Elektrochemické metody jsou osvědčeným analytickým nástrojem vhodných pro studium struktury, chemické modifikace a interakcí DNA. Voltametrické signály nemodifikované DNA na rtuťových elektrodách, související s redukcí nukleobází nebo s adsorpčně-desorpčními jevy, jsou vysoce citlivé ke změnám v konformaci DNA (např. ke změnám způsobeným tvorbou zlomů, vazbou interkalátorů nebo změnami v superhelikální hustotě). Vyšší citlivosti či selektivity detekce konformačních změn je v principu možno dosáhnout při využití strukturně selektivní modifikace DNA elektrochemicky aktivními skupinami. Bez ohledu na množství výsledků získaných pomocí empiricky vyvinutých metod (např. technik založených na enzymatické inkorporaci modifikovaných nukleotidů) je potřebné podrobněji pochopit, jak modifikace DNA, zejména těch, které jsou v její dvoušroubovicové struktuře lokalizovány v jejím velkém žlábku (tedy v místech, kde míra dostupnosti párů bází ovlivňuje interakce DNA s elektrodovým povrchem. V rámci této diplomové práce budou zkoumány vlastnosti DNA modifikovaných vybranými elektroaktivními skupinami s důrazem na redox aktivní skupiny kovalentně vázané k bázím v oblasti velkého žlábku (např. organické nitroderiváty). Bude zkoumán jejich vliv na adsorpčně desorpční chování takto modifikované DNA na negativně nabitém povrchu rtuťových a uhlíkových elektrod.