Anotace: Obsah DNA napříč eukaryotickými organizmy úzce koreluje s velikostí buněk (Cavalier-Smith 2005). Tuto korelaci lze nalézt i u složitějších buněčných struktur a orgánů, obecně se ale tato korelace ztrácí se zvyšující se komplexitou orgánů a množstvím typů buněk, které tyto orgány tvoří (Knight et al. 2008). Tyto vztahy byly doposud zkoumány jen u kvetoucích rostlin, kde je míra variability ve velikosti genomu nejvyšší (Bennett et Leitch 2012), avšak buněčná skladba jejich těl a orgánů je rovněž nejkomplexnější. Podobné studie u sporických rostlin, krom studentčiny předchozí práce u kapradin (Burešová 2011), prakticky chybí, i když by se zde dalo předpokládat, že vzhledem k jejich menší buněčné diverzitě a orgánové komplexitě, zde budou vztahy mezi velikostí genomu a fenotypovými morfologickými znaky mnohem těsnější. Významným znakem genomu je kromě jeho velikosti i zastoupení jednotivých bazí v DNA, tzv. genomický GC obsah (Šmarda et Bureš 2012). Vzhledem k tomu, že se měření GC obsahu provádějí až poslední době (Šmarda et al. 2012), a to především v brněnské laboratoři, není význam tohoto znaku pro fenotyp rostlin doposud blíže znám. V rámci grantového projektu na měření kvantitativních charakteristik genomů rostlin se v poslední době podařilo naměřit velikost genomu a genomický GC obsah pro cca 110 druhů mechorostů, které významně doplňují stávající data o velikosti genomu v Plant C-value databázi (Bennett et Leitch 2012) a představují jedny z prvních a dosud nejkompletnějších údaje o genomickém GC obsahu u mechorostů. Tato data by mohla významně přispět k poznání souvislostí mezi evolucí genomu rostlin a evolucí fenotypu sporických rostlin, a v případě GC obsahu u rostlin vůbec. Cíle: Cílem této magisterské práce je k datům o velikosti genomu a GC obsahu z naší laboratoře a velikostí genomu z Plant C value databáze excerpovat z literatury (např. Smith 1996, 2006; Ignatov et Ignatova 2003, 2004; Kučera 2004–2009) dostupná morfologická a anatomická data. Pro jednotlivé morfologické znaky poté studentka otestuje jejich korelaci s velikostí genomu a GC obsahem pomocí analýzy fylogeneticky nezávislých kontrastů (Felsenstein 1985, Garland et al. 1992) a porovná těsnost pozorovaných korelací s komplexitou jednotlivých znaků. Pro fylogenetické analýzy studentka sestaví na základě dostupné literatury fylogenetický strom sledovaných druhů. Krom korelačních analýz studentka na zkonstruovaném fylogenetickém vymapuje průběh evoluce velikosti genomu a GC obsahu a otestuje významnost nárůstů a poklesů na jednotlivých uzlech stromu. Rozsah grafických prací: Práce bude zpracována na PC, včetně grafického vyhodnocení. Rukopis se bude řídit aktuál-ními pokyny pro diplomové práce na webových stránkách Ústavu botaniky a zoologie (http://botzool.sci.muni.cz/study/pokyny_dp.pdf)