Merkantilismus prošel vývojem, ve kterém je možno odlišit dvě základní vývojové etapy, mezi kterými je rozmezí v závěru 16. století. Tedy období, kdy se názory nejen zkonstituovaly, ale ovládly rovněž hospodářskou politiku tehdejších nejvyspělejších evropských států a postupně si podmanily celý kontinent. Samotné slovo „merkantilismus“ je latinského původu (mercator – obchodník, Mercurius – římský bůh obchodu).
Obrázek 3.1 Vývojové fáze merkantilismu
Společné znaky obou fází:
omezování a zabraňování dovozu spotřebního zboží, zejména luxusního
zabraňování vývozu surovin a nezpracovaných zemědělských výrobků
podpora a zvýhodňování vývozu průmyslového spotřebního zboží a zpracovaných zemědělských výrobků
podpora dovozu surovin, zejména pro exportní průmysl
podpora rozvoje domácího průmyslu
požadavek růstu populace (pracovní síly jsou plátci daní a současně tlak na mzdy)
omezování spotřeby (oslabování podnětů k dovozu a naopak možnost vyvážet více)
K prosazování se využívalo celní politiky, vývozních prémií, daňové zvýhodňování domácích výrobců, stanovení maximálních mezd, atd.
Základní rozdíl v přístupu k realizaci merkantilistické doktríny je obsažen již v označení obou soustav. Charakteristické pro etapu raného merkantilismu bylo rovněž:
zákaz vývozu peněz ze země, jako prostředek hromadění peněz v zemi.
Stoupenci rozvinutého merkantilismu zdůrazňovali, že efektu růstu peněžního bohatství je možno dosáhnout i pomocí vývozu peněz, pokud jejich vývoz bude vytvářet podmínky pro vyšší příliv peněz do země. To znamená, že raný merkantilismus vnímal peníze především jako poklad, ale v rozvinutém merkantilismu je zdůrazněna i funkce transakčního prostředku. Tendence k zintenzivnění zahraničního obchodu začala brzy nerážet na přísné omezování možnosti vývozu peněz, tím byla činnost obchodních společností podvazována. Rozvinutý merkantilismus byl úzce spjat (také personálně) s velkými reexportními společnostmi (např. v Anglii s Východoindickou).
Svoji roli sehrálo i to, že se postupně propracovávala úroveň ekonomického myšlení a v průběhu 17. století se již objevují spisy (merkantilistická literatura je rozsáhlá a některé zdroje uvádí, že počet titulů dosahuje 2000) obsahující výklad opírající se o teoretické úvahy a zdůvodňování prospěšnosti investování do rozvoje zahraničního obchodu.