V závěrečné práci bude autor analyzovat základní autorskoprávní problematiku odpovědnosti za neoprávněný zásah způsobený výstupem z komerčních nástrojů fungujících na principu generativní umělé inteligence.

V obecné části nejprve popíše princip fungování nástrojů generativní umělé inteligence, které umožňují uživatelům vytvářet obsah (literární, vizuální nebo hudební), a to včetně identifikace subjektů podílejících se na tvorbě takového obsahu (zejména uživatel, poskytovatel nástroje umělé inteligence, poskytovatel datové sady). Tato část bude též obsahovat rámcovou diskusi o významu datových sad používaných k trénování modelů AI při posuzování otázek odpovědnosti.

Ve zvláštní části se pak zaměří autor na na posouzení, zda a jak může obsah vygenerovaný těmito nástroji způsobit protiprávní zásah do práv třetích osob. Dále se pak bude věnovat posouzení povahy tohoto zásahu a zejména identifikaci osob, které mohou být za zásah odpovědné podle stávající právní úpravy. V práci autor rozebere vybraná příslušná ustanovení smluvních podmínek poskytovaných nástrojů řešící odpovědnostní otázky.

Primárním analyzovaným regulatorním právním rámcem bude unijní a vnitrostátní právo. Vzhledem k původu většiny analyzovaných nástrojů fungujících na principu generativní umělé inteligence v USA, zohlední v nutné míře autor i právní úpravu v této jurisdikci.

Při zpracování práce bude autor vycházet zejména z tuzemských a zahraničních odborných monografií, jakož i komentářové literatury a časopiseckých článků zabývající se problematikou autorského a smluvního práva, které autor získá z odborných tuzemských a zahraničních databází. V práci též autor reflektuje relevantní dostupnou judikaturu Soudního dvora EU a vnitrostátních soudů.