat meditaci, aby nedocházelo k jakýmkoliv krizím, případně zda je možné prostřednictvím meditace krize zvládat nějakým zralejším způsobem. Neboť právě znalost tohoto fenoménu by mohla pracovníkům pomoci odhalit, kdy meditace u klienta přerůstá do stavu, ve kterém mu může hrozit nějaká psychospirituální krize. Dále se budu zabývat tím, zda jsou psychóza a psychospirituální krize stavy zcela odlišné či nikoliv a jestli je možná nějaká forma meditace pro lidi se schizofrenií a afektivní poruchou, případně jaká to pro ně může mít pozitiva a negativa. Dalším zjištěním pak bude, je – li otázka práce s meditací doménou všech pomáhajících profesí, nebo zda je to doménou například jen psychologie. Zaměřím se na to, jaká je reflexe meditace a psychospirituální krize v profesi sociální práce jak v teoretické reflexi (z hlediska autorů relevantní literatury v oblasti sociální práce), tak z hlediska empirické zkušenosti sociálních pracovníků zaprvé těch, kteří se věnují meditaci, zadruhé těch, kteří se věnují práci s lidmi s duševním onemocněním. A také se chci zabývat tím, jaké typy meditace jsou nejvhodnější (jsou – li takové) pro lidi se schizofrenií a s poruchy efektivity, zda meditace typu mindfulness, meditace vycházející z křesťanství (Ježísova modlitba), nebo jiné typy meditace, případně kontemplace.