V závěrečné práci s názvem „Autorskoprávní aspekty zapamatování tréninkových dat ve strojovém učení“ se autor zaměří na interakci autorského práva a fenoménu zapamatování tréninkových dat („training data memorization“), tedy schopnosti obecných modelů umělé inteligence uchovávat určité informace o tréninkových datech, na jejichž základě lze následně reprodukovat celá či části tréninkových dat nebo výstupy tréninkovým datům podobné.
 
V obecné části vymezí autor základní technické aspekty zkoumané problematiky, přičemž se zaměří zejména na fungování obecných modelů AI typu velkých jazykových modelů a modelů pro generování obrázků včetně procesu jejich vzniku.
 
Ve zvláštní části se provede právní kvalifikaci tohoto fenoménu a kritickou diskuzi zjištěných výsledků, a to i případně s návrhy de lege ferenda jak identifikované problémy adresovat. Zaměří se zejména na otázku, zda při takové memorizaci dochází k užití předmětu ochrany jeho rozmnožením a zda provoz systému umělé inteligence obsahující takový model představuje porušení chráněných práv či nikoli. Autor se ve výkladu zaměří na související odpovědnostní otázky, včetně dovolenosti takového užití na základě některé z výjimek a omezení výlučných práv.
 
Primárním analyzovaným regulatorním rámcem bude unijní a vnitrostátní právo a související judikatura. Vzhledem k dominanci technologických firem z USA v této oblasti a aktuálnímu judikaturnímu vývoji zde neopomene autor ani právní úpravu a judikaturu v USA. Při zpracovávání práce bude autor vycházet zejména z tuzemských a zahraničních odborných monografií, jakož i komentářové literatury a časopiseckých článků zabývající se problematikou regulace systémů umělé inteligence a autorského práva, které autor získá z odborných tuzemských a zahraničních databází. Autor též zohlední relevantní dokumenty evropských i mezinárodních institucí zabývajících se problematikou regulace systémů umělé inteligence, jakož i organizací věnující se ochraně autorského práva.